Tisková konference k výroční zprávě NERV a plánu další činnosti, 30. srpna 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré dopoledne, vážené dámy a pánové. Začíná tisková konference u příležitosti dvouleté činnosti obnovené Národní ekonomické rady vlády, na které vítám předsedu vlády Petra Nečase a členy Národní ekonomické rady vlády pana Jiřího Švarce, Petra Zahradníka, pana Vladimíra Dlouhého, Michala Mejstříka, Jana Procházku a pana Tomáše Sedláčka. Pane premiére, poprosím vás o úvodní vyjádření.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Vítám vás na dnešní tiskovce, která je spojena s prezentací tradiční výroční zprávy NERV. Je to vlastně druhá výroční zpráva. Já chci zdůraznit velmi pozitivní roli NERV, která skutečně funguje tím, že přináší vládě náměty a doporučení v otázkách hospodářské politiky státu. Chci zdůraznit, že povaha funkce NEVR není exekutivní, je to skutečně nezávislý poradní orgán, jehož cílem je dávat vládě doporučení. A není ale to na druhou stranu orgán, jehož povinností je automaticky na všechno, co vláda dělá nebo říká v hospodářské politice kývat. Tzn., je tady skutečná nezávislost. Některé podněty vláda může přijmout, ráda je přijímá, ochotně je přijímá. Některé třeba z důvodů různých koaličních a politických kompromisů uskutečnit nejde. Nicméně ten dialog je velmi pravidelný a můžu říci, že řadu doporučení skutečně exekutiva, jednotlivá ministerstva i vláda jako celek, využívá v praxi. Což dokládá právě výroční zpráva, která je vám předložena. Já chci zdůraznit také, že diskuse na jednáních NERV bývá velmi věcná, odborná a fundovaná a kvalitní. A přináší skutečně řadu pozitivních výstupů. Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem členům NERV za jejich pomoc, za jejich aktivitu, protože z jejich strany je to skutečně služba pro vlast. Oni to dělají ve svém volném čase a zdarma. Skutečně v tom rašínovském slova smyslu, za službu vlasti se neplatí a členové NERV to skutečně dodržují velmi důsledně. A na druhou stranu z toho vzniká další garance nezávislosti. Bez nároku na honorář věnovali desítky a stovky hodin svého času nezávislému konzultování hospodářské politiky vlády. Za ty dva roky proběhlo již 85 pracovních jednání, 8 workshopů pro veřejnost, 4 veřejné akce na vysokých školách a jedna konference na Úřadu vlády. Za druhý rok své činnosti toho NERV zvládla opět mnoho, jak můžete vidět právě v té výroční zprávě. Naleznete zde informace o výstupech jednotlivých pracovních skupin. Velmi si vážím toho, že členové NERV se nebojí nepopulárních témat a jsou ochotni tyto nepopulární témata i nastolovat veřejně. A velmi si vážím toho, že vládu podporují např. v její konsolidační politice, kterou činí. Pracovní skupiny v uplynulém období, tzn., od loňského srpna do letošního července, plnily zejména konzultační roli, neboť své základní výstupy již zveřejnily v předchozím období. V uplynulém roce se členové NERV zejména zabývali tématy: rozpočtový rámec Evropské unie, kohezní politika, dále taktéž velice aktuální krize eurozóny, proexportní náměty a změny ve financování vysokých škol. Vzhledem k aktuální situaci se nyní NERV bude zabývat dvěma okruhy problémů. Ten první je samozřejmě konsolidační politika vlády, včetně úsporných opatření. A druhým tématem je prorůstová agenda, kterou považujeme za nezbytnou druhou nohu ekonomické politiky vlády. Pro oblast úsporných opatření se spojily pracovní skupiny pro veřejné finance a konkurenceschopnost a ve spolupráci s týmem paní místopředsedkyně vlády pracují na návrzích opatření, jak v roce 2014 uspořit 12 mld. korun a v dalším roce již 25 mld. korun. Pro oblast prorůstové agendy vzniká kompletně nová pracovní skupina, kde zasedá pět členů NERV, pět náměstků ministrů a pět zástupců zaměstnavatelů. Garantem této skupiny je vedoucí poradců předsedy vlády pan Tomáš Vrbík. Obě pracovní skupiny by měly být s prací hotovy do jednoho měsíce, poté budeme samozřejmě prezentovat výstupy. Ještě jednou chci poděkovat všem členům NERV i jejich spolupracovníkům, protože každý má za sebou jistý mini tým, za odvedenou práci a těším se na další spolupráci. Chci říci, že skutečně si spolupráce se členy NERV osobně jako předseda vlády nesmírně vážím. Nyní bych dal slovo jednotlivým kolegům z NERV.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Ano. Děkuji, pane premiére. A první poprosím člena NERV, pana Jiřího Švarce.

Jiří Švarc, člen NERV: Dobrý den. Vážení, já budu hovořit o oblasti, které se nevěnuju v NERV a NERV se touto oblastí ani nezabýval. A to je církevní narovnání. Nicméně já se touto oblastí zabývám od roku 1999 a lze říci, že systematicky od roku 2000, kdy mě ministr Pavel Dostál, ministr tehdejší sociálně demokratické vlády jmenoval členem expertní komise pro narovnání vztahů církve a státu. Tato expertní komise a Pavel Dostál šel tedy do vlády s návrhem v roce 2000, že církevní narovnání má vycházet z částky, která převyšuje 1000 mld. korun. Hovořilo se o částce 103, 104 mld. korun. Aby nedošlo k žádným pochybnostem, tak jsem vzal spodní hranici, o které se diskutovalo a to je 100 mld. korun. Tato částka 100 mld. korun v roce 2000 vyjádřená v cenách roku 2011. V roce 2011, k nimž připočteme inflaci roku 2012, představuje částku 134 556 mld. korun. Tzn., že vláda Petra Nečase na církevní vyrovnání věnuje, nebo nabízí hodnotu, která je o 556 mil. korun nižší, než s kterou pracovala vláda v letech 1998 až 2002. To je fakt. Zpochybňování vrácení církevního majetku v nevhodném období hospodářského cyklu také neobstojí, protože pokud tedy zákon bude schválen a církevní majetek se bude vracet, tak k tomu dojde v období let 2014 a později. A v roce 2014 jak ministerstvo financí ve své predikci, tak Česká národní banka ve své prognóze, tak i zahraniční instituce uvažují o oživení. A toto oživení má už přicházet od roku 2013. Takže jeví se, a myslím si, že dosti přesvědčivě, že církevní narovnání spojené s navrácením církevního majetku, vzhledem ke stavu a struktuře toho majetku vyžadujícího velké investice, bude velmi významný prorůstový faktor pro českou ekonomiku. Při podrobných propočtech se ukazuje, že církevní vyrovnání bude velmi pozitivní pro veřejné rozpočty a především pro státní rozpočet v dlouhodobém měřítku. Toto vyrovnání, které bude vyžadovat vyšší rozpočtové výdaje v následujících letech, bude ovšem také znamenat, že stát od roku 2043 nebude mít položku církve ve svém státním rozpočtu. Tzn., podíváte-li se na graf, který je k dispozici, tak poslední zelený sloupec rok 1943, resp. rok 1942. Pardon, prosím vás. Spletl jsem se jenom o sto let. Je to rok 2042, odpovídá výšce červenému sloupci. Červené sloupce vyjadřují výdaje ze státního rozpočtu, když se nic nezmění. Když tedy bude pokračovat status quo a církve a náboženské společnosti budou financovány jako doposud. Takže ten zelený sloupec se rovná červenému sloupci v roce 2055, tzn., že těmi vyššími výdaji ušetříme 13 let výdajů z veřejných rozpočtů a po roce 2055 už to bude znamenat čistý příjem pro státní rozpočet. Z čeho bude ten příjem? Církve na rozdíl od státu budou platit daně jak z pozemků, tak z nemovitostí. Musí s těmi pozemky hospodařit, tzn., budou platit daně z příjmu právnických osob. Musí peníze investovat, protože se musí postarat o svůj provoz, na který budou potřebovat vytvořit podnikatelské příležitosti, které generují, které budou generovat jejich příjmy 1,5 mld., vážení. To je daleko složitější, než dostat 1,5 mld. ze státního rozpočtu. Takže když jsme vzali období 50 let, tak čistý výnos pro rozpočet ČR bude představovat 28 mld. korun. Navíc činnosti, které budou církve a náboženské společnosti nabízet, tak jsou takové, po kterých je vysoká společenská poptávka, a naše rozpočtové zdroje na ně nestačí. Tzn. sociální činnosti, hospice, zdravotní zařízení pro specifickou péči atd. Děkuji vám za pozornost.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji panu Jiřímu Švarcovi a poprosím Petra Zahradníka.

Petr Zahradník, člen NERV: Příjemné dopoledne, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já jsem byl garantem pracovní skupiny Rozpočtový rámec Evropské unie a kohezní politika. V rámci uplynulých tří čtvrtletí naše pracovní skupina předložila v podstatě dva materiály. Jeden dílčí, který se zabýval zejména využíváním tzv. nových finančních nástrojů v rámci kohezní politiky pro příští programovací období. Naše pracovní skupina se domnívá, že právě v tom příštím programovacím období by dotace neměly být už jediným dominantním nástrojem využívání prostředků kohezní politiky. A ve smyslu posílení jejich efektivnosti, ale i dlouhodobé udržitelnosti navrhujeme poměrně významné rozšíření a aplikaci toho, čemu se právě říká nové finanční nástroje. Vedle oné efektivnosti a udržitelnosti si slibujeme od toho taktéž řekněme překonání určitých neduhů, které doprovázejí stávající programovací období z hlediska řekněme profesionality správy a kvantifikace rozhodování o tom, kam prostředky z kohezní politiky Evropské unie budou mířit. Taktéž to znamená řekněme jistou inovaci pro produkty na finančním trhu, protože se hovoří nejenom o řekněme standardních nástrojích typu záruk a úvěrů, ale taktéž o tzv. projektových dluhopisech. Případně o přímých kapitálových vstupech do jednotlivých projektů. Na začátku letošního roku naše pracovní skupina zaujala pozici vůči řekněme obecnějšímu tématu v této souvislosti a to je víceletý finanční rámec. Domníváme se, že v rámci tohoto víceletého finančního rámce by stopa ČR s ohledem na její socioekonomický rozvoj měla být stále zřetelná. Navrhujeme velmi výrazné posílení zejména oněch kvalitativních aspektů, které řekněme umožní pregnantní zacílení kohezní politiky s ohledem na parametry a ekonomickou situaci, která v Evropské unii v současné době panuje. Velmi bychom byli proto, aby témata, na která se kohezní politika zaměří, byla daleko více koncentrována a soustředěna nikoliv tak, aby kohezní politika pokrývala úplně všechno. Jsme proto, aby kohezní politika budoucnosti byla podstatně administrativně jednodušší a transparentnější a řekněme oprostila se právě od některých řekněme ne úplně pozitivních průvodních jevů, které obecně pozitivní systém řekněme ne úplně šťastně narušují. Současně se domníváme, že ČR by měla v rámci toho víceletého finančního rámce zaujmout i silnější pozici vůči ostatním kapitolám, a to jak vstřícnou, tak řekněme odmítavou na straně druhé. Myslím si, že v rámci uplynulého období ekonomika ČR učinila jistý kvalitativní posun, který opravňuje k tomu, ucházet se o prostředky, které jsou obecně určeny spíše pro skupinu vyspělejších států. Na druhou stranu, z hlediska významu daného sektoru lze asi předpokládat, že podíl výdajů na oblast zemědělství nebude tak významný, jaký je v současné době. Jsou tam samozřejmě i témata, která řekněme neumožňují jednoznačnou pozici, jako jsou např. řekněme kolektivní zdroje pro výstavbu transevropských dopravních sítí, které na jednu stranu řekněme mohou vést k tomu, že zejména západní státy si usurpují více, než řekněme existuje jejich potřeba. Na druhou stranu propojenost západní a východní části Evropy stále zůstává velmi důležitým řekněme i bolavým místem s velkým potenciálem. Na závěr bych i s ohledem na to, co zmiňoval pan premiér z hlediska aplikovatelnosti závěrů jednotlivých pracovních skupin, chtěl velmi ocenit zejména součinnost naší pracovní skupiny s ministerstvem pro místní rozvoj a nejenom členové naší pracovní skupiny, ale i jiní členové NERV se velmi intenzivně podílejí na přípravě tzv. tematických oblastí z hlediska budoucí kohezní politiky, kde já osobně spatřuji velmi silný průnik toho, co činí NERV a co následně může vláda, resp. exekutiva využít pro praktickou aplikaci. Děkuji pěkně.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji panu Petrovi Zahradníkovi a k dalšímu tématu vám něco řekne další člen NERV, pan Vladimír Dlouhý.

Vladimír Dlouhý, člen NERV: Dobrý den, dámy a pánové. Já začnu tím, že bych chtěl poděkovat panu premiérovi za to, že mě přizval do NERV, protože si toho velmi vážím a považuji za čest v NERV pracovat, a současně bych chtěl poděkovat za otevřené diskusní ovzduší, které práci NERV doprovází. Jak říkal pan premiér, ne vždy máme všichni na vše stejné názory, ale myslím si, že z tohoto právě se nejlépe můžou dovozovat patřičné závěry pro hospodářskou politiku vlády. Já jsem byl garantem pracovní skupiny, kterou jsme nezvali Krize eurozóny. Začali jsme pracovat v podstatě před rokem, když zhruba během července a srpna roku 2011 bylo jasné, že Itálie se stane další zemí, která ohrozí stabilitu eura a že to již může mít poměrně zásadní dopady nejenom na ekonomiku eurozóny, ale na všechny ekonomiky Evropské unie a v nemalé míře potenciálně i dopady na českou ekonomiku. Aniž bych šel do detailů, zdůrazním dva nebo tři body, které ostatně jsou uvedeny i na tom slide. První je, že NERV jednoznačně doporučil vládě činit všechny kroky, které napomohou do té míry, do jaké může ČR a česká ekonomika napomoci pomoci stabilizaci eurozóny. Jsme ekonomikou, která je velmi navázána na hlavní země eurozóny, jako je Německo, Francie, oblast severní Itálie, Skandinávie, Rakousko atd. Z tohoto hlediska je v našem jednoznačném zájmu, aby eurozóna se stabilizovala, přičemž já osobně si dovolím říct, že není naším primárním zájmem diskutovat, alespoň z hlediska krátkého období, jakou formu tato stabilizace bude mít, ale aby k této stabilizaci došlo. Současně by ČR, a to neplatí jenom pro euro, ale vůbec pro dlouhodobý výboj Evropské unie, si měla připravovat jasné stanovisko, jak vidí právě další proces politické integrace a vůbec vývoj Evropské unie ve středním a delším období. Druhým bodem bylo, že jsme jednoznačně dospěli k závěru, že vlastně nejpřínosnější pro nás, ale i nejlepším přínosem pro stabilizaci eurozóny je to, co jsme nazvali domácími úkoly. Že budeme pokračovat ve fiskálně odpovědné politice, v ekonomických reformách, ale i v dalších reformách, které podpoří stabilitu české ekonomiky. V té výroční zprávě máte jednoduchý graf, který jsme promítali na tiskové konferenci na podzim loňského roku, který ukazuje na číslech roku 2011 jak poměrně stabilní a solidní postavení z hlediska deficitů, dluhů, nezaměstnanosti, inflace i dalších skutečností ČR uvnitř Evropské unie zaujímá. Od té doby bohužel se trochu změnila situace kolem ekonomického růstu, ale to je trošku jiná kapitola. Nicméně pokračování v reformním úsilí je něco, co považujeme za zásadní přínos ČR ke stabilizaci Evropské unie. Ať jsou to reformy v oblasti penzijní agendy, v oblasti sociální, zdravotní, v současné době i v některých dalších oblastech. A za třetí, trochu to naváže na to, co jsem říkal. Samozřejmě diskutovali jsme také o našem vztahu k euru a jednoznačně jsme řekli, že nejlepší stanovisko skutečně je to, které, je to už takové klišé, ale prostě prohlásit, že přijetí eura není v současné době na pořadu dne. Jakkoliv je to věc, kterou velmi sledujeme, jakkoli víme, že takové ty formální podmínky pro přijetí eura, ať jsou to Maastrichtská či jiná kritéria, jsou vlastně obecné podmínky, za kterých má fungovat dobře vedená, dobře řízená ekonomika. Že euro souvisí s dalším politickým vývojem, že souvisí s tím, jak se bude vyvíjet celá evropská integrace do dalších let je zřejmé, a z tohoto důvodu myslím si, že jsme celkem v solidní situaci, kdy si můžeme dovolit spíše pracovat na těch domácích úkolech a další vývoj eurozóny sledovat. Děkuji za pozornost.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji Vladimíru Dlouhému a poprosím pana Michala Mejstříka.

Michal Mejstřík, člen NERV: Také já děkuji za pozornost s tím, poněvadž ta oblast, která se konkrétně mé práce dotýká, já jsem garantem vlastně strategie konkurenceschopnosti, strategie exportu a s tím právě souvisí celá řada proexportních námětů, které jsme vlastně na třech zasedáních NERV docela podrobně probírali. Když se podíváte zase do té naší zprávy, tak tam je takový určitý pohled, jak nediverzifikovaná struktura exportu překonává, na druhé straně my jsme vládě zcela otevřeně říkali, že ta významná role Německa, která se každým dnem posiluje a která vlastně je spojena s mimořádně vysokou zaměstnaností Německa, je také spojena s vysokou aktivitou ekonomické diplomacie. Já si myslím, že v posledních zejména měsících už zbyl určitý čas všem členům vlády ve zvýšené míře se tomu věnovat i při kontaktech vlastně se zahraničními partnery. Já jenom připomenu, paní Merkelová vlastně během pěti let byla pětkrát v Číně, tento rok už podruhé odlétá s velkoobchodní delegací do Číny. Takže i my bychom rádi právě s těmi významnými partnery vlastně nespoléhali jenom na vlastně prodej přes Německo, ale rádi bychom viděli, říkám to v plné své zodpovědnosti, jako předseda Mezinárodní obchodní komory ČR, která je vlastně reprezentantem exportérů, rádi viděli, abychom dosáhli i na tu přidanou hodnotu, která právě souvisí s tím, že jsme schopni prodávat konečným odběratelům a nepoužívat vždy, byť velmi efektivní například německé prostředníky, kteří si pochopitelně část té marže ponechají. S tím ovšem souvisí i vlastně zvýšená aktivita v některých oblastech uvnitř ekonomiky. Já musím říci, že zase naposledy včera při diskusi se zástupci Svazu průmyslu a dopravy jsme narazili na věci, které už byly ve strategii konkurenceschopnosti, byly ve strategii exportu a zcela jednoznačně jsou tedy předmětem řešení, ale jsou nedořešeny. Mám na mysli např. zjednodušený „One stop shop“. Přístup exportérů k vyřizování těch byrokratických překážek. Máme na mysli tzv. „Single-window“, kdy vlastně exportéři současně vyplní jednou dotazníky pro daňovou správu, jednou pro celní správu. Já si myslím, že to jsou typické relikty minulosti, na které cílí právě ta naše práce. Takže děkuji za pozornost a případně v diskusi další odpovědi.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji panu Michalu Mejstříkovi a k veřejným financím pohovoří Jan Procházka a Tomáš Sedláček.

Jan Procházka, člen NERV: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych v krátkosti řekl jenom pár slov ke skupině Veřejné finance, která se sešla poměrně hodně krát v loňském roce, protože ten loňský rok byl velice specifický. Mezi asi ten hlavní materiál, který jsme vydali jako skupina, patří určitě těch 44 opatření, což byla naše určitá reakce na prvotní obavy z nějaké větší krize, nebo systémové krize, nebo jak to přesně nazvat. Tzn., to byl ten materiál, který v průběhu listopadu - prosince a následně v lednu unikl i do médií a potom ho ministerstvo financí, myslím si poměrně dobře, zkompilovalo do svých dalších doporučení zejména v daňové oblasti. Ve skupině jsme také hodně sledovali daně, jejich výběr. Diskutovali jsme s ministerstvem financí, s ostatními členy, jakým způsobem k této problematice přistoupit dále a taky velkým tématem byla pochopitelně finanční ústava, která se pochopitelně ještě velkým tématem stane i v letošním roce, kdy se teď už v podstatě pro ni hledá nějaký politický kompromis. Sám za sebe bych ještě vypíchl jednu věc, a to jsou klíčové výkonnostní ukazatele, tzn. „KPI“, ke kterým jsme taky v průběhu letošního roku hodně diskutovali. Čili to je porovnávání ministerstev, jednotlivých ministerstev samy proti sobě a nastavování určitých ukazatelů, tak aby ta ministerstva soutěžila sama proti sobě v určité efektivnosti. Takže to jenom tak v krátkosti za mě. Díky.

Tomáš Sedláček, člen NERV: Cílem té naší skupiny bylo zasadit se za společnost a za ekonomiku, která je zejména stabilní. Většinou státy krachují kvůli tomu, že jsou předlužené, nikoliv kvůli tomu, že by nerostly. Naším hlavním oříškem bylo jaksi potkat se s tou větou, kterou jaksi propagují ti, kteří by chtěli větší zadlužení státu a větší deficity. Ta hlavní argumentace je následující: zadlužme se, abychom rostli, abychom lépe spláceli dluh. Logika této věty je jaksi očividná. Pokud vytáhnete prostředek té věty, tak vám zůstane: zadlužme se, abychom lépe spláceli. Každá vláda se dokáže zadlužit, na tom není žádné hrdinství. Koneckonců naší rolí, i té fiskální ústavy, kterou jsme se snažili dát dohromady, je aby politici konkurovali v čemkoli jiném, jenom ne ve své schopnosti se zadlužovat. V tomto smyslu jsme připravili spolu s ministerstvem financí materiál, který v sobě zahrnuje výraznou dluhovou brzdu tak, aby se politická konkurence děla na jiných oblastech než na tom, jak se zadlužovat. To je jedna věc. Druhou věcí byla pochopitelně snaha jakýmsi způsobem pomáhat ministerstvu financí při sestavování rozpočtu a nějakým způsobem naladit veřejnost k tomu, že pokud nechceme mezistátní redistribuci, tak aby jeden stát dotoval stát jiný, tak jediná jiná možná redistribuce je časová redistribuce uvnitř vlastního státu, tzn., pokud se daný stát v jednom roce zadluží, tak se v jiném roce musí vykázat přebytkem tohoto deficitu. Takže to jsou takové ty hlavní věci, které jsme dávali dohromady. Tuším, že to, co NERV propaguje již tři roky a i tato vláda si to vzala za své, jakýmsi způsobem utáhnout si ruce jak v monetární politice, což se stalo tím, že monetární politika je na vládě nezávislá jak v ČR, tak konec konců v drtivé většině zemí Evropské unie. Tak podobným směrem, říkám jenom směrem, by měla jít i fiskální politika, aby i tady… představte si, jak by vypadala situace, kdyby národ mohl volit guvernéra České národní banky a guvernér České národní banky národu dělal předvolební kampaň tím, kolik může nebo nemůže vytisknout peněz. Rozdíl mezi fiskální a monetární politikou je v tom, že monetární politika je monopol na právo tisknout peníze, a fiskální politika je monopol na právo tisknout dluh. A toto je potřeba omezit a jsem rád, že tato vláda se tohoto nepopulárního úkolu, že ho vzala za svůj. Děkuji.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Já děkuji za prezentaci dvouleté činnosti NERV a nyní je, dámy a pánové, prostor pro vaše dotazy. První dotaz prosím.

Česká televize, Jana Čermáková: Dobrý den. Já bych trošičku možná odbočila, omlouvám se za to. Nebude to úplně přesně v souvislosti s jednáním NERV, byť to s tím částečně souvisí. Pane premiére, já bych měla na vás dva dotazy. Ptala jsem se na to už včera, zdali už jste prostudoval dopis prezidenta Václava Klause a jestli máte nějakou odpověď na to, že pokud nebude záruka, že se neprolomí rok 1948, tak že prezident nepodepíše církevní restituce? To by byla jedna věc. A druhá, jestli mohu poprosit. Včerejší poměrně překotná výměna policejního prezidenta, někteří poslanci LIDEM váhají s tím, jestli ty důležité zákony v září na schůzi podpořit a chtějí koaliční schůzku. Tak jestli byste řekl na to svůj názor a zdali taková schůzka bude, jestli s tím počítáte? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já můžu říct pouze jedno k té první otázce. Bezesporu první, kdo se dozví můj názor na dopis pana prezidenta Klause, tak bude pan prezident Klaus a pak samozřejmě seznámím s tímto názorem i veřejnost. Co se týče druhé otázky, já jsem žádnou žádost o svolání koaličního jednání nedostal, takže nevím, jak na to mám reagovat. Bezesporu bych byl požádán jako předseda vlády a předseda ODS o svolání takového koaličního jednání. Za druhé, vůbec netuším, jak souvisí obsazení pozice policejního prezidenta, které je výhradní pravomocí ministra vnitra, výhradní pravomocí ministra vnitra, jak to souvisí se zákony, které jsou ve Sněmovně. Nesouvisí to vůbec nijak. A platí to, co říkám pořád. Pokud neprojdou klíčové zákony, nebude možné sestavit rozpočet pro příští rok. Tím pádem ztrácí smysl existence tohoto uspořádání vlastně na nějakém významu. Protože nebudeme-li moci plnit naší konsolidační strategii, tak já odmítám být v čele údržbářské vlády, která sedí jenom proto, že sedí. Takže platí to, co jsem říkal vždycky na adresu poslanců kterékoliv koaliční strany, nejenom na adresu poslanců LIDEM.

ČTK, Aleš Sosnovský: Dobrý den. Vy jste mluvil o tom, že NERV se nyní soustředí na prorůstová opatření a tu podporu konkurenceschopnosti. Možná otázka i na členy NERV, už mají nějaké představy konkrétní, v čem by měly spočívat, nebo říkáte, že do měsíce by měly být už hotovy nějaké ty náměty? Jestli už můžete prozradit, v čem by to mělo spočívat, ta prorůstová opatření? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: My seznámíme s těmi prorůstovými opatřeními, s tou prorůstovou agendou samozřejmě veřejnost ve chvíli, kdy bude kompletně celý dokument schválen vládou. Protože tím, kdo nakonec rozhodne o této prorůstové agendě, bude vláda ČR. V současné době je to na pracovní úrovni, pracuje na tom právě skupina, o které jsem mluvil, složená z členů NERV, zástupců klíčových hospodářských resortů a zástupců podnikatelských a zaměstnavatelských svazů.

MF Dnes, Jitka Vlková: Dobrý den. Já se chci zeptat, jakým způsobem zapadá do těch prorůstových opatření zvyšování DPH a jestli se NERV zabýval také tím, jaký dopad bude mít vyšší DPH na domácí spotřebu? Čili růst zevnitř.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že mediální mýtus o tom, že jednoprocentní nárůst DPH o jeden % bod má nějaký protirůstový charakter, tak to je asi stejné, jako když budu zvažovat činnost sopky Etny na vliv počasí ve střední Evropě. Ano, čistě hypoteticky přesnou matematickou metodou tam můžu v matematické simulaci najít nějakou zdánlivou nebo malou korelaci. Ale všichni víme, že ten skutečný vliv je prakticky zanedbatelný. Stejně při jednoprocentním nárůstu DPH, tak to je asi stejný vliv na hospodářský růst.

MF Dnes, Jitka Vlková: Tak jestli ještě dovolíte, můžete ještě okomentovat, jaký to bude mít dopad tedy do atmosféry, do společnosti?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já to řeknu, že to přece nemůžu odhadnout já, to spíše ovlivňujete vy novináři.

MF Dnes, Jitka Vlková: Pak jestli dovolíte ještě dotaz k důchodové reformě. Chci se zeptat, jestli jste spokojeni s tím, jak probíhají přípravy a jestli tedy očekáváte velkou účast v první polovině příštího roku?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Vítáme kroky, které umožní spustit důchodovou reformu od 1. ledna příštího roku. A jak jsem již říkal mnohokrát, my počítáme s tím, že zhruba 50 % obyvatel se postupně zapojí do druhého pilíře důchodového systému. Ale že to nebude skokově během prvního roku, to je jasné.

Madiafax, Jan Drahorád: Já mám jenom dotaz, jestli už je nějaký náhradník za pana Bezděka, který se odstěhoval na Slovensko?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Samozřejmě že je ve hře několik jmen. Není to jediný odchod z profesních důvodů. Takže ty nové tváře budou samozřejmě navrženy vládě a vláda je schválí.

Televize Prima: Dobrý den, pane premiére. Já mám spíš takovou obecnou. Kolik z těch navrhovaných bodů v podstatě nějakým způsobem, které vzešly od NERV, vláda nějakým způsobem akceptovala a vlastně když byste to mohl za ty dva roky vyjádřit nějak procentuálně, a v podstatě implementovala? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já teď skutečně s jistou licencí, protože se mě ptáte na odhad, bych si troufl říct, že takových 80 % určitě. Vezměme si, že klíčové vládní dokumenty, tzn. její rozpočtová politika vychází z názorů projednaných v NERV. Její důchodová reforma vychází z názorů projednaných v NERV. Její protikorupční strategie je založena na materiálu, který vznikl na půdě NERV. Celá strategie konkurenceschopnosti je založena na názorech NERV. Proexportní strategie je založena na názorech NERV. Čili klíčové vládní dokumenty, včetně konsolidační strategie, včetně té teze, kterou tady řekl Tomáš Sedláček, tzn. nelze se zadlužovat, abychom obnovili růst, abychom lépe spláceli dluhy. To je přece přesně politika vlády pod mým vedením. Takže myslím si, že ta míra inspirace názory NERV je skutečně velmi silná a je tam přímý vliv a přímá souvislost mezi konkrétními klíčovými strategickými dokumenty a politikami vlády pod mým vedením a názory NERV.

MF Dnes, Jitka Vlková: Tak jestli dovolíte. Bavili jsme se tedy o církevních restitucích, nicméně poměrně velkou částku představuje také změna systému úrazového pojištění. Jde o zhruba 80 mld. korun, které by podle návrhu ministerstva financí v příštích řekněme sedmdesáti letech, pokud se příliš nemýlím, měl splácet státní rozpočet. Chtěla jsem se zeptat, jestli podpoříte návrh ministerstva financí na změnu tohoto systému, tzn., dneska to funguje na základě monopolu Kooperativy a na základě průběžného systému.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Duopolu.

MF Dnes, Jitka Vlková: Duopolu, nicméně nové firmy pouze Kooperativa. A tedy nově by měla být konkurence podobně jako u povinného ručení? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Je to názor, který já mám dlouhodoběji. Ještě jako ministr práce a sociálních věcí jsem byl přesvědčený, že nemá vstoupit do účinnosti ten zákon z roku 2006 o úrazovém pojištění, který by vlastně vedl k jeho postátnění. Ten stávající systém funguje velmi dobře s tím, že potřebuje samozřejmě některé modernizační modifikace. Tzn. odstranění toho duopolu, kde v podstatě působí pouze dvě společnosti, tzn. otevření dalším případným účastníkům trhu. To je první opatření. A druhé opatření přece jenom zavedení jasných pojistně motivačních stimulů, tzn., aby se do toho systému zavedla i motivace např. k prevenci, zábraně úrazů a nemocí, které jsou následkem pracovní činnosti. Čili tyto dvě modifikace toho stávajícího systému a ten klíčový systém, tzn., aby to byl v podstatě, když použiju moderní terminologie, nadále PPP projekt. Protože to je služba zajišťovaná pro stát soukromými společnostmi. Ten námět dlouhodobě podporuju.

MF Dnes, Jitka Vlková: Promiňte, vy jste mi neodpověděl na těch 80 mld. Přece jenom, tady se přetahujete s církvemi o desítky mld., tak bych chtěla vědět, jestli to není problém, splátka těch 80 mld.?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ale tam není, to vy si špatně vykládáte. Tam není žádná splátka. Ten stávající systém funguje tak, že generuje přebytek. A bude ho generovat i nadále. Ano. Přebytek zhruba ve výši 2 mld. korun.

MF Dnes, Jitka Vlková: Promiňte, pokud to vezmou do ruky soukromé společnosti, tak už to jaksi nebude platit.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ale už to teď mají v rukou soukromé společnosti, akorát dvě. A výsledek je takový, že stát na tom vydělává plus dvě mld. do rozpočtu. Mezi tím, co je vybráno na úrazovém pojištění a mezi tím, co je vyplaceno.

MF Dnes, Jitka Vlková: Já jenom doplním, že to se už utratilo a nechám diskusi běžet dál.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Neutratilo. Je to příjmem státního rozpočtu a je to plusové pro stát.

ČTK: Děkuju. Já jsem se jenom chtěl ještě vrátit k tomu schvalování zákonů ve Sněmovně. Jenom si ujasnit, vy jste řekl, že by neschválení těch klíčových zákonů, mezi něž asi patří např. i ten stabilizační balíček s těmi daňovými změnami, znamenalo konec vlády, protože by nebylo možné sestavit rozpočet. Tak jestli znamená to, kdyby se stalo, že by ten návrh neuspěl, jestli to automaticky znamená, že byste s vládou nechtěl pokračovat, nebo jestli byste se snažili přesto ten rozpočet nějak sestavit. Jaký by byl takový scénář? Děkuju.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já tady musím říci, že nevidím jeden jediný důvod, proč rozvíjet nějaké spekulace, co by se stalo, kdyby se stalo. Já jsem hluboce přesvědčený o tom, že všichni koaliční poslanci se chovají zodpovědně, že je jim jasné, že bez schválení těch klíčových norem, včetně stabilizačního balíčku, je vyloučeno sestavit státní rozpočet. Chtěl bych mimochodem připomenout údaje z finančních trhů, vlastně z těchto hodin a z těchto dní, kdy je vysoce oceňována konsolidační a fiskální strategie vlády ČR. Rekordně nízkými úroky za české desetileté dluhopisy. Že např. máme v podstatě na mezinárodních trzích o 2,5% bodu nižší úroky než Polsko, které je nám dáváno za vzor. Tím že roste, tak na finančních trzích má větší důvěryhodnost ekonomická politika české vlády než ekonomická politika polské vlády, protože to se odráží v těch úrocích. Nicméně platí to, že bez schválení těchto norem není možné sestavit rozpočet na příští tok. A z tohoto důvodu platí to, co jsem řekl už mnohokrát, že se důvod existence této vlády dramaticky blíží nule. S tím, že nevidím jeden jediný důvod teď říkat, co se stane, když se stane. Až u toho mostu budeme, tak ten most přejdeme.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. Čas tiskové konference se naplnil. Děkujeme vám za účast i za dotazy. Hezký den.