Projev předsedy vlády v Senátu PČR k hodnocení ER 22. října 2015

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

nyní mi dovolte, abych se dotkl závěrů jednání Evropské rady z 22. října 2015. 

Hlavním tématem jednání byla migrace, hovořilo se ale také o Hospodářské a měnové unii a o vztahu Spojeného království k Evropské unii.

Koordinace V4 před jednáním ER a spolupráce v rámci V4

Opět před jednáním Evropské rady proběhla tradiční koordinace států Visegrádské čtyřky. Podařilo se nám nalézt shodu nad společným postupem při prosazování změn v závěrech Evropské rady.

Dohodli jsme se všichni předsedové vlád zemí V4, že budeme na jednání rady postupovat společně, mohu potvrdit, že všechny čtyři země vystupovaly na jednání Evropské rady koordinovaným způsobem a tento koordinovaný způsob nám umožnil, abychom pozměnili připravené závěry Evropské rady během jednání Evropské rady.

Opět, tak jako tradičně, jsme se shodli i na společném prohlášení k našim prioritám v otázce migrace. Podpořili jsme systémová opatření, která by měla být bezodkladně a v duchu vzájemné solidarity implementována do praxe, a to jak na národní a regionální, tak také na evropské úrovni.

Pokud mi dovolíte, abych se zmínil o tom společném prohlášení zemí V4. Země V4 považují za prioritní chránit schengenskou hranici, posilovat spolupráci se třetími zeměmi a zefektivnit návratovou a readmisní politiku.

Ve svém prohlášení země V4 zároveň deklarovaly odhodlání být aktivní nejenom, pokud jde o klíčová opatření, ale také nadále přispívat do relevantních fondů a organizací. I na tento závěr V4 bude navazovat jednání české vlády o navýšení našeho příspěvku do příslušných fondů.

Projevem vzájemné solidarity v rámci V4 je angažmá všech zemí V4 při ochraně vnějších hranic Evropské unie v Maďarsku. Dohodli jsme se, a je to také součástí prohlášení zemí V4, že Česká republika, Slovensko i Polsko vyšlou policisty k posílení ochrany vnější hranice Evropské unie v Maďarsku. Jedná se tedy o ochranu hranice mezi Maďarskem a Srbskem. Česká republika poskytuje padesát policistů, vláda již na svém zasedání schválila vyslání těchto padesáti policistů do Maďarska. Avizovali jsme také maďarské straně, že v případě potřeby jsme připraveni naši pomoc dále navýšit.

K řešení současné situace v Maďarsku jsme na základě výzvy maďarské strany poskytli vojenskou techniku a personál. V rámci vojenského cvičení Balaton 2015 byla poskytnuta podpůrná technika včetně 21 osob z řad příslušníků Armády České republiky. Myslím si, že tato společná akce, která směřuje k posílení ochrany vnější Schengenské hranice, je zaprvé ukázkou solidarity v rámci skupiny V4, je ukázkou podle mého akceschopnosti v rámci skupiny V4 a je myslím také signálem pro ostatní země Evropské unie, že bychom takto vlastně měli postupovat společně všude tam, kde je vnější Schengenská hranice a všude tam, kde státy, které leží při této vnější Schengenské hranici nemají šanci svými vlastními zdroji zvládnout ten současný migrační tlak, který tady je. Na tento aspekt chci poukázat, protože jsem ho zdůraznil i během jednání Evropské rady. Nejde jen o solidaritu V4 s Maďarskem, jde o určitý signál toho a řekněme návrh na to, jak by Evropa v budoucnu mohla řešit management vnější Schengenské hranice, prostě můžeme to řešit také společnými silami tam, kde jednotlivé členské státy požádají o podporu a pomoc, tam by jim Evropská unie a členské státy tu podporu a pomoc měly být schopni poskytnout.

Setkání před Evropskou radou

Chtěl bych vás také informovat o tom, že ještě před jednáním Evropské rady jsem se sešel s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Hovořil jsem s ním o prioritách České republiky, které máme v rámci předsednictví V4 a mluvili jsme spolu také o připravovaných závěrech jednání Evropské rady.

Krátce před jednáním Evropské rady jsem se také sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Potvrdili jsme si, že česko-německé vztahy zůstávají i nadále na velmi dobré úrovni – bez ohledu na to, že na některé věci máme rozdílné názory. Dohodli jsme se na intenzivnější výměně informací v otázkách migrace mezi Německem a Českou republikou.

Průběh Evropské rady a její výsledky

Diskuse na samotném zasedání Evropské rady nebyla jednoduchá. Nakonec se však podařilo schválit závěry Evropské rady v takové podobě, která je zcela v souladu s mandátem, s nímž jsem na jednání Evropské rady jel.

Akční plán EU - Turecko

První věc, se kterou bych vás chtěl seznámit a která je podle mého názoru nejdůležitější z toho, co se odehrálo na jednání Evropské rady, a pokud se podaří tuto věc dotáhnout do konce, tak si myslím, že může podstatným způsobem ovlivnit to, co se bude odehrávat příští rok. Nemyslím si, že to ovlivní už migrační toky v letošním roce, ale pokud se bude dařit naplňovat akční plán mezi Evropskou unií a Tureckem, může to konečně změnit situaci v oblasti migrace v roce 2016.

Evropská rada vyjádřila svůj souhlas s Akčním plánem spolupráce mezi Evropskou unií a Tureckem. Turecko je významný, byť složitý partner, ale při zvládání současných migračních toků hraje zásadní roli.

Podle Akčního plánu chce Evropská unie v první fázi navýšit finanční pomoc jak Turecku, tak dalším zemím, které se nachází v sousedství Sýrie. Turecko by v první fázi mělo především posílit efektivitu relevantních zákonů, zvýšit míru registrace migrantů, zajistit dokončení započatých azylových řízení a zvýšit míru integrace uprchlíků do turecké společnosti.

V rámci druhé fáze tohoto Akčního plánu chce Evropská unie posílit výměnu informací, podpořit Turecko v boji proti převaděčům a organizovat společné návratové akce.

Turecko by se mělo stát strategickým partnerem EU a mělo by dojít k pokroku v dialogu o vízové liberalizaci mezi Evropskou unií a Tureckem. Turecko na oplátku mělo zvýšit efektivitu pobřežní stráže, mělo by přijímat zpět migranty, kteří nemají nárok na azyl, a spolupracovat také více s Řeckem a Bulharskem v ochraně hranic.

Implementace Akčního plánu mezi Evropskou unií a Tureckem by tak měla vést k naplnění readmisní dohody s Tureckem a společnému úsilí o zlepšení podmínek uprchlíků přímo v Turecku. V konečném důsledku by tak společný postup měl ulevit Evropě od současného migračního tlaku.

Na jednání Evropské rady jsem podpořil schválení Akčního plánu mezi Evropskou unií a Tureckem. Pokládám to za jedinou možnou cestu. Turecko se v posledních letech začalo Evropě vzdalovat. Samozřejmě není to jenom odpovědnost Evropy, je to také odpovědnost Turecka a jeho vládních reprezentací. Turecko se začalo Evropě vzdalovat, ale ukazuje se, že pokud se má Evropa aktivně zajímat o to, co se děje v její bezprostřední blízkosti, tak není možné, aby tento proces vzdalování se Turecka v Evropě dále postupoval a pokračoval.

Vnímám Akční plán jako zastavení tohoto procesu, jako obnovení a restart dialogu mezi Evropskou unií a Tureckem a myslím, že k tomu dialogu jsme předurčeni geografickou blízkostí, významem Evropské unie, významem Turecka a také tím, co se odehrává v bezprostředním okolí Evropské unie a bezprostředním okolí Turecka. Řadu problémů máme společných, nicméně mohou se lišit názory Evropské unie a Turecka, a to jakým způsobem zásadní konflikty řešit. V tomto směru Akční plán samozřejmě neřeší otázku odlišných pohledů, nicméně je to výrazný krok kupředu, na jednání rady jsem ho za Českou republiku podpořil a samozřejmě chci podporovat a myslím si, že bychom měli podporovat snahu Evropské komise o naplnění a dodržování tohoto Akčního plánu. Jeden krok je schválení Akčního plánu, druhá věc ale bude důsledně hlídat jeho naplňování nejenom na Evropské straně, ale také na straně Turecka. Tolik tedy bod číslo jedna, myslím absolutně nejdůležitější z hlediska toho, o čem Evropská rada jednala.

Ochrana vnějších hranic

Významným tématem diskuse na Evropské radě byla také ochrana vnějších hranic Evropské unie. Pro vládu je obnovení efektivní kontroly nad vnější hranicí EU dlouhodobou prioritou. Dokládá to také angažmá V4 v Maďarsku, ale také aktivity České republiky přímo při podpoře Frontexu. V těchto krocích budeme i nadále pokračovat.

V situaci, kdy některé členské státy dlouhodobě selhávají v ochraně vnější hranice, je na místě uvažovat o sdílení odpovědnosti v této oblasti. V diskusi na Evropské radě se ukázal jednoznačný trend směrem ke vzniku možné Evropské pobřežní a pohraniční stráže. Prosím název berte jako orientační, nicméně v debatě, která se odehrávala na Evropské radě, většina vystupujících premiérů a premiérek se k tomuto tématu vyjádřila kladně.

Je třeba diskutovat o různých možnostech, jak ochranu společné vnější hranice Evropské unie posílit a chtěl bych, aby Česká republika byla v této debatě nadále aktivní.

Posilování ochrany hranic bude probíhat v několika fázích. První bude posilování ochrany hranice prostřednictvím bilaterální podpory jednotlivým členským státům, tak jako to aktuálně děláme v Maďarsku a tak, jak to dělá řada zemí vůči agentuře Frontex.

V další fázi pak proběhne diskuse o integrovaném systému ochrany hranic a hlubší integraci v této oblasti. Ta může jít také cestou dalšího posilování Frontexu, to je jedna varianta, to znamená, nebudeme zakládat samostatnou agenturu pro ochranu vnější hranice, ale budeme posilovat Frontex, dáme mu další kompetence, vybavíme ho větším počtem expertů, větším rozpočtem, anebo druhá varianta je vytvoření zcela nového subjektu, kterým by mohla být Evropská pobřežní a pohraniční stráž.

V té diskuzi, která se k tomu odehrávala na jednání Evropské rady, zaznívala nejenom podpora, ale přirozeně také požadavek ze strany těch členských států Evropské unie, které leží při vnější Schengenské hranici, aby případné nasazení Evropské pohraniční stráže podléhalo jejich souhlasu. To je požadavek, který je zcela akceptovatelný.

Permanentní relokační mechanismus a postup v případě dočasných relokací

Některé členské státy v diskuzi na zasedání Evropské rady opět otevřely otázku permanentního relokačního mechanismu. Pozice České republiky je v tomto zcela jasná – s permanentními relokacemi dlouhodobě nesouhlasíme. Vyplývá to jak z mandátu vlády České republiky na všechna jednání, které jsme v uplynulých měsících o migraci vedli, tak to vyplývá i ze stanovisek našich parlamentních komor.

Tento názor sdílí mnohem větší množství členských států než jenom země skupiny V4. V každém případě země skupiny V4 se shodují v tom, že by Evropa permanentní relokační mechanismus zavádět neměla.

Návrh na zahrnutí výzvy k další práci na relokačním mechanismu do závěrů Evropské rady se nám podařilo zvrátit a udržet příslušnou část závěrů Evropské rady ve zcela obecné rovině.

Dále se nám díky společnému postupu zemí V4 podařilo prosadit změny navržených závěrů tak, aby bylo provádění již přijatých dočasných relokačních rozhodnutí jednoznačně provázáno s fungováním hotspotů a naopak. To znamená, aby fungování hotspotů vycházelo ze schválených dočasných relokačních rozhodnutí. Tady rada akceptovala návrhy, které Česká republika předložila jménem skupiny V4.

Schválené závěry Evropské rady tedy nepředjímají žádné budoucí eventuality v oblasti relokací, například trvalý relokační mechanismus. Stejně jako je konzistentní pozice vlády k trvalému relokačnímu mechanismu, je konzistentní i pokud jde o implementaci už přijatých relokačních rozhodnutí dočasných. Vláda i nadále trvá na svých výhradách, které vznesla během jednání o dočasných relokacích. Postup, kdy byly některé členské státy v Radě ministrů vnitra přehlasovány v takto citlivé otázce, nepovažujeme za vhodný.

Spolupráce se třetími státy

V oblasti spolupráce se třetími státy vyzvala Evropská rada členské státy k navýšení příspěvků do programů na zlepšení podmínek uprchlíků. Tady platí, co jsem již řekl v předcházející informaci.

Chci také připomenout, že nejde jen o příspěvek do aktuálních programů a fondů, ale že pomoc zemím původu a tranzitu migrantů je dlouhodobou prioritou České republiky a pomáháme také prostřednictvím našich bilaterálních nástrojů.

Od letošního roku ČR implementuje Program na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů. Prostřednictvím tohoto programu poskytujeme v roce 2015 100 milionů korun na pomoc uprchlíkům ve třetích zemích. V roce 2016 bude částka zvýšena na 250 milionů korun ročně.

Kromě těchto opatření vláda podporuje příslušné země a programy pro uprchlíky v rámci své rozvojové a humanitární spolupráce. Intenzivně pomáháme zejména v Jordánsku, které hostí více než 650 tisíc syrských uprchlíků. Významně podporujeme, a to zcela konkrétně, tamější největší uprchlický tábor Za´tarí, ve kterém v tuto chvíli žije okolo 80 tisíc uprchlíků.

Chci vás informovat také o tom, že tento uprchlický tábor osobně navštívím v neděli během své cesty do Jordánska. Na této cestě se rovněž setkám s jordánským premiérem a také jordánským králem. Na této cestě se ale také setkám s našimi velvyslanci, kteří působí v Turecku, Sýrii, Libanonu a v Jordánsku, protože s nimi chci přímo mluvit o situaci, která je v těchto zemích tak, abychom mohli vyhodnotit efektivitu pomoci, která je ze strany České republiky poskytována, a abychom zjistili, v jaké formě bychom mohli pomáhat v příštím období. Totéž se týká otázky efektivity pomoci, kterou poskytujeme přímo v Jordánsku.

V Jordánsku chci také jednat o koordinaci spolupráce v boji s Islámským státem, protože jak Česká republika, tak Jordánsko jsou v této členy mezinárodní koalice pro boj s Islámským státem a významně spolupracujeme zejména ve vojenské oblasti.

Hospodářská a měnová unie

Pokud jde o hospodářskou a měnovou unii, která byla také v agendě Rady, tak Evropská rada se této otázce věnovala krátce a tato debata bude pokračovat na příštím zasedání v prosinci.

Pro Českou republiku je zásadní, abychom byli součástí debaty o hospodářské a měnové unii, aby se debata neredukovala pouze na členské státy eurozóny.  

Ve spolupráci s V4 se nám podařilo prosadit do závěrů větu garantující otevřenost a transparentnost procesu dokončování Hospodářské a měnové unie, při němž nesmí dojít k narušení vnitřního trhu.

Vztah Spojeného království a EU

Evropská rada se tohoto tématu dotkla velmi stručně. Spojené království zatím nepředstavilo své konkrétní návrhy na jednání Evropské rady a měli by ty konkrétní reformní návrhy představit na začátku prosince. Čili zatím není o čem debatovat.

Česká republika je ale debatě otevřená a samozřejmě čekáme, jaké konkrétní návrhy Velká Británie v této souvislosti předloží.

Vážené senátorky, vážení senátoři,

omlouvám se za to, že mé vystoupení bylo o něco delší, než obvykle, nicméně pokládám závěry zejména říjnové Evropské rady za natolik zásadní, že jsem cítil potřebu, abych vás s nimi podrobně seznámil.

Děkuji za pozornost.