Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

9. 5. 2011 13:48

Brífink premiéra P. Nečase, ministra J. Pospíšila a K. Eliáše k občanskému zákoníku, 9. května 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, hezké odpoledne, vítám vás na tiskové konferenci k návrhu nového občanského zákoníku. Vítám zde předsedu vlády Petra Nečase, ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila a hlavního tvůrce návrhu zákoníku, profesora Karla Eliáše. Úvodní slovo, prosím, pane premiére.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, v současné době činnosti LRV se ukončily přípravné práce na novém občanském zákoníku, což je jedna z nejdůležitějších norem, které byly připraveny v posledních letech, a které půjdou do poslanecké sněmovny. Mimo jiné i proto, že podobné normy se skutečně přijímají na desítky let, to nejsou zákony, které se mění příliš rychle, a které se v mnoha ohledech stávají součástí našeho každodenního života a mnohdy například v běžném životě a běžných sousedských mezilidských vztazích, aniž to tušíme, tak uplatňujeme principy vžitého občanského zákoníku. To že se jedná o normu na desítky let, tak dosvědčuje i příběh stávající podoby zákoníku, což je zákon z období hlubokého socialismu, z roku 1964, a to že teprve 20 let po listopadu přikračujeme ke změně zásadního kodexu soukromého práva, který byl v té době vytvořen, byť mnohokrát novelizován, tak to svědčí o tom, že ať chceme či nechceme, toto jsou skutečně zákony s obrovskou délkou životnosti. Tento návrh nás vrací k tradičnímu pojetí soukromého práva, jak je běžné v demokratické Evropě. Což je jeden největších nedostatků současného zákona, ale také jeden z jeho největších nedostatků je roztříštěnost právní úpravy občanskoprávních vztahů v celé řadě dalších právních předpisů. Základním smyslem nového občanského zákoníku je tudíž sjednocení veškerého soukromého práva do jednoho kodexu, protože řada věcí, které patří do občanského zákoníku, jsou dnes například v obchodním zákoníku anebo v zákoníku práce, což je další typický zákon, který je velmi úzce provázaný s občanským zákoníkem. Občanský zákoník je stěžejní součástí rekodifikace soukromého práva hmotného, které paralelně zahrnuje také nový zákon o obchodních korporacích, který nahradí obchodní zákoník a také zákon o mezinárodním právu soukromém. Ta práce, kterou dnes prezentujeme, je výsledkem mnohaletého úsilí. Návrh nového občanského zákoníku se vlastně zpracovával deset let kontinuálně. Byla vytvořena rekodifikační komise ministerstva spravedlnosti, kde byly nezávislí experti pod vedením pana profesora Eliáše, který byl vlastně hlavním autorem tohoto návrhu. Věcný záměr občanského zákoníku byl schválen již v roce 2010. Já bych chtěl připomenout, že v květnu 2008 byla připravena druhá verze návrhu, návrh byl dopracován v expertních týmech, rozeslán do připomínkového řízení a vlastně tento návrh s několika změnami byl poprvé poslán do sněmovny v dubnu 2009. Nicméně, sněmovna ho již v tom období před volbami v roce 2010 neprojednala i proto, že se počítalo, že na podzim proběhnou předčasné volby. To znamená, tento návrh z dubna 2009 se stal základní materií, kde došlo pouze k přepracování některých záležitostí, které se týkají oblasti bydlení a bytového zákonodárství, a v lednu 2011 skončilo druhé připomínkové řízení. Návrh projednala v uplynulých týdnech LRV a je tedy z tohoto pohledu připraven. Celkem bylo uplatněno 2 500 připomínek. Chtěl bych říci, že nejdůležitější změnou přijatou v návrhu občanského zákoníku v této fázi bylo zahrnutí právě bytového spoluvlastnictví do osnovy občanského zákoníku, která je nyní obsažena v zákoně o vlastnictví bytů. Vláda očekává, že projedná tento návrh, původně 11. 5, ale pokračuje ve středu poslanecká sněmovna, tak ten návrh bude projednán 18. května letošního roku. Jaké jsou základní přínosy tohoto zákoníku ve zkratce. Je to moderní úprava tradičního a vyzkoušeného legislativního nástroje, v mnoha ohledech jsme se nechali inspirovat zeměmi jako Německo, Rakousko, Švýcarsko a podobně. Vše je provedeno do jednoho zákona, logicky a přehledně. Ten zákon je skutečně pro život a je inspirován životem. Zahrnuje do sebe zákonné úpravy, které jsou dnes roztroušeny v celé řadě jiných zákoníků počínaje občanským, přes zákon o vlastnictví bytů, zákoník práce a podobně. Ta nová podoba znamená návrat ke standardům, které má mít moderní demokratická svobodná společnost v rámci evropské kontinentální právní kultury, a především je to návrat do těch tradic, které byly přerušeny komunistickým převratem 1948. Protože po celou dobu trvání první republiky platil původní rakouský občanský zákoník, který platil až do roku 1950, kdy byl komunistickým režimem zrušen a nahrazen napřed jednou normou z roku 1950 a pak druhou z roku 1964. Tento kodex civilního práva je skutečně základním pilířem vyspělých demokratických právních řádů. Platnost málokterého zákona, s výjimkou Ústavy, se vyučuje na středních školách, jako je platnost občanského zákoníku, především v těch ponapoleonských obdobích. Málokterý zákon je uváděn s tím, dokdy platí, s výjimkou Ústav. Základním ideovým zdrojem rekodifikace je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa, který byl připravován v roce 1937, ale vzhledem k mnichovským událostem a okupaci již nebyl projednán a schválen, ale je inspiračním zdrojem pro tento návrh. Samozřejmě současně musel reagovat na moderní trendy v občanských kodexech, a proto je inspirován zákoníkem německým, švýcarským, ale také nizozemským. Já jsem řekl, že základním problémem současné právní úpravy je nepřehlednost a roztříštěnost do desítek předpisů, což ztěžuje jeho použití, ale především občanům, nemluvím o právnících, ti si žádné ohledy nezaslouží, ztěžují orientaci v právním řádu, což je v neprospěch právní jistoty, protože občan má mít základní povědomí o základních právních úkonech, které jsou definovány v občanském kodexu, protože se týkají jeho každodenního života od narození do smrti. Jak jsem řekl, například smluvní právo je upraveno i v obchodním zákoníku a mimochodem, v každém jinak, často není zřejmé, kterou úpravou se vlastně řídit, neboť to mnohdy závisí na postavení těch stran sporu či jiných okolnostech, které mohou být velmi sporné. Základním smyslem nového občanského zákoníku je proto sjednocení veškerého soukromého práva do jednoho kodexu. Dochází tedy k jednocení norem do jednoho kodexu a odbourání dosavadní roztříštěnosti do řady zákonů. Dochází také k odstranění zbytečné dvojkolejnosti v úpravách obchodního a občanského zákoníku a systematika je založena na úpravě tří hlavních okruhů: rodina, vlastnictví a smluvní právo. Do zákona budou vtěleny zákony, které v současné době existují. Je to zákon o rodině, zákon o pojistné smlouvě, zákon o sdružování občanů, zákon o nadacích a nadačních fondech, zákon o vlastnictví bytů a rovněž velká část obchodního zákoníku. Čili šest či sedm roztříštěných norem, které jsou doposud v našem právním řádu, budou sjednoceny do této jedné normy s tím, že je nezbytné připomenout, že tu je silná vazba na podobu zákoníku práce, který dokonce v některých zemích neexistuje, protože základní ustanovení pracovněprávních vztahů jsou uvedeny právě v občanském zákoníku, a protože Ústavní soud rozhodl, že zákoník práce má subsidiární postavení s občanským zákoníkem, tak přijetí tohoto nového občanského zákoníku bude znamenat poměrně rozsáhlou novelu zákoníku práce. Což vysvětluje, až uslyšíme, že ČMKOS nesouhlasí s občanským zákoníkem, tak abychom věděli proč, že za tím určitě není nějaká právní analýza. Zákon přináší větší svobodu jednotlivce při utváření vlastního právního postavení, více respektuje vůli člověka. Umožňuje lidem, aby se chovali přirozeně a zařídili se, jak chtějí. Rozšiřuje se smluvní svoboda. Na druhou stranu poskytuje rozumnou míru ochrany, počítá s přirozenou nerovností stran, protože ne vždy každá strana tahá za stejný kus provazu. A proto s určitou ochranou těch, kteří jsou v té či oné situaci, z těch či oněch důvodů slabší stranou, tento zákoník počítá. Vyvažuje to. Tolik tedy úvodem k té základní koncepci a důvodům vzniku této právní úpravy a teď bych dal slovo panu ministru spravedlnosti Pospíšilovi a samozřejmě panu profesoru Eliášovi.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Děkuji, pane premiére, já se pokusím vás velmi stručně provést některými spíše konkrétnostmi, abyste si udělali představu o tom, co vše ten zákon lépe či nově upravuje. Podíváme-li se na strukturu samotného zákona, vidíte, že jde o klasickou strukturu, vedle obecné části ten zákon bude obsahovat rodinné právo, kdy se ruší samostatná úprava, bude obsahovat otázky absolutních majetkových práv a relativních majetkových práv, jako dvě stěžejní části. V rámci tohoto jsou upravena i prává věcná, absolutní práva, tak závazky, které jsou dnes roztříštěné do několika zákonů. Hlavní principy už byly zmíněny, já pouze zdůrazním a na konkrétních věcech vás přesvědčím, že tento zákon na rozdíl od komunistické úpravy mnohem lépe chrání práva občana a to je nejen proklamace, ale i realita. Nově a lépe chrání majetek a obecně věcná práva občanů. To co je důležité a co si možná ani neuvědomujeme a pak je to kritizováno v duchu toho, že zákon je rozsáhlý, tak ten zákon řeší celou řadu každodenních životních situací, které dosud ve velmi stručném komunistickém občanském zákoníku nebyly řešeny. Jsou to možná drobnosti, ale pro mnohé občany i drobné banální každodenní věci jsou důležité a právo by na ně mělo pamatovat. Já vám tady tu podrobnost, která je k prospěchu občanů, dokazuji na tom, že například je v zákoně nově upravena tzv. náhrada ceny zvláštní obliby. To je věc, kterou současné právo nezná a pokud vám zloděj ukradne fotku vaší matky, jedinou, kterou máte, pokud vám soused odřízne strom, který jste zasadili při narození vašeho syna a má pro vás ten strom mimořádný význam, i dcery, promiňte, pane předsedo, pak logicky budete chtít jinou náhradu než náhradu sazeničky dané vrby či rostliny či náhradu fotografie v řádu jednotek korun. Tady vidíte, že to jsou drobné vychytávky, které mohou každého z nás dnes a denně postihovat. Pojďme stručně ale pár vět k té ochraně občanů. Co já považuji za důležité, že ten zákon je velmi sociální a výrazně chrání slabší občany a to ty, kteří jsou dnes zbavováni způsobilosti k právním úkonům. Toto odstraňujeme a odstraňujeme komunistický relikt, kdy dnes v ČR je 35 000 osob, u kterých soud řekl, že jsou zbaveni způsobilosti k právním úkonům a bohužel z nich udělal občany druhé kategorie. Do budoucna nová právní úprava počítá s úplně jinou úpravou tohoto institutu, počítá pouze s omezováním svéprávnosti s tím, že soud vždy v rozsudku bude muset říci v jakém rozsahu a v jaké podobě se svéprávnost omezuje. Nebude možné paušálně zbavit způsobilosti k právním úkonům. Řešíme situace občanů, kteří přímo nejsou v pozici, že by měli být omezováni na svéprávnosti, ale mohou být určité problémy s činěním určitých právních úkonů, zvláště v dnešní době, když víte, jak je právo složité a život občana se stává složitějším. Zavádíme proto do zákona, a to je ochrana slabších, tzv. nápomoc při rozhodování, kdy si občan bude moci zvolit takovéhoto podpůrce, člověka, který nebude činit právní úkony za něj, ale bude moci mu být nápomocen, bude mu radit, bude moci s ním chodit k úřadům a úředník ho bude muset vyslechnout a bude moci mu poskytovat rady. Strašně důležité, protože to v našem právu chybí, mnoho lidí si neví rady, a proto zavádíme takovouto nápomoc při rozhodování, kterou má jen několik zemí, zvláště skandinávské země. Předběžné prohlášení, další věc, která chrání naše občany. Vezměte si situaci, kdy někdo začíná trpět duševní chorobou a je zjevné, že ta progrese v následujících letech nastane a ten člověk nebude schopen za několik let při moderní léčbě konat právní jednání. Dnes takový člověk trpně musí čekat, až ta tragická situace nastane a čekat, jakého mu soud přidělí opatrovníka. My chceme, aby v rámci předběžného prohlášení si občan, který ví, že ho čeká takováto situace, zvolil předem svého opatrovníka. A tím upravil předem, kdy je ještě duševně v pořádku či nezatížen, upravil své poměry. Jsou to důležité věci, kdy občan bude lépe chráněn, než je dosud. Důraz na svobodnou vůli člověka, to řekl pan premiér, počítáme s tím, že občan si bude moci upravit svým jednáním jakékoliv právní vztahy, výjimkou bude, pokud by to jednání bylo v rozporu se zákonem, dobrými mravy a veřejným pořádkem. Jinak víceméně bude možno si upravit zcela odlišně situaci od zákona. Zákon je zde jakási berlička, podpora občana, nikoliv něco co občanovi přikazuje, ale co občanovi dává možnost upravit si věc i jiným způsobem. Lepší ochrana majetku, zde chci zmínit, a také to občané ve svých připomínkách výrazně psali, občané kvitovali novou úpravu dědictví. Současná úprava má několik desítek paragrafů, ta nová jich má až 300. Přičemž všechny ty paragrafy navíc přináší občanům nové a nové možnosti, jak se v určitých situacích v životě zachovat. Má to svůj důvod, proč je to takto rozsáhlé. Jsou upravené nové věci, já uvedu jen příklad, kvituji, že zákon více chrání občany oproti státu. Dědí-li dědic ze zákona, dnes máme čtyři kategorie, a pokud není ze zákona dědic a není závěť, majetek připadá státu. Nyní se rozšiřuje okruh zákonných dědiců na další příbuzné, například bratrance a sestřenice a nebezpečí, že majetek připadne státu, nikoliv rodině, se snižuje. Větší ochrana rodiny jako takové při dědění rodinného majetku. Nově jsou upraveny dědické smlouvy, tedy za života bude moci zůstavitel uzavřít smlouvu s někým o tom, jak bude naloženo s jeho majetkem. Budu mít dům, který už jako starý člověk neumím sám spravovat, chci v něm dožít, bydlet, nechci být odsunut do domova důchodců a uzavřu se svým synovcem smlouvu o dědictví, ve které mu odkáži dům, zaváži se k tomu, ale za podmínky, že můj synovec ten dům bude spravovat a bude se o něj starat. To jsou věci, které dnes občan nemůže dělat, to nově právě občanský zákoník přináší. Nově upravujeme otázku příkazů, odkazů, to jsou důležité věci. Příkaz - budu moci dědictví podmínit něčím. Odkážu ti dům, když něco uděláš, dnes jsou ty věci takovéto neplatné. Důležitá je nová úprava odkazů, já se rozhodnu, že odkáži starou skříň okresnímu muzeu v Plzni s tím, že když to učiním dneska, tak to muzeum bude vázáno i mými dluhy. Do budoucna se to muzeum nebude muset bát tu skříň převzít, protože převezme pouze skříň a nikoliv žádné závazky s touto osobou spjaté. Vidíte příklady, které mohou vzbuzovat úsměv na tváři, ale věřte, že občany to trápí a zajímá, pan náměstek se usmívá, ale věřte, že to pro lidi je důležité. To dědictví, zásada dobré víry, už jsem to zmiňoval, my nově zavádíme průlomovou věc - nabytí od nevlastníka. Zkrátka a dobře, pokud někdo v dobré víře nabude vlastnického práva, jsa přesvědčen, že to nabývá od vlastníka a pak zkrátka nabývá vlastnictví, i když se ukáže, že ten, kdo mu to prodával, není vlastníkem. Primárně má být chráněn občan, který něco nabývá v dobré víře. To je důležitá věc. Výrazně propracovanější náhrada škody, to považuji za mimořádně důležitou pasáž. Hlavně, a to je klíčové, a je to ochrana slabších, měly by se výrazně zvednout náhrady za újmu na zdraví a usmrcení. Počítáme s tím, že by do budoucna zde neměly být tabulky, které limitují soud při rozhodování o tom, jakou komu dá náhradu, a víte sami, že to jsou dnes směšné částky v řádech statisíců při fatálním poškození či úmrtí, do budoucna to musí rozhodovat soud. Nelze paušálně říci, jaká má být náhrada poskytnutá někomu, kdo je klavírní virtuóz a přijde o ruku, jako někdo, kdo je 80-letý invalidní důchodce a přijde o ruku. Oba případy jsou tragické, ale pro toho klavírního virtuóza, všichni cítíme, to je tragičtější. Takovéto věci přináší život. Proto zákon pro život a nikoliv pro ministerské tabulky. A do té náhrady škody patří i to, co vzbuzuje u některých úsměv, náhrada za zkaženou dovolenou. Ano, my jsme přesvědčeni, většina občanů EU dnes má možnost žádat ztrátu radosti z dovolené, proč by to neměl mít český občan, když to má většina občanů EU. Proč by český občan měl mít menší ochranu a menší možnosti než Němec, Francouz či někdo jiný. Je to zákon pro každodenní život, já nechci dlouze hovořit, pouze řeknu, že tam je nově upravena otázka sousedských práv. Opět banality, drobné věci, ale věřte, že občanům často komplikují život a z vlastní poslanecké zkušenosti vím, jak občas bývají tragické sousedské spory a je dobře, že přichází podrobná a jasná úprava, která umožní eliminovat sousedské spory a problémy s tím spojené. Na závěr bych uvedl k té každodennosti právě tu náhradu ceny zvláštní obliby. Jsem přesvědčen, že občanský zákoník pamatuje i na takovéto drobnosti, jako je to, když někdo někomu zničí věc, která objektivně má malou hodnotu, ale subjektivně má pro toho občana výraznou hodnotu, protože k ní měl nějaký vlastní emocionální vztah. Viz ta fotografie či strom zasazený při narození syna či dcery nebo jiná věc, ke které máte citovou vazbu. Týká se to i zvířat, usmrcení psa do budoucna bude nahrazováno mnohem více a jinak než dosud, protože zvíře není věc a k zvířeti jako takovému máte nějakou citovou vazbu, která by měla být nahrazena. Tolik tedy z mé strany za ministerstvo spravedlnosti a pan profesor.

Karel Eliáš: Já bych chtěl říci, že vlastně kritika toho návrhu se soustřeďuje do dvou hlavních myšlenek, že to je moc dlouhé a že se tam objevují divná slova. Ten návrh má 3 046 paragrafů, to je pravda, ale ruší 231 právních předpisů, to znamená, jde cestou k vyčištění našeho právního řádu. Divná slova tam jsou, jako například rozhradí anebo dobytek, ale samozřejmě ta divná slova se tam objevují proto, že se užívají obvykle i v jiných občanských zákonících a u nás vlastně při okleštění občanského práva v roce 1964, tak všechno co připadalo zbytečné, tak se z toho občanského práva likvidovalo. Podstatné ovšem je, že ten nový občanský zákoník staví na hlavní myšlence, kterou by šlo vyjádřit snad tak, že v těch dřívějších dobách se vycházelo z představy, že stát nejlépe ví, kde je naše štěstí a že nás tam vrazí po dobrém nebo po zlém. Ten návrh staví na tom, že každý člověk u nás si má právo hledat svoje štěstí sám a je to jen na jeho volbě, kde ho hledat bude. Pokud jde o nějaké konkrétnosti, o kterých ještě nebyla řeč, snad bych uvedl dvě. Jedna se týká toho, že dneska může člověk nabýt svéprávnosti před dovršením 18-ti let jen když se ožení ve věku 16 let, nebo vdá.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já tady dnes hlídám genderovou vyváženost.

Karel Eliáš: Je celkem běžné, že v řadě občanských zákoníků je to upraveno, že existuje institut, kterému se říká emancipace, v tom našem návrhu přiznání svéprávnosti. Že je člověk, který je v tom rozmezí 16-18 let, tak může navrhnout soudu, aby mu přiznal svéprávnost za předpokladu, že osvědčí svou způsobilost sám se živit a spravovat si sám své záležitosti. Tím mohou být vyřešeny různé situace, které se pociťují v běžném životě velmi složitě a tíživě. Vezměte si dítě rodičů, kteří jsou alkoholici třeba. Druhá věc je snad jen poznámka k tomu zrušení tabulek náhrady za poškozené zdraví. Kolem toho se objevují různé věci, nicméně tím, že se zruší vyhláška, která obsahuje sazebník, kolik za ruku, kolik za ledvinu, tak se nezruší aktuální judikatura, ze které soudy budou vycházet a postupně je budou rozvolňovat v tom slova smyslu, že nebudou posouvat ty hranice tak, aby adekvátně odrážely to skutečné poškození zdraví a význam v jednolitých případech. Na závěr bych chtěl říci, že návrh občanského zákoníku staví jako také jednu ze svých myšlenek a důležitých myšlenek na důvěře v soudce, protože jedině soudcovské dotváření práva může každý zákon udržovat při životě a posouvat. Jeden slavný profesor občanského práva na otázku, jak má být jasný zákon, odpovídá slovy: Zákon má být prostředně jasný. Aby nepředstavoval příliš velká pouta pro rozvíjející se společnost, ale zároveň, aby nedával prostor k libovůli. Děkuji.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, díky za obsáhlou prezentaci, dámy a pánové, máte-li k řečenému nějaké doplňující otázky, prostor pro ně. Prosím.

MfD: Dobrý den, já se chci zeptat na tu politickou linku, ten návrh, jak teď ho máte sepsaný, dá se říci, že má všeobecnou podporu u vašich koaličních partnerů? Nebo vám už TOP či VV oznámili, že mají s něčím zásadní problém a že to chtějí změnit? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že vzhledem k tomu, že proběhlo meziresortní připomínkové řízení, kde jednotlivé resorty uplatňovaly své připomínky a ty byly vyrovnány, vzhledem k tomu, že je to norma, která má skutečně dlouhodobý charakter ve smyslu svého vzniku a projednávání, tak jsem přesvědčený, že bude maximálním zájmem koalice přijmout tento zákon s tím, že já teď nevylučuji, že u nějakého paragrafu písmena c, že se bude diskutovat nějaké slovíčko, to samozřejmě může. I řada z nás na onen příklad, který zmínil pan ministr spravedlnosti, zkažená radost z dovolené, tak řada z nás povytáhne obočí a spíše z vládní kolegiality řekne „jo“, bude i zkažená radost z dovolené, ale neznamená to, že není možné to či ono místo podrobit diskusi.

Právo: Chtěl jsem se zeptat, kdy by měl ten zákon začít platit?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Bude záležet na projednávání v parlamentu, my máme velký zájem na tom, aby získal širší podporu než pouze podporu vládní většiny, i proto návrh tohoto zákona nebude spjat s důvěrou, byť já ho považuji za velmi důležitý, jeden z nejdůležitějších, který v tomto volebním období budeme projednávat, protože opravdu těžko najdeme zákon s výjimkou daňových a některých sociálních, ale i to bych vytknul před závorku, který se našich životů týká tak jako občanských zákoník, to je základní kodex občanských práv a žití ve společnosti, je to zákon, který se přijímá na desítky let a my nebude zkracovat žádné lhůty v parlamentu, budeme ho chtít prodiskutovat a získat pro něj co nejširší podporu, protože podobné zákony se mají projednávat skutečně na léta letoucí.

TV Prima: Pane premiére, já bych se chtěla zeptat k aktuálnímu politickému dění, véčkaři dnes řekli, že by chtěli spojit hlasování o důvěře vládě s hlasováním o novele zákona o veřejných zakázkách. Je to možné, přichází to v úvahu? Druhá věc, zároveň dneska řekli, že nebudou hlasovat pro reformy, pokud nedojde k obměnám vlády i u koaličních partnerů, TOP a ODS. Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Myslím, že bychom mohli dát přednost tomu, jestli jsou tu dotazy na občanský zákoník. Pak jsem připraven zodpovědět i dotazy, které se týkají jiných témat.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, ČTK.

ČTK: Doplnění té předchozí otázky, kdy tedy předpokládáte, že ten zákoník začne platit?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Promiňte, já to zapomněl říci, ale kolega Pospíšil to řekne přesně.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Počítáme s tím, že pokud bude zákon projednán nejpozději během podzimu tohoto roku, tak chceme jednoroční legisvakanční dobu, tedy dobu, kdy je přijat, ale ještě není účinný, aby se justice na něj připravila. Rok legisvakanční doby od okamžiku přijetí, pak by měl být účinný. Nelze říci, protože nevíme, kdy bude přesně přijat. Rok poté by měl být účinný.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, máte-li nějaké otázky k tématu tiskové konference?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já to řeknu po lopatě, když bude v parlamentu schválen do konce letošního roku, tak by byl účinný od 1. 1. 2013.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Tedy prostor pro poslední otázku, TV Prima.

TV Prima: Já bych se zeptala k těm véčkařům, co říkáte na to, že chtějí spojit hlasování o důvěře vládě s novelou zákona o veřejných zakázkách, jestli je to tedy možné.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To je věc, o které já jsem připraven diskutovat, řeknu sám za sebe, aniž jsme zatím o tom jednali na půdě ODS, že já bych se k tomuto řešení také klonil, ale považuji za velmi neobvyklé, jestliže si podobné vzkazy posíláme prostřednictvím tiskových konferencí, já bych dal přednost koaličnímu jednání. To se týká i té druhé odpovědi na druhou otázku. Na tu vám neřeknu nic jiného, než že očekávám, že podobné věci si nebudeme vzkazovat prostřednictvím tiskových konferencí, ale řekneme si je na koaličních jednáních.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za pozornost, na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Brífink premiéra P. Nečase, ministra J. Pospíšila a K. Eliáše k občanskému zákoníku, 9. května 2011

Související zprávy