Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 12. května 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké ráno. Mnohaměsíční veřejná, celonárodní diskuse o tom, zda dostavět, či nedostavět Temelín skončila, nadešel den D, hodina H a vláda dnes rozhodla. O tom, jak rozhodla, to již přenechám panu premiérovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, to, že se scházíme ve 12 hodin 20 minut, či 0:20, budete-li si přát, není aktem zlomyslnosti této vlády vůči novinářům. Je to výsledek déle než 4 hodiny trvající diskuse o nesmírně závažné otázce, to znamená dostavbě či nedostavbě Temelína. Vláda splnila svoje programové prohlášení, které jí ukládalo, aby rozhodnutí v této otázce bylo podloženo zprávou nezávislé expertní komise. Vláda dále rozhodovala na základě dvou alternativních materiálů, z nichž jeden předložil ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a druhý předložil ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Po čtyřhodinové, naprosto demokratické diskusi, po důkladném zvážení všech argumentů pro a proti vláda přijala usnesení, které vám nyní přečtu.

Vláda souhlasí s dokončením výstavby obou bloků jaderné elektrárny Temelín.

Vláda ukládá:

1. ministru průmyslu a obchodu, jako představiteli státu v pozici majoritního vlastníka ČEZu a.s., zajistit prostřednictvím státu v řídících orgánech ČEZ a.s. účinnou kontrolu postupu dostavby jaderné elektrárny Temelín, dodržení termínů zavezení reaktorů jaderným palivem v 9. měsíci roku 2000, to je první blok, a 12. měsíci roku 2001, to je druhý blok a nepřekročení souhrnného rozpočtu ve výši 98,6 miliardy korun.
2. ministru financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu do 30. 9. 1999 navrhnout postup privatizace energetických společností a Českých energetických závodů a.s.

To je to základní sdělení, které pro vás mám. Já si vážím toho, že jsme rozhodovali naprosto svobodně, jsem rád, že představitelé obou variant, které byly předloženy jsou zde na tiskové konferenci a je tady i předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Jak vidíte, ani monochromatická vláda nemusí být v těchto otázkách nutně názorově jednotná, ale myslím si, že demokratická pluralita vedla k tomu, že jsme absolvovali dlouhou a náročnou diskusi a závěrem mi dovolte, abych vám poctivě sdělil skóre, kterým tato diskuse skončila. Je to skóre hokejové 11:8. Samozřejmě, že vám nebudeme sdělovat, jak kdo hlasoval. Předpokládám, že uhodnete, že pan ministr Kužvart hlasoval pro dokončení výstavby jaderné elektrárny Temelín, zatímco pan ministr Grégr byl vášnivým odpůrcem dokončení této stavby, ale kromě této informace vám žádné personálie nesdělíme. To je vše, děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Tolik tedy ta základní informace a nyní je již řada na vás.

Jana Ulbrychová, Český rozhlas: Já bych se chtěla zeptat, jaké budou sankce, když nebudou ty termíny dodrženy.

Miloš Zeman, předseda vlády: Ty sankce budou velice dramatické a myslím si, že pan ministr Grégr mi potvrdí, že zcela dobrovolně dal hlavu na špalek. Učinil to ostatně před tímto hlasováním již několikrát a na vládě to potvrdil znovu. Myslím si, že by se měl k tomu vyjádřit sám.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, chtěl bych říci, že jsem si plně vědom své odpovědnosti jak vůči vládě ČR, tak všem občanům této země za budoucí energetickou nezávislost tohoto státu. Já k této věci přistupuji zcela pragmaticky, nenaplňuje mě to nějakou euforií, jsem rád, že zvítězila koncepce, kterou považuji za dobrou a budu se plně snažit, aby byly realizována jak v termínech, tak v daném finančním limitu.

Jana Ulbrychová, Český rozhlas: Můžete se konkrétněji vyjádřit k těm sankcím, jaké tedy jsou?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pravděpodobně v případě, že nebudu moci tento úkol zajistit, bych asi odstoupil. Máte nějakou jinou představu jaké jiné sankce by měly následovat?

Miloš Zeman, předseda vlády: Paní kolegyně, dovolte mi abych odpověděl na tuto otázku. Po renegociaci některých smluv, překročení termínů je v těchto nových smlouvách velmi tvrdě sankcionováno a nedovedu si představit firmu, která by překročení termínu s těmito sankcemi unesla. Pak by se mohlo stát, že ten limit 98,69 miliard by se dokonce velmi výrazně snížil.

Kateřina Causidisová, televize Prima: Já bych se chtěla zeptat pana ministra Kužvarta jaké má pocity z tohoto rozhodnutí vlády a jestli si myslí, že ekologičtí aktivisté budou i nadále proti Temelínu pokračovat, jak prohlásili, že budou, že se nevzdají.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Za prvé bych chtěl konstatovat, že tato vláda na sebe vzala odpovědnost rozhodnout na základě řady dokumentů, nejenom zprávy, jak říkám pracovně, Mertlíkovy komise s datem 28. února, ale i dvou velmi protikladných podkladů pana ministra Grégra a ministerstva životního prostředí. Můj pocit je a slyšeli jste to skóre, ono není jakoby špatné, na druhou stranu, druhá část vaší otázky to je svaté právo nevládních ekologických organizací se rozhodnout tak či onak, aby se začali zabývat úplně jinou problematikou a mne by nikdy nenapadlo jim cokoli radit nebo rozmlouvat. Jde o to, že tato společnost by měla směřovat k občanské společnosti nezávislých svobodných lidí, kteří se rozhodují na základě dat, která mají.

Pavel Baroch, Mladá fronta Dnes: Chtěl jsem se zeptat, jakou má vláda představu o tom, co se bude dít s elektřinou z Temelína v prvním desetiletí nového století, v době, kdy, podle expertní zprávy, tuto elektřinu nebude náš stát potřebovat. Pak jsem se chtěl zeptat, jakou má vláda představu o řešení situace v severních Čechách po spuštění Temelína, na což taky upozorňuje ta expertní zpráva.

Miloš Zeman, předseda vlády: Myslím, že se s panem ministrem Grégrem podělíme o odpověď. Samozřejmě, že varianty řešení byly různé, jinak by to také nebyly varianty. Pokud v tom skóre 11:8 převážila varianta pro dokončení Temelína, pak je seriózní uvést argumenty, které na vaše dvě otázky odpovídají. V této variantě, říkejme jí pro zjednodušení Grégrova varianta, je argumentace, která počítá s oživením růstu hrubého domácího produktu a s růstem spotřeby elektrické energie. V této variantě se současně předpokládá možnost vývozu části elektrické energie v hodnotě přibližně 4 miliardy korun ročně a tím zlepšení naší obchodní bilance. V této variantě se dále předpokládá, i na základě existujících závazků ČEZ, že nedojde k uzavření hnědouhelných elektráren v severních Čechách.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych to ještě upřesnil, pan premiér to tady řekl poměrně velice přesně. Já prakticky v té variantě nepředkládám rovnoměrný nárůst spotřeby elektrické energie s předpokládaným růstem HDP, ale předpokládám prakticky během příštích 5 respektive 6 let meziroční nárůst o 1 %. Je to nárůst, který předpokládají i průmyslově vyspělé státy, čili nepředpokládáme, že by mělo dojít k poklesu HDP, ale předpokládáme, že spotřeba elektřiny bude růst rovnoměrně s vyspělými průmyslovými státy. Já bych jenom chtěl upozornit, že samozřejmě můžeme počítat i se zvýšenou spotřebou v domácnostech. U nás je zhruba spotřeba na občana a rok 5,8 megawatthodin, zatímco v průmyslově vyspělých zemích je ta spotřeba většinou o jednu třetinu vyšší, to znamená kolem 8 megawatthodin a více. Čili k tomu růstu bude v každém případě docházet a jak jsem už jednou řekl, nechceme, abychom za pár let žili na stromech.

Samozřejmě při respektování všech úsporných opatření tak, jak jsme o tom hovořili i s panem ministrem Kužvartem, kdy jsme došli ke stejnému názoru v úsporných energetických zařízeních a alternativních zdrojích, což je promítnuto do energetické politiky, kterou se bude vláda znovu zabývat, protože její projednávání bylo přerušeno právě z toho důvodu, že nebylo rozhodnuto o dostavbě či nedostavbě jaderné elektrárny Temelín. Co se zaměstnaností v severních Čechách, řekl bych, že by byla lepší ta otázka: "Co se zaměstnaností v celé ČR?" Je potřeba vidět, že průmysl, energetika, doly, doprava, stavebnictví je propojený řetězec národního hospodářství, čili národní hospodářství musí zaznamenat vzestup a samozřejmě že všechny průmyslové země, kde se uhlí nachází prošly tímto procesem restrukturalizace v některých oblastech a byl to proces složitý a dlouhodobý. Řešíme teď tyto oblasti v severozápadních Čechách, ale obdobný problém máme v OKD, které rovněž ve spolupráci s regionem severní Morava řešíme.

Miloš Zeman, předseda vlády: Uvědomuji si, že novináři možná nejsou informováni o tom v jakém stavu je energetická politika, protože jsem se dočetl v některých nejmenovaných denících, že tento materiál neexistuje. Chtěl bych tedy konstatovat, že tento materiál existuje, byl předložen jako Koncepce energetické politiky ministerstvem průmyslu zhruba před 14 dny nebo možná před 3 týdny a vláda ho konsensuálně odložila právě proto, že v tomto materiálu se předpokládalo dobudování jaderné elektrárny v Temelíně a my jsme považovali za nesportovní projednávat tuto energetickou politiku dříve, než vláda rozhodne právě v té složité temelínské otázce, kterou jsme zdědili. A snad jenom poslední poznámka. Já si velice vážím toho, že při onom hlasování, podotýkám, že byly předloženy 4 varianty, z nich jedna pro zastavení výstavby a 3 v různých modalitách pro dokončení výstavby, tak že se nenašli lidé, kteří by se v tom závěrečném hlasování zdrželi, protože jak už jsem řekl 11 bylo pro, 8 bylo proti a tady platilo ono evangelické: "Řeč tvá budiž ano, ano, nikoli, nikoli, cožpak nadto jest, od zlého jest."

Jan Němec, Česká televize: Já bych se rád zeptal obou pánů ministrů, na základě jejichž zpráv se vláda rozhodovala, jak je možné, že se jejich zprávy natolik a tak fatálně lišily, pokud jsou ministři téže země a pracují s týmiž evropskými daty. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já si myslím, že úkolem ministerstva průmyslu a obchodu je, aby vyhodnocovalo národohospodářsky potřebu zdroje a myslím si, že zpráva, kterou předkládalo ministerstvo průmyslu a obchodu obsahovala dostatečné množství údajů, aby na základě těchto údajů mohla vláda rozhodnout a nakonec rozhodla tak, jak rozhodla. Pan ministr Kužvart, ale to nechci mluvit za něj, dával prioritu ekologickým aspektům, ale samozřejmě, že i zpráva ministerstva průmyslu a obchodu z obdobných ekologických aspektů vycházela. Čili byly tam samozřejmě některé rozdílné názory, ale myslím si, že to existuje všude na světě, protože jsem ještě neviděl, že by ministr průmyslu měl shodný názor s ekologickým ministrem. My jsme si, jak před tímto projednáváním, před tímto kláním, sportovně potřásli rukama a pan ministr Kužvart byl také po skončení jednání první, který mě gratuloval. Já to nepovažuji za své osobní vítězství, považuji to za moudré rozhodnutí této vlády.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Takže k těm rozdílným datům. Uvědomme si, že to jak které číslo, v té či oné zprávě týkající se stejného aspektu, vypadá je pochopitelně velice závislé na tom, z jakých podkladů vycházíte, jakými procesy je verifikujete a to že je celkem logicky ministr životního prostředí spíše přítelem megawatů neboli té energie, kterou není nutno vyrobit, kterou je možno uspořit, je logické. To, že se ta čísla lišila v řadě aspektů vychází z toho, že proces verifikace těchto dat na obou resortech proběhl jiným způsobem.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych chtěl ještě zdůraznit, že je potřeba se na energii dívat jako na kterékoli jiné zboží, čili samozřejmě pokud energii vyvezu, působí to pozitivně na obchodní bilanci, pokud energii dovezu, působí to negativně na obchodní bilanci. Ten program sledoval energetickou nezávislost této země, protože víte jak naše obchodní bilance po léta vypadá. Je potřeba se na to tak dívat a naším cílem, jako ministerstva průmyslu a obchodu bylo, abychom energii vyráběli co nejekologičtějším způsobem z hlediska nevytváření skleníkového efektu, nevytváření oxidů dusíku a uhlíku, se zdrojem, který nespotřebovává kyslík a dokáže elektrickou energii vyrobit nejlevněji. To byly hlavní aspekty při našem rozhodování, samozřejmě i ta varianta, pokud by se Temelín měl zastavit, co by to způsobilo ve finančním hospodaření ČR. Takže bych řekl, že jsme se v mnoha směrech sbližovali v tom, že představy pana ministra Kužvarta byly trošku vyššího typu, ale myslím si, že i naše varianta plně respektuje ekologické zásady výroby elektrické energie.

Rakouská televize: Chtěla bych se zeptat, jeden z argumentů pro nedokončení Temelína byly také argumenty ze strany EU a ze strany vztahů k Rakousku. Hrály tyto argumenty nějakou roli při vašem rozhodování?

Miloš Zeman, předseda vlády: Máte-li na mysli rezoluci Evropského parlamentu, pak bych chtěl především konstatovat, že ze zhruba 600 členů Evropského parlamentu se tohoto hlasování účastnilo něco více než 100 členů. Za druhé, když si přečtete tuto rezoluci, tak tato rezoluce respektuje právo každé země suverénně rozhodovat o tom, jaký typ energie si zvolí, včetně energie jaderné. Mohu vás ujistit, že jsme brali v úvahu zahraniční aspekty, nejsme izolacionisté, tyto aspekty hrály určitou roli ve vektoru faktorů, které jsme zvažovali. Nicméně, jestliže v EU například Francie kryje 80 % své spotřeby elektrické energie z jádra, a jestliže ji za to nikdo z EU nevylučuje, pak my můžeme respektovat pojetí zemí, které odmítají jadernou energii, ale nejsme tímto odmítáním vázáni, a také si nemyslím, že rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny Temelín bude překážkou našeho vstupu do EU.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych chtěl na adresu rakouských novinářek sdělit to, že jestli jsou mé informace správné, já se domnívám, že ano, tak Rakousko sice neprovozuje jaderné elektrárny, ale nakupuje elektrickou energii z některých jaderných elektráren, protože tato jaderné energie je nejlevnější.

Jana Frančíková, Hospodářské noviny: Můžete vyloučit, že vláda se nevrátí k otázce Temelína, pokud z jakéhokoliv důvodu se ČEZ začne třeba opožďovat za harmonogramem nebo se začnou zvyšovat náklady, nebo se objeví nějaký problém při licencování, a že se nebude opakovat vlastně podobné jednání, jako nyní.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já, kdybych šel do tohoto projektu na dokončení elektrárny Temelín s těmito představami, tak místo, abych tento úkol zajišťoval, tak bych asi musel spáchat sebevraždu. Čili já k tomu přistupuji s pozitivním názorem, s pozitivním hlediskem věci řešit, pokud se vyskytnou překážky, jako že se vyskytnou, tak je odstraňovat a ne strčit hlavu do písku.

Miloš Zeman, předseda vlády: Já bych na to navázal. Na rozdíl od politiků, kteří poměrně dlouhou dobu k Temelínu mlčeli, byl jsem jeden z těch, kdo kritizoval neefektivní hospodaření minulého ČEZ, a jakmile jsem byl jmenován předsedou vlády, naléhal jsem na ministra průmyslu a obchodu, aby v ČEZ došlo k personálním výměnám. Víte ostatně, že i nezávislá expertní komise toto podezření potvrdila, když konstatovala některé, jemně řečeno, nápadně nevýhodné smlouvy a já pevně věřím, že ať už v rámci akce " Čisté ruce, nebo v rámci standardních procedur nezůstane jenom u tohoto konstatování. Ale znovu opakuji, jestliže v době, kdy jiní významní politici mlčeli a nebo se k Temelínu vyjadřovali souhlasně, a já kritizoval plýtvání a několikanásobné porušování termínu i rozpočtu, a to veřejně, a to ještě před několika lety, nikoli až dnes, tak to neznamená odpor vůči dokončení Temelína, to znamená odpor vůči neefektivní dostavbě Temelína. Já věřím, že nové vedení ČEZ, které bylo jmenováno, si vezme z těchto zkušeností svých předchůdců patřičné poučení. Docela bych mu to i přál, aby si vzalo patřičné poučení.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Je to taková, bych řekl, jenom spíše odbočka od tohoto tématu. Pan premiér se tady zmínil, že mě zaúkoloval, aby vedení ČEZ bylo v co nejkratší době vyměněno. Stalo se tak a já myslím, že za tu dobu už se prokázaly významné efekty v práci ČEZ. A jenom bych řekl takové osobní postesknutí, tím, že tam byl vyměněn ve vedení ČEZ, respektive ve správních orgánech, zeť jednoho významného člověka v této zemi, tak samozřejmě jsem od něj teď neustále kritizován a docela požadoval i moje odvolání. Takže i takovéto věci hrají leckdy roli.

Pavel Dumbrovský, televize Nova: Pane předsedo, brali jste dneska v úvahu i názory pana prezidenta z dnešního prohlášení a ovlivnilo to podle vás třeba výsledek toho hlasování, které je těsnější, než se očekávalo? A pak bych se zeptal pana Kužvarta, protože pan Rouček říkal, že ta diskuse byla poměrně klidná, znamená to, že jste nebojoval úplně do konce, že jste neměl nějaké argumenty v rukávu?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Nechci mluvit za pana ministra Kužvarta, jenom bych dodal, že představa, že argumenty jsou totožné se silou hlasu je představa, která možná vyhovuje neandrtálcům, ale nevyhovuje kultivované diskusi pane redaktore. Klidná diskuse neznamená diskuse, v níž se nebojuje. Klidná diskuse je diskuse, v níž se neřve, v níž nejsou hysterické scény a v níž se jedna strana snaží přesvědčit druhou silou svých argumentů. Pokud jde o váš první dotaz, my jsme posuzovali Temelín na základě argumentů ekologických, ekonomických, technologických, zahraničně politických, prostě na základě vektorů argumentů, je tady předseda Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Takže, jak vidíte, samozřejmě jsme brali v úvahu, a to velmi vážně, i bezpečnostní argumenty. Seznámili jsme se samozřejmě se stanoviskem pana prezidenta a do té míry, do jaké míry je pan prezident specialista na ekologii, jadernou energetiku, jadernou bezpečnost, ekonomii nebo další obory, jsme přihlíželi k jeho stanoviskům.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Já bych odpověděl panu redaktorovi Dumbrovskému, že klidná diskuse, zda-li znamená automaticky rovnítko, že ten, či onen účastník této diskuse nebojoval. Skutečně není argumentem zvýšení hlasu, či nějaká gesta. A já bych tady pana premiéra doplnil ještě o jeden aspekt, který jsme brali v úvahu při konečném hlasování. Totiž aspekt sociální, aspekt zaměstnanosti. A o tom, zda-li jsem bojoval, či nikoliv, já mám pocit, že o tom svědčí i ono skóre, prostě výsledek hlasování vlády byl tento. Že se posuzovaly aspekty sociální, ekonomické, mezinárodně politické, je nabíledni. Byly i obsaženy v předložených materiálech a ostatně i o tom byla ta zpráva místopředsedy Mertlíka z konce února.

Týdeník Respekt: Já se chci zeptat ještě k té otázce osobní zodpovědnosti. Jestli pan Grégr může zcela jasně říci, že ve chvíli zvýšení ceny odstoupí. A jak se to má s otázkou osobní odpovědnosti ČEZ. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já nevím po kolikáté už to mám opakovat. Víte, že jsem před vstupem do vlády řekl, protože spojuji energetickou politiku tohoto státu s dokončením Jaderné elektrárny Temelín a prohlásil jsem to mnohokrát, že pokud nebude tento projekt odsouhlasen, to nikoliv jako nátlak nebo něco, ale že samozřejmě nemohu setrvat ve funkci ministra průmyslu a obchodu. Protože, buď zastávám určitou koncepci, určitý názor a pak samozřejmě pokud tento názor není akceptován, tak nemohu samozřejmě tuto funkci zastávat. Čili samozřejmě, pokud vedení ČEZ by neplnilo síťový graf, který určuje jednotlivé etapy výstavby, zcela jistě dojde k určitým personálním změnám, provedou se určité nátlakové akce na dodavatelské firmy. Pokud bych viděl, že nezvládám tento úkol, tak samozřejmě odstoupím. Jak už jsem to řekl také mnohokrát na různých tiskovkách, já už jsem si funkci ministra užil v roce 1990, já jsem sem nenastupoval z hlediska nějakých osobních ambic, ale proto, že chci pomoci českému průmyslu. Čili samozřejmě pokud budu vidět v momentě, že na tento úkol nestačím, samozřejmě že na svou funkci bych rezignoval. To znamená, ovšem nikomu nedávám mandát na to, tak jak mají někteří moji přátelé, v uvozovkách, z řad novinářů, že se mě při každém potkání budou dotazovat, jestli už jsem se rozhodl rezignovat.

Jan Melichar, ČTK: Chtěl jsem se zeptat v souvislosti s tím připravovaným materiálem ohledně privatizace energetických společenství ČEZ. Dá se očekávat urychlení privatizace společnosti ČEZ proti návrhu energetické politiky ministerstva průmyslu a obchodu, dá se očekávat urychlení deregulace cen proti tomuto materiálu? A dá se očekávat i případně zrychlené uvolňování trhu s energií v České republice?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Jak už jsem řekl, vláda se bude energetickou politikou znovu zabývat poté, co nyní vyřešila otázku dostavby nebo nedostavby Temelína. Poté, co vláda tento materiál projedná, což předpokládám se stane v nejbližší době, budu moci na vaše otázky odpovědět. Vláda je kolektivní orgán, rozhoduje podle ústavy ve sboru a teprve podle toho, co bude v definitivním znění koncepce energetické politiky, bude odpovídat stanovisko vlády. Znovu opakuji, energetická politika, která jako přílohu zahrnuje i mechanismus deregulace cen energie, byla přerušena, třebaže její návrh je zpracován, z důvodu právě jednání o Temelínu a vláda ji nyní v nejbližší době projedná. Tam najdete odpověď na své otázky.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Já jsem se chtěl zeptat. Na Temelínu byla v průběhu let provedena řada změn, z nichž žádná neprošla posouzením EIA životní prostředí a nedávno vrchní soud vydal jedno rozhodnutí, kterým rozhodl, že vlastně jedna z řady změn musí být posouzena podle EIA a lze předpokládat, že bude řada dalších soudních sporů, alespoň ekologičtí aktivisté to již avizovali kvůli neprovedené EIA. Čili zajímal by mě názor ministra průmyslu, jakým způsobem se hodlá vlastně vyrovnat s tím, že hrozí skluz toho termínu uváděného pro dokončení a tím pádem i ceny v případě těchto velice pravděpodobných soudních sporů.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Je to svým způsobem paradox, protože kdyby Temelín se dokončoval podle původních projektů, tak tyto problémy nenastaly. Vzhledem k tomu, že s postupem vědy a techniky v tomto oboru dochází k neustálému zdokonalování zařízení na jaderné elektrárně Temelín, tak vlastně to vyvolává požadavek, aby zdokonalené systémy, proti tomu, co bylo schváleno, prošly schvalovacím řízením EIA. Samozřejmě, že budeme tyto požadavky dodržovat a já jsem hovořil o tom taky ve vládě, že to byl jediný možný důvod, kdy by se mohla jaderná elektrárna jakýmkoliv způsobem zpozdit. Já věřím, že všechny kroky budou tak připraveny, aby k tomu nedošlo.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Já bych to ještě doplnil v tom smyslu, že těch změn je tam celá řada, takže teď jde o to, pokud jsme právním státem, tyto záležitosti, pokud spadají pod proces 244/92 Sb., budou pochopitelně naplněny. Jiný postup je pro nás nepřijatelný, jsme právní stát.

Jan Lopatka, agentura Reuters: Chtěl bych se zeptat, jestli je už teď možné říci, že vláda se bude chtít zbavit nebo prodat celý podíl v ČEZ. Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Ponechte to jak na zmíněné energetické politice, tak na dalších privatizačních záměrech vlády. Nicméně víte, že vláda má záměr oddělit producentskou a distribuční substrukturu a víte, že vláda již zpracovala první verzi harmonogramu privatizace. Tato první verze byla vládou schválena a bude adaptována v souvislosti s vývojem jednotlivých koncepcí, včetně koncepce energetické.

Kateřina Causidisová, televize Prima: Já bych se ještě vrátila k tomu Evropskému parlamentu, protože někteří členové v minulých dnech vyjádřili velké obavy v tom smyslu, že pokud bude Temelín dokončen, tak bude muset splňovat nejpřísnější bezpečnostní kritéria a Česká republika v žádném případě na to nebude mít. Jaký je na to váš názor, souhlasíte s tím?

Miloš Zeman, předseda vlády ČR: Víte, já se řídím radou expertů, a protože tady máme předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost pana Štullera, který dosud nedostal slovo, dovolte mi, abych udělal to, co se politikovi málo promíjí. Místo, aby se suverénně zatvářil a pronesl několik poučených slov o míře jaderné bezpečnosti, a to slov, která se těsně před tím od tohoto experta sám dozvěděl a vystupoval tak, jako hrací papoušek, nechť tento expert sám řekne svůj názor a odpověď na vaši otázku.

Ján Štuller, Státní úřad pro jadernou bezpečnost: Samozřejmě, že schvalovací proces je podmíněn základní podmínkou naplnění požadavku na jadernou bezpečnost a technickou bezpečnost stavby. Zrovna dnes byla ukončena jedna z misí pod hlavičkou EU, která konstatovala, ta mise se uskutečnila na našem úřadě, že právně technický rámec v oblasti bezpečnosti jaderných zařízení v Čechách je kompatibilně kompletní. Taktéž mezinárodní agentura provedla několik misí, ta poslední, která se týkala jaderné elektrárny Temelín, proběhla v březnu v roce 1996 a tato mise konstatovala, že veškeré tak zvané problémové oblasti, které se týkaly tohoto typu, původně sovětského projektu bez kombinace se základní technologií jsou v případě jaderné elektrárny Temelín plně obsaženy v těch záměrech, které pak byly promítnuty do změn projektu. Náš úřad je v pokročilém stavu hodnocení bezpečnosti a co se týče projektu, tam máme v podstatě naplněno asi 95, 97 % v přímé návaznosti na první blok. A ty výsledky jsou pozitivní. Nemáme taková zjištění, která by indikovala, že jsou závažné nedostatky nebo která by implikovala zásadní změny projektu. Co se týče první fáze, volba umístění, tak místo bylo zvoleno správně, samotné umístění neohražuje jadernou bezpečnost elektrárny a taktéž ten základní koncept elektrárny byl vyhodnocen tak, že nebude ohrožovat jak okolní obyvatelstvo, tak personál. Samozřejmě teď je před námi z hlediska dozoru prověřování těch testů, které proběhnou na stavbě a to je etapa, která začala v podstatě koncem loňského roku, určité předfáze již byly uskutečněny řekněme v druhé polovině loňského roku. Zmínil bych se zde o jednom ze závažných testů, který proběhl na jedné ze tří bariér, které jsou na elektrárně Temelín. Tento test dopadl nad míru pozitivně. Takže já si myslím, že je postaven dobrý základ, co se týče naplnění bezpečnostních požadavků a jsou kompatibilní s těmi kritérii, která jsou obvyklá v zemích s vyspělou jadernou elektrikou.

Čestmír Klos, časopis Týden: Chtěl jsem se zeptat pana ministra Grégra, jakým způsobem zařídí zároveň vývoz energie a nepropouštění a nezavírání elektráren v severních Čechách a zároveň šetření skleníkové efektu a skleníkových plynů, protože to se samozřejmě zároveň vylučuje. Dále bych se chtěl zeptat, když se mluví o vývozu, kdo je zájemcem o naši energii, jestli jsou nějaké smlouvy o smlouvě, když se takto o tom uvažuje. A potom, zda-li musel dneska kabinetu osvětlit početní chybu mezi jadernou a nejadernou verzí pokračování v Temelínu. Já bych se zároveň ovšem zeptal pana předsedy Štullera, jak mohl předvídat toto rozhodnutí vlády, když ještě předtím než došlo k tomuto rozhodnutí ve prospěch jaderné verze loboval v Evropské parlamentu. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Skleníkový efekt, nevím, co máte na mysli, samozřejmě jaderná elektrárna nevytváří skleníkový efekt. Takže jaderná elektrárna právě skleníkový efekt nevytváří a tím můžeme splnit i mezinárodní závazky právě z hlediska tvorby nebo netvorby skleníkového efektu, skleníkových plynů. Početní chyby jsem tam nenašel, já jistě předpokládám, že týdeník Týden je jistě vysoce renomovaný časopis, já už jsem se o tom přesvědčil mnohokrát, takže pokud by mě upozornil na ty početní chyby, tak bych byl velice rád. Pokud tam má takové experty, tak rád jich využiji ve svém pracovním týmu. Vývoz elektrické energie, prosím vás já nevím, i v časopise Týden se vyskytlo, já vždycky, když si přečtu o sobě nějaké pasáže, tak se divím, o kom se to tam vlastně rozpráví. Takže bych chtěl říct, že hovoříme o tržním hospodářství a řekl bych obchodním subjektem je ČEZ a spolupracující firmy. A samozřejmě, že už v současné době dochází i k poměrně výhodným vývozům elektrické energie a je to jenom otázka konkurenceschopnosti energie vyráběné v České republice. Ta konkurenceschopnost je daná a pan generální ředitel ČEZ, který tady sedí, tak by to mohl potvrdit, že v poslední době došlo i k významným prodejům do zahraničí. Ještě tam byla nějaká otázka?

Čestmír Klos, časopis Týden: Já si myslím, že jste mě úplně nepochopil, první dotaz byl, že zároveň budete šetřit skleníkové plyny, které vznikají v uhelných elektrárnách a zároveň budete novou energii z Temelína vyvážet. To přeci jsou rozevřené nůžky, buď jedno nebo druhé. Jestliže prostě celou produkci Temelína vyvezete a spotřebujete, tak se nezmenší skleníkový efekt. A vy jste o tom v různých odpovědích na otázky mluvil odděleně a slíbil jste jak zmenšení skleníkové efektu, tak...

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pane redaktore, vy žijete zřejmě v horizontu já nevím týdnů, měsíců možná, jednoho roku. Energetická koncepce se zakládá minimálně na 30 let a samozřejmě jistě je vám známo, že bude docházet k útlumu hnědého uhlí a zásoby hnědého uhlí v severních Čechách budou dočerpány za necelých 30 let. Takže samozřejmě jestli představa byla taková, že za 15, 20 let se začne teprve stavět alternativní zdroj, tak by to byla představa chybná. Nehledě k tomu, jak už jsem řekl, že ta disproporce je dneska dána tím, že došlo k výraznému poklesu průmyslové produkce a jak už jsem řekl, pokud nechceme žít na stromech, tak ta produkce musí stoupat. Ale přesto ta bilance je velice vyvážená při tom našem předpokladu, že meziroční spotřeba bude stoupat o 1 %. Můžete se seznámit s těmito podklady nebo výpočty v našich materiálech.

Ján Štuller, Státní úřad pro jadernou bezpečnost: Co se týče první části jsem nepředpokládal nic, protože jsem do poslední chvíle nevěděl jak dopadne jednání na vládě a mým úkolem při dnešním jednání bylo ozřejmit otázky bezpečnosti tohoto zařízení a případně zodpovědět určité dotazy týkající se technických aspektů vztahujících se k tomuto zařízení. Stejný úkol jsem měj při jednání v Evropském parlamentu, kde jsem byl částí delegace, která se skládala z diplomatů a mým úkolem bylo ozřejmovat technické otázky týkající se jaderné bezpečnosti. K tomu bych ještě dodal a mohu to potvrdit mou přímou účastí, že nešlo o lobování za Temelín, šlo pouze o vysvětlování určitým frakcím politických stran Evropského parlamentu, že některé z předpokladů, z kterých vycházely různé verze rezolucí, nebyly správné z hlediska technického a z hlediska bezpečnosti.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, je jedna hodina a pět minut, dnešní tiskovou konferenci končím a přeji vám hezkou dobrou noc.