Ekonomická diplomacie má nezastupitelnou úlohu v zahraniční politice, shodli se ústavní činitelé

Na Pražském hradě se v úterý 23. června 2015 uskutečnila druhá schůzka nejvyšších ústavních činitelů v čele s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou k zahraniční politice. Účastníci setkání se shodli na společném prohlášení, ve kterém zdůraznili roli ekonomické diplomacie a posilování zastoupení diplomatů v zemích s rostoucími ekonomickými příležitostmi v zahraniční politice. Projednali také například téma migrace, boje proti terorismu nebo nadcházející předsednictví Visegrádské skupině.

Prohlášení nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice:

Na druhém setkání nejvyšších ústavních činitelů k otázkám české zahraniční a bezpečnostní politiky se sešli prezident republiky, předseda Senátu Parlamentu České republiky, předseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr obrany. Projednali jak aktuální, tak i dlouhodobá témata české zahraniční politiky.

Koordinační setkání se konají z podnětu předsedy vlády. Třikrát ročně je svolává prezident republiky. Po obsahové stránce je připravuje ministr zahraničních věcí za přispění všech účastníků.

Hlavním tématem koordinační schůzky bylo fungování ekonomické diplomacie a aktivní prosazování ekonomických zájmů České republiky v zahraničí. Setkání ústavních činitelů potvrdilo shodu na tom, že prosperita České republiky je závislá na schopnosti českých výrobců a poskytovatelů služeb prosazovat se na světových trzích. Rostoucí význam proto sehrává aktivní ekonomická diplomacie, která vhodně doplňuje bezpečnostní, rozvojové a politické aspekty zahraniční politiky. Ekonomická diplomacie je v tomto ohledu příspěvkem k růstu konkurenceschopnosti české ekonomiky, vytváření nových pracovních míst a daňových výnosů státu.

Ústavní činitelé konstatovali, že v posledním roce došlo ke zlepšení činnosti ekonomické diplomacie, především ve směru zpřehlednění služeb, které státní správa exportérům nabízí. Namísto tří různých institucí funguje nyní jedno místo nabízející služby celé sítě zahraničních zastoupení státu, jejichž významnými partnery jsou agentury CzechTrade a CzechInvest.

Důležitou součástí ekonomické diplomacie musí být hledání a ověřování příležitostí pro uplatnění českých firem v zahraničí. Přehled oborových příležitostí vypracovaný Ministerstvem zahraničí ve spolupráci s dalšími resorty i podnikatelskými reprezentacemi přináší nový pohled na zahraniční trhy, který nahradí seznam prioritních trhů. Každý stát, ve kterém má Česká republika své zahraniční zastoupení, je klíčový také pro naše ekonomické zájmy. Důležitým prvkem podpory ekonomických zájmů ČR v zahraničí jsou dobře připravené cesty ústavních činitelů s doprovodem podnikatelů. Ministerstvo zahraničí bude pravidelně sledovat výstupy z těchto cest a kontrolovat plnění úkolů jednotlivými resorty. Ministerstvo zahraničí připraví hodnocení činnosti českých zastupitelských úřadů, které zohlední zkušenosti s praktickou pomocí zastupitelských úřadů při službách pro podnikatele. 

Ústavní činitelé se shodli, že v současném globálním světě nemůže docházet k omezování zastoupení státu v zahraničí. Po dohodě s Úřadem vlády, ekonomickými resorty a zástupci podnikatelů bude vláda posilovat zastoupení diplomatů na pozicích ekonomických, zemědělských a vědecko-technických diplomatů v zemích s rostoucími ekonomickými příležitostmi. Rozšiřování kapacit zastupitelských úřadů a růst jejich efektivnosti bude i nadále klíčovým úkolem vlády a zohlední se v prioritách státního rozpočtu ČR.

Mezi dalšími diskutovanými tématy byla otázka migrace, boje proti ozbrojencům z tzv. Islámského státu a nadcházející české předsednictví ve Visegrádské skupině.

V otázce migrace se ústavní činitelé věnovali zejména neutěšené situaci ve Středozemním moři. Strmý nárůst přílivu neregulérních migrantů představuje pro Evropskou unii řadu sociálně-ekonomických a bezpečnostních výzev, které je potřeba řešit. Ústavní činitelé jsou toho názoru, že by se prioritně měla Unie angažovat v zemích, odkud nelegální a neregulérní migranti do Evropy míří. V tomto ohledu chce i Česká republika navyšovat své úsilí v poskytování efektivní humanitární a rozvojové pomoci. Dle ústavních činitelů chce ČR pomáhat na základě dobrovolnosti a podle svých možností a kapacit. V souvislosti s neutěšenou situací s nelegální a neregulérní migrací přes Středozemní moře upozornili ústavní činitelé na potřebu efektivně zakročit proti pašerákům, kteří profitují z osudů uprchlíků, a zároveň snížit atraktivitu nelegální a neregulérní migrace. Za tímto účelem ČR podporuje posílení nástrojů evropské agentury Frontex zajišťující unijní hranice a plánovanou námořní operaci EU proti pašerákům lidí ve Středomoří. Zároveň je třeba více podpořit legální migraci a zlepšovat podmínky pro maximální možné využití jejích přínosů pro Evropu a Českou republiku. 

Ministři zahraničních věcí a obrany informovali ústavní činitele o dosavadních příspěvcích České republiky k mezinárodnímu úsilí v boji proti teroristům tzv. Islámského státu. Oceněn byl poskytnutý dar munice a také humanitární pomoc. Podle ústavních činitelů by měla být ČR i nadále aktivní součástí mezinárodní koalice čítající více jak 60 států. Ústavní činitelé vnímají jako potřebné, aby se ČR angažovala také v úsilí o stabilizaci iráckých oblastí průběžně osvobozovaných od tzv. Islámského státu. ČR by se tak v Iráku mohla profilovat například v oblastech policejního výcviku, zdravotnictví a pomoci vnitřně vysídleným osobám. Mezi ústavními činiteli zároveň panovala shoda, že boj proti tzv. Islámskému státu musí vést především vlády blízkovýchodních států za rostoucí podpory mezinárodního společenství.

Ústavní činitelé vnímají nadcházející české předsednictví ve Visegrádské skupině, které začne 1. července 2015, jako příležitost, a zároveň výzvu. Prioritami předsednictví bude především vnitřní soudržnost V4, energetika a vytváření Energetické unie, Evropská politika sousedství (prioritně projekt Východního partnerství a region západního Balkánu), bezpečnostní a obranná spolupráce zemí V4, aktivní naplňování principu solidarity v rámci EU (zvýšená koordinace zemí V4 v tématech sociální a kohezní politiky EU), digitální agenda a rozvoj infrastruktury a boj proti přeshraničním daňovým podvodům a únikům. Důraz bude kladen rovněž na prohlubování spolupráce navenek, neboť Visegrádská platforma nabízí možnosti prosazování společných zájmů například na půdě EU či NATO. Ústavní činitelé se zároveň dohodli, že je třeba o významu spolupráce v rámci V4 více informovat občany jednotlivých zemí Visegrádské skupiny.