Bankovní unie hlavním tématem kulatého stolu v Hrzánském paláci

Jedním z impulsů pro uspořádání kulatého stolu k předmětnému tématu byla příprava dopadové studie přínosů a nákladů, příležitostí a rizik případné účasti České republiky v bankovní unii, na níž pracují Ministerstvo financí, Úřad vlády ČR, Ministerstvo zahraničních věcí a Česká národní banka a jež by měla být vládě předložena v září 2014. Kulatý stůl tak v neposlední řadě posloužil též jako vstup a inspirace pro uvedenou dopadovou studii.

Experti v rámci kulatého stolu zhodnotili aktuální stav příprav na spuštění bankovní unie a její jednotlivé stavební kameny, které byly teprve nedávno schváleny. V té souvislosti rovněž reflektovali, čeho se České republice podařilo v průběhu vyjednávání dosáhnout.

Celkový kontext, v němž bankovní unie byla navržena, a proces jejích příprav představil viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík. Věnoval se pozitivním a negativním dopadům případného přistoupení České republiky k projektu a pohledu České národní banky na dopady takového kroku. Dále se zaměřil na otázku fiskálních backstopů, o jejichž podobě se na úrovni EU stále jedná.

Pohled Evropské komise

„Jedním z hlavních motivů Evropské komise při vytváření bankovní unie byly principy rovného zacházení a otevřenosti,“ vyjádřil se Martin Špolc z generálního ředitelství pro vnitřní trh Evropské komise k otázce postavení členských zemí EU neplatících eurem v řídících orgánech bankovní unie. Z pohledu České republiky vyzdvihnul v případě rozhodnutí přistoupit ke vznikajícímu projektu možnost účastnit se dohledu nad mateřskými finančními skupinami, pod něž spadají dceřiné banky působící v České republice.

Historii českého finančního systému a vypořádávání se s bankovními krizemi nastínil náměstek ministra financí Radek Urban. Současně představil i nové nástroje, které mají představovat účinnou bariéru vzniku závažných bankovních krizí v budoucnosti.

Do diskuse se aktivně zapojili jak partneři hospodářského a sociálního dialogu, tak reprezentanti finančních institucí a zástupci akademické sféry.

Projekt bankovní unie lze bez pochyby označit za pravděpodobně největší integrační posun od zavedení eura. Bankovní unie neznamená pouze změny v oblasti regulace a dohledu bankovních trhů v EU, ale je také krokem k novému rozdělení pravomocí mezi členskými státy a unijními institucemi.