Projev předsedy vlády v Senátu PČR k hodnocení mimořádné Evropské rady ze dne 23. září

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, 

jediným tématem jednání této Evropské rady byla reakce EU na migrační a uprchlickou krizi.

Koordinace V4 před jednáním ER a spolupráce v rámci V4

Před samotným jednáním Evropské rady jsem zorganizoval tradiční koordinační schůzku států Visegrádské čtyřky. Na tomto jednání jsme se shodli na společném prohlášení zemí V4 k prioritám, na které by Evropská unie neměla zapomenout při řešení migrační krize. Mezi tyto klíčové oblasti podle názoru zemí V4 patří: ochrana vnější hranice EU, přijetí seznamu bezpečných zemí původu, zefektivnění návratové politiky, zřízení a fungování hotspots v souladu se závěry červnové Evropské rady, posílení boje proti organizovanému zločinu, aktivnější zapojení EU do řešení situace v Libyi, Sýrii a na Středním Východě a účinnější cílená pomoc třetím zemím s cílem bojovat proti příčinám migrační krize.

Státy V4 ve společném prohlášení zároveň vyzvaly Evropskou komisi k předložení detailního harmonogramu implementace těchto opatření.

Průběh Evropské rady a její výsledky

Nyní tedy k průběhu samotné Evropské rady a jejím výsledkům. Mimořádné jednání členů Evropské rady následovalo den po odhlasování dočasného relokačního mechanismu na Radě ministrů vnitra. Česká republika se postavila proti relokaci založené na rozdělení v rámci povinných kvót. Povinné kvóty nepovažuje za správný a systémový krok.

Samotná Evropská rada se již k tomuto tématu nevracela a zaměřila se především na oblasti se zásadním přínosem pro řešení příčin migrační krize.

Vzhledem k tomu, že Evropská rada rozhoduje konsensem, nedalo se předpokládat, že by jednání Evropské rady mohlo cokoliv změnit na jednání rady ministrů vnitra. Ve schváleném prohlášení z této Evropské rady vyzvali předsedové států a vlád Evropské unie členské státy k mimořádné podpoře pro Světový potravinový program a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. ČR v rámci této výzvy přislíbila okamžité navýšení příspěvku o 5 milionů korun a toto navýšení příspěvků jsme provedli.

Evropská rada se zároveň zavázala navýšit prostředky ve zvláštních svěřeneckých fondech, které byly zřízeny pro Sýrii a Afriku.

Vážené senátorky, vážení senátoři,

chtěl bych vás informovat o tom, že Česká republika chce podpořit všechny tyto platformy. To znamená, že ministr zahraničí připravil pro jednání vlády materiál, ve kterém bude navrhovat konkrétní příspěvek České republiky jak pro světový potravinový program, tak pro Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, tak pro oba svěřenecké fondy, které zřídila Evropská unie pro Sýrii a Afriku.

Pokládám za naprosto nezbytné, aby se Česká republika v tomto směru angažovala. Myslím si, že všechny strany na politické scéně se shodují na tom, že migraci je potřeba předcházet. Že je potřeba nezapomínat na pomoc v místě, kde jsou lidé dnes koncentrováni v obrovském množství v uprchlických táborech. Je potřeba pomoci zemím, ze kterých k nám nyní lidé do Evropy odchází. A jestliže hovoříme už tady měsíce na české politické scéně o tom, že je potřeba pomáhat tam, kde příčiny migrace vznikají, nebo tam, kde jsou lidé v uprchlických táborech, tak je také potřeba, abychom udělali konkrétní krok. Pevně věřím, že toto rozhodnutí vlády, až ho vláda učiní, bude mít podporu širokého politického spektra. Očekává se od nás, že budeme skutečně solidární. Česká republika solidární zemí je a jsem přesvědčený, že zůstane.

V prohlášení Evropská rada také 23. září vybídla k prohloubení dialogu s Tureckem. Tato iniciativa vyústila v přijetí Akčního plánu vzájemné spolupráce, který byl schválen na řádné Evropské radě v říjnu a já se akčním plánem budu ještě podrobněji zabývat.

Členské státy také opětovně potvrdily svou připravenost pomoci zemím západního Balkánu při zvládání mimořádných migračních toků. Evropská rada dále vyzvala k posílení kontroly na vnější hranici Evropské unie, mimo jiné i prostřednictvím dalších zdrojů pro agenturu Frontex, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) a Europol.

Významným krokem bylo určení nejzazšího termínu pro zřízení hotspotů, tedy přijímacích center, ve členských státech nejvíce postižených migrační vlnou. Evropská rada ve svém prohlášení, pro které hlasovali i premiéři Itálie a Řecka, stanovila termín pro zajištění funkčnosti hostpotů na konec listopadu letošního roku.

Pokud jde o kroky v oblasti migrační politiky, rozhodla Evropská rada o navýšení prostředků v unijním Azylovém, integračním a migračním fondu a ve Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Přijaté společné prohlášení z této Evropské rady je podle mého názoru v souladu s prioritami České republiky a obsahuje prvky, které naše země dlouhodobě prosazuje, a proto jsem přijetí tohoto závěru mohl na jednání Evropské rady plně podpořit.

Uvítal jsem také ve svém vystoupení, že se diskuse konečně zaměřila na řešení skutečných příčin migrační krize, nikoliv pouze jen na řešení jejích následků.

Většina témat, kterými se zabývala Evropská rada na svém mimořádném jednání v září, byla také předmětem následného jednání Evropské rady, které se uskutečnilo 22. října letošního roku.

Děkuji Vám za pozornost.