Šetříme - hlavně na sobě

Prioritou vlády je konsolidační strategie a snižování schodků veřejných financí

Musím jednoznačně prohlásit, že klíčovou prioritou vlády pod mým vedením je pokračování v konsolidaci veřejných financí a snižování schodků veřejných rozpočtů. Vždy je v takových situacích výsledkem politická dohoda, založená na koaličním kompromisu. Setkal se s tím každý předseda vlády, nejde o nic nového ani mimořádného.

Nezadlužená budoucnost je však zásadní artikul, ve kterém se programově pohybujeme. Zadlužování je veřejným nepřítelem číslo jedna. To dnes mohou zpochybňovat snad jen nenapravitelní levicoví intelektuálové, žijící ve svém světě „řeckých lží“. Mezitím se do vážných ekonomických problémů dostala řada dalších evropských zemí a krize eurozóny pokračuje. Její ekonomika stagnuje, což se nutně musí projevit i u nás.

Přesto nelze vytrhnout aktuálně projednávaný stabilizační balíček z celkového kontextu vládní politiky. Dominantní jsou úspory ve výdajích státu, které tvoří více než dvě třetiny podílu na snižování schodků veřejných rozpočtů. V letech 2010–2011 jsme snížili kumulované výdaje ministerstev o 78 miliard korun, z toho jen objem mezd zaměstnanců o osm miliard. Počet zaměstnanců přitom ve stejném období poklesl o 15 tisíc, zatímco do té doby narůstal.

Dominantní jsou úspory ve výdajích

Tento trend pokračuje. V příštím roce počítáme se snížením výdajů státního rozpočtu o 20 miliard korun. V některých resortech klesnou výdaje v letech 2009–2014 o 40 až 55 procent. Jen sociální mandatorní výdaje by se měly do roku 2014 snížit o 80miliard korun. Další úspory přinese slučování a rušení státních agend. Stát tedy šetří v první řadě u sebe, i když netvrdím, že jsme s tímto tempem úplně spokojeni.

K diskusi kolem vývoje daně z přidané hodnoty lze uvést, že skutečně letos dochází k jejímu nižšímu výběru, než se očekávalo. Seriózní zhodnocení lze však provést až koncem roku, dnes je výběr ovlivněn některými přechodnými faktory. Hlavním důvodem je snížení spotřeby domácností i státu. V nižší sazbě DPH, která byla letos zvýšena o čtyři procenta, však k poklesu spotřeby nedošlo a výběr stoupl. Na rozdíl od základní sazby, přičemž pokles jejího výběru je mnohem vyšší, než mohly způsobit daňové změny. Spotřeba klesá už čtrnáct měsíců. Z toho vyplývá, že důvodem jsou spíše psychologické motivy, především obavy z celkového vývoje v eurozóně.

Domácnosti šetří, nakupují levněji a některé nákupy odkládají do budoucna, což je svým způsobem racionální chování. Pokud je toto prioritou státu, nikdo se nemůže divit, že se tak chovají i občané. Přitom se jednoznačně ukazuje, že to není způsobeno nižší životní úrovní, protože v prvním čtvrtletí meziročně stouply čisté příjmy domácností o více než pět procent a za první pololetí stouply vklady v bankách o 30 miliard korun. Růst úspor dokládá také rostoucí počet smluv u penzijního připojištění, který stoupl za první pololetí o 60 procent. Veřejnost tedy věří našemu bankovnímu sektoru, který patří i zásluhou České národní banky mezi nejzdravější v Evropě, a lidé začínají více myslet na svou budoucnost.

Pokud by nedošlo ke schválení stabilizačního balíčku, schodek veřejných rozpočtů by stoupl o desítky miliard korun. Nebylo by možné dosáhnout cíle snížení deficitu veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP v příštím roce. Zvýšení sazeb DPH o jedno procento přinese rozpočtu 15–17 miliard korun. Složená daňová kvóta se bude pohybovat v desetinách procenta a nebude se příliš lišit od roku 1997. Tehdy byla sazba firemní daně o 20 procentních bodů vyšší než dnes a měli jsme pět daňových pásem daně z příjmu fyzických osob s nejvyšší sazbou 40 procent. Za následujících vlád ČSSD celková míra zdanění výrazně stoupla na úroveň o tři procentní body vyšší než dnes.

Prosazujeme úsporný státní rozpočet

Pokud by vláda nebyla schopna sestavit další úsporný státní rozpočet, znamenalo by to odklon od dosavadní rozpočtově odpovědné politiky, která je vysoce ceněna na finančních trzích. Dokladem jsou rekordně nízké úroky českých desetiletých dluhopisů, které klesají ke dvěma procentům a patří mezi nejbezpečnější v Evropě. Podle analytiků investoři oceňují úspornou politiku vlády snižující zadlužování, která je pro ně důležitější než krátkodobý ekonomický růst. Některé rychleji rostoucí okolní země toho dosahují na úkor zvyšování veřejného dluhu, což se projevuje v jejich celkově nižší důvěryhodnosti.

Hospodářský růst tak není jediným závažným ukazatelem, i když vláda připravuje ve spolupráci s NERV a zaměstnavateli prorůstovou agendu. Nevím, jestli by naši občané měnili momentální rychlejší růst za výrazně vyšší nezaměstnanost nebo míru chudoby v evropském srovnání.

Podceňovat situaci na finančních trzích by bylo trestuhodné. Tvářit se, že odklon od současné konsolidační strategie k rychlejšímu tempu zadlužování a prudkému zvýšení přímých daní o zhruba 120 miliard korun ročně, jak plánuje ČSSD, je maličkost, znamená hazard s deseti miliony obyvatel této země. A to je jediná relevantní alternativa k vládní politice.

Komentář premiéra byl zveřejněn v Lidových novinách dne 3. září 2012.