Sobotka: Vláda udělá vše pro podporu růstu stavebnictví

Předseda vlády Bohuslav Sobotka se zúčastnil Setkání lídrů českého stavebnictví, které se konalo ve čtvrtek 14. května 2015 v Národním domě na Vinohradech. Setkání zástupců významných českých stavebních firem se zúčastnil také ministr dopravy Dan Ťok a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Premiér společně s dalšími hosty ocenil zástupce nejlepších stavebních společností pro rok 2015.

„Jsem rád, že se nové vládě podařilo díky aktivním stimulům a plněním programových závazků, zrychlením čerpání peněz z fondů EU, zvýšením objemu veřejných zakázek i získáváním nových investic, podpořit růst ve stavebnictví.  Zatímco v roce 2014 posílilo odvětví o 2,3 %, v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla produkce už o 6,9%. Vláda bude dále intenzivně pracovat na podoře jednoho z našich nejdůležitějších průmyslových odvětví, v současné době dochází k schvalování jednotlivých operačních programů pro čerpání peněz z fondů EU v novém období 2014–2020, čeká nás například schválení novely zákona o veřejných zakázkách, v procesu je také příprava novely stavebního zákona, která by měla výrazně zjednodušit a zrychlit povolovací stavební řízení,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Projev předsedy vlády na Setkání lídrů českého stavebnictví

Vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych využil této příležitosti a velmi stručně shrnul jednak to, co už se nám podařilo v uplynulém období udělat, ale i to, co má vliv na budoucnost a na budoucí vývoj ekonomiky a stavebnictví. Zmíním se také o věcech, které teprve ještě leží před námi.

Po zralé úvaze a pečlivých jednáních jsme se v rámci koalice dohodli, že změníme hospodářskou politiku státu. To znamená, že jsme ustoupili od rozpočtové restrikce a soustředíme se na takovou rozpočtovou politiku, která reaguje na investiční potřeby, na podporu domácí poptávky a na podporu růstu a tvorby nových pracovních příležitostí.

Jsem rád, že tato politika alespoň z části přispěla také k tomu, že stavebnictví překonalo v loňském roce pětileté období krize. Zaznamenali jsme růst stavebnictví, a očekávání, která se týkají roku 2015, hovoří ještě o lepších číslech, než kterých bylo dosaženo v roce loňském.

To, co mělo nepochybně pozitivní vliv na vývoj v českém stavebnictví, byla politika zrychlení čerpání prostředků z evropských fondů. Je to věc, kterou se zabýváme na každém jednání vlády a snažíme se vytvářet systémový tlak na všechna ministerstva, která vedou jednotlivé operační programy, aby dočerpaly finanční zdroje. Samozřejmě proti tomu stojí problém byrokracie, problém délky zadávání veřejných zakázek, a bohužel nebyly včas provedeny realokace mezi jednotlivými operačními programy, tak aby se peníze přesunuly tam, kde je větší šance je utratit. Na druhou stranu musím ocenit úsilí celé řady ministerstev. Chci zmínit například Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo dopravy a jejich snahu zrychlit čerpání a zbytečně nenechat finanční prostředky v rozpočtu Evropské unie.

To, co pro nás bylo od samého počátku prioritou, byla otázka zrychlení přípravy staveb a návrat k tomu, aby se v naší zemi začaly stavby v rámci veřejného sektoru intenzivně připravovat. Jedna z prvních legislativních změn, kterou vůbec naše vláda navrhla a prosadila v loňském roce v parlamentu, bylo zvýšení cen za výkupy pozemků pod komunikacemi. Samozřejmě tento mechanismus nyní prochází určitou revizí na základě praxe, ale myslím, že už teď se ukazuje, že to byl krok správným směrem. Umožnilo nám to v celé řadě problematických území výkupy výrazným způsobem zrychlit.

Jednou z prvních novel, kterou jsme schválili, byla i Novela zákona o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, která snížila poplatky za vynětí půdy v průmyslových zónách. Očekávám, že to bude mít velmi pozitivní vliv zejména v letošním a v příštím roce, pokud jde o nové průmyslové investice, které budou směřovat tím pádem rychleji do celé řady připravených průmyslových zón.

Třetí novelou, kterou jsme rychle schválili, byla technická novela Zákona o zadávání veřejných zakázek. Snažili jsme se reagovat na nejkřiklavější problémy, které jsme v této oblasti byli schopni identifikovat. Chtěl bych také zdůraznit to, že se nám podařilo zlepšit management z hlediska nakládání s prostředky Státního fondu dopravy. Na jaře letošního roku došlo k rozhodnutí, které umožnilo uvolnit více než 4 miliardy korun na připravené projekty v jednotlivých krajích.

V minulosti tady byl určitý nepoměr a napětí mezi tím, že stát nebyl schopen profinancovat všechny připravené investiční akce v oblasti dopravy, ale kraje avizovaly, že mají zásobník projektů, které jsou připravené a které je možné velmi rychle realizovat. Teď poprvé se v praxi ověří, jestli a do jaké míry to byla pravda. V každém případě to bude znamenat a může to znamenat, pokud to je pravda, že v letošním roce budou investovány 4 miliardy do rekonstrukcí, oprav a výstavby regionálních silnic. A to si myslím, že je opět velmi zajímavý impuls pro české stavebnictví.

Chtěl bych také zmínit to, že už od samého počátku se ve vládním programovém prohlášení objevily některé konkrétní priority z hlediska výstavby dopravní infrastruktury, ať už jde o silnice nebo o železnice. Snažíme se ve spolupráci s kraji a obcemi zrychlit výkupy pozemků, zrychlit výstavbu a pokud možno zahajovat výstavbu nových úseků. Jsem velmi rád, že jsme s panem ministrem dopravy mohli nedávno zahájit výstavbu nových úseků dálnice D3. Pevně věřím, že v letošním roce je šance na to, aby byla zahájena výstavba úseků dalších. Jsem rád, že byla konečně zahájena dostavba D11 až do Hradce Králové a intenzivně se jedná také o dalších projektech, o kterých se v minulosti mluvilo, ale bohužel nebyly dostatečně připraveny. Chci zmínit například pražský projekt železničního spojení mezi centrem Prahy a letištěm v Ruzyni.

Když mluvím o klíčových stavbách dopravní infrastruktury, a teď se vracím z části také k železnici, řada z projektů, aby byla také ufinancovatelná, musí mít samozřejmě návaznost z hlediska dopravního systému v celé střední Evropě. Tady chci zmínit další prioritu vlády, které se intenzivně věnujeme, a to jsou jednání s našimi sousedy. Ať už jsou to orgány německé vlády, rakouské, polské nebo slovenské, snažíme se maximálně dohodnout i na straně těchto zemí, aby se i na jejich straně zvýšil tlak na výstavbu infrastruktury, která navazuje na Českou republiku. Koneckonců jedno z hlavních témat, o kterých jsem jednal s německou kancléřkou paní Merkelovou při své nedávné návštěvě v Berlíně, bylo zlepšení železničního propojení mezi ČR a Německem, a tlak na německé rozhodnutí ve věci možné rychlodráhy mezi Prahou a Berlínem.

Chci zmínit také fakt, že se nám po velkých dohadech konečně podařilo zahájit rekonstrukci Národního muzea, což je jedna z největších investic ze státního rozpočtu vůbec a jedna z největších investic v oblasti kultury v posledních letech. Když jsem mluvil o snaze dočerpat finanční prostředky, a myslím si, že paní Šlechtová odvádí velký kus dobré práce na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak si myslím, že je dobře, že Ministerstvo pro místní rozvoj nebylo zrušeno, tak jak mohlo být v minulosti plánováno, protože nutně potřebujeme mít, a ukazuje se to stále více, jedno ministerstvo, které koordinuje využití peněz z Evropské unie a koordinuje přípravu. Je to naprosto nezbytné.

V nové finanční perspektivě máme už schváleno pět operačních programů. To znamená, že jsme se dostali z mrtvého bodu a bezvětří, ve kterém Česká republika ještě před rokem a půl byla. Podařilo se nám splnit všechny podmínky, některé i krvavé, pro to, abychom mohli získat souhlas s novými operačními programy. K jedné krvavé podmínce se ještě vrátím v závěru svého vystoupení. Ale v tuto chvíli už platí, že máme schváleno pět operačních programů. Teď už je to jen na jejich řídících orgánech a přirozeně na tlaku vlády, aby byly vypsány co nejdříve první výzvy a uchazeči se o ně mohli ucházet.

Těchto pět programů zmiňuji proto, že mezi nimi je Operační program Doprava, o tom bude určitě mluvit i pan ministr dopravy. Je ale mezi nimi i Operační program Životního prostředí, a to jsou operační programy, které samozřejmě z hlediska stavebnictví budou poskytovat celou řadu velmi zajímavých příležitostí.

Museli jsme odpracovat řadu věcí, než jsme dosáhli schválení těchto operačních programů. Jednou z podmínek, na které Evropská komise trvala poté, co v minulosti opakovaně nebyly přísliby ze strany ČR dodrženy, bylo přijetí Zákona o státní službě, který plně vstoupí v platnost od 1. července, a státní správa se už na nový systém velmi intenzivně připravuje.

Druhou podmínkou byla novelizace Zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Po letech debat bylo potřeba ukončit diskuse s Evropskou komisí, zvolit řešení a schválit ho v parlamentu. Kdybychom to neudělali, tak jsme dnes ještě žádný operační program schválený neměli a neměli bychom žádný schválený ani v letošním roce. Bylo potřeba tyto diskuse ukončit, dohodnout se a schválit příslušnou novelu zákona.

To, že Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí není v ideální podobě, si vláda uvědomuje. Od samého počátku o tom jednáme, samozřejmě i v rámci tripartity, a vláda od samého počátku počítala s tím, že bude novelizován Zákon o stavebním řízení. To je v tuto chvíli velký úkol pro Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí, abychom tady měli, pokud možno, v polovině roku návrh novely stavebního zákona, který zjednoduší a sjednotí procesy a procedury, které se týkají povolování staveb v naší zemi. To znamená, že chceme reagovat tak, abychom do budoucna vytvořili co nejlepší podmínky pro to, aby se v naší zemi vůbec daly veřejné stavby, průmyslové stavby a další stavby budovat.

Tolik tedy velmi stručně výčet nejdůležitějších opatření, která jsme měli možnost ve vládě prosadit. Pevně věřím, že čísla, která jsou publikována za první čtvrtletí letošního roku a hovoří o tom, že rychleji investujeme ze státního rozpočtu, než se dařilo loni, čísla o tom, že se zvyšuje množství veřejných zakázek, čísla, která hovoří o dramatickém poklesu nezaměstnanosti, že to všechno jsou signály toho, že se České republice, české ekonomice a českému stavebnictví bude dařit i v roce 2015. A že to dává dobrý základ pro pozitivní hospodářský výhled i do roku 2016. My se samozřejmě pokusíme maximálně veřejné investice podpořit i v rámci přípravy státního rozpočtu na příští rok.

Děkuji za Vaši pozornost.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR