Ministr financí představil v Radě Ecofin priority českého předsednictví21. ledna 2009

Stěžejní diskuse se vedla k hlavním výzvám rozpočtové a hospodářské politiky pro nadcházející období roku 2009, zejména v kontextu aktuálně zveřejněné předpovědi Evropské komise a rovněž ve světle plánu na oživení evropského hospodářství, který v prosinci schválila Evropská rada.

Předseda Rady ECOFIN v úvodu představil priority a záměry českého předsednictví. To se v následujícím půlroce zaměří na naplňování a průběžné vyhodnocování opatření k podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti v EU. Stejně tak se ČR v čele Rady ECOFIN bude snažit o posílení finanční stability a návrat finančních trhů ke standardnímu fungování. Prioritním tématem bude reforma mezinárodní finanční architektury a příprava pozice EU na dubnový summit G20. Česká republika bude v kontextu současné ekonomické situace prosazovat efektivní koordinaci hospodářské a fiskální politiky EU, s důrazem na respektování pravidel Paktu stability a růstu, zohledňování dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a pokračování strukturálních reforem. V neposlední řadě bude české předsednictví, v souladu s mottem „Evropa bez bariér“, pokračovat v odstraňování překážek ve fungování jednotného vnitřního trhu a jeho modernizaci, a to zejména v oblasti daní a finančních služeb.

V návaznosti na závěry prosincové Evropské rady informoval předseda Rady ECOFIN, jak hodlá české předsednictví postupovat v otázce snížených sazeb DPH. Evropská rada v rámci Plánu obnovy uložila najít do března 2009 řešení, které by umožnilo členským státům v případě zájmu uplatňovat snížené sazby v určitých sektorech. V souladu s harmonogramem prací, který ministři podpořili, bude Rada ECOFIN podrobně diskutovat o této otázce na svém příštím zasedání.

Následně ministři diskutovali, ve světle nové makroekonomické předpovědi, kterou 19. ledna zveřejnila Evropská komise, o hlavních výzvách hospodářské a rozpočtové politiky na rok 2009. Ministři se shodli, že obnova důvěry na finančních trzích a návrat na růstovou trajektorii zůstávají prioritními úkoly. Řada členských států, podle své konkrétní situace a potřeby, již přijala v souladu s Plánem obnovy zásadní fiskální a strukturální opatření k podpoře svých ekonomik. Recesi pomohou zmírnit také automatické stabilizátory. Nějakou dobu však potrvá, než se účinky těchto kroků a mechanismů projeví.

V důsledku nepříznivého hospodářského vývoje dojde v mnoha státech k dočasnému zvýšení rozpočtových deficitů. Ministři se nicméně shodli, že Pakt stability a růstu poskytuje dostatečnou flexibilitu i pro aktuální výjimečnou situaci. Zároveň potvrdili svůj závazek ke zdravým a udržitelným financím a odhodlání začít co nejdříve, v souladu s hospodářským oživením, konsolidovat rozpočty směrem ke střednědobým cílům. Po koordinovaném fiskálním stimulu bude tedy následovat koordinovaná fiskální konsolidace. Ministři také zdůraznili nutnost pokračovat ve strukturálních reformách, které posílí odolnost a růstový potenciál ekonomik EU v delším horizontu. Shodli se přitom, že Lisabonská strategie nadále poskytuje pro tyto reformy dobrý rámec. Ministři se také shodně domnívají, že je třeba dodržovat pravidla státní pomoci a hospodářské soutěže, aby nedošlo k narušení jednotného trhu.

Pro zvrácení nepříznivého hospodářského vývoje je klíčové obnovit normální fungování finančního sektoru, kde současná krize začala. Významným aktuálním úkolem je uvolnění úvěrových kanálů. V minulých měsících řada vlád vynaložila na podporu finančních institucí významné rozpočtové prostředky, zejména prostřednictvím rekapitalizací. Banky by neměly tyto rekapitalizace interpretovat jako zvýšené požadavky na přiměřenost kapitálu. Jedním z hlavních cílů přijatých opatření je podpora úvěrování podniků a domácností a banky by měly využít přijaté pomoci k tomu, aby začaly tuto svou hlavní funkci v ekonomice opět normálně plnit. Toto je hlavní poselství závěrů k bankovnímu kapitálu, které Rada ECOFIN přijala.

Evropská komise a Slovensko informovaly Radu ECOFIN o průběhu zavedení eura na Slovensku. To se, po vzoru Kypru a Malty, rozhodlo jít cestou „velkého třesku“ a období, ve kterém bylo možno platit oběma měnami, skončilo již 16. ledna. Přechod na společnou měnu proběhl hladce a Evropská komise potvrdila, že riziko zvýšení inflace v důsledku zavedení společné měny je pro Slovensko zanedbatelné.

Rada obdržela první zprávu o naplňování Investičního rámce pro západní Balkán, jenž má sloužit k lepší koordinaci nástrojů finanční pomoci směřujících do tohoto regionu z různých evropských zdrojů. Rada ECOFIN přijala závěry, v nichž vyzvala k urychlení prací na konkrétních úkolech jako racionalizace stávajících nástrojů, vytvoření společné webové stránky a jednoho kontaktního místa pro příjemce pomoci. Další zprávu o pokroku by Komise měla předložit do konce tohoto pololetí.

V neposlední řadě ministři schválili poskytnutí finanční pomoci Lotyšsku ve výši 3,1 mld. EUR. Tyto prostředky mají Lotyšsku umožnit udržet kurz domácí měny k euru, stabilizovat finanční sektor a obnovit důvěru střadatelů.


Zdroj: MF ČR