Hospodářské politiky EU

Za účelem dosažení udržitelného hospodářského růstu EU a prevence rizik souhlasily členské státy EU s vytvořením pravidel zajišťujících společnou koordinaci hospodářských politik. Soubor těchto pravidel představuje Pakt o stabilitě a růstu, jehož cílem je dosáhnout zdravého stavu veřejných financí a udržitelného růstu podporujícího tvorbu pracovních míst v EU. V souladu s uvedenými prioritami sleduje Evropská komise (EK) ekonomický vývoj světového hospodářství i jednotlivých členských států, předkládá doporučení členským státům a navrhuje politické priority, které by členské státy měly zohlednit při koncipování svých hospodářských politik.

Dlouhodobé hospodářské strategie EU

Hlavní zastřešující hospodářskou strategii EU představovala do roku 2010 Lisabonská strategie, schválena na zasedání Evropské rady na jaře 2000. Na tuto strategii navázala pro další desetileté období strategie Evropa 2020, která mj. reagovala na hospodářskou krizi po roce 2007. Převážnou většinu národních cílů strategie Evropa 2020 se ČR podařilo splnit.

V aktuálním období po roce 2020 jsou místo jednoho zastřešujícího dokumentu vytyčeny strategické hospodářské cíle EU především v dokumentech Zelená dohoda pro Evropu a Evropský pilíř sociálních práv (zejména jeho Akční plán).

Evropský semestr

Potřeba efektivní koordinace hospodářských politik se projevila zejména v souvislosti s hospodářskou krizí po roce 2007. Principy koordinace hospodářských politik, jak byly definovány v Paktu o stabilitě a růstu, přispívají k zajištění konvergence, stability a snižování rozdílů v členských státech i v EU jako celku. Ve snaze o synchronizaci postupů, o lepší sladění cílů rozpočtových a sociálních politik a o zjednodušení této koordinace rozhodla Evropská rada v roce 2010 o zavedení evropského semestru.

Hlavními cíli jsou:

• přispět k zajištění konvergence a stability v EU;
• přispět k zajištění zdravých veřejných financí;
• podpořit hospodářský růst;
• zamezit nadměrné makroekonomické nerovnováze v EU;
• koordinovat a monitorovat politiky zaměstnanosti a sociální politiky.

Evropský semestr představuje každoroční cyklus koordinace hospodářských a sociálních politik v rámci EU. Umožňuje členským státům projednávat jejich hospodářské a rozpočtové plány a sledovat dosažený pokrok v daném období. Formou přípravy předem definovaných dokumentů (jakým je např. Konvergenční program a další) a debat na platformách Rady EU probíhá koordinace reforem zaměřených na podporu růstu a zaměstnanosti. Zároveň dochází ke koordinaci fiskálních politik za účelem zajištění udržitelnosti veřejných financí či zamezení nadměrné makroekonomické nerovnováze. Většina každoročních aktivit je soustředěna do období v délce přibližně půl roku, proto se ustálil název semestr. První cyklus evropského semestru proběhl již v roce 2011.  

V rámci evropského semestru ČR (a další členské státy) každoročně předkládá na konci dubna Národní program reforem (NPR) a v závěru roku pak Zprávu o realizaci NPR. Tyto dokumenty slouží mj. pro EK jako podkladové informace při přípravě dokumentů EK, např. analytických zpráv o jednotlivých zemích. NPR zahrnuje reformy, které vláda plánuje uskutečnit (obvykle v nadcházejících 12 měsících). Jednotlivá opatření NPR reflektují aktuální hospodářskou a sociální situaci v zemi i dlouhodobé národní i evropské cíle, ke kterým se ČR zavázala. V minulosti se tak jednalo například o monitoring naplňování cílů strategie Evropa 2020. 

^{Schéma koordinace hospodářských politik v rámci evropského semestru}
 

Vývoj evropského semestru

Ve snaze o dosažení udržitelného rozvoje je kladen důraz na naplňování priorit v oblasti ochrany životního prostředí. Rostoucí provázanost hospodářských, sociálních a environmentálních politik postupně směřuje k výraznějšímu zapojení environmentální agendy i do evropského semestru. Tento proces se označuje jako ozeleňování evropského semestru. Debata probíhá např. o podpoře efektivního využívání zdrojů či rozvoji oběhového hospodářství.

Evropský semestr se nově také věnuje naplňování Cílů udržitelného rozvoje, ke kterým se státy zavázaly na půdě Organizace spojených národů. ČR plní své rozvojové cíle a pravidelně o pokroku informuje mj. také prostřednictvím NPR Navzdory negativním dopadům pandemie COVID-19 dosáhla ČR pokroku ve většině z těchto rozvojových cílů.

Postupně rovněž dochází k větší integraci sociální dimenze do evropského semestru. Dne 17. 11. 2017 byl společnou proklamací na summitu v Göteborgu schválen Evropský pilíř sociálních práv (EPSP). Ten vychází z 20 základních zásad, které lze rozdělit do 3 kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce; spravedlivé pracovní podmínky; sociální ochrana a začleňování. V návaznosti na přijetí EPSP přislíbila EK připravit k němu akční plán pro implementaci, který zveřejnila 4. 3. 2021. Reporting plnění Akčního plánu EPSP je pravidelně součástí NPR.

Nástroj pro oživení a odolnost

Za účelem zmírnění hospodářských a sociálních dopadů pandemie COVID-19 a dosažení ekonomického růstu členských zemí představila EK Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). RRF poskytuje finanční podporu pro členské státy pro aktuální opatření související s procesem obnovy po pandemii, ale též pro dlouhodobé národní a evropské cíle, zejména digitální a zelenou transformaci. Za tímto účelem bude v průběhu let 2021 - 2026 poskytováno až 672,5 mld. EUR (v cenách z roku 2018) na podporu investic a reforem. RRF je ústřední složkou nástroje na podporu ekonomického oživení NextGeneration EU, který je unikátní mj. způsobem získání finančních zdrojů (prostřednictvím společných půjček celé EU sjednaných EK na finančních trzích).

Správa RRF je začleněna do evropského semestru. Aby mohly čerpat finanční podporu z RRF, předkládaly členské státy plány pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Plans, RRP). V rámci cyklu evropského semestru 2021 tak zasílaly členské státy EK společně s NPR 2021 také RRP. Novou složkou evropského semestru se stalo sledování realizace jednotlivých opatření RRP. ČR na základě svého RRP (nazvaného Národní plán obnovy), může čerpat finanční podporu ve formě grantu z RRF ve výši přibližně 7 mld. EUR.

Dne 8. března 2022 představila EK plán REPowerEU. Cílem tohoto plánu je dosáhnout energetických úspor, diverzifikovat dodávky energií do EU a podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů. Na základě této iniciativy, dle které by k odstranění závislosti na ruském plynu mělo dojít před rokem 2030, předložila ČR dne 30. 6. 2023 dodatek k dosavadnímu Národnímu plánu obnovy (NPO), který aktualizuje vybrané milníky a cíle NPO a navíc přináší nové reformy a investice.

Reforma evropského semestru

Dne 26. 4. 2023 EK zveřejnila legislativní návrhy na provedení nejkomplexnější reformy pravidel EU pro správu ekonomických záležitostí od doby po hospodářské a finanční krizi před více než dekádou. Hlavním cílem těchto návrhů je posílit udržitelnost veřejného dluhu a podporovat inkluzivní a udržitelný růst ve všech členských státech prostřednictvím reforem a investic. Podstatou navrhované reformy je v obecné rovině: zjednodušit správu ekonomických záležitostí,  zlepšit národní ownership členských států a zvýšit důraz na střednědobý horizont.

Konkrétně by se navrhované změny projevily v rámci evropského semestru v podobě nahrazení NPR a Konvergenčního (resp. Stabilizačního) programu tzv. střednědobým fiskálně-strukturálním plánem, který představuje základní kámen navrhované reformy. Plány by měly spojovat fiskální a strukturální reformy a investiční závazky jednotlivých členských států.

Předmětné legislativní návrhy jsou aktuálně projednávány v rámci příslušné formace Rady EU, tedy Rady ECOFIN, respektive na pracovní úrovni na Pracovní skupině Radů pro finanční věci. V případě úspěšného schválení legislativy by své první střednědobé plány členské státy připravovaly v roce 2025.