(Ne)zaměstnanost v Evropě

Seminář otevřela Pavlína Žáková, které v první části své prezentace představila právě přijatou zprávu Komise o zaměstnanosti. Jako součást roční analýzy růstu ji zveřejňuje Komise a přijímá Rada EU. Analyzuje vývoj zaměstnanosti v jednotlivých členských státech a zveřejňuje srovnání vybraných ukazatelů, například nezaměstnanost mladistvých. Letošní zpráva zjistila, že byť rozdíly mezi členskými státy jsou v případě nezaměstnanosti stále velké, již se dále nezvětšují.

Obecně se nezaměstnanost snižuje od poloviny roku 2013 a v případě nezaměstnanosti mladých se jedná o ještě výraznější snižování. Roste ale dlouhodobá nezaměstnanost, která se týká především nízko kvalifikovaných pracovníků. Krizí postižené skupiny jsou kromě nízko kvalifikovaných i mladí pracovníci, absolventi, zaměstnaní na kratší úvazky a zaměstnanci menších podniků. Mezi problémy, které i nadále přetrvávají v mnoha zemích, patří segmentace pracovního trhu dopadající především na mladé lidi, nesoulad mezi poptávkou a nabídkou a omezená mobilita. Česká republika je na tom ve srovnání s ostatními členskými státy poměrně dobře a má i nejnižší příjmovou nerovnost v Evropské unii.

Dále se Pavlína Žáková zaměřila na doporučení, která byla vydána specificky pro Českou republiku. Přestože tu panuje velmi dobrá situace, bylo identifikováno několik oblastí, které je třeba zlepšovat. Jeden z nejzávažnějších nedostatků je příliš malá dostupnost služeb péče o děti, především do 3 let věku dítěte. Ženy s malými dětmi mají velmi malou míru zaměstnanosti, která souvisí s nedostatkem kapacit v zařízeních předškolní péče i s velmi omezeným využíváním částečných úvazků. Dále bylo doporučeno zlepšení činnosti úřadu práce, který málo využívá informačních systémů a systémů pro měření výkonnosti. Jako závěrečné doporučení byla prezentována vyšší účast mladých lidí na programech individualizovaných služeb, které platí pro celou Evropskou unii.

Na prezentaci navázala Zuzana Zajarošová z Ministerstva práce a sociálních věcí, která se věnovala postavení členského státu a reakci České republiky na výše zmíněná doporučení. Zdůraznila, že Evropská unie má v této oblasti pouze koordinační roli, která je ovšem velmi důležitá. EU může přijímat dokumenty, které působí jako strategické a koordinační základy pro doporučení jednotlivým členským státům.

Dále se paní Zajarošová věnovala konkrétnímu doporučení, které bojuje s nezaměstnaností mladých. Jedná se o záruky pro mládež – program nabízející aktivační opatření pro mladé ve věku 15-24 let do 4 měsíců po ukončení školy nebo ztrátě zaměstnání. Jedná se o nabídnutí práce, stáže, odborné přípravy nebo dalšího studia. Financován je tento program z fondů Evropské unie a je aktivní v regionech s více než 25% nezaměstnaností mládeže. V případě České republiky se jedná pouze o Ústecký a Karlovarský kraj. Financování programů bojujících s nezaměstnaností je umožněno díky Evropskému sociálnímu fondu, Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci a dalšími. V případě dalších doporučení byly krátce zmíněny reakce České republiky, mezi které patří například přijetí zákona o zřizování dětských skupin.