Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Archiv zpráv minulých vlád

Stránka byla přesunuta do archivu

7. 7. 2016 10:18

Rozhovor vicepremiéra Bělobrádka pro Lidové noviny

* Jak hodnotíte brexit a vývoj po referendu o odchodu Velké Británie z EU?

Tajně jsem doufal, že se Britové rozhodnou v Evropské unii zůstat, nicméně je to samozřejmě jejich legitimní právo si o tom vypsat referendum, jakkoli je nezávazné... Domnívám se, že to bude určitá ztráta pro EU i pro Velkou Británii. Radost z toho nemám, ale musíme to vzít jako fakt a teď musíme udělat vše pro to, aby nové smlouvy co nejméně poškodily vzájemné vztahy – a to jak na lidské, tak i na politické a ekonomické úrovni.

* Co říkáte debatám o „czexitu“, jak je nastínil prezident Miloš Zeman?

Vypsat referendum je pochopitelně možné – a myslím, že bychom měli mít i zákon o obecném referendu –, ale byl bych velmi opatrný na to, jak často a na jaké otázky jej vypisovat. My prostě nejsme Švýcarsko a švýcarský systém bez Švýcarů funguje dost špatně. Jak psal někdo vtipně na internetu: první veřejně dochovaný plebiscit byl již u Piláta, když se ptali lidí, jestli mají ukřižovat Barabáše, nebo Ježíše, a místní rozhodli, že má být ukřižován Ježíš... Takže jsou otázky, za které by měla nést odpovědnost zastupitelská demokracie – a já jsem jejím příznivcem. Czexit je tak zásadní geopolitické téma, že je jistě možné, aby referendum proběhlo, zřejmě nezávazně jako v Británii, ale je otázkou, čeho bychom tím dosáhli, protože Česká republika bez EU rozhodně nebude silnější.

* Je brexit také příležitostí?

Pokud něco v Evropské unii nefunguje tak, jak bychom si to představovali, pak je to především naše vlastní chyba, že to neumíme prosadit. A je to také úkol, abychom s tím něco udělali. Myslím, že zvýšená aktivita zemí V4 ukazuje, že se česká vláda snaží o to, co tady dlouho chybělo – najít spojence v EU a v rámci blokační minority některým věcem zabránit a zároveň najít široké spojenectví, abychom leccos mohli i změnit. Tady bych parafrázoval Masarykův výrok: když jsou nějaké chyby v demokracii, odstraňme ty chyby, ale neodstraňujme demokracii samu. Totéž platí i pro EU: jsou-li tam chyby, napravme je, ale nedemontujme ji jako takovou. Myslím, že i na brexitu se ukáže, že mnoho těch, kteří křičí, že vně Unie jim bude lépe a bude to i výhodnější, uvidí, že to tak jednoduché není.

* Na ostrovech se proti brexitu vyjadřovali vědci, akademici, psali petice, dopisy do Timesů... Jak to vnímáte jako vicepremiér pro vědu? Měli učenci více informací?

Těžko to hodnotit z tohoto hlediska, ale že dochází k názorovým rozdílům nejen napříč politickým spektrem, ale i napříč komunitami, je pravda – podívejte se, že i ve vládnoucí straně byly odlišné názory! To, že část společnosti víceméně sdílí názor, je sice pěkné, ale ani tito opinion makeři moc neuspěli. Známe to i u nás: podívejte se na druhé kolo prezidentské volby a velkou osobnostní podporu Karla Schwarzenberga. Také to nepomohlo.

* Bude mít brexit nějaký dopad na spolupráci českých a britských vědců, třeba v programu Horizont 2020? Co to přinese vašemu „resortu“? Máte již nějaké analýzy?

Zatím ne. Ale předpokládám, že dopad bude minimální, protože do Horizontu mohou být zapojeny i země mimo EU. V tom snad nebude zásadní problém. Vzhledemk tomu, že britské referendum je nezávazné – není tam datum, dokdy se mají úkony učinit –, bude záležet na výkladech. Uvidíme, jak to dopadne... Británie byla čistým plátcem do Evropské unie, vyčíslení ještě nemáme, ale dopady na fondy budou spíše řešit příslušná ministerstva: ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo školství nebo ministerstvo průmyslu.

* Jiří Nantl, manažer výzkumného střediska CEITEC a nově expert ODS pro inovace, psal před týdnem do LN, že přišel čas lákat z Británie do Česka vědce – i ty s unijními ERC granty. Mohou dle vás zamířit za výhodami členských zemí typu Česka?

Pokud to bude jen trochu technicky možné, pak to určitě stojí za to. Každý takto špičkový vědec stojí za pokus. Na druhou stranu bych si o tom, že by nám to nějak masivně pomohlo, dovolil významně pochybovat. A to z několika důvodů. Prvním je, že většina jich bude chtít zůstat v Británii, budou se snažit dotáhnout své věci tam. Za druhé: konkurence bude větší i z ostatních zemí. Nechci stahovat kalhoty ještě před brodem, ale neočekávám, že by nám brexit významně pomohl naplnit infrastruktury v zemi, když se nám ve větší míře nechtějí vracet ani čeští vědci ze zahraničí, přestože na to byl i speciální program Návrat. Je to nejen otázka finanční, ale i dalších podmínek pro rodinné příslušníky, odstranění byrokratických překážek, zdravotní pojištění a podobně. Snažíme se jak ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí, tak vnitra, abychom problémy, které se netýkají jen vědců, ale obecně kvalifikované pracovní síly ze zahraničí, řešili. Chceme řízenou ekonomickou migraci.

* Na vládu jde v příštím týdnu zpožděná tzv. RIS3 strategie, na které závisí i čerpání miliard z fondů pro vědu a výzkum. Proč je to tak důležitý dokument?

Je to ex-ante kondicionalita, jde správným směrem. Je ve shodě s tím, oč se snažíme na národní úrovni. Zefektivnit tok peněz, které jsou v systému dostupné. Myslím tím peníze z národních, evropských i soukromých zdrojů. A zacílit je co nejefektivněji, koordinovaně a právě tam, kde má výzkum největší perspektivu a přidanou hodnotu, kde jsou pro to vhodné podmínky, lidské zdroje, tradice. Je to významné i proto, že se jde na úroveň regionů: na míru to pasuje jednotlivým regionům, v čem jsou dobré, v čem mají potenciál a nač se mají po diskusi se zástupci místní samosprávy, průmyslu i akademické sféry soustředit.

* Stihne se to do konce roku? Nejsou tím fondy ohroženy, jak se psalo v médiích?

Objevilo se plno nesmyslů a lží. Vše, co jsme měli odeslat, jsme poslali už loni. S Evropskou komisí jsme v pravidelném styku. Příští týden půjde „RISka“ na vládu; máme tedy půl roku na to, abychom ji poslali do Komise a vyladili. Máme zprávy, že jsou i spokojeni, a předpokládáme, že by to mělo být bez problémů. Je to věc, které jsme se pečlivě věnovali.

* Před prázdninami byl Úřad vlády kritizován za výpadek klíčového informačního systému pro vědu a výzkum (IS VaV), který předtím přes deset let spravovalo konsorcium. Teď si to ale chcete dělat sami. Jak bude systém nabíhat, kdy do něj půjde vkládat?

Harmonogram už prošel vládou. Je tam přesně dáno, které funkcionality a odkdy by měly být funkční. Plně v provozu by měl být systém nejpozději v září, ale snažíme se, aby naběhl co nejdříve. Nejde nám jen o obnovení provozu, ale aby byl i kvalitnější a uživatelsky komfortnější. Data máme, na vyžádání jsme schopni je i vydávat. Vzhledem k tomu, že jde o složitou právní otázku, vyjádříme se k výběru konkrétně, až to půjde, ale hlavní naší snahou bylo postupovat s péčí řádného hospodáře. Chápu, že to bylo pro mnohé nepříjemné, ale hodnocení výzkumu 2015/16 tím není ohroženo. 

Martin Rychlík, Lidové noviny, 7. července 2016, str. 5

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X