Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv minulých vlád

Stránka byla přesunuta do archivu

10. 9. 2014 12:34

Ministr Dienstbier dokončil ústavní zákon o referendu

Ministr Dienstbier v úterý 9. září rozeslal očekávaný návrh ústavního zákona o referendu do mezirezortního připomínkového řízení. Připomínky musí být zaslány do 7. října. Vládě se následně návrh ústavního zákona předloží do konce října 2014. Předpokládané datum nabytí účinnosti ústavního zákona je 1. ledna 2016. Na podobě zákona se podílela s vládními legislativci i expertní skupina složená ze dvou zástupců koaličních stran. V procesu se počítá i s projednáváním zákona se zástupci všech politických stran.

Návrh na konání referenda bude oprávněn podat občan ČR, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 250 000 občany ČR, kteří dosáhli věku 18 let.

Návrh ústavního zákona definuje oblasti, o nichž může být rozhodováno v referendu obecně. Čeští občané mohou v referendu rozhodnout o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu. V referendu bude například možné rozhodnout o stavbě vojenského radaru či dostavbě jaderné elektrárny.

„Institut obecného referenda má být významným doplněním soustavy výkonu moci založené na zastupitelské demokracii, který umožní, aby občané vykonávali státní moc nejen prostřednictvím voleb při skončení volebního období, ale i přímo,“ říká k tomu ministr Jiří Dienstbier.

Zakotvení institutu obecného referenda tak podle něj zvýší vliv veřejného mínění na výkon moci zákonodárné nebo výkonné.


Návrh ústavního zákona o referendu byl zpracován na základě Programového prohlášení vlády schváleného usnesením vlády ze dne 12. února 2014 č. 96 a Plánu legislativních prací vlády na rok 2014 schváleného usnesením vlády ze dne 12. března 2014 č. 165.
Vláda se svým Programovým prohlášením mj. zavázala podpořit možnosti vypsání celostátního referenda o zásadních otázkách fungování státu, a to i na základě lidové iniciativy a vždy k předem jasně definovaným otázkám, přičemž by měl být ústavním zákonem zároveň stanoven výčet otázek, o nichž referendum nelze vyhlásit.


Česká republika je jednou z mála evropských zemí, které nemají ve svém právním řádu obsažen obecný zákon o referendu. Ústavní listina z roku 1920 sice institut referenda znala, ale obecný zákon o referendu, který měl § 46 Ústavy z roku 1920 provést, byl jako vládní návrh zákona Národním shromážděním zamítnut. Vzhledem k tomu, že zákon, který Ústava z roku 1920 předpokládala, nebyl nikdy schválen, nemohlo být ani žádné obecné referendum realizováno.
Máme sice ústavní zákona č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení ČR k EU a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, který upravuje referendum monotematické, týkající se pouze přistoupení ČR k EU - nyní připravený návrh ústavního zákona předpokládá referendum jako obecný prvek přímé demokracie a lze ho tedy považovat za „střechový“ zákon ke speciálním zákonům, v nichž již bude obsažena konkrétní otázka, o níž se bude v referendu hlasovat.

Referendum využívat v zásadních otázkách státu
Navržený ústavní zákon vychází z toho, že na jedné straně není demokracie úplná, není-li součástí ústavního systému možnost, aby o základních otázkách spolurozhodovali občané, na druhou stranu respektuje skutečnost, že v moderní sofistikované společnosti by pravidelnou formou výkonu státní moci měla být zastupitelská demokracie, zatímco přímá demokracie v podobě referenda, by měla být formou výjimečnou, doplňkovou k zastupitelské demokracii, pokud referendum nemá své zvláštní postavení ve vnitrostátním právu vzhledem k historickému vývoji státu, jako je tomu například ve Švýcarsku. Proto také návrh ústavního zákona, obdobně jako dříve předložené návrhy, ponechává zákonodárnou pravomoc v plném rozsahu na Parlamentu. Forma referenda by měla být zvolena při rozhodování o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu.

Referendum ve stejné věci půjde opakovat nejdříve za 3 roky
Podle předloženého návrhu bude tedy referendum zasahovat především do působnosti moci výkonné a bude se týkat věcí zásadního rázu, které přesahují horizont funkčního období jedné vlády. Rozhodnutí v referendu bude přijato, pokud nadpoloviční většina hlasujících občanů a zároveň nejméně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat odpoví kladně nebo záporně na otázku pro referendum. Rozhodnutí přijatá v referendu budou závazná pro vládu a Parlament po dobu volebního období Poslanecké sněmovny, v němž se referendum konalo, nejméně však po dobu 3 let ode dne konání referenda. Ve stejné věci bude možné referendum konat nejdříve po skončení volebního období Poslanecké sněmovny, v němž se referendum konalo, a současně po uplynutí 3 let ode dne konání předchozího referenda.

Návrh na konání referenda bude oprávněn podat každý občan ČR nebo skupina občanů, kteří dosáhli věku 18 let, podpoří-li jejich návrh petice podepsaná nejméně 250 000 občany ČR, kteří dosáhli věku 18 let. Tuto petici bude možné podepsat v období do 6 měsíců ode dne, kdy bylo Ministerstvu vnitra doručeno oznámení o zahájení sběru podpisů pod tuto petici. Návrh na konání referenda bude muset obsahovat konkrétní otázku, o níž se má v referendu rozhodnout.

Předpokládaný finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:
Výdaje ze státního rozpočtu na realizaci tohoto ústavního zákona budou záviset na frekvenci využití institutu referenda v praxi. V případě referenda o přistoupení ČR k EU v roce 2003, kdy bylo možno hlasovat pouze na území České republiky, činily tyto celkové výdaje podle státního závěrečného účtu za rok 2003 přibližně 401,6 mil. Kč, přičemž byly hrazeny z kapitoly 398 (Všeobecná pokladní správa). Konkrétně bylo z kapitoly 398 (Všeobecná pokladní správa) převedeno do kapitoly Ministerstva vnitra cca 51 mil. Kč, do kapitoly Českého statistického úřadu cca 50 mil. Kč, do kapitoly Ministerstva zahraničních věcí 3,6 mil. Kč a územním samosprávným celkům bylo převedeno 297 mil. Kč. Bude-li zákon upravující provádění referenda umožňovat i hlasování v zahraničí, náklady na konání referenda se přiměřeně zvýší.

Soulad navrhované úpravy s mezinárodními závazky a ústavním pořádkem:
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními závazky České republiky, včetně závazků vyplývajících z práva Evropské unie a je v souladu s principy ústavního pořádku.
Návrh ústavního zákona nezapracovává do právního řádu České republiky předpisy Evropské unie a není s nimi v rozporu.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X