Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Aktuálně

24. 3. 2016 13:18

Projev předsedy vlády B. Sobotky při setkání se zástupci francouzských podniků sdružených ve svazu zaměstnavatelů MEDEF

Vážená paní velvyslankyně, vážený pane velvyslanče,

vážené dámy a pánové,

jsem velice rád, že mám možnost se setkat s podnikatelskou reprezentací. Já jsem bohužel na návštěvě Francie a Paříže jen na tento jediný den, dnes večer se vracím zpět do České republiky. Nicméně ta moje dnešní návštěva je velmi intenzivní a jsem rád, že ji mohu zahájit právě setkáním s podnikateli, protože obchodní a investiční vztahy mezi Českou republikou a Francií jsou velmi intenzivní a jsem rád, že se velmi dobře rozvíjí.

Během dvou let mého působení na pozici předsedy vlády to dnes už bude po třetí, kdy se setkám s francouzským předsedou vlády a jsem přesvědčen o tom, že se nám za poslední dva roky podařilo vztahy na politické úrovni výrazným způsobem zintenzivnit a myslím, že je to dobře, protože Francie je naším tradičním partnerem a jsem rád, že jsme po roce 1989 na toto tradiční partnerství mohli navázat.

 

Při návštěvě pana premiéra Vallse v Praze, která proběhla v prosinci 2014, kdy jsme měli možnost se také setkat, byl podepsán Akční plán na léta 2014–2018, v rámci česko-francouzského strategického partnerství. V rámci tohoto Akčního plánu se odvíjí nejen vztahy mezi státní správou obou zemí, ale také naše ekonomické a obchodní vztahy.

 

Dovolte mi, abych se nyní podrobněji vyjádřil k jednotlivým aspektům našich vztahů, potenciálu, možnostem a abych se také vyjádřil k aktuální hospodářské a politické situaci v České republice.

Zahraniční investice

Pokud jde o otázku investic, náš Akční plán se v ekonomické oblasti zaměřuje na aktivity spojené s vytvářením příznivého prostředí pro obchodní výměnu a zahraniční investice. V České republice si zahraničních investic vážíme, protože víme, že jsou klíčové z hlediska hospodářského růstu a zaměstnanosti. Naše vláda se zavázala podporovat nové investice a vznik nových pracovních míst. O investice v České republice je velký zájem. Jen za prvních 18 měsíců působení naší vlády se podařilo uzavřít 196 nových investičních projektů v celkovém objemu 108 miliard korun.

Provedli jsme určité legislativní změny, které umožňují lépe zacílit investice, snažíme se také zrychlit výstavbu dopravní infrastruktury a vytvořit lepší podmínky pro investice v našich průmyslových zónách. Novelizovali jsme zákon o investičních pobídkách, i nadále je tedy možné v České republice získávat investiční pobídky, posilujeme je v oblastech technologických center a center strategických služeb, což nám umožňuje uspokojit více subjektů.

Francouzské investice byly pro Českou republiku vždy významné. Jak už zde zaznělo, Francie se pohybuje na předních místech v celkovém pořadí zahraničních investic do české ekonomiky. Francouzské společnosti, které v České republice investovaly v nejrůznějších oblastech, ať už je to automobilový průmysl, elektrotechnika, strojírenství, stavebnictví, bankovní sektor nebo městská infrastruktura, tak tyto francouzské společnosti vnímáme v České republice pozitivně. Přispěly podle mého názoru ke kvalitě ekonomického růstu a v mnoha případech se podílely i na ekonomické transformaci České republiky.

Naše vláda v příštích letech neplánuje žádné změny daňových sazeb. Nepatříme tedy mezi země, které by zvyšovaly daňové sazby, daňové sazby budou po celé období naší vlády stabilní a z hlediska daňových úprav se soustředíme na omezení daňových úniků. To znamená, že zavádíme taková opatření, která zlepšují možnosti daňové správy omezit daňové úniky zejména v oblasti hotovostních plateb.

Věda a výzkum

Pokud jde o oblast vědy a výzkumu, chtěl bych zdůraznit, a to je skutečně jedna z klíčových priorit naší vlády, že máme výrazný zájem o spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Naše vláda deklaruje tuto silnou linii v přístupu ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky, snažíme se podpořit dohodami konkrétní projekty mezinárodní spolupráce. Oblast spolupráce v oblasti vědy a výzkumu v návaznosti na přenos výsledků do výroby a praxe je důležitou součástí Akčního plánu, který máme v rámci česko-francouzského strategického partnerství.

To, co je důležité zdůraznit v souvislosti s Českou republikou, je fakt, že jsme v minulých letech výrazně investovali do výstavby a modernizace infrastruktury pro výzkum a vývoj. V České republice v minulých letech vzniklo více než 50 zcela nových výzkumných a vývojových center, které disponují moderní infrastrukturou a moderní přístrojovou technikou, a v tuto chvíli tato zařízení, která jsou vybavena špičkovými technologiemi, hledají partnery pro projekty, to znamená, je zde prostor pro spolupráci. My jsme se snažili tímto způsobem využít evropské dotace, to znamená, abychom je investovali právě do zvýšení možností podpory vědy a aplikovaného výzkumu v České republice. Takže i zde podle mého názoru existuje velký prostor pro spolupráci se soukromou sférou.

Digitalizace

Třetí téma, které bych chtěl zmínit, je oblast digitalizace průmyslu. Česká republika je ekonomika, která je nadále výrazně spojena s průmyslovou výrobou. Zahraniční investice v uplynulých 25 letech znamenaly, že se průmyslový charakter české ekonomiky nesnížil, ale spíše se posílil. V tuto chvíli je pro nás velkou výzvou digitalizace průmyslu, vláda se snaží tuto oblast podpořit, pracujeme na národní iniciativě Průmysl 4.0, snažíme se, abychom vytvářeli a podporovali řešení, které by urychlily přenášení moderních technologií a komplexních integrovaných řešení nejen do oblasti průmyslu, ale také služeb. Soustředíme se na podporu investic, standardizaci, aplikovaný výzkum, také na oblast kybernetické bezpečnosti, na uplatnění inovačních technologií v energetice nebo dopravě, včetně třeba konceptu Smart Cities. Jsem přesvědčen, že spolupráce s francouzskými firmami i v těchto oblastech může přinést pozitivní synergie.

Energetika

Pokud jde o oblast energetiky, myslím, že to je významná oblast, kterou samozřejmě není možné pominout, opět je součástí Akčního plánu česko-francouzského strategického partnerství a jde ruku v ruce s udržitelným rozvojem. Česká republika dlouhodobě akcentuje, že zdrojový mix z hlediska výroby elektrické energie by měl v Evropské unii zůstat v plné kompetenci národních států tak, aby se členské státy mohly individuálně rozhodnout pro využívání nástrojů výroby energie, které jsou vhodné pro daná specifika země.

Česká vláda v uplynulých měsících schválila aktualizovanou státní energetickou koncepci, která počítá s tím, že do budoucna by největší podíl výroby elektrické energie měl pocházet z našich současných jaderných elektráren, na druhé místo z hlediska českého energetického mixu by se měla posunout výroba energie z obnovitelných zdrojů a teprve na dalších pozicích se bude pohybovat výroba elektrické energie z plynu a uhlí.

My v tuto chvíli procházíme podobně jako jiné země transformací energetiky, v České republice se to bude v příštích letech projevovat útlumem těžby uhlí a vyšším využíváním obnovitelných zdrojů s tím, že nadále počítáme s rozvojem jaderné energetiky ve dvou českých jaderných elektrárnách.

Dnes to učiním i během jednání, která mám před sebou, ale chci to připomenout i tady – velké nasazení Francie přispělo k pozitivnímu výsledku prosincové mezinárodní klimatické konference.

Myslím, že je zřejmé, že otázka přechodu k nízkouhlíkové ekonomice vytváří velký potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů elektrické energie, ale to by mělo jít ruku v ruce se snižováním spotřeby energie, se zvyšováním energetické účinnosti, s inovacemi v oblasti inženýrských sítí a se snahou zavádět ekologické prvky také v oblasti hromadné dopravy. V České republice máme dlouhodobé zkušenosti v prosazování legislativy v oblasti energetické účinnosti staveb a s rozsáhlými projekty zateplování budov a samozřejmě zde vidíme i další potenciál pro spolupráci s francouzskými partnery.

Myslím, že i u nás máme před sebou diskusi o tom, jak podpořit investice do nových energetických zdrojů, čeká nás debata o inteligentních energetických sítích a samozřejmě s velkým napětím sledujeme technologický vývoj v oblasti výroby baterií, protože to může výrazně přispět k decentralizaci energetických zdrojů a to ovlivní podle mého názoru i investice do klasických velkých zdrojů výroby elektrické energie. Myslím, že to je téma, které je aktuální i ve Francii, obě naše země využívají energii vyráběnou z jádra a čeká nás podle mého názoru diskuse o tom, jak zajistit, aby do budoucna obnova nebo údržba těchto zdrojů byla ekonomicky rentabilní.

Situace v ČR

Na závěr mého vystoupení mi dovolte, abych se stručně vyjádřil k hospodářské a politické situaci v České republice. Máme za sebou ekonomicky úspěšné dva roky. Česká republika se ještě v letech 2012–2013 pohybovala v ekonomické recesi. Počínaje rokem 2014 a zejména v roce 2015 dochází k výraznému zrychlení hospodářského růstu a v roce 2015 Česká republika patřila mezi tři nejrychleji rostoucí ekonomiky v rámci Evropské unie. Vloni hospodářský růst v České republice překonal 4,3 % HDP a došlo k výraznému snížení nezaměstnanosti v České republice, která se pohybuje dnes podle statistik Eurostatu mezi 5 až 6 %, pokud jde o celostátní nezaměstnanost.

Vysoký loňský hospodářský růst byl ovlivněn přirozeně vnějšími faktory, jako bylo snížení cen ropy, byl ovlivněn také vnitřními faktory, určitou podporou spotřeby domácností, a byl také výrazně ovlivněn čerpáním evropských fondů. Naší vládě se podařilo zrychlit čerpání evropských fondů a téměř úplně jsme je dokázali vyčerpat do konce roku 2015. Zhruba 1 % loňského hospodářského růstu z těch 4,3 % bylo dáno čerpáním evropských fondů.

V letošním roce, vzhledem k tomu, že začínáme čerpat v rámci nové perspektivy evropské fondy, tak očekáváme, že oproti loňskému roku česká ekonomika zpomalí, nicméně i v letošním roce by se hospodářský růst měl pohybovat kolem 2,7 %, čili rádi bychom se co nejvíce přiblížili 3 % hospodářského růstu v roce 2016.

V České republice se bude i nadále platit korunou, nicméně Česká národní banka realizuje politiku zaměřenou na stabilizaci kurzu koruny vůči euru, to znamená, že už druhý rok máme v zásadě pevný kurz české koruny vůči euru, který se pohybuje někde na úrovni 27 Kč za euro. Tolik tedy k makroekonomickým parametrům české ekonomiky.

Pokud jde o politickou situaci, máme koaliční vládu, která je tvořena třemi stranami, daří se nám plnit vládní program a v tuto chvíli parlamentní volby v České republice bychom měli mít v řádném termínu na podzim roku 2017. Tolik informace o situaci v naší zemi.

Děkuji za vaši pozornost a samozřejmě jsem připraven reagovat na vaše otázky.

Děkuji. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie [F] fotogalerie