Vystoupení předsedy vlády Petra Nečase v Poslanecké sněmovně a Senátu PČR k přípravě Evropské rady ve dnech 28.-29. října 2010

Vážený pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci,

• dovolte mi, abych Vás ve stručnosti informoval o přípravě Evropské rady, která se uskuteční v Bruselu ve dnech 28.-29. října tohoto roku.

PROGRAM RADY

• Program jednání rady tak, jak je stanoven, nepřináší žádná zásadní překvapení, neznamená však, že není z pohledu České republiky důležitý, naopak.
• Návrh závěrů Evropské rady obsahuje čtyři témata: Zpráva z Task Force k ekonomické koordinaci, konference v Cancúnu ke změně klimatu, Summit G20 v Soulu a summity se strategickými partnery.

I. Zpráva Task Force

• Nejdůležitějším tématem říjnového summitu bude bezesporu závěrečná Zpráva Task Force týkající se zajištění rozpočtové odpovědnosti a makroekonomické stability.
• Finální Zpráva představuje pozici států k posílení koordinace hospodářských politik. Cílem je prostřednictvím navrhovaných opatření docílit na úrovni členských států větší fiskální disciplíny, rozšířit makroekonomický dohled a vytvořit stálý rámec pro řešení krizí v eurozóně.
• Hlavní prioritou mé vlády v tomto ohledu je vytvoření mechanismu pro zajištění vynutitelné fiskální disciplíny, zejména v zemích eurozóny.
• Ač Česká republika není členem eurozóny, je pro nás stabilita eura zásadní z hlediska dalšího rozvoje našeho konvergenčního procesu.
• Podporujeme myšlenku lépe sladit provádění fiskální konsolidace a strukturálních reforem, stejně tak jako nám jde o zlepšení dohledu nad makroekonomickými nerovnováhami.
• Považuji za důležité na tomto místě zdůraznit, že zajištění stability eura a veřejných rozpočtů rozhodně nemá nic společného s plánováním ekonomiky.
• Vláda České republiky by samozřejmě nepodpořila kroky směrem k oslabení tržní ekonomiky. Ostatně proto také nepovažuji za příliš šťastný eurospeakový pojem ”economic governance”, který zatím překládáme jako ekonomické ”vládnutí” či ”řízení”, nicméně podtext ”řízené ekonomiky” je tu až příliš markantní.
• České republice jde především o koordinaci hospodářských politik, naším cílem v tomto ohledu je dosažení stability.
• Vláda s celkovým vyzněním zprávy Task Force souhlasí, především proto, že jde o posun k přísnější rozpočtové politice.
• Podle aktuální verze Závěrů by měla Evropská rada závěrečnou zprávu schválit jako celek, včetně jejích doporučení a návrhů. Česká republika však před tím požaduje vyřešení některých problematických otázek.
• Mechanismus obráceného hlasování - podle kompromisního modelu, vyjednaného ministry financí, nebudou sankce vůči státům v proceduře nadměrného schodku plně automatické, neboť jejich uvalení bude moci Rada odmítnout kvalifikovanou většinou.
• Je tu však podstatný právní problém. Česká republika souhlasí s větší automatičností zavádění sankcí za porušování Paktu. Na druhou stranu však navržený mechanismus oslabuje roli Rady vůči Komisi.
• Česká republika proto vnímá mechanismus obráceného hlasování jako kompromis, který je ovšem na hraně slučitelnosti se způsobem výkonu pravomocí svěřených Unii.
• Česká republika bude proto vyžadovat v závěrech Evropské rady pojistku, aby tento mechanismus nebyl používán opakovaně a byl omezen na případ sankcí explicitně uvedených v závěrečné zprávě Task Force.
• Jde nám o to, aby se tento mechanismus nestal nežádoucím precedentem i v jiných oblastech fungování EU.
• Jen na dokreslení mi dovolte uvést, že Česká republika na jednání Task Force například žádala, aby režimu sankcí nemohly být vystaveny státy s vysokými přebytky běžného účtu. Tomuto požadavku však vyhověno nebylo.
• Podle Zprávy Task Force mají totiž nejen státy s vysokým deficitem, ale i vysokým přebytkem běžného účtu činit opatření k nápravě.
• Česká republika věří v pozitivní vliv zdravé konkurence mezi jednotlivými členskými státy. Z našeho pohledu by proto neměla být členská země trestána za to, že je v porovnání s ostatními více konkurenceschopnou.
• Odmítli jsme také návrh, aby vlády členských zemí měly za povinnost při předkládání státního rozpočtu do Parlamentu přiložit k tomuto návrhu také doporučení Rady a Komise včetně vysvětlení, jak je vláda brala v potaz.
• Protože se domníváme, že evropské orgány nemají vstupovat do vnitřních rozpočtových procedur, trvali jsme i s jinými členskými zeměmi na úpravě textu, aby se nejednalo o povinnost. V tomto případě jsme uspěli.
• Horkým tématem posledních dní, tedy alespoň v evropských médiích, je diskuse o případné změně Smluv, kterou otevřelo Německo s Francií.
• Z pohledu České republiky řeknu tolik: jsme ochotni na úrovni Evropské rady vést diskuzi, ovšem s tím, že výsledkem nemohou být další přesuny pravomocí na evropskou úroveň.
• U zásadních otázek, jako je například pozastavení hlasovacích práv, by byla ratifikace, jak jsme řekli v programovém prohlášení vlády, v České republice vázána referendem. Přesto se předem neuzavíráme žádné diskusi. Rád si proto poslechnu konkrétní a detailní návrhy.

II. Klimatická změna a konference v Cancúnu

• V oblasti klimatické změny má Evropská rada potvrdit mandát pro vyjednávání na konferenci v Cancúnu, který byl schválen sektorovou Radou ministrů pro životní prostředí dne 14.10.2010.
• EU tímto mandátem reaguje na vzniklou situaci, kdy se dlouhodobě nedaří dospět ke schválení globální právně závazné dohody o redukčním rámci pro redukci emisí skleníkových plynů.
• Jakkoliv cílem EU je stále dospět k takovéto dohodě, je připravena k určitému kompromisu, kterým je prodloužení platnosti Kjótského protokolu.
• Podmínkou takového kroku ovšem je, aby revidovaný Kjótský protokol byl součástí širšího rámce, do něhož by byli zahrnuti všichni významní producenti skleníkových plynů.
• Je nutné ovšem zmínit, že text závěrů zatím v ničem neposouvá současnou vyjednávací strategii EU, a že není zárukou nějakého zásadního zlomu v dosavadních vyjednáváních.
• Česká republika bude nicméně trvat na tom, aby případné zvýšení jednostranných závazků Unie, týkajících se snížení emisí z 20 na 30 procent, bylo podmíněno přijetím odpovídajících závazků ze strany ostatním globálních hráčů.

III. Summit G 20 v Soulu

• Hlavními tématy Summitu G 20, který se uskuteční ve dnech 11.-12. listopadu v Soulu, bude pokračování diskuse o lepším globálním rámci pro silný, udržitelný a vyrovnaný růst, reforma finančních trhů a reforma Mezinárodního měnového fondu.
• Česká republika souhlasí se společnou pozicí EU. Velkou pozornost bude věnovat zejména výsledkům diskuse k reformě finančních trhů (z témat hlavně krizové řízení, derivátové obchody), které by mohly částečně determinovat regulační úsilí v Unii. Zásadní dopady však v těchto oblastech neočekáváme.

IV. Summity se strategickými partnery

• Summit EU – USA : Dne 20. listopadu se v Lisabonu uskuteční Summit EU – USA. Hlavním tématem budou ekonomika, růst a pracovní místa, diskutován bude rovněž výstup ze Summitu G20. Důležitým bodem pro EU bude rovněž otázka klimatických změn. Na programu by dále měla být spolupráce v oblasti bezpečnosti a rozvoje. V neposlední řadě budou diskutovány aktuální zahraničně politické otázky. Protože se tento summit uskuteční na okraj Summitu NATO, přislíbil svoji účast prezident Barack Obama.
• Summit EU – Rusko: Dne 7. prosince se v Bruselu uskuteční Summit EU – Rusko. Dle závěrů Evropské rady má Summit EU – Rusko umožnit prohloubení spolupráce v oblastech sdílených zájmů, přinést stabilitu do vzájemných vztahů a klást důraz na lidská práva. Česká republika má zájem na tom, aby Rusko – coby strategicky významný obchodní partner – bylo stabilní a prosperující zemí s otevřenou a efektivně fungující tržní ekonomikou. Česká republika podporuje vstup Ruska do WTO za podmínky splnění nezbytných přístupových závazků a má taktéž zájem na právním zakotvení obchodně-ekonomické spolupráce mezi Ruskou federací a Evropskou unií.
• Summit EU – Ukrajina : se uskuteční 22. listopadu. Ukrajina usiluje o hmatatelný pokrok zejména v otázce mobility (vízová liberalizace) a poskytnutí makroekonomické pomoci. Naopak bude zřejmě brzdit své dřívější deklarace o připravenosti dojednat Asociační dohodu. Česká republika podporuje pokrok ve vízovém dialogu s Ukrajinou, a pokud členské státy Unie najdou společnou řeč o náplni dvoufázového Akčního plánu, tak i jeho případné přijetí na summitu EU – Ukrajina.

ZÁVĚR

• Na závěr mi dovolte zdůraznit, že nadcházející jednání Evropské rady nebude, především z pohledu záležitostí týkajících se posílené ekonomické koordinace, jednoduché.
• Na druhé straně strašák řecké krize stále obchází Evropou, a proto je důležité dosáhnout alespoň nějakého pokroku v této oblasti. Vláda je proto připravena ke kompromisům, bude však zároveň usilovat o to, aby se výsledek jednání co nejvíce blížil našim představám.
• Rád bych zdůraznil, že nejedu na jednání s cílem cokoliv blokovat. Naopak, budu usilovat o to, aby závěry byly tentokrát skutečně ambiciózní a způsob vynutitelnosti rozpočtové stability efektivní, maximálně nezávislý na politických rozhodnutích, a současně právně průhledný a nezpochybnitelný.
  

Vážený pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, děkuji Vám za pozornost a jsem připraven zodpovědět Vaše případné dotazy.