Prezident republiky přijal ústavní činitele ČR, řešili zahraniční politiku

Premiér Andrej Babiš se ve čtvrtek 10. října zúčastnil na pozvání prezidenta republiky Miloše Zemana pravidelného setkání nejvyšších ústavních činitelů. Setkání na Pražském hradě se zúčastnili také předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radek Vondráček, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, ministr obrany Lubomír Metnar a ministr vnitra Jan Hamáček. Tématem jednání byla zahraniční politika České republiky.

Na závěr jednání přijali nejvyšší ústavní činitelé následující komuniké.

Koordinace cest a návštěv nejvyšších ústavních činitelů

Nejvyšší ústavní činitelé se věnovali koordinaci cest a návštěv z ČR a do ČR, s důrazem na realizaci priorit české zahraniční politiky. Kromě významných bilaterálních kontaktů proběhne řada vícestranných či mnohostranných jednání, mj. summit Přátel koheze v Praze (5. 11.), připomínka výročí pádu Berlínské zdi v Berlíně (9. 11.), schůzka nejvyšších představitelů NATO v Londýně (3.–4. 12.), schůzky ve formátu V4 či V4+. Nejvyšší ústavní činitelé dále diskutovali o koordinaci účasti na vzpomínkových akcích k 30. výročí 17. listopadu.

Aktuální unijní témata

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali o procesu schvalování nové Evropské komise a šířeji hodnotili formování evropských institucí pro nadcházející období. Shodli se, že historicky první nabídka místopředsednického postu EK pro paní Věru Jourovou je v širším smyslu potvrzením odpovědného přístupu ČR k členství v EU. Je zřejmé, že eurokomisařka za ČR bude mít obtížné portfolio, ať organizačně, tak gesčně, nicméně právě to představuje i příležitost, aby vynikly její kvality. Evropská komise představuje nadstátní orgán EU, nejvyšší ústavní činitelé proto věří, že Věra Jourová bude pracovat s ohledem na zájmy všech členů Evropské unie včetně ČR.

Ačkoli primárním cílem zůstává brexit založený na dohodě, nejvyšší ústavní činitelé konstatovali významnou pravděpodobnost možného vystoupení Spojeného království z EU bez výstupové dohody a zopakovali, že jakýkoliv brexit bude představovat narušení vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. EU jako celek i jednotlivé členské státy, vč. ČR, se na scénář brexitu bez dohody připravují legislativními i nelegislativními opatřeními. Jednotlivé ústřední správní úřady provedly analýzu příslušné legislativy s cílem připravit se na tuto variantu a případně minimalizovat její negativní dopady v prvé řadě na životy občanů a obchodní spolupráci.

Zároveň byla zpracována analýza stávajících i minulých bilaterálních dohod uzavřených mezi ČR a UK, a to zejm. se zřetelem na možnost jejich obnovení či navázání na předchozí praxi tam, kde to bude s ohledem na právní rámec možné. Od podpisu prezidentem republiky dne 7. března 2019 má ČR připraven zákon o úpravě některých vztahů v souvislosti s brexitem. Návrh obsahuje opatření, jež začnou platit v případě brexitu bez dohody. Zákon řeší nejen postavení britských občanů v ČR, ale také dává jistotu desítkám tisíc českých občanů žijících v Británii. Klíčové je v případě odchodu UK bez dohody aktivně usilovat prostřednictvím dialogu s britskou vládou o to, aby byla v plné míře chráněna práva Čechů, kteří žijí a pracují ve Spojeném království.

Nejvyšší ústavní činitelé posoudili dosavadní průběh příprav na Předsednictví ČR v Radě EU v r. 2022. Shodli se, že přípravnému procesu je třeba věnovat soustavnou pozornost, zejména s ohledem na splnění zadaných úkolů ve stanovených termínech, a opět jej zhodnotí na další schůzce.

Regionální formáty spolupráce – české předsednictví V4

Nejvyšší ústavní činitelé se sešli poprvé poté, co bylo zahájeno roční české předsednictví V4 pod heslem „Rozumná Evropa“, jež se soustředí na tři klíčové oblasti – rozumná řešení, revoluční technologie, sjednocující přístupy. Ve formátu V4 i V4+ již proběhly a proběhnou schůzky na všech úrovních, o nejvýznamnějších z nich se nejvyšší ústavní činitelé vzájemně informovali. V4 dokazuje, že je efektivním diskusním a koordinačním fórem v řadě témat i praktickým nástrojem v prosazování společných zájmů a hodnot, např. v bezpečnosti, energetice, rozvoji infrastruktury či rozšiřování EU.

Západní Balkán

V souvislosti s nedávnými úspěšnými summity premiérů zemí V4 a západního Balkánu a prezidentů zemí V4, Slovinska a Srbska nejvyšší ústavní činitelé připomněli, že nadále považují rozšíření EU za nejsilnější prostředek EU k šíření bezpečnosti, stability a prosperity, jež vychází ze svobodné volby partnerů plnit náročné podmínky EU. Nejvyšší ústavní činitelé jednoznačně podporují vstup zemí západního Balkánu do EU jako výraz podpory budování jednotné Evropy.

Nejvyšší ústavní činitelé jsou si vědomi křehkých vztahů a složitostí regionálních procesů, shodují se ale v tom, že jedině hmatatelná perspektiva evropské integrace je nástrojem trvalé a udržitelné stabilizace a transformace celého regionu. Ze strany EU je nyní klíčové potvrdit důvěryhodnost unijní politiky otevřených dveří. Nejvyšší ústavní činitelé proto podporují, aby EU bez odkladu rozhodla zahájit přístupová jednání s kandidátskými zeměmi Severní Makedonií a také s Albánií. Současně očekávají, že pro nově ustavenou Evropskou komisi bude příprava na rozšíření EU jednou z priorit s cílem mít první kandidáty připraveny na vstup během příštího víceletého rozpočtového období EU (do konce roku 2027). Očekávají také, že budou urychlena přístupová jednání se Srbskem a Černou Horou.

Důležité úkoly však leží také na straně zemí západního Balkánu. Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili, že veškerý pokrok v přístupových jednáních bude vždy podmíněn plněním předepsaných kritérií, důvěryhodností politické reprezentace, jakož i posunem v řešení bilaterálních sporů v regionu.

V návaznosti na nedávné oficiální návštěvy prezidenta republiky a předsedy Poslanecké sněmovny v Srbské republice nejvyšší ústavní činitelé ocenili přátelské vztahy mezi ČR a Srbskem, které se projevily mj. v podpoře v důležitých dějinných momentech (1918, 1938, 1968). S vědomím skutečnosti, že vláda ČR uznala Kosovskou republiku v roce 2008 de iure, se nejvyšší ústavní činitelé věnovali historickým okolnostem uznání, které označili za problematické z několika důvodů. Vláda ČR uznala Kosovo v rozporu s pozicí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

O absenci plného konsensu na úrovni nejvyšší politické reprezentace svědčí i neplnohodnotné diplomatické zastoupení obou zemí, které zůstává na úrovni chargé d´affaires, což však nebrání rozvoji bilaterálních vztahů. Nejvyšší ústavní činitelé poukázali na fakt, že bez vyřešení kosovské otázky nebude možné dokončit integrační proces celého regionu do EU, a vyzvali Srbsko i Kosovo ke zlepšování vzájemných vztahů a k odstranění bariér vzájemného obchodu v rámci CEFTA.

Euroatlantické vztahy

Nejvyšší ústavní činitelé zdůrazňují nutnost rozvíjení euroatlantických vazeb, a to jak na politické, tak i ekonomické úrovni. Podporují zachování principů volného obchodu mezi EU a USA.

Vztahy ČR s asijskými zeměmi

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali o vztazích ČR se zeměmi asijského kontinentu. ČR má zájem na efektivně fungujícím multilaterálním systému mezinárodních vztahů založeném na mezinárodním právu. Takový systém je základním předpokladem také pro větší efektivitu v bilaterálních obchodně-ekonomických a investičních vztazích. K dosažení tohoto systému je žádoucí využít kontaktů s podobně smýšlejícími partnery z asijského kontinentu, zejm. s Japonskem, Koreou a Indií.

Nejvyšší ústavní činitelé podporují budování strategického partnerství s Japonskem a Indií, včetně podpisu příslušných smluv. V tomto kontextu Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili význam Indie pro udržování rovnováhy na asijském kontinentě i rostoucí globální vliv Číny a z toho plynoucí nutnost se těmto zemím v české zahraniční politice adekvátně věnovat. Vztah ČR k těmto velkým hráčům je a nadále bude vyvážený – ČR uznává suverenitu asijských partnerů, včetně respektu politiky jedné Číny uplatňované ze strany EU a očekává stejný, na respektu založený přístup vůči ČR.

Nejvyšší ústavní činitelé ocenili, že ČR se systematicky snaží využívat potenciálu Asie a diverzifikovat své ekonomické vztahy a nacházet další zdroje efektivních investic do ČR. V tomto kontextu hodlá dále posilovat svoji diplomatickou přítomnost na asijském kontinentě. Od 1. 1. 2020 se otevře nový zastupitelský úřad v Singapuru. V roce 2021 by mělo dojít k otevření GK v Ho Či Minově městě. Vzhledem k situaci na trhu práce v ČR je asijský kontinent také důležitým zdrojem pro řízený systém získávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků, např. z Mongolska či Filipín, samozřejmě s ohledem na bezpečnostní a jiná rizika spojená s koncentrací zahraničních pracovníků.

Klimatická politika

Předseda vlády informoval nejvyšší ústavní činitele o své účasti na klimatickém summitu OSN v New Yorku 23. září. Nejvyšší ústavní činitelé konstatovali, že otázky, ambice i závazky související s klimatickou změnou zaujímají stále prominentnější místo v mezinárodních vztazích a v globální politice. ČR jako odpovědný člen mezinárodního společenství je připravena přispět významným dílem. EU a její státy ovšem v tomto úsilí nesmí zůstat osamoceny a musí na všech platformách zajišťovat, aby náklady energetické transformace nedopadaly disproporčně na některé státy, respektive jejich regiony, a aby transformace hospodářství a společnosti byla sociálně spravedlivou.

Nejvyšší ústavní činitelé se shodli na nutnosti dlouhodobé, na vědeckém poznání založené vize odpovědného přístupu k životnímu prostředí, zároveň však připomněli i možné negativní důsledky vyplývající z ideologizace debaty o změně klimatu. Zdůraznili, že naplňování mezinárodních závazků, jež ČR přijala, musí být založeno na samostatném rozhodování ČR, musí vycházet z vnitrostátních podmínek, zajistit sociální smír a nesmí ohrožovat konkurenceschopnost českého hospodářství ani suverenitu ČR v otázce volby energetického mixu, zejména s ohledem na potenciál jaderné energetiky pro bezuhlíkovou energetickou soběstačnost ČR. Současně se nejvyšší ústavní činitelé shodli, že na plnění závazků a cílů se musejí spravedlivě podílet všechny země.

Mandát zahraničních operací AČR po roce 2020

Nejvyšší ústavní činitelé pokračovali ve strategické politické diskusi o budoucím působení AČR v zahraničních operacích po konci platného mandátu v roce 2020. Mezi priority pod mandáty NATO, EU i OSN budou patřit zajišťování obrany a bezpečnosti Evropy, boj s terorismem a budování schopností zahraničních partnerů. Geograficky se ČR soustředí především na oblasti přiléhající k Evropě a na oblasti, jež jsou pro bezpečnost Evropy významné. Důležitým principem je sdílená odpovědnost ČR vůči ostatním účastníkům operací a misí podle principu „together in, together out“.

Nejvyšší ústavní činitelé podporují další rozvoj zahraničního působení ČR, tak aby docházelo k propojování diplomatických, vojenských, ekonomických a rozvojových nástrojů při stabilizaci krizových regionů a výsledky působení ČR v cílových oblastech byly udržitelné. V tomto kontextu a v rámci boje proti terorismu a nelegální migraci nejvyšší ústavní činitelé podpořili případné další navyšování vojenského působení ČR na podporu zemí Sahelu, zejména Mali a související otevření ZÚ, a doporučili tyto kroky doprovodit příslušnými rozvojovými programy a dalšími aktivitami. Současně nejvyšší ústavní činitelé podporují případné úpravy právního rámce vysílání ozbrojených sil AČR do zahraničí tak, aby schvalovací proces odpovídal časovému tlaku předpokládaných bezpečnostních výzev. Problematice zahraničních operací AČR se nejvyšší ústavní činitelé budou opětovně věnovat na své příští schůzce.

Rozvojová spolupráce

ČR je připravena podílet se na šíření prostoru stability, bezpečnosti a prosperity také poskytováním rozvojové pomoci. Zohledňuje přitom, že rozvojová spolupráce není jen ekonomickým nástrojem, ale je stále více provázána s dalšími aspekty, jako je bezpečnost, nelegální migrace či příprava na změnu klimatu. Toto pojetí se musí odrážet i v seznamu prioritních příjemců české rozvojové pomoci.

Nejvyšší ústavní činitelé považují za důležité používat moderní formy rozvojové spolupráce, jež vedou k udržitelným výsledkům a zvyšují ekonomický a sociální potenciál přijímajících zemí. Nejvyšší ústavní činitelé oceňují, že ČR tyto moderní formy stále více nabízí, například formou programu Záruka zahraniční rozvojové spolupráce. Nejvyšší ústavní činitelé podporují, aby procentní podíl rozvojové pomoci na HDP ČR měl stálou růstovou tendenci.

Vládní letka

Nejvyšší ústavní činitelé se shodli, že současná kapacita vládní letky je nedostatečná a letka je zastaralá, což se projevuje při plánování zahraničních cest a má negativní dopady na efektivitu zejména ekonomické diplomacie. Nejvyšší ústavní činitelé očekávají konkrétní kroky Ministerstva obrany vedoucí k rozšíření flotily vládní letky, které v rámci svých kompetencí podpoří.