Komentář Státního tajemníka pro evropské záležitosti

26. 5. 2015 8:59

Kvóty migrační krizi nevyřeší

Vláda včera jednala o české pozici ke sdělení Evropské komise s názvem Evropský program pro migraci. Je dost pravděpodobné, že po této větě málokdo tuší, čemu se kabinet vlastně věnoval. Jakmile ale použiju sousloví „kvóty na uprchlíky“, každému je jasné, o čem je řeč. Přitom by bylo velkou chybou redukovat složitou debatu o migrační krizi pouze na kvóty. Problém, kterému čelíme, i návrhy, které jsou předkládány, jsou mnohem širší – a zavírat oči prostě nemůžeme.

Dokument, který Evropská komise představila, přistupuje k migraci komplexně. Zabývá se bojem s nelegální migrací, spoluprací se zeměmi původu i tranzitu uprchlíků, ochranou hranic, legální migrací i azylovou politikou. Po narychlo svolané Evropské radě v dubnu je materiál Evropské komise dalším důležitým krokem, kterým chtějí evropské státy rychle reagovat na tragické události ve Středomoří, kde umírají tisíce lidí. Česká vláda je připravena se na řadě navrhovaných opatření aktivně podílet.

První prioritou vlády jsou akce, které povedou k ochraně života uprchlíků. Co nejrychleji musíme zabránit dalším tragédiím ve vodách mezi Afrikou a Evropou – a pak se musíme soustředit na opatření, která povedou k odstranění příčin migračních tlaků. V současné vypjaté situaci považujeme za prioritní tři návrhy Evropské komise: posílení spolupráce se třetími zeměmi, boj proti převaděčství a obchodu s lidmi a zesílenou ochranu společných hranic.

Česká značka funguje

Stabilizace a rozvoj zemí, ze kterých uprchlíci pocházejí či které slouží jako země tranzitní, jsou oblastí, ve které má Česká republika tradici a v níž je česká pomoc známou značkou. Pro tento účel vyčlenila vláda letos do nově vzniklého programu navíc 100 miliónů korun.

V oblasti společných operací EU proti pašerákům a obchodníkům s lidmi nabídl premiér Sobotka na dubnové Evropské radě 10 miliónů korun na zesílení operací koordinovaných agenturou Frontex. Česká republika zároveň nabídla vyslání 60 českých expertů na azylovou politiku, technického vybavení pro ochranu hranic a letounu CASA i s posádkou k monitorování pohybu pašeráckých lodí ve Středomoří.

Toto jsou oblasti, kde umíme pomáhat, kde pomoc podle našeho názoru dává smysl a může efektivně podpořit řešení problému. Ovšem tato opatření, která mohou zachránit tisíce lidských životů, nezískala bohužel takovou mediální pozornost jako návrhy na povinné relokace a přesídlování. Vláda je přesvědčena, že tyto návrhy na povinné přijímání uprchlíků nemají šanci současnou situaci vyřešit.

Přesídlování není cesta

V okolí Evropy se pohybuje několik desítek miliónů vysídlených osob, které byly ze svých domovů vyhnány válkou či hladem. Není představitelné, aby jako zásadní řešení migračního problému bylo prezentováno jejich přesunutí směrem do Evropy a vytváření iluze, že starý kontinent je zemí zaslíbenou. To je zcela v rozporu s realitou.

Migrace je přirozená a provází lidstvo po celou dobu jeho existence. Zavedení jakéhosi mechanismu přerozdělování migrantů však s přirozeností nemá nic společného a naopak může migrační tlaky ještě posílit. Ano, uprchlíci potřebují evropskou pomoc, ale nemůžeme s nimi zacházet jako s loutkami bez ohledu na jejich příběh a vůli. Je nezodpovědné rozhodovat o budoucnosti uprchlíků a rezignovat na situaci, která tyto lidi vyhnala z jejich domovů.
Pokud chceme efektivně řešit současný stav, musíme vzít ve svých návrzích v úvahu skutečné schopnosti a možnosti členských států a musíme naše opatření zaměřit na řešení příčin současného stavu.

Povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků nepomohou ani uprchlíkům ani Evropě. Jejich příznivci rádi mluví o solidaritě, ale už si neuvědomují podstatnou věc, a to, že základem solidarity je dobrovolnost.

Komentář státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy vyšel v deníku Právo 26. května 2015.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter