Projevy a komentáře

14. 7. 2015 11:24

Vytvoření energetické unie je potřebné pro udržení energetické bezpečnosti EU

Premiér Sobotka se 14. července 2015 zúčastnil energetické konference „Geopolitics, Energy and Central Europe: what next?“.
Premiér Sobotka se 14. července 2015 zúčastnil energetické konference „Geopolitics, Energy and Central Europe: what next?“.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka se u příležitosti českého předsednictví Visegrádské skupiny společně s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem v úterý 14. července 2015 zúčastnil energetické konference „Geopolitics, Energy and Central Europe: what next?“ v Bruselu. Konferenci uspořádalo Stálé zastoupení ČR při EU ve spolupráci s poslanci a poslankyněmi Evropského parlamentu, zvolenými za ČR.

Ve svém projevu premiér zdůraznil, že energetika je dlouhodobě tématem prvořadého významu a je v tomto směru potřeba společná koordinace v posilování energetické bezpečnosti Evropské unie.

Chtěl bych velice ocenit způsob, jak se k Energetické unii postavila Evropská komise a osobně její místopředseda Maroš Šefčovič. Návrh Evropské komise je komplexní, ambiciózní a míří na hlavní výzvy, jimž Unie čelí. Plně záměry Evropské komise podporujeme a během českého předsednictví ve Visegrádské skupině se zasadíme o to, aby se tyto záměry úspěšně staly realitou,“ uvedl předseda vlády Sobotka.

Projev premiéra Bohuslava Sobotky na konferenci „Geopolitics, Energy and Central Europe: what next?“

Vážený pane místopředsedo,
vážení poslanci Evropského parlamentu,
vážení panelisté, vážení ministři,
vážené dámy, vážení pánové,

je mi velkou ctí přivítat vás na energetické konferenci. Vítám vás tím také v českém předsednictví Visegrádské skupiny. Ne náhodou právě tématem energetika a ne náhodou na půdě Evropského parlamentu. Energetika a energetická bezpečnost jsou dlouhodobě tématem prvořadého významu; Evropský parlament je klíčovou institucí, bez níž nelze úspěšnou unijní energetickou politiku realizovat. Navíc bychom rádi splatili určitý dluh – rádi bychom, aby došlo k silnějšímu propojení mezi aktivitami Visegrádského uskupení a Evropského parlamentu.

Evropská energetika v současné době čelí několika výzvám současně. V posledních letech jsme svědky nestability a krizí na našich hranicích. Vzestup Islámského státu a krize na Ukrajině potvrzují, že Evropská unie není odříznutým ostrovem a nestabilní situace se jí přímo dotýká. Obzvlášť to platí v případě bezpečnosti energetických dodávek. Již od plynových krizí v letech 2006 a 2009 víme, že energetická bezpečnost není zadarmo a její zajištění vyžaduje mnoho úsilí. V tomto ohledu máme důvod k určité hrdosti – stačí se podívat, kam jsme se jako Evropská unie za několik málo let posunuli a kolik práce se podařilo odvést.

Zatímco v roce 2009 byl v případě krize problém zásobovat zemním plynem některé členské státy EU, v roce 2015 jsme schopni vnitroevropskou sítí přesměrovat toky plynu na výpadkem ohrožené trhy.

Kromě hrdosti ale cítím i závazek – naše cesta v tomto směru rozhodně není u konce. Více než kdy dříve je potřeba držet při sobě, hovořit společným hlasem a prohlubovat vzájemnou spolupráci. Evropská unie musí bezpodmínečně posilovat svoji energetickou bezpečnost a být připravena na případné geopolitické výkyvy. I proto v Evropě usilujeme o vytvoření Energetické unie. Chtěl bych velice ocenit způsob, jak se k Energetické unii postavila Evropská komise a osobně její místopředseda Maroš Šefčovič. Návrh Evropské komise je komplexní, ambiciózní a míří na hlavní výzvy, jimž Unie čelí. Plně záměry Evropské komise podporujeme a během českého předsednictví ve Visegrádské skupině se zasadíme o to, aby se tyto záměry úspěšně staly realitou.

Energetická bezpečnost jako klíčová komponenta Energetické unie rozhodně není pouhým synonymem pro bezpečnost dodávek zemního plynu. Naopak, pojem energetická bezpečnost je daleko širší a zahrnuje také aspekty cenové dostupnosti energie nebo udržitelnosti energetiky. Oceňuji, že Komise svými návrhy tuto komplexnost reflektuje.

Evropská unie usiluje o pozici lídra v procesu dekarbonizace a také v užívání obnovitelných zdrojů energie. Pokud ale chceme dekarbonizovat, účinně bojovat s globální změnou klimatu a zároveň zajistit bezpečnost elektroenergetické sítě, musíme efektivně využívat všechny nízko-emisní zdroje, které máme k dispozici, a to včetně jaderné energie, která je pro některé státy v tomto ohledu zásadním zdrojem. Přechod na nízkouhlíkovou energetiku musí probíhat nákladově efektivně, tržně a nesmí v konečném důsledku vést k ohrožení výrobní přiměřenosti a bezpečnosti dodávek energie.

Abychom byli schopni všem těmto výzvám čelit, je nezbytné, aby Evropa držela při sobě a spolupracovala při naplňování svých cílů. Historie ukazuje, že spolupráce v energetice je základem důvěry mezi partnery. A koneckonců i proces evropské integrace začal jako projekt společného využívání zdrojů energie tehdy ještě v Evropském společenství uhlí
a oceli. Spolupráce v jedné oblasti pak přirozeně přerostla do prohlubování spolupráce v dalších sektorech hospodářství. Proto věřím, že spolupráce při vytváření Energetické unie nám poskytne odpověď na výzvy dnešní doby. Tato spolupráce přitom musí vycházet také ze spolupráce regionální.

Jsem proto velmi rád, že právě v tento čas Česká republika předsedá skupině visegrádských zemí. Spolupráce ČR, Maďarska, Polska a Slovenska ukazuje, že existuje dlouhá řada věcí, které nás vzájemně spojují. Od společné historické zkušenosti, přes podobný způsob života nebo geografickou blízkost a polohu, až po podobné ekonomické a sociální výzvy. V řadě ohledů to platí také v energetice – i tady visegrádská spolupráce nese své ovoce. Jednání před Evropskou radou loni v říjnu – řešili jsme tam klimaticko-energetický rámec Evropské unie do roku 2030 – dokonce ukázala, že naše skupina nejen že spojuje nás samotné, ale je také schopna přesahů a může dobře fungovat i v rozšířeném formátu. Velice se proto těším na české předsednictví ve Visegrádské skupině, a to i proto, že nastává v době, kdy Evropská unie usiluje o zásadní změnu energetické politiky, o vytvoření Energetické unie. Dobrá spolupráce při projednávání energetických otázek je jednou z klíčových priorit českého předsednictví v rámci Visegrádské skupiny.

Nacházíme se ve fázi, kdy máme dané kontury – dimenze – podoby Energetické unie, které musíme naplnit obsahem. A proto mi dovolte zamyslet se nad tím, jak přispět k funkční Energetické unii v kontextu geopolitiky a energetiky ve střední Evropě, což je konec konců také název dnešní konference.

Geografické umístění Visegrádské skupiny předurčuje, že jednou z trvalých priorit našich zemí je zajištění bezpečnosti dodávek energie. Především je nezbytné rozvíjet a posilovat infrastrukturu. K tomu bude potřeba mobilizovat jak soukromé, tak veřejné zdroje, ať už pocházejí z Evropské unie nebo z jednotlivých členských zemí. A je potřeba využívat nástroje, které pro tento účel v rámci Evropy existují.  

Pro region střední Evropy je dlouhodobou prioritou dokončení severojižního plynového koridoru, který zásadně zvýší energetickou bezpečnost nejen našeho regionu. Nelze ale spoléhat pouze na velké, přeshraniční infrastrukturní projekty. Pro zajištění naší energetické bezpečnosti bude stejně tak důležité, abychom si všichni důsledně plnili své domácí úkoly – což rozhodně neplatí pouze pro země Visegrádské čtyřky, ale pro celou Evropskou unii.  V sektoru zemního plynu je nutné disponovat potřebnými zásobami, usilovat o zvyšování možnosti přeshraničního zásobování a případně budovat infrastrukturu, která zajistí přístup k alternativním dodávkám nejen v Evropské unii, ale i ze třetích zemí. V oblasti elektroenergetiky je nutné dbát na výrobní přiměřenost a dostatečně rozvíjet přenosovou soustavu, která musí odpovídat nárokům integrace obnovitelných zdrojů do energetického trhu. Měli bychom se také soustředit na výstavbu účelného přeshraničního propojení.

Tím se dostávám k dalšímu prvku, který je pro zvyšování energetické bezpečnosti nezbytný, a tím je solidarita. Doba, kdy jednotlivé národní státy byly oddělenými ostrovy, je pryč. Éra globalizace a integrace v evropském prostředí vyžaduje, aby jednotlivé státy při přijímání svých rozhodnutí zohledňovaly, jaký přeshraniční přesah tato rozhodnutí budou mít. A v oblasti energetiky to platí dvojnásob. Solidarita není jen o tom, že pomůžeme druhému v případě nouze. Nelze ji oddělit od zodpovědného chování, o kterém jsem hovořil. Tím, že během rozhodování o strategickém tématu, jakým energetika bezesporu je, zohledníme potřeby druhých, prokážeme také solidárního ducha. Abychom se tak mohli chovat, být zodpovědní a solidární, musíme spolu dostatečně komunikovat, sdílet navzájem informace, být transparentní a vzájemně si důvěřovat.

Myšlenka vzájemné důvěry je konec konců také nosným tématem českého předsednictví Visegrádské skupiny. Dosavadní historie spolupráce Visegradu je jasným důkazem, že vzájemná důvěra je přínosná pro všechny strany. Díky ní víme, že máme přátele, na které se můžeme obrátit. Zároveň však zavazuje k tomu, abychom byli důvěryhodnými partnery i my sami.

Visegrádská důvěra je založena na otevřené výměně názorů a na neformálních, mnohovrstevnatých kontaktech. Nesmíme se však omezit na kontakty pouze na ose našich hlavních měst. Všechny země Visegradu jsou členy Evropské unie, a proto je nesmírně důležitá spolupráce také tady, v rámci evropských institucí. Chci se také v této souvislosti obrátit na členy Evropského parlamentu a vyzvat vás, abyste v co nejvyšší možné míře využívali možnosti, které vám Visegrádská spolupráce nabízí. Vnímejme se navzájem jako partneři v regionu, kteří společnými silami mohou bojovat za zájmy občanů. Evropská integrace je projekt, který více než šedesát let pomáhá v Evropě udržet mír a prosperitu. Jsem přesvědčen o tom, že základem spolupráce evropské je spolupráce regionální. V tomto ohledu se země Visegrádské skupiny snaží jít příkladem.

Otázka dnešní konference zní: „co dál?“. Jako předsednická země Visegrádské skupiny bude Česká republika usilovat o efektivní implementaci Energetické unie – to znamená o vytvoření bezpečného a skutečně funkčního energetického trhu bez umělých překážet a postavit tento trh na principech odpovědnosti, solidarity, důvěry a transparentnosti. A také o to, aby Energetická unie patřila nám všem – státům i institucím EU.

Vážené dámy, vážení pánové,

jsem rád, že dnes máme možnost setkat se a otevřeně o konkrétních krocích k tomuto cíli debatovat. Nejde jen o V4, ale jde o celou Evropskou unii jako takovou. Chtěl bych proto popřát dnešní konferenci, aby byla zajímavým mítinkem, velice se těším na její závěry, výstupy a doporučení. Děkuji za vaši pozornost. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie