J. Fischer: Energetika je jednou z hlavních priorit nejen českého předsednictví EU

Je mi ctí, že mohu zahájit toto již IV. Evropské jaderné fórum, druhé v Praze. A děkuji Evropské komisi, jmenovitě jejímu předsedovi José Barrosovi, předsedovi vlády Slovenské republiky Robertu Ficovi a svému předchůdci v premiérském úřadě Mirku Topolánkovi, že umožnili a prosadili vznik této platformy. Evropská unie bezpochyby potřebuje prostor pro vedení odborné a nepředpojaté debaty o jaderné energii.

Energetika je jednou z hlavních priorit nejen českého předsednictví EU. Francouzské předsednictví dotáhlo do konce energeticko klimatický balíček. Naše předsednictví se zabývá zejména energetickou bezpečností a následující švédské má za cíl zvýšit energetickou efektivitu. Jádro zasahuje do všech těchto oblastí. Jde o zdroj prakticky bezemisní, zdroj, který snižuje naši energetickou závislost a také o zdroj velice efektivní.

Skutečně, pokud chceme skloubit ochranu klimatu se zajištěním dostatku bezpečné, spolehlivé a laciné energie, nemůžeme z debaty vyřazovat jádro. Přičemž tato debata musí být věcná a nezatížená zbytečnou ideologizací. Právě tři předchozí fóra, která se konají střídavě v Bratislavě a v Praze ukázala, že taková racionální debata přináší své výsledky.

Konání těchto fór je projevem určité změny postoje k jádru v Evropské unii. Debata o jaderné energetice již není tabu. Na druhé straně jde stále spíše o verbální renesanci. V Evropě se pořád více jaderných reaktorů zavírá, než staví. Fakticky reálně se budují nové jaderné elektrárny pouze ve Francii a Finsku. Ale o jaderných reaktorech se mluví v řadě dalších zemí. Mimo jiné v České republice – a ještě dále jsou v plánování na Slovensku. I tato fóra mohou posloužit k tomu, abychom v Evropské unii přešli dále od slov k činům.

Zásadní přitom bude role rozhodnutí na unijní úrovni. Evropská unie, která má ambici být světovým lídrem při snižování emisí, již zařadila jadernou energetiku mezi zdroje, s nimiž se počítá ve strategii ochrany klimatu. Nyní jde o konkrétní akční plány, které by se dívaly až za období po roce 2020 a aktivně podporovaly jadernou výstavbu coby prostředek pro dosažení nízkoemisní energetiky. Nová Evropská komise bude mít jedinečnou příležitost podpořit vznik nových jaderných zdrojů v zemích EU a v úzké spolupráci se členskými zeměmi a energetickým průmyslem vytvořit transparentní dlouhodobý regulatorně-právní rámec pro jádro v EU.

Co se týká České republiky, má jaderná energetika velký potenciál rozvoje i výrazně většinovou podporu veřejnosti a politiků. Důležitým krokem v koncepční oblasti byla zpráva, vypracovaná v minulém roce speciální nezávislou energetickou komisí pod vedením předsedy Akademie věd ČR. Komise dospěla k závěru, že pro Českou republiku je nutné i do budoucna počítat s jadernou energií, a doporučila vládě a priori neomezovat žádný z palivových zdrojů. Závěry prognózují, že i Česká republika, která dosud elektřinu vyváží, bude po roce 2015 trpět jejím nedostatkem. Probíhající hospodářská krize může sice krátkodobě nárůst spotřeby elektřiny tlumit, nicméně z dlouhodobého hlediska je třeba očekávat návrat k předkrizovým růstovým trendům.

Nyní u nás jaderná energie pokrývá téměř třetinu z celkové výroby elektřiny. V současné době probíhá posouzení vlivu dostavby dvou bloků jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí. Toto je samozřejmě pouze technický krok, který předchází politickému rozhodnutí o další výstavbě jádra v České republice, které bude na příští vládě. Podobně probíhá rozhodování o výstavbě i v jiných zemích EU. Je důležité, aby proces licencování nepředstavoval v Evropě bariéru pro podnikání, aby probíhal transparentně, bezchybně a v řádných správních lhůtách tak, aby nebyl překážkou rozvoje jádra v EU.

Času na rozhodnutí opravdu není nazbyt. Výstavba jaderných elektráren je během na dlouhou trať, přičemž Evropa pociťuje stále silněji nedostatek energetických zdrojů. Pokud by dostavba Temelína měla odstartovat v roce 2013, pak lze spuštění do provozu očekávat kolem roku 2020. Tedy pět let poté, co by se bez nových zdrojů stala Česká republika závislá na dovozu elektřiny. A to se bavíme pouze o dostavbě dvou jaderných bloků k dvěma již fungujícím podle původních plánů, které počítaly se čtyřmi bloky. Stavba jaderné elektrárny na zelené louce by si vyžádala času ještě více, zhruba 10 až 15 let.

Jaderná energetika má i svůj významný rozměr ekonomický. Nová výstavba představuje velké investice. Z pohledu dnešní hospodářské krize mohou být takové investice výrazným impulzem jak pro ekonomiku, tak pro zaměstnanost. Přičemž jde o investice do infrastruktury, které budou přinášet ekonomický efekt po desítky let.

Pro Českou republiku je navíc jaderná energetika prakticky jedinou schůdnou možností, jak plnit záměry Evropské unie v oblasti ochrany klimatu. Na rozdíl od jiných zemí není náš potenciál obnovitelných zdrojů příliš velký. Využití vodní energie již dosáhlo prakticky svého maxima. Pro větrné elektrárny u nás nejsou právě vhodné podmínky, jak z hlediska dostatečné síly větru, tak dostatečné vzdálenosti od obydlených sídel. Nemůžeme si také dovolit ve větším měřítku využít biomasy, vzhledem k její nízké energetické efektivitě a omezenému rozsahu orné půdy.

Jaderná energetika je proto jedinou alternativou za uhlí či plyn. Přičemž jaderná elektrárna o výkonu 2000 MW uspoří za 10 let 80 000 000 t skleníkových plynů oproti plynové elektrárně nebo 160 000 000 t CO2 ve srovnání s elektrárnou uhelnou.

Jsem přesvědčen, že výhody jaderné energie z hlediska energetické bezpečnosti a ochrany klimatu jsou naprosto zřejmé. S čím je třeba se vypořádat, jsou samozřejmě otázky bezpečnosti provozu a nakládání s jaderným odpadem. Proto jsem rád, že na tomto fóru se otevřeně diskutují jak příležitosti, tak i rizika jaderné energie.

Na závěr mi dovolte vrátit se k evropskému rozměru naší diskuse - toto čtvrté zasedání jaderného fóra by se mělo především dívat do budoucnosti a připravit jasné poselství novému Evropskému parlamentu a Evropské komisi. Je důležité, aby ENEF v úzké spolupráci s Evropskou komisí dodával procesu jaderné renesance nejen vizi, ale i konkrétní strategii pro budoucnost jádra v Evropě. Předchozí tři Evropská jaderná fóra dosáhla jistého pokroku a věřím, že se vám na tomto setkání v Praze podaří posunout věci blíže ke konkrétní realizaci. Přeji vašemu jednání úspěch. Děkuji z pozornost!