Jiří Dienstbier: Lidská práva náleží všem, ale ne všichni si to uvědomují

Ve středu 30. listopadu uspořádal končící ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier závěrečnou tiskovou konferenci v budově Úřadu vlády ČR. V rámci bilancování hovořil o postoji k lidským právům v české společnosti, činnosti Legislativní rady vlády i zlepšeném boji proti korupci.

„Atmosféra ve společnosti pro prosazování lidskoprávních témat není příznivější. Na druhou stranu bych ale rád zdůraznil, že standardy ochrany lidských práv jsou v České republice formálně nastaveny dobře i v Listině základních práv a svobod i v mezinárodních smlouvách. Aby tyto standardy ale měly nějaký smysl, musí být aktivně uplatňovány a společnost vnímány tak, že jsou tu pro každého z nás. Platí to i pro strategické dokumenty, které se podařilo schválit ve všech oblastech ochrany lidských práv, kterými jsem se se svými spolupracovníky na Úřadu vlády zabýval. Je to například Strategie romské integrace včetně monitoringu, tedy hodnocení toho, jak se daří naplňovat jednotlivá opatření. Za velký úspěch považuji, že se do strategie podařilo prosadit úkol vedoucí k ukončení provozu vepřína ležícího v blízkosti památníku obětem romského holocaustu v Letech u Písku a částečně i na místě bývalého tábora. Jsem také rád, že se mi podařilo zahájit a vést věcná jednání s majiteli tohoto vepřína,“ řekl mimo jiné ministr Dienstbier.

Ministr Dienstbier dále vyzdvihl schválení Strategie rovnosti žen a mužů, která klade velký důraz na slaďování pracovního a rodinného života i na vyrovnané zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a zdůraznil, že tu nikdy v tak ambiciózní podobě nebyl. Za jeho působení ve funkci, byl poprvé v historii také schválen dokument Státní politika vůči nestátním neziskovým organizacím, tj. komplexní vládní strategie pro neziskový sektor včetně různých forem podpory rozvoje neziskového sektoru, který vznikl v ministrově gesci.

Ministr Dienstbier poukázal i na dokumenty, jejichž schválení významně vázne. „Projevuje se nepříznivá atmosféra ve společnosti i mezi politiky, kdy některé návrhy jsou vnímány přes konkrétní osoby a nikoliv věcně,“ řekl. Jako příklad uvedl novelu zákona o veřejném ochránci práv, jejíž projednávání bylo vráceno do druhého čtení. „Shoda bude asi na monitorovacím mechanismu práv osob se zdravotně postiženým, důležitá je i antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu, která byla jednou z vládních priorit. Přitom antidiskriminační žaloba má chránit právě ty nejslabší občany naší společnosti, občany, kteří nemají dostatečné finanční prostředky nebo sociální kompetence se účinně bránit,“ prohlásil ministr Dienstbier.

Důležitou součástí ministrovy lidskoprávní agendy bylo i zlepšování podmínek lidí žijících v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami. V nejhůře postižených místech pomáhá jemu podřízený Odbor (Agentura) pro sociální začleňování zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, prevence kriminality, bydlení a sociálních služeb. Ministr a jeho tým také zpracoval vůbec první komplexní materiál o problémech v bydlení sociálně vyloučených obyvatel a přišel s návrhy řešení.

Jako předseda Legislativní rady vlády se ministr Dienstbier zvýraznil její expertní a poradní roli ve prospěch kvality projednávaných zákonů. Téměř tři desítky odborníků-právníků dohlížely na jejich legislativní správnost. „Za mého vedení se neuplatňovaly politické postoje při projednávání legislativních návrhů, naopak jsem kladl důraz na posílení expertní povahy rady,“ zdůraznil ministr.

V rámci Legislativní rady vlády měl ministr Dienstbier na starost i koordinaci boje s korupcí. Jako spolupředkladatel se zasadil o prosazení novely zákona o politických stranách a volebních zákonů, která zavedla větší transparentnost do financování politických stran, dále limity na dary a výdajové limity na financování kampaní. Ministr Dienstbier také připravil novelu zákona o střetu zájmů, která má přinést také větší transparentnost v politice.

Ministr Dienstbier byl gestorem plnění závazků vůči Partnerství pro otevřené vládnutí (Open Government Partnership, dále jen „OGP“) mezinárodní dobrovolné iniciativy sloužící k podpoře otevřenosti, transparentnosti, boji proti korupci a zvýšení občanské angažovanosti, která se postupně rozrostla z osmi zakládajících států na celkem 69 členských zemí. Česká republika přistoupila k této mezinárodní iniciativě usnesením vlády ze dne 14. září 2011 č. 691 s cílem transformovat státní instituce na otevřenější, efektivnější a odpovědnější. K této transformaci došlo právě v době výkonu funkce ministra Dienstbiera, kdy většina závazků vyplývajících z Akčního plánu České republiky OGP na léta 2014-2016 byla splněna, ať už šlo o zákon o státní službě, novelu zákona o svobodném přístupu k informacím nebo otevřená data.

Ve spolupráci s Úřadem vlády ČR ministr Dienstbier otevřel vládní Elektronickou knihovnu připravované legislativy (VeKlep) veřejnosti, kdy každý zájemce může od počátku přípravy legislativy sledovat, kdo jaký návrh předkládá a jaké v něm kdo navrhuje změny. Díky ministru Dienstbierovi se také připomínkovým místem v průběhu přípravy zákonů staly profesní komory zřizované ze zákona.

„Pokud jde o lidskoprávní témata, musí se člověk rozhodnout, zda je bude prosazovat aktivně, a bude tak třeba i přicházet o procenta v žebříčcích popularity, anebo zda bude spíše nenápadně přežívat a body sbírat na agendě, která mu třeba do gesce ani přímo nepatří. Volil jsem první možnost a jsem rád, že jsem zde na úřadu mohl spolupracovat nejen s kompetentním týmem zde na Úřadu vlády, ale i s desítkami starostů, sociálních pracovníků, neziskových organizací i třeba ředitelů velkých firem,“ uzavřel Jiří Dienstbier.