Lobbisté mají být pod přísnější kontrolou

Regulace lobbingu zprůhlední vztahy mezi politiky, úředníky a lobbisty i samotná definice lobbingu bude ve středu jedním z témat jednání vlády.

Ministři se na středeční schůzi vlády budou zabývat informací o dalším postupu ve věci lobbingu v České republice. Jejím cílem je vyjasnění otázek, jak ztransparentnit vztahy mezi politiky a úředníky na jedné straně a subjekty zabývajícími se lobbingem na straně druhé. Materiál také navrhuje způsoby, jak definovat samotný pojem lobbing, lobbistický kontakt i lobbistu.

Konečné znění zákona má pak jasně vymezit konkrétní oblasti, v nichž má být lobbing považován za nepřípustný. Mělo by mezi ně patřit zejména veřejné zadávání, dotační řízení, správní řízení, trestní řízení a soudní řízení.

Vzniknout má registr lobbistů

Předkládaná analýza navrhuje zavést registr lobbistů vedený orgánem pro kontrolu. Tomu by pak registrovaní lobbisté museli pravidelně oznamovat mimo jiné seznam svých lobbistických kontaktů či skutečného majitele společnosti, za kterou lobbista jedná. Každý lobbista by měl také předkládat finanční zprávu, ze které musí být patrné příjmy a výdaje využité na lobbing.

V případě, že by byl registrovaný lobbista jmenován či zvolen do některé veřejné funkce, bude muset svoji lobbistickou činnost okamžitě ukončit. Naopak po skončení veřejné funkce nebude možné se stát lobbistou po dobu dvou let. Takzvaný jev „otáčivých dveří“ jsou naopak případy, ve kterých se politici a státní úředníci ihned po skončení funkce stávají lobbisty. Aby se této dnes časté praxi předešlo, nebude možné se registrovat po dobu dvou let.

Kontrolní orgán bude moci udělovat sankce

Budoucí zákon by měl počítat také s efektivním a jasně stanoveným kontrolním mechanismem. Určen by měl být konkrétní kontrolní orgán s pravomocí udělovat sankce, přičemž zákon stanoví skutkové podstaty správních deliktů včetně procesu jejich projednávání.

Regulace lobbingu je v Česku novým tématem. Lobbing je obecně považován za součást demokratického procesu a odborníky je v posledních desetiletích považován za charakteristický projev vyspělých demokracií, jde o legální prosazování zájmů určité zájmové skupiny v rozhodovacím procesu. Tento projev pak ale musí být transparentní a zároveň legitimní. V českém prostředí se ale pojem lobbing často spojuje s korupcí. V některých případech se totiž skutečně může v korupci rozvinout, zvláště, kdy pro lobbing nejsou nastavena jasná a průhledná pravidla.

Předkládaný materiál vyplývá z vládní protikorupční strategie. Zahrnuje mimo jiné doporučení vyplývající z diskuzí odborné veřejnosti a setkání expertů, kteří se stěžejními otázkami souvisejícími s lobbingem intenzivně zabývali. Komplexní analýzu problematiky lobbingu vypracoval mimo jiné také Sociologický ústav akademie věd ČR, který vychází zejména z doporučení OECD, opírá se ale i o úpravy v jiných evropských zemích, USA či Kanadě.