Aktuálně
15. 12. 2023 15:22
Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem
Summit se zeměmi západního Balkánu znovu potvrdil perspektivu pro všech šest zemí, tedy Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Kosovo. Lídři se shodli na tom, že je potřeba pokročit v takzvané postupné integraci těchto zemí do EU, tedy začleňování balkánských zemí do některých oblastí, zatímco budou přístupové rozhovory pokračovat. Konkrétně je potřeba s těmito zeměmi spolupracovat v boji proti dezinformacím a kybernetickým hrozbám, zvláště nyní s ohledem na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině, která přináší zásadní bezpečnostní výzvy. Státy EU přijaly po summitu deklaraci, k níž se připojily všechny státy západního Balkánu. V deklaraci EU vítá odhodlání partnerů respektovat základní evropské hodnoty a zásady a zavázat se k jejich dodržování v souladu s mezinárodním právem.
Evropská rada následně rozhodla o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Český premiér Petr Fiala tyto závěry vítá: „ Jsou to důležitá rozhodnutí. Je to důležitý signál ze strany EU a je velmi dobré, že v těchto těžkých chvílích pro Ukrajinu, pro Moldavsko, EU jasně dává najevo, že má o tyto země zájem a že nás zajímá i jejich budoucnost."
Evropská rada zároveň znovu důrazně odsoudila agresi Ruska na Ukrajině a v přijatých závěrech uvádí, že je odhodlána dále oslabovat schopnost Ruska vést útočnou válku, mimo jiné dalším posílením svých sankcí a prostřednictvím jejich plného a účinného provádění a zamezení jejich porušování, zejména v případě vysoce rizikového zboží, a to v úzké spolupráci s partnery a spojenci. Evropská rada vítá přijetí 12. sankčního balíčku.
Na čem nenašla Evropská rada shodu, byla revize víceletého finančního rámce 2021–2027. Nepodařilo se zatím dohodnout schválení nástroje s celkovým objemem 50 miliard eur na pomoc Ukrajině. Proti bylo Maďarsko a k debatě se lídři vrátí na mimořádném jednání možná už koncem ledna 2024: „Česká republika patří ke státům, které podporují jen velmi omezenou revizi. Klíčovou součástí revize rozpočtu je také finanční podpora pro Ukrajinu. Včera večer jsme dospěli k návrhu, který mohlo podpořit 26 států EU včetně České republiky, ale maďarský premiér bohužel nikoliv,“ uvedl Fiala.
V pátek 15. prosince 2023 se pak Evropská rada zabývala situací na Blízkém východě a také obranou a bezpečností: „Jsem rád, že Evropská rada se shoduje na jednoznačném odsouzení teroristických útoků Hamásu a potvrzení práva Izraele na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem. Trváme na okamžitém bezpodmínečném propuštění všech rukojmí, která jsou držena už přes dva měsíce v Gaze,“ řekl premiér Fiala.
Lídři EU také v pátek přijali závěry k posilování evropské bezpečnosti a obrany. Dohodli se na prohloubení spolupráce mezi členskými státy při nákupech obranné techniky. Evropská rada také odsoudila využívání migrantů jako nástroje hybridní války, jak k tomu dochází na hranicích s Polskem a také v poslední době na hranicích Ruska a Finska. Evropská rada také odsoudila všechny formy nenávisti a nesnášenlivosti s důrazem na boj proti antisemitismu.