Evropská rada odsoudila násilí v Egyptě a vyzvala k demokratizaci

Lídři sedmadvacítky také řešili energetiku a ekonomiku.

Evropská rada vyzvala egyptskou vládu, aby na volání po demokracii neodpovídala represemi, ale politickou reformou. Je třeba zahájit nenásilný přechod k demokratickému systému, jenž zajistí stabilitu Egypta. Ta je podle evropských představitelů důležitá pro stabilitu celého regionu.

Evropská unie je připravena podpořit obyvatele Egypta i Tuniska v politických, sociálních i hospodářských reformách k tomu by měly sloužit existující nástroje například v oblastech humanitární pomoci EU.

První části Evropské rady dominovalo téma, které je pro Českou republiku i pro celou sedmadvacítku klíčovou prioritou, tedy energetika. Evropská rada dnes dala silný politický impuls k realizaci společné energetické politiky.

Fungující vnitřní trh a infrastruktura

Rada zdůraznila nutnost správného zavedení všech stávajících předpisů, které mají za cíl dokončit řádně, efektivně fungující a plně propojený energetický trh. Co se týče infrastruktury, je nutné věnovat pozornost všem aspektům: plynu, elektřině, ale i ropě.

Budování infrastruktury vyžaduje investice. Ty by měly podle názoru ČR pocházet primárně z tržního prostředí. Veřejné zdroje mohou v omezené míře napomáhat v dílčích strategických projektech. Trh není schopen vždy zabezpečit dodávky energií všude a ani to není jeho role.

Vnější energetické vztahy

V této oblasti je klíčová energetická bezpečnost. ČR dlouhodobě podporuje, aby EU mluvila jedním hlasem a aby si jasně stanovila zásadní priority. Jižní koridor je jednou z nich a je správně, že je zmíněn v závěrech.

Lídři sedmadvacítky se shodli, že je nutné dále pracovat na vytvoření strategie přístupu EU k producentským oblastem a nástrojům pro zajištění našich zájmů.

Domácí energetické zdroje

V závěrech se země shodly na významu domácích energetických zdrojů, kterými disponujeme a které hrají zásadní roli z pohledu energetické bezpečnosti. To je pro Českou republiku nepochybně i jádro.

ČR se s Francií shodla na některých společných specifických prioritách, jimž musí EU věnovat pozornost, pokud bere svou energetickou politiku a bezpečnost vážně: jde o širší využití jádra jakožto nízkoemisního zdroje v přechodu na nízkoemisní ekonomiku. Jde také o to, že jádro a jaderný výzkum významně přispívají ke konkurenceschopnosti evropské energetiky, ale i k její bezpečnosti.

Expremiér Mirek Topolánek stáhl kandidaturu na výkonného ředitele IEA

V souvislosti s tématem energetiky premiér Petr Nečas informoval své protějšky, že se český kandidát ČR Mirek Topolánek rozhodl stáhnout svoji kandidaturu na post šéfa Mezinárodní agentury pro energii (IEA).

Premiér Nečas věřím, že toto rozhodnutí zvýší šanci na prosazení jednotného kandidáta za EU. Unie má možnost ukázat svoji jednotu. Pokud ve volbě výkonného ředitele uspěje, bude mít lepší pozici k prosazení svých priorit v energetice na globální úrovni. To je i v zájmu ČR.

Rozporuplné reakce vyvolal francouzsko-německý pakt pro konkurenceschopnost

"Jsou tam samozřejmě opatření, která nám konvenují, to znamená například reagovat důchodovou reformou na demografický vývoj, zavést protidluhové brzdy i v legislativě a v ústavě," řekl premiér Nečas s tím, že o tom je možné diskutovat. Jiné věci jsou prý ale diskutabilní. "Například pokus harmonizovat, byť zpočátku pouze daňový základ, ale v podstatě to znamená pokus o harmonizování přímých daní," dodal český ministerský předseda.

Paříž s Berlínem spolu navrhly plán, který označily jako "pakt pro konkurenceschopnost". Obsahuje řadu bodů a opatření, které by státy, které k němu přistoupí, měly naplňovat. Jde třeba o uzákonění rozpočtových pravidel, úpravy důchodových systémů či minimální korporátní daň.

"To je naprosto předčasné říkat, že by se to týkalo České republiky. Je vůbec otázkou, jestli se vůbec podaří dosáhnout dohody. Je vůbec otázkou, zda se zapojí všechny země eurozóny. Je vůbec otázkou, jestli se tento projekt uvede do života," řekl premiér Nečas o francouzsko-německém plánu.

Pakt je podle jeho zastánců jednou částí snah o to vnést zpět na trhy důvěru. Německo tím do značné míry podmiňuje debatu a schválení posílení úvěrové kapacity záchranného fondu eurozóny (EFSF) na pomoc zemím bloku v potížích a rozšíření jeho aktivit, po níž mimo jiné Evropská komise nějakou dobu volá.

S využitím ČTK