Vláda připravila pravidla pro valorizace minimální mzdy a navýšila příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Minimální mzda by se v blízké budoucnosti měla valorizovat pravidelně na základě výpočtu stanoveného zákonem, a nikoli ad hoc rozhodnutím vlády. Počítá s tím návrh novely zákoníku práce, který odsouhlasila vláda Petra Fialy na zasedání ve středu 20. března 2024. Kabinet rozhodl mimo jiné také o navýšení příspěvku zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jmenoval nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

Vláda projednala a schválila návrh novely zákoníku práce, který v souladu s požadavky evropské směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii zavádí do českého práva valorizační mechanismus minimální mzdy. Pokud návrh projde Parlamentem, bude namísto nařízení vlády hodnotu minimální mzdy pro příslušný kalendářní rok vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku na základě zákonem daného vzorce, jenž bude součinem koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok publikované Ministerstvem financí.

Novela zákoníku práce také nově upravuje tzv. zaručenou mzdu. Ta se má podle návrhu přejmenovat na zaručený plat, bude odstupňována jen podle čtyř skupin prací namísto současných osmi, přičemž v nejnižší skupině má být rovna minimální mzdě a v nejvyšší skupině prací se pak navrhuje ve výši 1,6násobku minimální mzdy. Novela také upravuje pravidla pro kolektivní vyjednávání nebo ruší povinnost zaměstnavatelů každoročně vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda rozhodla také o navýšení maximální částky příspěvku zaměstnavateli na zaměstnávání osob se zdravotním postižením z dosavadních 14 200 korun na 15 700 korun. Navýšení státního příspěvku má pomoci zachovat dosavadní pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a motivovat zaměstnavatele, aby další pracovní místa vhodná pro osoby se zdravotním postižením vytvářeli. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet projednal i návrh nového zákona o veřejných kulturních institucích. Nový typ veřejnoprávní právnické osoby budou moci zakládat stát nebo územní samosprávné celky, případně budou moci na tuto právní formu převést své dosavadní příspěvkové organizace. Státní veřejnou kulturní instituci ale bude možné založit nebo transformovat jen s předchozím souhlasem vlády. Přechod na novou subjektivitu bude dobrovolný a má napomoci k zajištění finanční stability kulturní instituce, k zefektivnění jejího financování a také k odpolitizování a zajištění účasti odborné veřejnosti na jejím řízení. Více v tiskové zprávě Ministerstva kultury.

Vláda se zabývala rovněž návrhem novely energetického zákona. Novela dokončuje transpozici dvou evropských směrnic a řeší pravidla související s ukládáním energie v elektrizační soustavě a instituty tzv. agregace a flexibility. Nové možnosti ukládání přebytků energie, dané především technologickým pokrokem ve vývoji baterií, dávají možnost domácnostem i firmám ušetřit na výdajích za regulovanou složku energie. Povedou totiž ke snížení objemu elektřiny nakupované na poskytování služeb výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové soustavy, kteří tím vykrývají nepravidelnou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Novela také posiluje ochranu spotřebitelů, umožní totiž mimo jiné ukončit smlouvu s dodavatelem, který nemá zajištěnou bezpečnou obchodní strategii. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kabinet rovněž odsouhlasil návrh novely zákona o Kanceláři prezidenta republiky. Novela nastavuje pravidla pro zajištění materiálních a personálních potřeb spojených s chodem dočasné kanceláře nově zvoleného prezidenta i s jeho veřejnou činností v době mezi zvolením ve volbách a skutečným nástupem do funkce na Pražský hrad. V současnosti totiž platí, že nově zvolený prezident až do inaugurace nedisponuje žádnými finančními prostředky, které by mohl na toto přechodné období, během nějž se připravuje na výkon funkce, použít.

Vláda na schůzi jmenovala nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Na místo Jiřího Langa, který na svou funkci rezignoval, nastoupí od 1. května 2024 dosavadní bezpečnostní ředitel Úřadu vlády Jan Čuřín. Jeho nominaci v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti projednal Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na jednání 14. března 2024.