Archiv zpráv minulých vlád
Stránka byla přesunuta do archivu17. 2. 2016 14:26
Vláda schválila Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016 až 2020
Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016 – 2020
Podle nejnovějšího výzkumu MPSV z roku 2015 žije v ČR 95 000 – 115 000 sociálně vyloučených osob, koncentrovaných v 606 sociálně vyloučených lokalitách. Oproti roku 2006 se tak počet sociálně vyloučených osob navýšil o dvě pětiny až jednu polovinu a počet sociálně vyloučených lokalit vzrostl téměř o 80 %. I v reakci na tento stav vláda na dnešním jednání schválila Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016-20, která se zaměřuje na řešení existence a předcházení vzniku sociálně vyloučených lokalit. Vláda si tak stanovila konkrétní cíle v oblasti bezpečnosti, bydlení, podpory rodin, sociálních služeb a sociální práce, vzdělávání či zaměstnanosti, kterých chce do roku 2020 dosáhnout. Nově je ve Strategii zpracováno téma dluhů a zdraví, což jsou opomíjené oblasti, které jsou pro řešení sociálně vyloučených lokalit podstatné.
„Chceme-li účinně řešit sociální exkluzi a snižovat počet sociálně vyloučených lokalit, je v první řadě nezbytné vědět, jak se sociálně vyloučené lokality a počet osob v nich v čase mění. Proto chceme ve spolupráci s dalšími resorty nastavit systém pravidelného monitorování jevu sociálního vyloučení, a to na celém území republiky, což nám umožní nejen včasné řešení, ale také účinnější zaměření nástrojů prevence sociálního vyloučení,“ říká ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.
Strategie obsahuje cíl zpracovat analýzu kompetencí ve veřejné správě v oblasti sociálního začleňování s identifikací případných „bílých míst“, na jejichž základě může být přikročeno k úpravám či tvorbě legislativy. Na strategické a specifické cíle navážou konkrétní opatření, kterými se schválených cílů dosáhne, a to formou Akčního plánu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, který bude předložen vládě v červenci 2016.
„Zároveň s mapováním sociálního vyloučení je nutné analyzovat současné kompetence jednotlivých orgánů veřejné správy a dalších subjektů podílejících se na řešení sociální exkluze. Podrobná analýza současného stavu by měla napomoci jasnému vymezení kompetencí na státní, krajské a místní úrovni, měla by vést k odstranění duplicit či odhalení nepokrytých oblastí a být tak podkladem pro smysluplnou koordinaci všech aktérů sociálního začleňování,“ dodává ministr Dienstbier.
Ministr dále předložil:
Návrh poslance Martina Plíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 697):
Cílem předloženého návrhu zákona je zakotvení vstupní zkoušky jako jedné z podmínek pro jmenování znalce, povinného soustavného vzdělávání a možnosti přezkumu odborných znalostí znalce a navýšení sankcí za spáchané přestupky a správní delikty právnických osob na dvojnásobek proti současnému stavu.
Vláda vyslovila s návrhem nesouhlas.
Návrh poslanců Mariana Jurečky, Jana Bartoška a Petra Kudely na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) (sněmovní tisk č. 699):
Cílem předloženého návrhu zákona je vyjmout národní podnik z režimu zákona č. 304/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).
Vláda zaujala k návrhu neutrální stanovisko.
Návrhu poslankyň Marty Semelové, Aleny Nohavové a Hany Aulické Jírovcové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů (sněmovní tisk č. 700)
Cílem návrhu zákona je změnit rozsah osobní působnosti zákona o dětské skupině tak, že dítě může zařízení poskytující tuto službu navštěvovat nikoliv do okamžiku zahájení povinné školní docházky, ale pouze do konce školního roku, v němž dosáhne věku pěti let. Povinné předškolní vzdělávání by pak podle návrhu mělo dítě absolvovat buď v mateřské škole zapsané ve školském rejstříku, nebo v přípravném ročníku základní školy.
Vláda vyslovila s návrhem nesouhlas.
Návrh poslanců Vladimíra Koníčka, Miroslava Grebeníčka, Gabriely Hubáčkové a Marty Semelové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 701):
Cílem tohoto návrhu zákona je umožnit, aby na osvobození od placení rozhlasových a televizních poplatků dosáhl větší okruh sociálně potřebných občanů, zejména důchodců:
Cílem návrhu zákona je umožnit, aby na osvobození od placení rozhlasových a televizních poplatků dosáhl větší okruh sociálně potřebných občanů, zejména důchodců.
Vláda vyslovila s návrhem nesouhlas.
Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení § 3 odstavce 1 písmeno b), § 3 odstavce 3, § 5 odstavce 1 a § 7 odstavce 5 zákona č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik, ve znění pozdějších předpisů, vedenému pod spisovou značkou Pl. ÚS 31/15:
Vláda České republiky byla Ústavním soudem informována o zahájení řízení o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení některých částí zákona, kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik. Zároveň byla vláda vyzvána, aby sdělila, zda využije svého práva vstoupit do předmětného řízení v postavení vedlejšího účastníka řízení a v případě, že uvedeného práva využije, aby zaslala své písemné vyjádření k obsahu předmětného návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1.
Vláda vyslovila souhlas se svým vstupem do řízení před Ústavním soudem.