Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Aktuálně

28. 8. 2017 12:52

Bohuslav Sobotka: Dobré sousedské vztahy a mezinárodní partnerství jsou klíčové pro prosperitu a bezpečnost naší země

Předseda vlády Bohuslav Sobotka zahájil pravidelnou poradu vedoucích zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, 28. srpna 2017.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka zahájil pravidelnou poradu vedoucích zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, 28. srpna 2017.
Premiér Bohuslav Sobotka pronesl v pondělí 28. srpna projev na poradě vedoucích zastupitelských úřadů na Ministerstvu zahraničních věcí. V Černínském paláci hovořil o významu mezinárodní spolupráce v rámci Evropské unie i mimo ní. Vyzdvihl dobré sousedské vztahy, obchodní příležitosti a zvládání velkých mezinárodních výzev.

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na poradě velvyslanců

Vážený pane ministře,
vážené dámy a pánové,

dovolte mi, abych vás velmi srdečně přivítal v Praze na vaší každoroční poradě, na které také v posledních letech vystupuji, abych připomněl některé priority české zahraniční politiky.

Já jsem rád, že Česká republika je nejenom země, která je úspěšná a stabilní, ale je to také země, která je i nadále ekonomicky a diplomaticky velmi aktivní. To, že jsme a musíme být diplomaticky aktivní, vyplývá z povahy naší ekonomiky. Jsme země, která je založena na exportu. My jsme země, která má 10,5 mil. obyvatel, máme průmyslovou základnu, která potřebuje přístup na mezinárodní a zahraniční trhy. A rozhodně už nám dnes nestačí pouze společný trh Evropské unie, ale potřebujeme exportovat i jinam. Čili z té ekonomické povahy, z ekonomického základu prosperity České republiky vyplývá potřeba býti aktivní v oblasti diplomacie a já jsem rád, že naše vláda takto velmi aktivně a dynamicky v celé řadě situací postupovala.

Rád bych zmínil několik témat, která pokládám za důležitá, aktuální v současné době, v současném světě. Začnu tady, kde se nacházíme, ve střední Evropě naše vláda klade dlouhodobý důraz na přátelské a stabilní vztahy s našimi sousedy, v regionu, kde se naše země nachází. Máme několik formátů, které jsme vytvořili a které, myslím, fungují velmi dobře a fungují také velmi prakticky. Rád bych připomenul, že prvním z formátů, kterým přispíváme k dobrým vztahům ve střední Evropě a ke stabilitě, je náš strategický dialog, který vedeme s Německem. Začali jsme ho pečlivěji organizovat a myslím si, že má zcela konkrétní výsledky. Jsem rád, že se posouváme v tématu, které bylo dlouhá léta Popelkou mezi námi a Němci, docela nepochopitelně, a to je rozvoj dopravní infrastruktury, včetně železniční dopravní infrastruktury. A poslední zprávy z Německa, kde Německo klade prvořadou prioritu na rychlé železniční spojení mezi Drážďany a Prahou, jasně ukazují, že je naše diplomacie v tomto směru úspěšná.

Stejně jsme úspěšní, pokud jde o položení důrazu na spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, kde byly podepsány první důležité dohody. Stejně tak si myslím, že funguje naše orientace nejenom na vztahy s německou spolkovou vládou, ale také velká pozornost, kterou z pohledu české vlády věnujeme vztahům se saskou vládou, s bavorskou vládou, včetně podpory spolupráce v celé řadě oblastí. I tady si myslím, že to přináší velmi pozitivní a konkrétní výsledky.

Čili, první z nástrojů, který budeme i nadále používat tady v regionu střední Evropy, je strategický dialog s naším sousedem Německem.

Druhý důležitý nástroj je spolupráce v rámci skupiny zemí V4. Myslím, že poslední roky jasně ukázaly, že V4 má pro nás smysl, že to je praktický nástroj pro prosazování našich národních zájmů v rámci a na půdě Evropské unie. V4 je také klíčový nástroj, který používáme k tomu, abychom dosahovali shody a porozumění s našimi nejbližšími sousedy v regionu.

Jsem přesvědčený o tom, že V4 sehrála důležitou roli na půdě Evropské unie, při debatě o řešení migrační krize, a že V4 také sehrála důležitou a konstruktivní roli při definici nových cílů a nových směrů pro budoucnost Evropské unie poté, kdy se musíme vypořádávat s brexitem.

To, co je pro nás v regionu střední Evropy specificky důležité, jsou také vztahy se Slovenskem, pokračujeme ve formátu velmi úzké spolupráce a koordinace, pokračujeme také ve formátu společných zasedání vlád. Nejbližší se uskuteční toto pondělí, kdy se znovu tak jako každý rok sejdeme společně se slovenskou vládou v Lednici. Má svůj význam a svou roli naše koordinace se Slováky v rámci V4, myslím si, že česko-slovenská spolupráce tvoří důležitou osu, možná i páteř fungování V4. Určitě není zanedbatelná naše spolupráce a koordinace i v evropských agendách, na evropské úrovni, což bylo specificky vidět, když Slovensko bylo předsednickou zemí Evropské unie.

Spolupráci se Slovenskem jako naším nejbližším sousedem jsme doplnili Slavkovským formátem, přibrali jsme ke spolupráci také Rakousko, které v minulosti jevilo menší zájem o komunikaci s tuto částí Střední Evropy. A myslím si, že se Slavkovský formát po těch počátečních problémech a dětských nemocech docela rozjíždí. Nejenom pokud jde o konkrétní témata, ale i to poslední jednání, které bylo v Salzburgu, kde byl přítomen francouzský prezident E. Macron ukazuje, že tento formát může sehrávat specifickou roli při komunikaci s Rakouskem a s dalšími státy, s těmi staršími členskými zeměmi Evropské unie.

Když tady mluvím o formátech, které používáme pro spolupráci ve střední Evropě, nechci opominout speciální dialog a těsné vztahy, které máme s Polskem. Polsko pro nás má důležitou roli, nejenom ekonomickou. Je to země, se kterou udržujeme těsné vztahy mimo jiné také díky tomu, že organizujeme společná zasedání našich vlád. Měli jsme možnost teď v uplynulých dnech s prezidentem Macronem potvrdit fakt, že chceme rozvíjet strategické partnerství také s Francií. Povedlo se nám v posledních letech  výrazně posílit výměny a návštěvy na nejvyšší politické úrovni mezi Českem a Francií. Snažíme se hledat témata pro spolupráci na půdě Evropské unie. Já jsem rád, že prezident Macron potvrdil, že na jaře přijede do České republiky a chceme podepsat konkrétní akční plán naší strategické spolupráce s Francií na další 4 roky. A myslím, že teď by se naše diplomacie měla soustředit na to, abychom připravili konkrétní obsah tohoto akčního plánu pro spolupráci s Francií. Tolik tedy k pozici speciálně střední Evropy.

Rád bych se teď vyjádřil k tématu ekonomické diplomacie, o které tady bude ještě určitě mnohokrát řeč, během naší porady. Chci poděkovat za všechny kroky, které se povedly v rámci koordinovaného postupu našich ministerstev a státní správy. Naše zaměření na teritoria jako je jihovýchodní Asie přináší konkrétní výsledky  ať už z hlediska investic nebo v podobě turistického ruchu ve prospěch České republiky.

Evropa prochází výraznými změnami. To, co Evropu v tuto chvíli ovlivňuje, je nepochybně debata o brexitu. Myslím si, že Česká republika by tady měla zastávat aktivní roli, pokud jde o formulaci evropské pozice směrem k vyjednávání s Velkou Británií. Ta vyjednávání určitě nebudou jednoduchá, ale myslím si, že dochází ke změně pozice na britské straně. Některá témata, která pro britskou politickou scénu byla tabu, tak pod tlakem konkrétních problémů, které brexit přináší, se, myslím, začnou stávat tématy i na britské politické scéně. Takže pevně věřím, že se nám podaří využít ten omezený čas, který je pro uzavření dohody o brexitu, eventuálně se podaří najít dohodu o přechodných obdobích tak, aby brexit co nejméně poškodil naše vztahy, které máme s Velkou Británií, včetně vztahů ekonomických. Na tom nám musí záležet. V žádném případě nemůžeme opustit naše občany, kteří žijí ve Velké Británii, a musíme se postarat o to, aby jejich práva, která nabyli v dobré víře jako občané Evropské unie, nebyla žádným způsobem v rámci brexitu dotčena.

K Evropě se ještě za chviličku vrátím, ale dovolte mi, abych se vyjádřil k důležité platformě, která je spojena s naší zahraniční politikou, a to je humanitární a rozvojová pomoc, kterou Česká republika poskytuje. Jsem velmi rád, že jsme jako Češi dokázali definovat priority v souvislosti s krizemi, které řešila Evropská unie. Že jsme je dokázali definovat s naším zájmem na stabilizaci regionu Blízkého východu, Severní Afriky nebo třeba území Balkánu. V souvislosti s řešením migrační krize, zejména s aktivitami, které by měly utlumit nebo snížit či zastavit migrační tlak směrem do Evropy.

Česká republika byla úmyslně a programově velmi aktivní, pokud šlo o vytváření a naplnění fondu pro Severní Afriku nebo fondu pro Sýrii. Jistě víte, že patříme mezi největší dárce, pokud jde o vznik a konstrukci Libyjské pobřežní stráže. Patříme mezi země, které pomáhaly na západobalkánské migrační trase. Pomáhali jsme jednotlivým státům, které byly vystaveny silnému migračnímu tlaku. Patříme mezi země, kterým nejsou lhostejné poměry v uprchlických táborech, kde se dnes soustředí uprchlíci ze Sýrie nebo z jiných oblastí válečných konfliktů. A patříme mezi země, které přispívají na to, aby se pro tyto lidi vytvořily důstojné a lidské podmínky, ať už v Libanonu, Turecku nebo třeba v Jordánsku. 

Jsem hrdý na to, že Česká republika byla v uplynulých letech aktivní součástí boje proti Islámskému státu. Islámský stát je v Iráku v defenzivě, ale působí ještě v Sýrii a také Libyi. Boj bude nepochybně pokračovat, ale myslím si, že Česko se zachovalo zodpovědně tím, že jsme byli součástí koalice. Patřili jsme k její diplomaticky nejaktivnější části a také tím, že jsme podpořili, konkrétně zejména Irák, v boji proti Islámskému státu. Ať už to byly dodávky munice nebo letounů L-159 nebo výcvik iráckých pilotů či iráckých policistů. Všude tam je naprosto konkrétní stopa České republiky a ukázali jsme se jako odpovědný člen mezinárodního společenství. Ukázali jsme se jako země, která velmi konkrétně přispěla k boji proti terorismu. Pokud bude Islámský stát v regionu Blízkého východu poražen, tak jedním z těch, kdo na tom bude mít zcela konkrétní zásluhu, bude skrze svoji pomoc také Česká republika.

Když se teď vrátím k Evropě a Evropské unii, byť se mění ekonomické i bezpečnostní poměry, Česká republika dlouhodobě akcentuje a do budoucna by měla akcentovat i prostřednictvím V4 dlouhodobou podporu rozšiřování Evropské unie a fungování Východního partnerství.

Evropa teď prochází diskusí o své budoucnosti. Nadšení pro další rozšiřování Evropské unie, zejména v západní části, silně klesá. Právě proto si myslím, že by naše země měla patřit k těm, kdo budou trvat na tom, že Evropa je otevřený projekt. Že země, které splní podmínky pro členství v Evropské unii, může se to týkat zemí v oblasti západního Balkánu, mají mít šanci na evropskou perspektivu.

Stejně tak bychom jako Češi měli nadále věnovat pozornost rozvíjení Východního partnerství. Hodně jsme investovali do vztahů se zeměmi jako jsou Ukrajina, Gruzie, Moldávie. Evropská unie už otevřela svůj trh v rámci asociačních dohod. Liberalizoval se vízový režim směrem k Ukrajině. To vše jsou konkrétní kroky, kterými jsme tyto státy podpořili a měli bychom dále věnovat pozornost podpoře reforem v těchto zemích. Když mluvím o reformách, tak reforma, která nás bude muset zajímat nejvíce z širšího zahraničněpolitického hlediska, je reforma Evropské unie.

Migrační krize a podle mého názoru nezvládnutí migrační krize ze strany institucí Evropské unie, předtím krize eurozóny, potom brexit, to vše vedlo k rozhodnutí, že Evropa musí projít změnami. Diskuse, která se vede i na základě Římské deklarace, je diskuse, do které Česká republika vstoupila dvěma konkrétními prioritami, které se nyní snažíme rozvíjet a na kterých se snažíme pracovat.

První prioritou je Evropa jako místo, které bude skutečně bezpečné pro evropské občany. Tou druhou je Evropa jako místo, kde se bude rychleji sbližovat životní úroveň mezi vyspělejšími a méně vyspělými zeměmi.

Jsem velmi rád, že pokud jde o bezpečnou Evropu, podařilo se v několika posledních měsících dosáhnout konkrétních výsledků. Také jsem rád, že Česká republika patří mezi klíčové země, které dnes tlačí posílení spolupráce v oblasti obrany. To není vytváření konkurence Severoatlantické alianci, ale snaha, aby Evropa měla skutečně silnější obranný pilíř. A je to téma, kde můžeme velmi dobře spolupracovat se zeměmi, které jsou v jádru Evropy a které patří k zakladatelským zemím Evropské unie. Jsem rád, že Česká republika patří mezi státy, které se připravují velmi prakticky a pragmaticky na posílenou spolupráci v oblasti obrany.

Složitější situace je v konvergenci. Je zřejmé, že musíme uhájit všechny nástroje, které vidíme jako užitečné v rámci Evropy pro posilování konvergence. Tím prvním je společný trh. To se týká i volného pohybu pracovních sil, protože tady můžeme čelit snahám jednotný trh Evropské unie rozbít ochranářskými opatřeními, které by samozřejmě mohly mít negativní vliv na naši schopnost fungovat v rámci Evropské unie. Musíme se snažit udržet a zlepšovat společný evropský trh, stejně jako se musíme starat o to, aby na tom trhu, zejména pokud jde o trh pracovní, nenastávaly poruchy, které jsme viděli ve Velké Británii předtím, než došlo k brexitu.

Proto je dnes v Evropě tak důležitá debata o směrnici o vysílání. I v zájmu České republiky je, abychom se dokázali na reformě směrnice o vysílání dohodnout. Je to téma, které dnes Evropu rozděluje a pokud nebudeme schopni včas dosáhnout dohody, riskujeme, že jednotlivé členské státy budou mít tendenci upravovat si tyto věci po svém. To bude znamenat jenom větší byrokracii a omezení pro naše firmy a naše občany. Hledejme proto dohodu na evropské úrovni, protože to může být praktičtější pro fungování České republiky v rámci jednotného trhu a v rámci jednotného pracovního trhu.

Konvergence, to je také využití evropských fondů. Je zřejmé, že evropský rozpočet se zmenší po odchodu Velké Británie. Je tu velmi malá ochota čistých plátců navýšit své příspěvky do evropského rozpočtu. A v téhle diskusi bude velmi důležité, abychom udrželi roli, kterou hrají evropské fondy při modernizaci naší části Evropy. Protože pokud mluvíme o nástrojích sbližování životní úrovně a konvergence, tak evropské fondy jsou tímto reálným nástrojem. A je v zájmu České republiky, abychom do budoucna existenci strukturálních fondů udrželi.

Potřebujeme ale také mzdovou konvergenci. Potřebujeme sbližování životní úrovně. A je důležité, abychom v rámci změny naší hospodářské politiky také dali našim partnerům jasně najevo, že v České republice nestojíme o vývoz mzdového dumpingu. Nestojíme o to, abychom byli považováni za zónu levné práce, za zónu, kam se přemisťuje výroba v důsledku očekávání, že Češi nebudou chtít v budoucnu lépe a více zaplatit za práci, kterou odvádějí. Naše pozice v rámci Evropy musí být jiná, ambicióznější, musíme se soustředit na výrobu s vyšší mírou přidané hodnoty. Musíme se soustředit na dobře placená pracovní místa a podporu vědy a výzkumu.

Když jsem mluvil o reformě v Evropě, čeká se, že dojde k dalším posunům v eurozóně. V České republice neplatíme eurem. Zavázali jsme se v budoucnu euro přijmout, ale nemáme zatím stanovený žádný konkrétní termín. Je nicméně zřejmé, že eurozóna bude v pohybu. Země jako Francie nebo Německo budou usilovat o větší, rychlejší integraci, o posílenou spolupráci zemí eurozóny v celé řadě oblastí. Česká republika musí tuto diskusi velmi pozorně sledovat. Nemůžeme a nesmíme připustit, aby větší integrace eurozóny znamenala, že na její úrovni budou přijímána rozhodnutí, která na nás budou mít dopad a my nebudeme mít schopnost je jakýmkoliv způsobem ovlivnit. Tohle je, myslím, největší riziko, které může vyplývat z další integrace eurozóny. Proto je pro nás důležité, aby nevznikaly příkopy mezi těmi zeměmi, které platí eurem a které eurem neplatí. Proto je důležité, abychom si vzájemně důvěřovali a abychom usilovali o soudržnou Evropskou unii všech členských států. A protože jsme to chtěli a chceme to konkrétně vyjádřit, tak přišla Česká republika s myšlenkou pozorovatelského statutu. Ten by mohly mít země, které eurem neplatí, na jednání zemí eurozóny jako výraz důvěry a jako výraz soudržnosti Evropské unie. Uvidíme, jestli tento návrh získá širší podporu, ale myslím si, že by to mohla být jedna z cest, jak zabránit vytváření příkopu mezi eurozónou a ostatními členskými státy Evropské unie.

Dámy a pánové, dalo by se mluvit ještě dlouho. Témat je samozřejmě celá řada. Mým cílem nebylo přednést komplexní projev, který by pokrýval celou českou zahraniční politiku. Chtěl jsem se soustředit na některé praktické věci, na priority, kterým jsme se jako česká vláda věnovali a které ve zbytku mandátu vidím jako velmi důležité. A koneckonců, které by měla rozvíjet i vláda, která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny. Dovolte mi, abych na závěr svého vystoupení vám všem, kteří jste se tu shromáždili, poděkoval za spolupráci. Myslím si, že to byla spolupráce v posledních letech ve prospěch naší země. Jsem rád, že se nám dařilo. Máme skutečně obrovské množství konkrétních výsledků. Naše země prosperuje. Je to země, která je bezpečná a která má dobrou pověst ve světě. A koneckonců, je to země, které se daří pronikat na zahraniční trhy. Je to země, které se daří získávat partnery, spojence, přátele a to si myslím, že je v dnešním světě velmi důležitá deviza a hodnota.

Chci vám všem poděkovat za vaši práci pro českou diplomacii a za vaši spolupráci v uplynulých měsících a letech.

Děkuji. 

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie