Lidové noviny: 40 miliard na vědu, začíná se v dubnu

České školství i zdejší věda mohou v následujících pěti letech dosáhnout na 3,3 miliardy eur z Evropské unie. To je v závislosti na kurzu asi 90 miliard korun. Právě tolik peněz obnáší nový operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání.
Přímo na vědu a výzkum by mělo jít 39 miliard korun; již jistou novinkou je možnost čerpat dotace i v Praze.
"První výzvy budou vypsány v dubnu 2015. Operační program je ve své konečné verzi vyjednán s Evropskou komisí, z hlediska věcného zaměření již nedojde ke změnám," potvrdila LN Petra Bartáková, náměstkyně ministra školství pro strukturální fondy.
Program se zaměří na posílení vědeckých týmů, rozvoj vysokých škol či rovný přístup ke vzdělávání. V oblasti vědy stát klade důraz na rozvíjení současných ústavů nebo center, příchody vědců, ale i rozvoj doktorského Ph. D. studia.
Nový operační program by měl být podle vlády lépe přizpůsoben zdejšímu vědecko-výzkumnému prostředí a způsobu jeho financování. Souvisí také s národní inovační strategií, kterou vyžaduje Brusel. "Připravujeme lepší provázání výdajů na výzkum ze státního rozpočtu a ze strukturálních fondů," řekl LN Arnošt Marks, náměstek vicepremiéra pro vědu Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL).
Bělobrádkův úřad, z nějž by mohlo vzniknout i ministerstvo vědy, podle Markse jedná se školstvím a průmyslem, aby měly investice a vypisované výzvy (dotační "témata") smysl v celém systému a doplňovaly se i s nabíhajícími dotačními tituly. "Klíčovou věcí jsou lidské zdroje a zajištění jejich rozvoje," připomíná Marks. Loni na jaře LN upozornily na skandál v předchozím operačním programu, kdy školský resort až ve finální fázi zrušil výzvu určenou na příchod špičkových vědců ze zahraničí. Někteří z nich již dali na původních univerzitách výpovědi aměli v Česku dojednaná místa.
Trapas by mělo ministerstvo školství brzy napravit. "Jedna z prvních výzev by měla být zaměřená na podporu excelentních výzkumných týmů," říká náměstkyně Bartáková, jež loni slíbila zklamaným vědcům nápravu.
Náhradní výzva ve výši asi miliardy korun by měla přijít na řadu už v půlce dubna. Počítá i s tím, že bude obsahovat zpětné financování, aby univerzity – jako Masarykova nebo Jihočeská – mohly získat peníze, jež do týmů vložily ze svého.
Novinkou bude, že na evropské finance dosáhnou také univerzity a ústavy z Prahy. To dříve nešlo, neboť je metropole považována za bohatý region.
"Evropská komise přistoupila na argument, že výzkumné aktivity mají značný přínos pro celou ČR i v případě, že se odehrávají v Praze. Naším cílem je, aby pražští příjemci mohli dosáhnout na rovnocennou podporu jako ti v regionech," říká náměstkyně. Praha tak bude moci z bruselských peněz postavit i potřebné ústavy.
"Oficiální částku, na kterou Praha dosáhne, neznáme. Ale očekáváme něco mezi 16 a 19miliardami korun," řekl LN Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy a šéf České konference rektorů.
S podobným číslem počítá i Akademie věd: "Zásadní bude výše spolufinancování," říká za ni předseda Jiří Drahoš.
Celkové výdaje na výzkum v Česku rostou – a právě evropské fondy se na tom čím dál výrazněji podílejí. Podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2013 šlo na vědu a vývoj v tuzemsku 77,9 miliardy korun, což odpovídá 1,91 procenta hrubého domácího produktu. Například pět let předtím to bylo jen 1,3 procenta.
Za znatelný nárůst vděčí Česko strukturálním fondům, zvláště operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Díky němu vzniklo v zemi 48 vědeckých center. Výdaje ze státního rozpočtu činily v minulých letech stabilně kolem 27 miliard korun, stejně jako v roce 2013 (35 procent všech výdajů v ČR na výzkum). Ze zahraničních veřejných zdrojů předloni pocházelo 12,6 miliardy korun (16 procent). Zbývajících 49 procent dodaly domácí i zahraniční podnikatelské zdroje (37,8 miliardy).

Z celkové sumy operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání půjde na vědu 39 miliard korun (respektive 1,4 miliardy eur podle aktuálního kurzu). Rozděleny budou v letech 2015 až 2020 podle následujících témat:

• vědecko-výzkumné kapacity a infrastruktura (dobudování center, přístroje): 20,06 miliardy
• mobilita, pohyb, příchody vědců a jiné: 2,26 miliardy
• předaplikační výzkum s potenciálem: 4,40 miliardy
• řízení výzkumných organizací a „smart“ aktivit: 3,98 miliardy
• rozvoj výzkumně vzdělávacích studijních programů, doktorská studia a jiné: 8,37 miliardy
  

Martin Rychlík, Lidové noviny, 19. února 2015, str. 4