Významné dny

10. 1. 2011

První Valné shromáždění OSN

Před 65 lety se v Londýně konalo první Valné shromáždění 51 členských států Organizace spojených národů.

 

Valné shromáždění OSN v roce 1947Organizace spojených národů (United Nations Organization) byla založena po druhé světové válce. Hlavní činností této mezinárodní organizace je řešení problémů chudoby, míru bezpečnosti a rozvoje ve světě. Organizace je následovnicí Společností národů založené po první světové válce, která však měla od počátku potíže prosazovat svůj vliv a nedokázala zabránit vzniku druhé světové války.

Svou činnost zahájila Organizace spojených národů (OSN) 24. října 1945 po přijetí Charty OSN navržené na konferenci v San Francisku o půl roku dříve. Chartu OSN vypracovali představitelé 50 zemí zúčastněných na Konferenci Spojených národů o mezinárodní organizaci, která se konala v San Francisku od 25. dubna do 26. června 1945. Zástupci těchto 50 zemí včetně Československa, podepsali Chartu OSN 26. června 1945. Padesátou první zakládající zemí se stalo Polsko, které sice na konferenci zastoupeno nebylo, ale svůj podpis připojilo později.

Vlajka OSNV současnosti má OSN 192 členských států a zaměstnává na 40 000 lidí. Oficiálními jazyky organizace jsou arabština, čínština, angličtina, francouzština, ruština a španělština. Organizace má hlavní sídlo v New Yorku.

Charta OSN ustanovila šest základních orgánů OSN - Valné shromáždění, Radu bezpečnosti, Ekonomickou a sociální radu, Poručenskou radu, Mezinárodní soudní dvůr a Sekretariát. K tomu se přidává 15 agentur a řada programů, fondů a rad.

Generální tajemník OSN Pan Ki-munHlavou OSN a její hlavním diplomatickým zástupcem je generální tajemník. Generální tajemník je volen na pět let a přísně vzato neexistuje limit pro opětovná zvolení. Od roku 2007 je jím Jihokorejec Pan Ki-mun. Jeho předchůdci ve funkci byli Kofi Annan (Ghana) 1997 - 2006, Butrus Butrus-Ghálí (Egypt) 1992 - 1996, Javier Pérez de Cuéllar (Peru) 1982 - 1991, Kurt Waldheim (Rakousko) 1972 - 1981, U Thant (Barma) 1962 - 1971, Dag Hammarskjöld (Švédsko) 1953 – 1961 a Trygve Lie (Norsko) 1946 - 1952.

Valné shromáždění

První Valné shromáždění 51 členských států se konalo v Londýně 10.ledna 1946. V čele Valného shromáždění stojí předseda a 21 místopředsedů. Jako pomocné orgány si tvoří výbory a komise. Mezi hlavních výborů patří výbor politický a bezpečnostní, výbor hospodářský a finanční, výbor sociální, humanitní a kulturní, výbor poručenský včetně nesamosprávních území, výbor administrativní a rozpočtový a výbor právní.

Předseda, místopředsedové Valného shromáždění a předsedové těchto výborů tvoří tzv. generální výbor. Valné shromáždění projednává všechny otázky, které jsou spojené s Chartou OSN.

Valné shromáždění OSNPři hlasování ve Valném shromáždění o běžných otázkách je potřebná nadpoloviční většina přítomných (např. program), při podstatných věcech (přijímání nových členů) je potřebná dvoutřetinová většina z přítomných, při volbě soudců Mezinárodního soudního dvora je potřebná nadpoloviční většina ze všech členů, při revizi Charty je potřebná dvoutřetinová většina ze všech členů. V politických otázkách se rozhodnutí přijímají konsensem všech členských států.

Valné shromáždění zasedá pravidelně jednou do roka, může ale dojít i na svolání mimořádné schůze. Každý členský stát v něm má jeden hlas. Shromáždění se zabývá zprávami ostatních orgánů OSN a na jejich základě činí doporučení. Volí rovněž členy Rady bezpečnosti, Ekonomické a sociální rady a je-li to třeba, také dodatečné členy Poručenské rady. Společně s Radou bezpečnosti volí soudce Mezinárodního soudního dvora a na její doporučení též jmenuje generálního tajemníka OSN.

Pod Valné shromáždění například spadá Dětský fond (UNICEF), Světový program pro výživu (WFP), Uřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní obchodní centrum (ITC), Rozvojový program OSN (UNDP) nebo Agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě (UNRWA).

Zasedání Rady bezpečnosti OSNNa udržování míru a bezpečnosti na mezinárodní scéně dohlíží Rada bezpečnosti OSN. Vysílá pozorovatele, mírové jednotky a v krajním případě nasazuje sílu. Rada také doporučuje Valnému shromáždění jmenování generálního tajemníka a přijetí nových zemí a společně se shromážděním volí soudce Mezinárodního soudního dvora. Rada musí fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů jsou stále přítomni v sídle OSN.

Rada má pět stálých členských zemí (Čínu, Francii, Rusko, Velkou Británii a USA) a deset nestálých. Každý rok se jich volí pět s mandátem na dva roky. Hlas velkých a malých států má v Radě stejnou váhu, pouze stálí členové mají právo veta. S každým novým měsícem se předsednictví v Radě ujímá jiná země.

Sídlo OSN v New YorkuPod Radu bezpečnosti OSN spadá například Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) nebo tribunál pro Rwandu (ICTR), a dále mírové mise. Rada také spolupracuje s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Poručenskou radu tvoří stálí členové Rady bezpečnosti. Rada měla dohlížet na správu jedenácti území spadajících do poručenské soustavy a připravit je na samosprávu či samostatnost. Té všechna území do roku 1994 dosáhla (naposledy to byly tichomořské ostrovy, na nichž vznikla Palauská republika).

Ekonomická a sociální rada se zabývá se ekonomickými a sociálními otázkami a formuluje doporučení pro jednotlivé země i celou OSN.

Vlajka OSNMezinárodní soudní dvůr tvoří 15 soudců, které volí zvlášť Valné shromáždění a zvlášť Rada bezpečnosti. Jsou voleni na devět let, ale mohou být zvoleni znovu.

Sekretariát tvoří na 7500 úředníků v různých zemích světa, kteří poskytují servis ostatním orgánům OSN a zajišťují jejich organizaci a správu.

Mezi další orgány, programy a fondy OSN patří například Mezinárodní měnový fond (IMF), Světová obchodní organizace (WTO), Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) nebo Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Česká republika a Organizace spojených národů

V důsledku rozdělení federace ke konci roku 1992 museli oba nástupnické státy požádat o přijetí do OSN jako nové členské státy. Přijímací proces byl ukončen 19. ledna 1993 přijetím České republiky za nového člena OSN. K vrcholům dosavadního působení České republiky v OSN patří členství ČR v Radě bezpečnosti v období 1994-1995 a předsednictví 57. Valného shromáždění OSN v letech 2002 a 2003.

Mírové mise OSNDo Rady bezpečnosti byla ČR zvolena v roce 1993, tedy hned v prvním roce svého členství v OSN. V daném období se Rada bezpečnosti pravidelně věnovala zhruba dvěma desítkám konfliktů ve světě, kdy delegace ČR svoji činnost soustředila především na situaci v bývalé Jugoslávii, Iráku, Libyi, Gruzii, Libérii, Rwandě a Burundi.

Dvakrát v daném období na ČR připadlo předsednictví Radě bezpečnosti (v lednu 1994 a v dubnu 1995). Po celé dva roky ČR předsedala sankčnímu výboru Rady bezpečnosti vůči Libyi. Podílela se rovněž na činnosti všech ostatních sankčních výborů, přičemž se soustředila především na otázky projednávané v sankčních výborech k bývalé Jugoslávii a Iráku.

Přírodní katastrofyDo Hospodářské a sociální rady byla ČR poprvé zvolena na období 1996 až 1998. Již v prvním roce členství se stal představitel ČR jedním ze čtyř místopředsedů Hospodářské a sociální rady. V roce 1997 se ČR s úspěchem zhostila jejího předsednictví. Na podzim roku 1998 byla ČR na 53. zasedání VS do Hospodářské a sociální rady zvolena znovu, na období 1999-2001 a poté po pětileté přestávce na období 2006-2008.

Předsednictví 57. Valného shromáždění OSN

Velmi významnou roli v OSN zastávala Česká republika jako předsednická země 57. Valného shromáždění OSN. Předsedou Valného shromáždění byl dne 8. července 2002 zvolen Jan Kavan a vykonával tuto funkci v období od 10. září 2002 do 15. září 2003.

Nedostatek pitné vodyČeské předsednictví zahrnulo do svých priorit mimo jiné boj proti terorismu, prevenci konfliktů, následné aktivity konference Financování pro rozvoj a Světového summitu pro udržitelný rozvoj, posílení spolupráce OSN s partnerskými organizacemi (Světová banka, Mezinárodní měnový fond, WTO), soukromým sektorem a občanskou společností a prosazování reforem v OSN.

Účast České republiky v mírových operacích OSN

Česká republika od svého vzniku v lednu 1993 navázala ve vysílání příslušníků armády do mírových misí, operací a specializovaných komisí OSN na aktivní účast bývalého Československa. Československo se do působení tzv. modrých baretů usilujících o řešení mezinárodních bezpečnostních problémů poprvé zapojilo počátkem roku 1989 (účastí v pozorovatelských misích v Angole a Namibii).

Mírové mise OSNDo současné doby působilo cca. 3000 příslušníků Armády ČR ve více než 30 misích OSN. Rovněž ministerstvo vnitra se postupně zapojilo do mírových operací vysíláním civilních policistů se rovněž zapojilo ministerstvo vnitra. Těžiště vojenské angažovanosti České republiky v zahraničí se přeneslo z operací OSN do operací pod velením NATO (IFOR, SFOR, KFOR, Afghánistán, Irák) a EU (BaH).

Mírové mise OSNČeská republika se účastnila mírových operací a pozorovatelských misí OSN UNCRO (UN Confidence Restoration Operation in Croatia), UNTAES (UN Transitional Authority in Eastern Slavonia, Baranja and Western Sirmium),UNMIBH (UN Mission in Bosnia and Herzegovina),UNMOP (UN Mission of Observers in Prevlaka), UNMOT (UN Mission of Observers in Tajikistan), UNOSOM I (UN Operation in Somalia I), UNOMSIL (UN Observer Mission in Sierra Leone), UNTAG (UN Transition Assistance Group in Namibia), UNUMOZ (UN Operation in Mozambique), UNOMIL (UN Observer Mission in Liberia), UNAVEM I (UN Angola Verification Mission I), UNAVEM II (UN Angola Verification Mission II), UNGCI (UN Guards Contingent in Iraq) a MINURSO (UN Mission for the Referendum in Western Sahara)

V současné době se Česká republika účastní misí UNOMIG (UN Observer Mission in Georgia), MONUC (UN Organization Mission in the Democratic Republic of the Congo), UNMIL (UN Mission in Liberia), UNMEE (UN Mission in Ethiopia and Eritrea), UNMIK (UN Interim Administration Mission in Kosovo) a UNAMA (UN Assistance Mission in Afghanistan).

Zdroj: www.osn.cz, www.mzv.cz

e-mailemFacebook   twitter