Tisková konference ministra financí Miroslava Kalouska a ministra průmyslu a obchodu Martina Římana 11. 12. 2008

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý den a na dnešní tiskové konference ministra financí pana Miroslava Kalouska, kterého zdravím a pana ministra průmyslu obchodu pana Martina Římana. Téma: 7 kroků k podpoře českého exportu a podnikání. Slovo teď předávám panu ministru Římanovi.
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den. Těch kroků hlavě bude asi víc. Určitě dobře víte, kdo nás sledujete, jednou z priorit této vlády zejména jejího předsedy pana Mirka Topolánka je podporovat exportní možnosti českých firem, protože ČR jako velmi otevřená ekonomika, velmi proexportně orientovaná ekonomika. Jen zopakuji známou věc, že výše exportu českých firem do zahraničí se rovná asi sedmdesáti procentům českého HDP, což je číslo na špici mezi světovými exportními velmocemi a 2 třetiny podniků v České republice tak či onak nějakým způsobem vyrábějí či poskytuji služby pro export. Takže tato afinita podpoře exportu vlády a premiéra je evidentní. Jinými slovy tím chci říci, že na podpoře exportu a hledání nových nebo vylepšení stávajících nástrojů exportní podpory státu, pracujeme kontinuálně, konec konců některá opatření, která tady dnes zmíníme a zopakujeme tak v podstatě již fungují a jsou v běhu. Zároveň dochází ke změně toku exportu, jakkoliv drtivou většinu svých exportů realizují podniky v zemích Evropy, ve státech Evropské unie. V posledních dvou letech výrazný nárůst zaznamenáváme u exportu do neevropských zemí, zejména asijských bývalých zemí Sovětského svazu, dnes SNS, ale také do arabských zemí. Pro ilustraci, jestliže tempo růstu exportu do zemí Evropské unie je letos něco kolem tří procent, tak tempo růstu dluhů zemí SNS je více než více než 20 %. Je evidentní že dynamika skutečně je na straně nových teritorií, nových trhů. To samozřejmě znamená i adaptaci nástrojů státu na tyto měnící se podmínky, protože něco jiného je vyvážet do zemí se standardní tržní ekonomikou a něco jiného vyvážet do zemí s rozvíjející se ekonomikou. Jedná se o dodávky s dlouhodobějším financování, což je problém pro čistě komerční úvěrování a některých těchto destinacích vyloženě si zákazníci vyžadují určitou míru státní garance, respektive garance instituci, které jsou nějakým způsobem spojené se státem. Proto dalším momentem je současná globální situace a česká vláda v žádném případě nechce být tím, kdo by měl nastavené proexportní nástroje tak, že by se tyto stali v určitých segmentech brzdou nebo dokonce by znemožňovaly realizovat dobré exportní přípravy našich firem. Proto přicházíme s nástroji, které budou představeny. Jsou zejména řekněme finančního charakteru, ale nikoliv ve smyslu přímých dotací jednotlivým podnikům, to je cesta kterou nejdeme a nechceme jít, ale jdeme cestou institucí, které český stát historicky už dlouhodobě má a které vlastně zajišťují infrastrukturu tohoto typu financování. To znamená instituce Česká exportní banka, Egap, tedy pojištění a garance a instituce Českomoravská záruční a rozvojová banka. Těchto 3 institucí finančního charakteru se týkají nástroje, které byly zvoleny. Protože je to finanční záležitost, tak je to dominantně záležitostí ministra financi. Já jenom stručně řeknu, že se jedná o navýšení základního kapitálu České exportní banky, o zvýšení pojistné kapacity Egapu, o možnosti financování dodavatelů subdodávek větších exportérům prostřednictvím ČEBu, Egapu a ČMRZB, o financování výroby pro vývoz ze strany ČEBu a o podpory malých a středních podniků s tím, že jim bude ČMRZB poskytovat peníze, nebo záruky, ne peníze, ale záruky na úvěry. Nikoliv pouze na investice, jak je to umožněno z prostředků fondu Evropské unie, kde jsme zvýšili ty prostředky, jak jsem vás informoval o 1 miliardu korun. Ale také, to je velmi důležité o záruky na poskytování provozních úvěrů, což doposud možné nebylo. Takže to je letem světem a teď bych poprosil kolegu, ať řekne čísla.
Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Slovo má ministr financí Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek, ministr financí: To mi připomnělo ten bonmot, žádná jména, žádná čísla, ale já ta čísla řeknu. Dámy a pánové, hezký den. Já opakuji, že vláda každý týden aktualizuje scénář snižování dopadů krize na Českou republiku. Pro možné kombinace které mohou nastat, my nechceme v žádném případě kreslit katastrofické scénáře, jak je bohužel zájmem některých médií, ale chceme být připraveni na všechny možné situace.My jsme dnes v aktuální situace, kdy růst České republiky ve třetím čtvrtletí je 4,2 %, tzn., je to pořád stále velmi slušný růst, nicméně, víme že jsme malá liberální na export orientovaná ekonomika, která exportuje především do zemí Eurozóny, kde již recese nastala. Tzn., s tou setrvačností sem snížení poptávky a snížení růstu dolehne. Proto máme připravené jednotlivé nástroje pro danou situaci. Znovu opakuji, že v dané situaci těmi správnými nástroji nejsou ukvapené veřejné výdaje. Vláda České republiky v žádném případě nehodlá v následujících měsících vydávat desítky miliard na podporu toho či onoho odvětví, které často jenom pod záminkou krize se snaží uchopit větší část veřejných prostředků, než na které by měla nárok. Ale chceme podpořit ty přirozené aktivity, které mohou zbrzdit dopady krize a dopady snížení poptávky v zemích Eurozóny. Pan premiér s panem ministrem průmyslu mi dali úkol, abych nalezl prostředky pro podporu těchto priorit, zejména podpory exportu a malého a středního podnikání. V rámci těch možností, které poskytují veřejné rozpočty České republiky je možné dnes jednoznačně říct, že česká vláda je schopna zajistit: za prvé neprodleně zvýšení úvěrového rámce České exportní banky o jednu miliardu korun v prvním roce, v prvním kroku. Ta 1 miliarda korun přímé státní účasti znamená možnost uspokojení bonitních projektů ze zhruba pětadvaceti miliard korun, při podmínkách České exportní banky. Chci říci, že to je první krok za předpokladu, že se stane, že poptávka bonitních projektů bude vyšší než tyto pro veřejné prostředky, pak navýšíme znovu. Nestane se během roku 2009, že by některý konkurenceschopní bonitní exportní projekt nebyl uspokojen, protože nejsou prostředky. Já se trochu obávám té druhé situace, že teď navýšíme o miliardu, že budeme mít 25 miliard a budeme mít dostatek bonitních projektů. Nicméně, pokud nebudou mít pravdu, budu velmi rád, když nebudu mít pravdu a ta poptávka bude vyšší a bonitních projektů bude více, pak navýšíme víc. Je to závazek české vlády, že Česká exportní banka nebude mít nedostatek prostředků na financování bonitních projektů. V prvním kroku je to miliarda, bude-li potřeba více, uděláme opatření a bude to více. Současně jako druhý krok je to pojištění. Je to zásadní opatření ke zvýšení úvěrového pojištění Egapu. Ten dnes může pojišťovat až do výše devadesáti pěti procent. Chceme tu úvěrovou angažovanost zvýšit to devadesáti devíti procent. V okamžiku kdy země Eurozóny jsou recesi země třetího světa jsou solventní, ale jsou tam zase jiná rizika, jsou to třeba méně stabilní oblasti, pak je namístě zvýšit v zájmu českého exportu onu pojistnou angažovanost státu na straně pojištěnci nechat jenom ono jedno procento spoluúčasti a Egap bude připraven program z devadesáti devíti procent krýt bonitní exportní projekty, které opět posílí český export. Malý a střední podnikatel je v komplikované situaci, vzhledem k tomu že český bankovní sektor zpřísnil svá kriteria, tak je v komplikované situaci nejenom k investičním, ale i k provozním úvěrům, jak říkal pan ministr Říman. Tady chceme přispět na pomoc prostřednictvím Českomoravské záruční s rozvojové banky na kofinancování a podporu získání provozních úvěrů pro malé a střední podnikatele, kdy chceme posílit úvěrový rámec Českomoravské záruční a rozvojové banky o více než jednu miliardu korun, 1,1 miliardy korun, opět veřejnost si zaslouží, abych řekl z jakých zdrojů. Je částečně měst prostředků z obrátkového fondu Phare a splátek úvěrů které revolvingový způsobem ČMRZB získává , tak to je 600.000.000,- Kč a současně Českomoravská záruční a rozvojové banky jako podnikatelský subjekt, akciová společnost, vyplácí svým akcionářům dividendy. Majoritním akcionářem je stát. Tyto dividendy jsou v částce pětsetšedesát milionů korun. My se těch dividend vzdáme a posílíme o ně úvěrový rámec Českomoravské záruční a rozvojové banky a tato částka 1,1 miliardy korun bude sloužit k programu Českomoravské záruční rozvojové banky, která malým a středním podnikatelům bude napomáhat získávat i provozní úvěry na profinancování svých výrobních kapacit. Vždy, zdůrazňuji vždy, se jedná o minoritní dofinancování. Nejdeme cestou a nechceme jít cestou přímé státní podpory stoprocentní intervence. Jdeme cestou fiskálních impulsů, podpory tržních nástrojů. Domníváme se že, tato cesta je výrazně efektivnější a generuje mnohem více prostředků. Trochu zvláštní kategorií jsou samozřejmě malý a střední podnikatelé toho Podpůrného garančního rolnického fondu, to znamená farmáři a zemědělci. Tady ministerstvo financí zmobilizovalo veškeré kapacity ještě v letošním roce posílí likviditu tohoto fondu, na žádost pana ministra zemědělství s kterým jsem to domlouval, o 300.000.000,- Kč když to bude ve prospěch úvěrové angažovanosti malých a středních podnikatelů v zemědělství. To co je klíčové pro další období a schopnost využití co nejvíce prostředků z fondů Evropské unie. V periodě 2007- 2013 jedou jasně nastavená pravidla. Česká vláda dělá maximum, aby vyčerpala co nejvíce těchto prostředků, které také mohou stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost. Jsou tady ještě projekty z roku 2004 a 2006, z té bývalé periody. Projekty z fondu soudržnosti, které se týkaly zejména ekologických projektů v jednotlivých regionech, které nepočítaly s kursovými riziky. Kursová rizika se jmenují rizika, protože každý si je má nésti sám. Nicméně, protože v řadě těchto projektů hrozí riziko, že díky apreciaci nebude možno tyto projekty realizovat. Po dohodě s panem ministrem životního prostředí uvolní vláda ještě v letošním roce na můj návrh 500.000.000,- Kč jako částečnou kompenzaci, které umožní vyčerpat všechny tyto projekty z fondu soudržnosti na ekologické projekty z let 2004-2006. To jsou nástroje, které vláda pokládá za vhodné a bude je realizovat ještě do konce tohoto roku. Jsou to nástroje, které neznamenají přímou státní intervenci. Jsou to nástroje které neznamenají deformaci trhu, jsou to nástroje respektují principy férové hospodářské soutěže. Samozřejmě, že všechny další nástroje, z nich které citoval pan premiér v Poslanecké sněmovně, jsou diskutovány, jsou připraveny, ale jsou připraveny pouze pro scénáře o nichž máme důvod se domnívat, že nenastanou. V tuhle chvíli chceme podpořit export a chceme podpořit malého a středního podnikatele. Jsme přesvědčeni že to jsou správné nástroje bez toho, aniž by byly ohroženy veřejné finance, pomohou dopadům krize. Tolik k tématu dnešní tiskové konference. A teď promiňte, že jí použiji k tomu, abych se vyjádřil k dnešnímu vydání novin. Zeptám se, je zde, prosím pěkně, někdo z Hospodářských novin? Děkuji za to zvednutou ruku, protože já se sice obracím na všechny, ale především na vás, protože máme společnou odpovědnost. V téhle situace jak politici, tak média nějakým způsobem vydávají informace veřejnosti a vydávají ty základní signály. Poslanecká sněmovna České republiky včera schválila rozpočet. Poslanecké sněmovna České republiky včera schválila základní daňové zákony a já jsem se nijak netajil tím, že průběh krize rychlejší než rozpočtová legislativa. Já jsem se nijak netajil tím, že existuje riziko, že schválný deficit o nějakou desítku miliard možná vyšší, než je schváleno. Říkal jsem interval 50 až 60 miliard, což pokládám za reálné. Po tom včerejším dnu otevřu-li Hospodářské noviny a čtu titulek „Kalousek riskuje deficit 140 miliard“ a je-li to jako hlavní titulek na otvírací stránce deníku, který se tváří jako hospodářsky prestižní, tak musím veřejně říct, že to je poplašná zpráva, kterou dementuji. Víte já jsem mlčky trpěl, když byly zveřejňovány komentáře vašich komentátorů, které si notoricky pletli sociální pojištění s důchodovým pojištěním a protože to vaši komentátoři, mohu doložit, nebyli schopni pochopit, tak uveřejňovali v komentáři za hranicí logiky a na hranici gramotnosti. Mlčky jsem trpěl, ale neprotestoval jsem, protože kdybych protestoval, tak bych mohl kohokoliv příčetného obviňovat z toho že čte komentáře pana kamberského a to jsem nechtěl. Ale jestliže výjde titulek, hlavní titulek na hlavní straně Hospodářských novin, že Kalousek riskuje deficit ve výši 145 miliard, tak samozřejmě hrozí významné riziko, že by ti kteří si rozvážně Hospodářské noviny nekoupili, na tom pultě uvidí ten titulek a je to poplašná zpráva.Já jsem nyní povinen pohlédnout do kamer a říct novinám, není to pravda, nevěřte tomu. Je to poplašná zpráva. Není možné, že by tato vláda připustila deficit v trojciferném čísle. Není možné že to byl deficit větších než 100 miliard korun. Mrzí mě to o to více, když se pak ten text pregnantně přečtou, tak ten text je v zásadě velmi solidní. Nesolidní jsou ty titulky, které jsou z něj vypreparovány. Bych chtěl při této příležitosti poprosit nakladatele a šéfredaktory deníku, nedevalvujte poctivou práci svých redaktorů krvežíznivými titulky, kterými sledujete větší prodejnost svých deníků. Mohli jste napsat 180 miliard, třeba by to bylo prodejnější a bombastičtější. Byla by to úplně stejná pitomost. Nadělejte to. Vy nás velmi často kritizujete za to, že neumíme veřejnosti vysvětlit své transformační kroky, ale my nemáme jinou šanci jak veřejnosti to vysvětlit, než vaším prostřednictvím. Jestliže vy informace, které získáte od nás interpretujete tímto způsobem, tak společně máme jedinou šanci jak veřejnost dezinfomovat. Ta odpovědnost je společná a využívám této příležitosti, abych řekl že tato odpovědnost je společná a zejména odpovědné pracovníky jednotlivých deníků prosím, aby mě devalvovali práci politiků, prosím, nás kritizujete, to je vaše práce, ale nedovalvujte práci svých redaktorů, jejichž seriózní texty přepisujete do nesmyslných a pitomých titulků. Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji pánům ministrům, teď je prostor pro vás a vaše dotazy. První dotaz, prosím. Petr Korbel, týdeník Ekonom: Já bych se vrátil k té podpoře vývozu. Podpora vývozu může být finanční nebo nefinanční. My jsme dostali informace o té finanční části a mne by zajímalo, zda bude podpořena i nějak v té finanční oblasti, ze strany Ministerstva zahraničí případně i ze strany organizací, které jsou v podřízenosti ministerstva průmyslu a obchodu. Zda například dojde k posílení diplomatické a obchodní sítě v těch zemích, kde to má pro podnikatele smysl, byť by se třeba musela zrušit místa někdy ve státech, kde už si naši podnikatelé dokážou více pomoci sami? Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Tak to je otázka částečně na mne. Co se týče té nefinanční podpory exportu. Ona nakonec každá je svým způsobem finanční, protože ty instituce typu ambasád, Czechtradeu vyžadují nějaké financování i podpora veletrhů a výstav, kterou navyšujeme příští rok na 250 000 000 Kč, tak je také nakonec vyjádřena v penězích. Čistou nefinanční podporou lze chápat změnu zákona o pojišťování a financování vývozu, kde vlastně je dokončena novela, o které jsem informoval média asi před měsícem o změně toho, kdo že financovat vývoz s tou tzv. státní podporou, protože dnes je to pouze ČE vlastněná státem. Podle novely, která když to dobře půjde, by mohla začít platit od poloviny příštího roku to budou moci dělat i komerční banky s malým „k“. I ony budou moci nabízet úvěry s tím zvýhodněným úrokem podle pravidel OECD, čímž dojde ke zlepšení dostupnosti širšímu pokrytí republiky v místech, kde je možno takové úvěrování získat. Co se týče organizace českých diplomatických zastoupení, tak k těm změnám dochází v podstatě neustále. Není to tak dávno, co vláda zrušila několik velvyslanectví a na druhé straně některé zřídila. Shodou okolností dneska ráno jsem jednal s ministrem zahraničních věcí Ázerbájdžánu, kde v těchto týdnech je zřizováno nová ambasáda včetně obchodního rady, protože považujeme tuto destinaci, tuto zemi za jednu silnou z nadějných z titulu našeho exportu. Co se týče Czechtradeu jako organizace ministerstva průmyslu, která také podporuje spíše ty malé a střední podniky, tak také dochází k trvalým změnám podle toho, jak se situace na trzích těch zemí a náš export vyvíjí. V loňském a letošním roce bylo zrušeno několik zastoupení Czechtradeu, zejména v zemích západní Evropy, protože to jsou destinace se standardní tržní ekonomikou, kde se ty obchody dělají jinak a napřímo a nepotřebují vývozci takovou podporu ze strany státu a naopak se zřizují zastoupení v těch nestandardních ekonomikách, zejména v Asii a v Rusku. Například uvažujeme o zřízení dalšího místa nebo kanceláře Czechtradeu v Ruské federaci, kde dneska jsou 3.
Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji nějaký další dotaz. Prosím.
Haló noviny: Skoro se trošku bojím zeptat potom úvodu pana ministra, jak nám vyčinil, ale byli to kolegové z jiných tiskovin, my takové chyby neděláme, že. Tak se chci zeptat, Čínská lidová republika je stále prioritní oblastí pro export České republiky? Protože jsem včera hovořil s čínskými soudruhy a Ti byly vyděšeni tím,co dělá pan Sarkomy, že přijímá toho dalajlámu nebo jak si říká ten duchovní. A je tam obrovská bouře odporu proti francouzským výrobkům. Nechtějí tam kupoval, dělají bojkoty. Je to hrdý národ, je jich hodně, mají na to asi právo. My jsme tady dělali akce s vlaječkami v Poslanecké sněmovně, tibetskými, pan premiér měl tu vlaječku na saku, jen na olympiádu a podobně. Myslíte si, že to podpoří tyto projevy náš export na čínský trh nebo nemáme o čínský trh zájem a není to už naše priorita? Děkuji.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Vám, pane kolego, mé rozhořčení nehrozí, protože vás z pudu sebezáchovy nečtu. Takže se nemám nad čím rozhořčit. Já si myslím, že česká vláda tady jednoznačné sleduje, oprávněně, obě dvě priority. Prioritu českého exportu a prioritu úcty k lidským právům. Čínský trh je samozřejmě velmi zajímavý trh pro všechny české exportéry. Dobré vztahy s Čínskou lidovou republikou jsou zájmem České republiky. Úcta k lidským právům a dodržování lidských práv na celém světě jsou prioritou všech slušných lidí, tedy náhodu i vlády České republiky. Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Já bych k tomu dodal, já teda Haló noviny čtu v řídcích okamžicích, když se otočím ve sněmovně na své židli, protože za mnou sedí pan předseda Filip, který Haló noviny čte zřejmě pravidelně a každý den. Někdy ho vidím, jak je drží a se zájmem pročítá, já si všimnu titulku. Myslím si, že vy stále v Haló novinách bez problému předbíháte všichni ostatní tituly, co se týče titulů a kdyby ministr financí četl Haló noviny nebo stačilo by jenom titulky, tak by dnes asi mluvil ještě důrazněji než hovořil. Co se týče Číny. Ona na našem seznamu prioritních zemí je dlouhodobě. Nicméně, Čína je hodně komplikovaný trh, protože je to pro všechny prioritní země pro každou ekonomiku, která je schopna něco vynést, tak je Čína se svým 1,25 miliardy spotřebitelů a rychlým rozvojem velmi priortiní země, takže faktem je, že v poslední době do Číny nesměřuje tolik velkých projektů, jako o možnosti jako bylo jiných destinaci, například do Ruska nebo také do Vietnamu, kde těch exportních příležitostí. Zdá se, že momentálně je pro český průmysl více než Čína. Rozhodně bych to nespojoval, je to prostě komplikovaný trh a bude ještě komplikovanější.
Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji, další dotaz, prosím.
Rádio Česko: Já mám jenom upřesňující dotaz na pana ministra Kalouska. Jaká je tedy ta celková finanční částka, která půjde na tu finanční podporu exportu? My jsme to spočítali s kolegou na zhruba tři a půl miliardy korun. Je to tak?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Podívejte se. My nyní teď, okamžitě, počítejte se mnou, posílíme úvěrový rámec České exportní banky o jednom korun. Pro ČMRZB vytvoříme program ve výši 1,1 miliardy korun, ale upozorňuji že to nejsou výdaje. To jsou prostředky které jsou někdy kumulovány a stát se vzdá svých dividend. To je to 2,1 miliardy korun. 500.000.000,- Kč, to je 2,6 dohromady, takže těch 500.000.000,- Kč půjde na podporou krytí úvěrových rizik z ekologických projektů 2004-2006, fond soudržnosti a 300.000.000,- Kč bude dotace státního rozpočtu do podpůrného garančního rolnického lesnického fondu pro malé a střední podnikatele v oblasti zemědělství. Já jsem napočítal 2,9. Přeptejte se Hospodářských novin, ty by mohli říci třeba 13,6, ale já jsem napočítal 2,9. Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Já bych k tomu dodal ještě a zdůraznil, i když většinou je to zbytečné, jak si potom přečtu v novinách, že to není přímá podpora ve výši 2,9 miliardy korun, ale ty peníze směřují ve všech případech na rozšíření možnosti pro dominantně tedy pro exportéry a malé a střední podniky. My nenahrazujeme českou bankovní soustavu, to dost dobře není možné, my posilujeme a intenzifikujeme některé infrastrukturní nástroje pro tyto účely.
Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji, další, zřejmě poslední dotaz, prosím.
Reuters: Já jsem se chtěl zeptat s vědomím toho, že časy jsou turbulentní a je velmi těžké odhadovat jakékoliv číslo, nicméně, asi možná byt to vneslo jasněji do této situace, kdyby jste naznačil, pane ministře financí a jaký je zhruba váš odhad nebo aspoň jaký range toho, jaký je odhad toho deficitu v příštím roce? Děkuji.
Miroslav Kalousek, ministr financí:Já jsem to říkal včera. Ještě nikdy nebyla ta situace tak obtížná pro odhad skutečného reálného vývoje ekonomiky v příštím roce jako letos. Znamená to, tak jak se těžko dají odhadnout příjmy, tak se velmi složitě dá odhadnout deficit. Nicméně, vláda bude korigovat ten průběh tak, aby nedošlo k rozvalu veřejných financí, proto jsem chtěl označit výrok o 140 miliardách za poplašnou zprávu. To vláda nikdy nepřipustí. Trojciferný deficit nepřipadá v úvahu, něco takového je prostě absolutní hloupost. Nic takového se nestane. Rozpočet je rozpočítán na platné indikátory z letošního jara. Ty příjmy víme, že nebudou naplněny. Pokud nebudou naplněny o rozmezí 10-15 miliard, tak jsem schopen mu to kompenzovat odložením nějaké méně významné vládní spotřeby a zkrácením provozních výdajů u jednotlivých kapitol. Bude-li to více, nelze vyloučit, že to bude víc, pak to bude na úkor deficitu, protože další škrty by byly jen na úkor výdajů dopravní infrastruktury, do vzdělání a ta unáhlené škrty napáchají více škody než užitku. Nemám teď žádný důvod se domnívat, že by měl růstu hrubého domácího produktu v příštím roce se pohybovat jinde než v hranici 2-3 %. Mohu říci, že taková realistická úvaha o deficitu za rok 2009 je 50-60 miliard. Může se stát, za jakýmkoliv odhadem dnešní den, je poctivé říct větu „nebo taky ne“. Samozřejmě se může stát ta situace bude mnohem horší, pak budou použity jiné fiskální nástroje a i to číslo deficitu bude jiné, ale určitě nebude trojciferné.
Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Poslední dotaz, televize Prima. Prosím.
Televize Prima: Já mám otázku z trochu jiné oblasti a to zrušení daňového osvobození u novostaveb. Jestli byste mohl říci, proč jste k němu přistoupili, případně, jak by to rušení mělo probíhat? Miroslav Kalousek, ministr financí: Je to o nástroj podpory bytové výstavby zavedený na začátku devadesátých let který se přežil a přežil se především díky tomu, že se obcím dala flexibilita ve stanovování koeficientu daně z nemovitostí. Jestliže závaznou obecní vyhláškou můžete pro danou oblast o vyměřenou daň z nemovitosti zvýšit koeficientem 1 až 5 tak přestává být logické, když se to netýká novostaveb, které po dobu 15 let, zvlášť absurdní situace nastává v satelitech velkých měst, kam se poměrně zámožní lidé stěhují za lepší kvalitu života. Postaví si tam nové domy a jsou kvůli současné právní úpravě 15 let osvobození od peněz nemovitostní, zatímco jejich sousedé „domorodci“ tohoto dobrodiní nepoužívají. Daň z nemovitostí je stoprocentním příjmem obecních rozpočtů a můžeme si jí vykládat i jako přístav té nemovitosti na komfort infrastruktury, která ty nemovitosti obsluhuje. Já vám to řeknu na svém vlastním případě. Já jsem si v Bechyni postavil v roce 98 domeček. Se mu říká zámek, jeďte se tam podívat, domeček. V roce 98, to znamená, stále jsem osvobozena od daně z nemovitostí. Jako zastupitel města Bechyně, když budu zvedat ruku pro koeficient 3, to znamená že daň, z nemovitostí se zvýší třikrát, tak to budu činit s vědomím, že já jsem stále od daně z nemovitosti osvobozen, zatímco důchodkyně Soukupová, která bydlí vedle v chaloupce a má 7000 důchodu, bude platit třikrát větší daň z nemovitosti za stejný komfort infrastruktury, který užívám, to nedává absolutně žádnou logiku. Tzn., přispívejme všichni stejně.
Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády ČR: Děkuji za odpovědi vám z otázky za pozornost díky nashledanou