Rozhovor premiéra Mirka Topolánka pro Radiožurnál k jednání V4 a Nicolase Sarkozyho

Budou ta Vaše dnešní jednání, pane premiére, ve stínu nebo ve světle irského NE takzvané Lisabonské smlouvě?
Tak samozřejmě irské NE ovlivní část agendy, kterou budeme projednávat. Fakticky proběhnou celkem tři mítinky. Kromě toho, že jsme již včera sledovali s Robertem Ficem a Donaldem Tuskem náš poměrně nepodařený zápas s Tureckem, tak proběhne jednání V4. Znamená to, jednání čtyř premiérů Visegrádské čtyřky, dále formát jednání V4 s Nicolasem Sarkozym. To je tradice, kterou jsme zavedli už v Budapešti, kdy jednáme a zveme na to jednání i premiéra či hlavu státu nadcházejícího předsednictví a potom také bilaterální jednání mezi mnou a Nicolasem Sarkozym.

Projekt Lisabonské smlouvy rozhodnutím Irských voličů skončil. Zatím! V jeho ratifikaci prý už nelze pokračovat, tak soudí prezident Václav Klaus. Vy jste, pane předsedo vlády, Lisabonskou smlouvu podepsal. Jaká je to pro vás nyní situace?
Podepsal jsem Lisabonskou smlouvu, která může vejít v platnost podle primárního práva EU teprve, kdy ho ratifikují všechny státy. To znamená 27 států, včetně Irska. V tuto chvíli to znamená, již jsem to řekl v pátek, je to vleká komplikace. Nicméně právo, kterým by se měla řídit EU, je v této chvíli dostatečné a třeba neumožňuje plnohodnotný vstup Chorvatska. Takže, to je velký problém, musí se řešit. Řekl jsem také, že když se schvalovala, ratifikovala takzvaná Ústavní smlouva, tak holandské a francouzské NE znamenalo konec ratifikace. Irské NE v tomto případě nemá jinou váhu. Není možné říci, že jsou státy, důležitější a méně důležité. A pro nás, konkrétně pro Čechy, to znamená obrovskou výzvu a odpovědnost, protože je už evidentní, že už od 1. ledna 2009 nebude nová smlouva platit a v tom případě budeme absolvovat takzvané plnohodnotné předsednictví. Budeme mít daleko větší odpovědnost, daleko více jednání,. Řekl bych, daleko základnějším způsobem budeme muset moderovat diskuzi v rámci Evropské rady a EU.

Před námi bude EU předsedat Francie. České předsednictví v přípravách pracovalo s oběma variantami ANO smlouvě i NE smlouvě. Jakou odhadujete atmosféru v EU po francouzském předsednictví?
Zatím první dny nelze hodnotit, protože to samozřejmě znamená konec celé řadě plánů, například ustavení prezidenta Evropské rady, případně vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnost. Doufám, že emoce pominou a že najdeme řešení, které umožní další pokračování sociálního rámce bez toho, že bychom museli znásilňovat právo, primární právo EU. Atmosféra bude odpovídající tomu, že bude před volbami do Evropského parlamentu, ty samozřejmě, ovlivní to naše předsednictví, řekl bych, bude určitý útlum legislativní práce. Ale na druhé straně celá řada témat, které my budeme přebírat od Francouzů, ať už se týká energetického balíčku implementace směrnice o službách nebo celá řada summitů s Kanadou, Japonskem, USA. Na našem území bude zhruba 70 z těch čtyř set akcí, které se budou konat během tohoto půl roku. Musíme se na to připravit bez ohledu, jestli to předsednictví bude nebo nebude plnohodnotné, jestli bude nebo nebude platit ta smlouva, která se podepsala v Lisabonu.

Je i podle vás prvořadé, aby proces ratifikace pokračoval i v dalších zemích, jak soudí například Nicolas Sarkozy?
Tak, to je klasický obrázek, kdy země mají pocity, že když cyklista přestane šlapat, že z kola spadne. Já se to nedomnívám. My jsme v této fáze vlastně ratifikační proces přerušili podáním senátu k Ústavnímu soudu Lisabonské smlouvy. To znamená, že, že probíhá vlastně hodnocení shody s Ústavou České republiky. Ratifikační proces podle mě v této podobě skončil. Ten tlak, samozřejmě, bude existovat, ale nemyslím si, že je možné schvalovat smlouvu, která není ratifikovaná v jedné zemi a je to problém Irska. Je to problém jejího dalšího pokračování a nutit Irsko k novému referendu ještě letos, je úplně nesmyslné. Nikdo to neudělá ani směrem k Francii a Holandsku. Je to komplikace, to přiznávám, ale nemyslím si, že by to mělo obvinit jakkoliv fungování EU.

Podle Hospodářských novin chcete prezidenta Sarkozyho upozornit na to, že jakýkoliv tlak by mohl mít v zemi jako je Česko přesně opačný efekt. Opravdu to uděláte?
My se určitě budeme bavit velmi otevřeně, speciálně během odpoledního bilaterálního jednání. Nemyslím si, že je možné na Českou republiku tlačit. My jsme nic špatného neudělali, u nás tento proces probíhá úplně standardně. Pravdou ale je, kdyby nám teď někdo řekl, tak pokud nebudete ratifikovat, tak něco…, tak si nemyslím, že by to pomohlo. Je třeba si uvědomit, že speciálně ODS byla velmi skeptická k těmto smlouvám. Podařilo se mi přesvědčit občanské demokraty, že Lisabonská smlouva je rozumný kompromis. Představa, že by jsme teď znásilnili ústavní většinu v Poslanecké sněmovně či Senátu nějakým tlakem, to si vůbec nedovedu představit.