Projevy a komentáře

22. 8. 2022 11:22

Projev premiéra Petra Fialy na setkání českých velvyslanců v Praze

Projev předsedy vlády Petra Fialy před českými velvyslanci, 22. srpna 2022.
Projev předsedy vlády Petra Fialy před českými velvyslanci, 22. srpna 2022.
Předseda vlády Petr Fiala se v pondělí 22. srpna 2022 zúčastnil v Černínském paláci pravidelné porady vedoucích zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, kde vystoupil s projevem.

Vážené velvyslankyně, vážení velvyslanci, vedoucí zastupitelských úřadů, vážený pane ministře, dámy a pánové

je mi ctí, že vás mohu letos poprvé oslovit na úvod tradiční porady vedoucích českých zastupitelských úřadů. Všichni si dobře uvědomujeme, že letošní porada, přestože je tradiční, tak nemůže být rutinní, protože v Evropě se po mnoha letech rozhořel otevřený válečný konflikt a zároveň probíhá ekonomická válka mezi těmi, kdo stojí na straně svobody a míru a Ruskem.

Česká republika současně předsedá Radě Evropské unie, která na novou situaci musí reagovat. Za těchto okolností již téměř automaticky vycházejí úkoly, na nichž česká diplomacie – a samozřejmě nejen ta – musí nyní pracovat.

Základní rámec

Je jasné, že je v našem národním zájmu, aby u nás v oblasti zahraniční politiky panovala shoda. Je to něco o co jsem se snažil dlouhou dobu i jako představitel opozice a snažím se o to i v čele vlády. Protože jen pokud budeme mít shodu na těch základních věcech, tak se můžeme přiblížit ke splnění našich cílů a prosadit zájmy naší země.

Možnosti České republiky, jako středně velkého státu, který se nemůže opřít o masivní ekonomickou nebo vojenskou sílu, závisejí hodně na naší pověsti, čitelnosti a na důvěře, kterou vzbuzujeme u našich partnerů. A přirozeně závisejí také na tom, jakou podobu mezinárodního systému pomáháme utvářet.

Ačkoli jsem měl výhrady k tomu, jak Česká republika v posledních letech nakládala se svým kreditem v zahraničí, mám pocit, že se nám podařilo a daří udržovat konsensus ohledně našeho místa ve světě. Vždy jsme se pevně hlásili k ukotvení Česka v Evropské unii, k silné transatlantické vazbě, k přátelským vztahům s našimi nejbližšími sousedy, ať už bilaterálně, či v rámci regionálních organizací.

Naše vláda přirozeně navazuje na to dobré, co se podařilo našim předchůdcům, ale také se snažíme navrátit k akcentům, které jsme mezitím trochu zbytečně opustili, jako jsou zkušenosti České republiky v oblasti lidských práv a důraz na klíčové hodnoty. Ruku v ruce s prosazováním našich hodnot ale musíme pracovat na konkrétních krocích k posílení naší bezpečnosti a ekonomické prosperity.

Jako příklad toho propojení mohu uvést minulý týden oznámený dar vrtulníků od Spojených států. Bez společného diplomatického úsilí bychom tuto potřebnou techniku nezískali. Ale nezískali bychom ji ani tehdy, pokud bychom se neřídili našimi hodnotami a nepomáhali Ukrajině s obranou. Stejný příběh je i za získáním německých tanků Leopard.

Tyto dva příklady potvrzují tezi, a těch příkladů by se dalo uvést mnohem víc, že realismus nebo pragmatismus a prosazování hodnot nejdou v zahraniční politice proti sobě, ale velmi často se doplňují a pomáhají dosahovat stanovených cílů. A v tom musíme pokračovat s přesvědčením a s nepolevujícím úsilím.

Ukrajina

Dámy a pánové, chtěl bych se na chvíli zastavit u ruské agrese na Ukrajinu, protože je to událost, která dnes definuje celé mezinárodně-politické prostředí, zejména v našem regionu. Pozítří to bude půl roku, co celá Evropa, celý svět vstoupil do nové éry. A Evropa si zvyká na návrat války v její nejbrutálnější podobě. Neexistuje nic, co by mohlo ospravedlnit rozhodnutí ruského diktátora zaútočit na sousední stát a nechat za sebou zničenou zemi, vybombardovaná města, desetitisíce mrtvých a zraněných. Po mnoha letech se opět musíme postavit zlu, které existenčně ohrožuje demokratickou Evropu.

Protože je naprosto zřejmé, kdo je v tomto konfliktu v právu, je naše pozice jasná: V prvé řadě musíme pomoci Ukrajině, aby tento konflikt přečkala s co nejmenšími ztrátami a aby nakonec zvítězila.

Širším zájmem naší země je, aby ruský imperialismus byl konečně zastaven. Příliš dlouho jsme agresivní chování ruského režimu tolerovali, omlouvali a přehlíželi. Nyní musíme zajistit, aby Rusko už nemohlo vydírat své okolí a aby to nebyl Kreml, kdo diktuje podmínky míru a pravidla mezinárodních vztahů. Náš tlak v tomto směru musí pokračovat, stejně jako naše úsilí o vojenské zadržování Ruska na východním křídle NATO.

Když říkám, že Rusko vede válku s celou Evropou, není to nadsázka. Vladimir Putin nás každý den ohrožuje kybernetickými útoky, dezinformačními kampaněmi. Cíleně zneužívá migraci válečných uprchlíků. Vydírá nás manipulacemi s dodávkami surovin. To všechno proto, aby Evropu a euro-atlantický prostor destabilizoval, aby oslabil naše spojenectví a také aby vyvolal konflikty i uvnitř jednotlivých společností. Nesmíme dopustit, aby se mu to podařilo. Naštěstí se zdá, že tento tlak má opačný efekt, než jak si ruský režim představoval: Evropská unie dnes působí silněji a funguje jednotněji než před rokem a dokáže se – i díky našemu předsednictví – shodnout na klíčových opatřeních. NATO se rozšiřuje o Švédsko a Finsko, které dosud zůstávaly neutrální. A většina zemí – včetně České republiky – navyšuje výdaje na obranu.

Předsednictví a konsensus v EU

Válka zcela převrátila i naše plány na předsednictví v Radě Evropské unie. To bývá i v klidných dobách náročným úkolem, dnešní situace jej však posouvá ještě o úroveň výš. Program našeho předsednictví na to přirozeně reaguje.

Řeší důsledky této války, to znamená zajištění dostatku energetických surovin pro Evropu a jejich přijatelných cen, a také uprchlickou vlnu, která dopadá zejména na státy střední Evropy.

Předsednictví musí pracovat i na řešení příčin – to znamená pokračovat v podpoře Ukrajiny, aby se ubránila, a vyvíjet tlak na Rusko, aby se mu tato agrese nevyplatila.

Musíme se také připravovat na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny či na širší dopady agrese na mezinárodní vztahy a světovou ekonomiku, včetně hrozící potravinové krize v Africe a na Blízkém východě.

Velkou důležitost v rámci Evropské unie přikládáme udržení elementárního politického konsensu. Poslední půlrok dobře ukázal, jak je akceschopnost Evropské unie závislá na tom, zda se dokážeme dohodnout na základních prioritách. Bez jednoty v rámci Evropské unie a západního světa by Rusko nikdy citelně nepocítilo dopad hospodářských sankcí a mnohem obtížněji bychom čelili energetické krizi, která Evropu zasáhla kvůli její závislosti na ruských fosilních palivech.

Unijní rozhodování principem jednomyslnosti je často zdlouhavější, než bychom si přáli, ale jakmile k dohodě dojde, je pevnější a funguje dobře. Proto bych chtěl varovat před snahami tato pravidla rozhodování teď nějakým zásadním způsobem upravovat. Debaty o změnách nás nyní nejenom neposílí, ale mohou spíše narušit nyní potřebný konsensus a spolupráci.

Úsilí o širší koordinaci Evropské unie a snaha o upevnění naší společné pozice vůči Rusku, které svými kroky otřáslo evropskou bezpečnostní architekturou, nás vedly k rozhodnutí uspořádat v Praze na začátku října neformální summit. Jeho cílem bude upevnit vazby Unie k jejímu širšímu okolí a zároveň potvrdit závazky evropských států, které se týkají respektování nedotknutelnosti hranic, suverenity a mezinárodního práva v duchu Helsinských dohod. Témata summitu budou odrážet prioritní body našeho předsednictví: Patří sem okruhy, jako je mír a bezpečnost, energetika, potravinová bezpečnost, mobilita a migrace.

Energetika

Klíčovým problémem, kterým se musíme zabývat, je oblast energetiky: Je pravděpodobné, že během příštích měsíců budou opětovně narušovány dodávky ruských surovin do EU. Energie jsou zbraní, kterou jsme sami dali v minulých letech Vladimiru Putinovi do rukou a kterou teď používá proti nám.

Tato situace si vyžaduje hledání celoevropských řešení a bude samozřejmě velkou zkouškou naší solidarity. Vzhledem k provázanosti evropských energetik a evropského průmyslu tento zápas nemůžeme vyhrát bez spolupráce s ostatními. Nemůžeme se zavřít jako ČR, nemůžeme se tvářit, že se nás problém netýká, protože energetika je propojená v Evropě. My jsme v řadě věcí závislí na surovinách z jiných zemí. Ale také platí, že pokud se v zásadních problémech ocitne byť jeden jediný člen EU, tak se kaskádovitě bude ten problém šířit dál a budou padat do propasti ostatní. Tomu musíme zabránit.

České předsednictví si již v této oblasti připsalo první významný úspěch, když jsme dokázali dojednat kompromis ohledně energetických úspor a vzájemné solidarity, což je důležité pro ČR a země střední Evropy. Energetická krize zasahuje do našich životů, její následky pociťujeme každý den a její důsledky pociťují i naši občané. My však děláme všechno pro to, abychom minimalizovali rizika a zajistili našim občanům plyn a elektřinu a abychom je zajistili v přijatelných cenách. Samozřejmě platí, že jakmile bude těchto surovin v Evropě znovu dostatek, budou klesat také jejich ceny.

Energetická krize je také nebývale silným impulsem pro modernizaci evropské energetiky. Ta se určitě nepovede přes noc – buďme připraveni na to, že nás čeká několik těžkých let. Je to nicméně velká šance obnovit zájem o jádro, což je v bytostném zájmu ČR, rozvíjet obnovitelné zdroje – to je určitě úkolem ČR a hledat recepty na zvýšení energetické účinnosti a energetických úspor.

Je zcela bez diskuse, že i Česká republika musí proměnit svůj energetický mix a dosáhnout energetické suverenity. Je to jeden z nejrozsáhlejších a nejrozsáhlejších úkolů, který kdy naše země ve své moderní historii řešila.

A tady je také důležitý úkol pro vás, dámy a pánové. V zemích, ve kterých působíte, máte možnost, a já vás o to prosím, hledat všechny možnosti, které by nám mohly v oblasti energetiky pomoci. Nejde jenom o samotné dodávky surovin, byť v tuto chvíli je to nejdůležitější část, ale také o potenciál investic do přeměny naší ekonomiky nebo do spolupráce ve výzkumu nových zdrojů, ať už se jedná o vodíkové technologie, malé modulární reaktory atd. Je třeba vystoupit mimo zaběhnuté postupy a způsoby uvažování a zaměřit se také na oblasti, které jsme doposud přehlíželi a opomíjeli.

Ekonomická diplomacie

Složitá mezinárodní situace se promítá i do české ekonomiky, která se potýká s problémy, jako je inflace, nedostatek surovin a přerušení dodavatelských řetězců. A to je samozřejmě další výzva a další úkol.

Je nutné stále hledat nové zdroje, alternativy, nahrazovat přerušené obchodní vztahy. Náš export tvoří výraznou většinu našeho HDP a exportní firmy jsou významnými přispěvateli do státního rozpočtu. Export je pro nás důležitý. Abychom ekonomice co nejvíce pomohli, diplomacie by měla pokračovat v propojování ekonomické, rozvojové či akademické spolupráce, stejně jako by měla pomáhat českým firmám při vstupování na nové trhy. Očekávám, že v této oblasti bude MZV nadále aktivní, že bude pokračovat v podpoře našich firem v perspektivních regionech. Máme co nabídnout. Jsem rád, že se v Česku daří vyvíjet nejmodernější technologie a prodávat stále více špičkových produktů s vyšší přidanou hodnotou, například ve zdravotnictví a v letectví. Tato práce však musí probíhat ve spolupráci s ostatními rezorty, a to nejen s Ministerstvem průmyslu a obchodu, ale i s dalšími jako je obrana, zdravotnictví, zemědělství nebo ministryní pro vědu, výzkum a inovace.

Kromě přesunu obchodování do nových teritorií se musíme soustředit také na oblasti surovin, energetiky a zemědělství. Na trhu se strategickými surovinami je dnes mnohem vyšší poptávka než dřív, a ceny stoupají. Spoléhám na profesionály z české diplomacie, že nám pomohou a zprostředkují uzavření dalších významných kontraktů ve vzdálených zemích, kde se české firmy obtížněji orientují. Těším se, že vláda brzy schválí strategie dalšího působení České republiky v Africe a v Indopacifiku. Strategie, které Ministerstvo zahraničí připravilo a které dále zlepší naši obchodní pozici.

Závěrečné poděkování

Dámy a pánové, naše budoucnost závisí na spolupráci v rámci Evropské unie, Severoatlantické aliance, na spojenectví západních demokratických zemí a na existenci spravedlivého globálního prostředí. Mezinárodní řád má dnes významné nepřátele, kteří jej zpochybňují, především Rusko a Čínu. V boji o jeho zachování, což je v národním zájmu ČR, obstojíme jen tehdy, pokud budeme postupovat společně, rychle a rozhodně.

Na začátku jsem zmínil, že bezpečí a dlouhodobý úspěch České republiky přímo závisí na naší pověsti. Jak u našich spojenců, tak u těch, kteří v nás věří a doufají v naši pomoc. Pokud budeme důvěryhodnou zemí, která se nebojí otevřeně postavit za své hodnoty a prosazovat své priority, budeme dlouhodobě úspěšní. To je náš primární národní zájem. A naše pověst v mezinárodním systému závisí na nás politicích, stejně jako na vás diplomatech, kteří naši zemi reprezentujete v zahraničí.

Úspěšná zahraniční politika stojí v první řadě na kompetentní diplomatické službě, na schopných lidech, na jejich profesionalitě, pracovitosti a oddanosti naší zemi. Chtěl bych vám proto na závěr poděkovat a ocenit práci, kterou pro Česko profesionálně, kompetentně a se zapálením děláte, ať už na bilaterálních ambasádách, nebo v mezinárodních organizacích.

Vážené paní velvyslankyně, vážení páni velvyslanci, čeká nás těžké období, těžší než na jaké jsme byli v poslední době zvyklí. Ale nemám pochyby o tom, že to společně zvládneme ve prospěch ČR.

Děkuji vám.

Petr Fiala
předseda vlády České republiky

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie [F] fotogalerie