Avízo: Ministr Chvojka předloží vládě návrh zákona na ochranu whistleblowerů

Vláda se ve svých programových dokumentech zavázala k „přijetí legislativního řešení ochrany oznamovatelů korupce (whistleblowerů). Ve středu 8. února projedná návrh tohoto legislativního řešení připravený v gesci ministra Jana Chvojky.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání:
Cílem návrhu zákona je zajistit zaměstnancům účinnou ochranu v situacích, kdy učiní oznámení o podezření na protiprávní jednání a jsou v souvislosti s tímto oznámením v zaměstnání postihováni či znevýhodněni. Opatření obsažená v návrhu zákona mají sloužit nejen k ochraně potenciálních oznamovatelů protiprávního jednání, ale hlavně k prevenci takto páchané činnosti obecně.

Vládní závazek legislativního řešení ochrany oznamovatelů je dále rozvíjen v koncepčních protikorupčních dokumentech vlády, tj. ve Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a v jednoletých akčních plánech boje s korupcí. Legislativní řešení ochrany oznamovatelů je v protikorupčních dokumentech vlády zakotveno jako jedno ze základních opatření v prioritní oblasti Rozvoj občanské společnosti.

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu byl pověřen zpracováním nelegislativního materiálu „Návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů“, jehož cílem byla analýza dostupných opatření a příprava návrhu legislativních řešení. Vláda tento materiál schválila svým usnesením č. 633 ze dne 11. července 2016.  Na základě schválení materiálu byl zpracován samotný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání, jenž je jedním z prioritních úkolů zakotvených v Akčním plánu boje s korupcí na rok 2016. Úkol ke zpracování návrhu zákona je současně obsažen v Plánu legislativních prací vlády na rok 2016.

Návrh poslance Pavla Bělobrádka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 1006):
Cílem návrhu zákona je rozšířit seznam osob, za které je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, o studenty v doktorském studijním programu v prezenční formě studia, kteří nepřesáhli standardní dobu studia.

Návrh na vstup vlády do řízení vedeného před Ústavním soudem pod spisovou značkou Pl. ÚS 37/16 o návrhu skupiny 18 senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě:
Navrhovatelé mají za to, že zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě (dále jen „zákon“) je v rozporu s principem minimalizace zásahů do základních práv, porušuje zásadu rovnosti před zákonem (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 1 Listiny), porušuje zákaz diskriminace (čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a je v rozporu s právem na svobodné podnikání (čl. 26 odst. 1 Listiny).

Návrh změn ve složení Legislativní rady vlády:
Cílem předloženého materiálu je provedení změn ve složení Legislativní rady vlády, která je podle § 28a zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, poradním orgánem vlády, v jehož čele stojí člen vlády – předseda Legislativní rady vlády.

Podle čl. 3 odst. 3 Statutu Legislativní rady vlády členy Legislativní rady vlády jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy Legislativní rady vlády.

Vládě se navrhuje jmenovat s účinností od 1. března 2017 celkem 5 nových členů svého poradního orgánu pro legislativní činnost (viz návrh usnesení). Navrhované doplnění Legislativní rady vlády o další odborníky pro oblast správního práva, občanského, obchodního a korporátního práva a pro oblast insolvenčního práva je reakcí na poznatky z působení Legislativní rady vlády zejména v uplynulém roce 2016, kdy došlo ke změně věcného zaměření posuzovaných návrhů právních předpisů. Podle analýzy věcného zaměření návrhů právních předpisů předložených Legislativní radě vládě k posouzení v roce 2016 lze konstatovat, že došlo k výraznému posílení počtu návrhů právních předpisů se zaměřením právě na shora uvedené oblasti práva, což z praktických důvodů vedlo k nadměrnému zatěžování některých členů Legislativní rady vlády vypracováváním zpravodajských zpráv. Personální posílení Legislativní rady vlády právě odborníky na shora uvedené oblasti práva pozitivně ovlivní jak nepolitičnost jejího posuzování, tak i v konečném důsledku kvalitu stanovisek Legislativní rady vlády předkládaných vládě.

Vyjádření České republiky k některým závěrečným doporučením Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace:
V srpnu roku 2015 Výbor posuzoval 10 a 11. periodickou zprávu ČR o plnění Úmluvy. Na základě jejího projednání s delegací ČR vydal Výbor závěrečná doporučení k lepšímu plnění Úmluvy a v nich zároveň požádal o informace o naplňování doporučení obsažených v bodech 8, 18 a 22. Ty jsou obsaženy v předkládaném vyjádření.

Vyjádření obsahuje informace o činnosti veřejného ochránce práv, plánovaném rozšíření jeho pravomocí a fungování Kanceláře veřejného ochránce práv. Vyjádření rovněž popisuje změny v oblasti inklusivního vzdělávání účinné od září 2016 a formy podpory romských dětí a žáků v předškolním, základním, středním a vyšším vzdělávání. Vyjádření rovněž informuje o odškodnění protiprávně sterilizovaných osob, přibližuje současnou pozici vlády k této otázce a rovněž popisuje přístup k právní pomoci v ČR, pravidla trestního stíhání a principy kontroly dodržování pravidel provádění sterilizací spolu se zajištěním zdravotní péče pro romské ženy.