Menšiny a právo v České republice

Akce se konala při příležitosti vydání publikace Petráš, R. – Petrův, H. – Scheu, H.C. a kol, Menšiny a právo v České republice (na ni navazují knihy Menšiny v meziválečném Československu a Menšiny v komunistickém Československu). Od dob meziválečné ČSR jde o první rozsáhlý přehled právních aspektů této otázky v české literatuře. Zájem české právní vědy (na rozdíl od jiných společenských věd) v posledních sedmdesáti letech byl jen omezený, po mnohá období téměř nulový. Objektivní pochopení složitého problému právního postavení národnostních menšin vyžadovalo v knize nejen nastínění složité právní úpravy vnitrostátní i mezinárodněprávní, ale i dlouhodobého vývoje v českých zemích, praktických aspektů fungování národnostněmenšinové politiky ČR a v neposlední řadě i komparaci s dalšími státy.

Většinu z referujících tvořili spoluautoři této knihy. Nastíněny byly aktuální právní problémy, od obtíží vědeckého výzkumu, současných sporů o odškodňování a restituce, přes úpravu ústavněprávní i mezinárodněprávní až k praxi vládních institucí a nakonec otázku nových menšin vznikajících přistěhovalectvím. Referenty byli odborníci z vědeckého života i z praxe působící zejména na právnických fakultách či na Úřadu vlády. Dostatečný čas v rámci semináře byl vyhrazen odborným diskusím. Nakonec výše zmíněnou publikaci ministr pro lidská práva Michael Kocáb pokřtil.

Seminář se konal 29. ledna 2010 pod záštitou ministra pro lidská práva Michaela Kocába a děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy Praha Aleše Gerlocha.

Místo konání: Lichtenštejnský palác, U Sovových mlýnů 4, Praha 1 - Kampa

Pořadatelé:  Úřad vlády České republiky, Ústav právních dějin – Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Záznam z akce:

JUDr. PhDr. René Petráš, PhD. nejprve představil novou knihu Menšiny a právo v České republice, jejíž je spoluautorem. Zaměřil se především na objasnění metod, které jsou v knize využity, a také poukázal na fakt, že tato kniha je první svého druhu od dob první republiky. Důvody, proč se podobné knihy nepsaly, byly původně politického charakteru a i po roce 1989 je jen minimální zájem o problematiku právního postavení menšin. Ve svém přípěvku se pak zabýval mimo jiné problémy a aspekty, které je při zkoumání problematiky menšin třeba brát v potaz a také stručně poukázal na to, jak se s touto problematikou vypořádaly některé jiné země. Dr. Petráš přidal pár slov o problémech restitucí majetku menšin za nepřítomného prof. JUDr. Jana Kuklíka, DrSc. Poukázal především na fakt, že narozdíl od většinového mínění nejsou restituce (především židovského majetku) problémem pouze České republiky, ale i řady dalších, nejenom východoevropských, států.

Dalším přednášejícím byla JUDr. Helena Petrův, PhD. s tématem ústavních úprav v ČR, která hovořila o jednotlivých bodech Listiny základních práv a svobod, které se zabývají problematikou menšin. Poukázala mimo jiné na problémy spojené s nedefinovaným pojmem menšiny a také na možnosti zneužití a problematické efektivity menšinového práva, a uvedla inspiraci ze zahraničí, např. povinnost menšin přihlásit se do speciálního rejstříku voličů.

Poté vystoupila prof. JUDr. Mahulena Hofmannová, CSc. která zastupuje ČR v Radě Evropy – tedy v orgánech kontrolujících práva menšin. Nejprve se zmínila o své cestě do Ruské federace a situaci v této zemi. Následně pak představila existující kontrolní mechanismy a nové jevy, které se v problematice menšinového práva objevují. V závěru svého příspěvku zhodnotila současnou situaci.Uvedla, že sice dochází k překryvu kontrolních mechanismů, ale je zřejmý příznivý dopad k řešení problematiky.

Ve druhé části PhDr. Andrej Sulitka, CSc. přednesl referát, vypracovaný společně s Mgr. Ondřejem Klípou, o menšinovém zákoně schváleném v roce 2001; o tom, jak a proč vznikal a jaký byl jeho následný dopad v praxi. V závěru poukázal na jeho největší nedostatky. Dr. Sulitka se nedomnívá, že řešení aktuálních otázek spočívá v novelizaci zákona.

V závěru hovořila PhDr. Andrea Baršová o problematice státního občanství v historii Československa. V první části příspěvku shrnula stručně vývoj pojetí státního občanství od období Rakousko-Uherska, přes Republiku československou až po konec ČSFR. Ve druhé části pak zhodnotila současnou situaci, zmínila nejpočetnější etnické skupiny na území ČR a poukázala na možné změny národnostního složení pod vlivem případných novelizací zákona o občanství.

V rámci semináře proběhly rozsáhlé odborné diskuze, do kterých se zapojili mj. prof. Václav Pavlíček, prof. Pavel Šturma, dr. Josef Mrázek a řada dalších.