Brífink premiéra Petra Nečase po setkání s papežem Benediktem XVI., 25. května 2012

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Mluvili jsme samozřejmě o vztazích českého státu a církve. Samozřejmě jsem velice ocenil poslední návštěvu svatého otce v České republice v roce 2009, která měla velký úspěch a skutečně velký ohlas. My bychom byli velice rádi, kdybychom svatého otce znovu přivítali v České republice. Je tady pozvání od prezidenta republiky jako hlavy státu a České biskupské konference. Příští rok slavíme 1150. výročí příchodu svatého Cyrila a Metoděje, takže bude velká oslava. Samozřejmě to není tak jednoduché pozvat svatého otce do České republiky, respektive uskutečnit jeho návštěvu, protože ho chtějí na celém světě. Takže je to z tohoto pohledu teprve věc, která se bude řešit.

Dotaz: Příslib v kapse nemáte?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Svatý otec velice pozitivně vnímal svojí poslední návštěvu v České republice. Velice hezky na ni vzpomíná a velice rád by určitě přijel. Ale jak říkám, na celém světě chtějí svatého otce.

Dotaz: Probírali jste s kancléřem Bertonem také ostatní témata, která se týkají církví a církve a českého státu, tj. restituce? Informoval jste o stavu projednávání zákona? Podpořili jste ho v česko-vatikánské smlouvě?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Jednali jsme samozřejmě o vztazích mezi Českou republikou a katolickou církví. Bavili jsme se o restituci církevního majetku. Bavili jsme se samozřejmě i o česko-vatikánské smlouvě, která byla podepsána, ale nebyla ratifikována parlamentem. Budeme na těchto věcech pracovat. Já jsem ujistil pana kardinála Bertoniho, že parlament projednává tento restituční zákon, že prošel prvním čtením a my uděláme všechno proto, aby byl schválen.

Dotaz: Znamená to, že bez ratifikace, restituce církevního majetku nebude ani ta smlouva? Na to se čeká? A potom se teprve začne projednávat znova ta smlouva s Vatikánem?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tyto dvě věci spolu bezprostředně nesouvisí. Jakkoliv je teoreticky možné, že něco, co nebude upraveno v tom restitučním zákoně, nebo spíše o zákonu, který upravuje a vyrovnává vztahy mezi státem a církvemi, tak to je přesný název. Tak to může být třeba teoreticky upraveno v této smlouvě, ale podstata toho zákona je, že vymezuje vztahy mezi státem a všemi ostatními církvemi včetně katolické a včetně například židovské obce. Čili je to zákon, který má širší záběr než pouze restituci majetku katolické církve.

Dotaz: Bavili jste se o nějakém časovém rámci? Nebo jestli by raději, aby to prošlo co nejdříve?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Vzhledem k tomu, že tento návrh zákona skutečně narovnává vztahy mezi státem a církvemi, všemi, nejenom katolickou církví, že vlastně vede de facto k odluce státu od církve, mizí naprosto nesmyslný stav, kdy duchovní jsou v podstatě placeni jako státní úředníci. Kdy vlastně dokonce ve střednědobém a dlouhodobém výhledu ten návrh zákona je výhodnější pro české veřejné rozpočty než stávající stav. Tak vázat to na nějakou ekonomickou krizi, když je to navíc řešení na 30 let, tak nikdy nevíte, co bude za 10 nebo za 15 let. To bychom ten zákon neodstartovali nikdy. Čili já si myslím, že toto by nebyla dobrá cesta.

Dotaz: Jaký význam má podle vás osobně tato záležitost? Zapojuje to nějakým způsobem více náboženství nebo církve do aktivit státu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu nebyl pouze náboženským svátkem, náboženskou událostí, která přinesla do naší země křesťanství, ale má to širší kulturní přesah. Znamenalo to liturgii v domácím jazyce, nebo jazyce, kterému bylo rozumět. Znamenalo to první písmo hlaholici, ve které byla psána staroslověnština. Takže jsou to i kulturní kořeny našeho národa. A nejenom našeho. Týká se to vlastně celé střední Evropy a ve svém přeneseném významu vlastně celé střední a východní Evropy. Minimálně slovanských národů. Takže je to událost, která má širší kulturní ale i geografický rozsah, než pouze něco, co se týkalo Velké Moravy. Pro mě je to něco, co cítím ve svých kořenech, protože i tím, že jsem se narodil a vyrůstal v Uherském Hradišti, kde vlastně nedaleko byla jedna z možných pozic, kde údajné mohl být známý Veligrad. Teď nechci rozehrávat archeologický spor mezi tím, jestli to bylo v Mikulčicích nebo ve starém městě Uherského Hradiště. Nicméně ta Velkomoravská přítomnost v kraji, ve kterém jsem vyrůstal a studoval základní školu a gymnázium, tam byla vždycky přítomna. Já dokonce shodou okolností jsem vlastně vyrůstal vzdušnou čarou asi dva kilometry od vykopávek v sadech Uherského Hradiště, kde podle celé řady odborníků byl právě katedrální chrám sv. Marie, kde podle těch letopisů měl být pohřben sv. Metoděj. Vpravo od oltáře ve stěně opravdu v těch vykopávkách se tam našla pohřební komora. Takže to je něco, kolem čeho já jsem v dětství a mládí vlastně chodil. Kousek o d toho, takže mám to i v tomto osobním prožitku.

Dotaz: Takže otevírají nám slovanští věrozvěsti dveře Vatikánu ještě dnes?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Cyril a Metoděj v roce 867 odcestovali do Říma a vlastně symbolicky nás tehdy přivedli do západní civilizace, kdy jsme se stali součástí západní křesťanské civilizace. Myslím si, že to opět ukazuje ten širší kulturní a civilizační přesah této misie. Nejenom dopad náboženský, ale jak jsem řekl, civilizační a kulturní.

Dotaz: Ještě v souvislosti s jubileem. Já vím, že jste o tom mluvil tady na návštěvě papeže, ale neřekl vám třeba papež v souvislosti s jubileem, že přemýšlel, že by mohl přijet?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Svatý otec by samozřejmě potěšen, velmi potěšen jak vzpomínkou na jeho poslední cestu, tak tím pozváním. Ale to je, ten charakter toho rozhovoru je soukromý.

Dotaz: Ještě se hovoří o tom, že by měl přijet prezident Klaus na sklonku svého funkčního období.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ano. Svatý otec mě požádal, abych předal pozdrav panu prezidentovi Klausovi. Velmi vzpomíná na jejich setkání v roce 2009 během jeho návštěvy v České republice. Je plánovaná návštěva pana prezidenta na diplomatické úrovni do konce letošního roku.