Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

11. 4. 2013 12:02

Tisková konference NERV k výkonovým ukazatelům ve veřejné správě, 11. dubna 2013

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý den. Vítám vás na krátkém tiskovém brífinku k fungování pracovní skupiny KPI pro výkonové ukazatele ve veřejné správě v rámci NERV. Dovolte mi, abych přivítal předsedu vlády Petra Nečase a dále Jana Procházku, garanta pracovní skupiny NERV. A také dva externí spolupracovníky NERV, pana Jiřího Voříška a Otu Novotného. Pane premiére, poprosím vás o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, jsem rád, že NERV se zabýval tématem dnešní tiskové konference, tedy klíčovými výkonovými ukazateli ve veřejné správě, zkráceně KPI. Jak uvádí vládní strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, instituce jsou nejslabším článkem naší konkurenceschopnosti. Úřady na všech úrovních nefungují tak efektivně, jak bychom si přáli. Jedním z nástrojů jak to zlepšit jsou právě klíčové výkonové ukazatele. Klíčové výkonové ukazatele slouží k měření výkonnosti jednotlivých úřadů a to v mnoha oblastech, správou nemovitostí počínaje a personalistikou konče. Neefektivní řízení těchto agend vede nejenom ke snížení kvality veřejné služby, ale také ke skutečnému plýtvání. Zavedení KPI tedy může přinést úspory a to nemalé. Při dalších úsporách nelze již plošně škrtat, musíme zhodnotit také náklady a užitky, které má ta nebo ona agenda. Jedním z nástrojů mohou být právě KPI, které dokážou poměřovat úřady mezi sebou a pomocí manažerských rozhodnutí nalézt slabá místa, která zlepšit a naopak, pana prezidenta Zemana ostrůvky pozitivní deviace, od kterých se lze inspirovat. Jak vidíte na tomto grafu, např. počet pracovních míst v organizačních složkách státu poklesl po nástupu mé vlády již o 10,5 tisíce osob. Provozní výdaje resortu byly sníženy o desetinu, a tak bych mohl pokračovat. Takto nelze pokračovat do nekonečna. V důležitých agendách státu již nemůžeme snižovat počty zaměstnanců, musíme vytvořit takové podmínky, aby mohli vykonávat svou práci co nejefektivněji. A k tomu mohou pomoci právě klíčové výkonové ukazatele.

Pracovní skupina NERV se zabývala touto oblastí, protože existuje rozsáhlá zahraniční evidence o zavedení KPI ve veřejné správě. Rozsáhlý systém mají zavedený ve Velké Británii, s KPI pracují také naši sousedé ve Spolkové republice Německo. Pracovní skupina se přitom zaměřila na tzv. back office, na podpůrné služby, které jsou běžným občanům často skryté, ale o to více bychom si na ně měli posvítit. NERV připravil řadu ukazatelů pro všechny oblasti tzv. back office s tím, že detailněji budou zpracovány zejména oblasti správy nemovitostí. Podrobný dokument máte před sebou. Na základě těchto ukazatelů také NERV navrhl možná manažerská rozhodnutí, jak zvýšit efektivitu fungování úřadů. Oblastmi, kterými se NERV zabýval, jsou správa nemovitostí, finanční funkce, personalistika, správa IT, jak se ukazuje velmi bolestivá součást naší veřejné správy, nákup a právní služby. Podle propočtů členů pracovní skupiny se dá např. v oblasti správy nemovitostí uspořit více než 800 mil. korun ročně. Tedy s opakovanými efekty. Zde vidíte na grafu, jak by dokázala uspořit jednotlivá ministerstva, kdyby jim byl stanoven finanční strop na nemovitosti podle toho, jaký prostor potřebují zaměstnanci daného resortu. Jména jsou schválně rozmazána, neboť účelem zavedení KPI není ukázat na ty nejhorší, ale nastavit systém, který možnému plýtvání zabrání. Často je vládě vytýkáno, že si nebere návrhy NERVu k srdci. Není to pravda, ve skutečnosti přibližně 80 % návrhů NERV vláda realizuje, nebo se chystá realizovat. Této konkrétní oblasti jsem se rozhodl přímo na jednání vlády věnovat usnesení, které pověří ministerstvo financí zpracováním systému KPI. Je to běh na dlouhou trať, nicméně finálním řešením by měla být provázanost KPI s procesem sestavování rozpočtu. Resorty by tak byly motivovány fungovat efektivně, protože by jinak dostaly méně finančních prostředků. A za druhé, toto usnesení zavede povinnost zveřejnit na webu institucí centrální správy pět vybraných KPI tak, aby měla veřejnost možnost tyto instituce mezi sebou porovnat. Jejich návrh vidíte na prezentaci. A nyní již dám slovo garantovi pracovní skupiny Janu Procházkovi.

Jan Procházka, garant pracovní skupiny KPI NERV: Děkuji, pane premiére. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych na úvod chtěl jenom poděkovat všem spolupracovníkům, kteří se na tom dokumentu podíleli, ať už z centrálního registru administrativních budov, ze státní pokladny a všechny úředníky, kteří nás upozorňovali na některé činnosti, které by se daly zlepšit. Jak tam již zaznělo v proklamacích jednoznačně, že je to návrh, který ministerstvo financí jako následný logický gestor upraví do nějaké podoby tak, aby maximálně vyhovoval ČR jako takové. Dovolte v krátkosti uvést pár informací k této problematice. Jak pan premiér uvedl, máte celou tu brožuru před sebou, snažili jsme se o maximální zjednodušení. Ten dokument měl přes sto stránek, ale to by pro vás nebylo čitelné, takže jsme to shrnuli do zhruba 30 stran. Vybrali jsme opravdu stěžejní oblasti, tzn. back office, správa zdrojů státu, nikoli podpůrné funkce, nikoli služby pro občany. Snažili jsme se vycházet z dat, která máme k dispozici, z dat, která nemusíme složitě získávat. Spíše jsme dávali dohromady informace, které už někde ležely. Myslíme si, že je to ideální, dat, která někde leží, je relativně hodně, takže z toho vyšly první výsledky. Hlavním principem řešení není nějaká zjednodušená rovnice, snižte o 20, 30 %, ale hlavní myšlenkou je porovnávání. Ukázání na průměr, na medián, ukázka toho, že vy jste lepší, vy horší, vy se musíte zlepšit. Pokud bychom srovnávali každého s každým, to bychom nedospěli k dobrým výsledkům, a proto jsme udělali srovnávací skupiny, tzn., srovnáváme soud se soudem, hasičskou zbrojnici s hasičskou zbrojnicí tak, aby nikdo nemohl namítat, že srovnáváme nesrovnatelné. Tzn., těch skupin je mezi 50 – 60, podle toho, kterou skupinu potom ministerstvo financí zvolí. Co se týká zastropování, tak navrhujeme jednoduchý vzorec. Zastropujme na mediánu, tzn., vezměme všechna data, medián, udělejme lehký stupeň volnosti plus 10 % a následně od toho se snažme stropovat. Tzn., jste schopni se dostat do tohoto vzorce, v pořádku. Nejste schopni, budete kráceni na rozpočtech. Vaše kapitola bude zkrácena. Nemusíte se sestěhovávat, ale budete kráceni na rozpočtu, zařiďte se, jak je vám libo. Dáme vám data, ukážeme, že to někdo dělá lépe a vy se musíte zlepšit.

Příklady zahraničních zkušeností, které jsou opravdu široké. Vycházeli jsme z několika zemí, zejména z Velké Británie, z Francie, Německa, Nového Zélandu. Úspory jsou obrovské, už jen u správy nemovitostí na Novém Zélandu se uspořilo 700 mil. korun, a to je Nový Zéland dvakrát menší než ČR. Většinou úvodní ambice byla menší než čísla, ke kterým se dostali. Vidíme to na Francii, která chtěla jenom identifikovat nepotřebný majetek a ušetřila 780 mil. euro. Vidíme to na Německu, které jen díky efektivnímu využití nemovitostí dosáhlo poklesu nákladů o 8 m2 a povedlo se jim zastropovat úředník 9 m2 kancelář, ministr 46 m2. Velká Británie došla asi nejdále, ušetřila 10 mil. m2 plochy, které identifikovali jako zbytečné, a následně na provozních nákladech 278 mil. liber. Vždy začali a zjistili, že následně uspořili ještě více, než očekávali. Takže čísla, která pan premiér uvedl, možná budou ještě větší. Děkuji.

Jiří Voříšek, externí člen NERV: Já bych teď shrnul oblast správy nemovitostí, která se pro nás stala vzorem, na kterém jsme vypracovali celou metodiku. Proč jsme se orientovali právě na ni. Naší prioritou bylo, nezavádět nové informační systémy, nepřidělávat další náklady, ale pokud možno zhodnotit to, do čeho už stát v současné době investoval. Jsou to právě informační systémy, jako je státní pokladna a centrální registr administrativních budov. Stát v současné době disponuje informačními systémy a daty, která může využívat pro svá rozhodnutí. Pro tuto oblast jsme navrhli některé ukazatele, které bylo možné sledovat a na základě případného zastropování těch ukazatelů jsme navrhli možná manažerská rozhodnutí jak na úrovni státu, tak na úrovni jednotlivých institucí, jak na ně stát, případně jednotlivé instituce mohou reagovat. Na slide vidíte některé navržené ukazatele. Vytáhl bych jen dva, a sice ukazatel, který používají i jiné země, průměrná kancelářská plocha na jednoho zaměstnance, druhý, pro nás ještě závažnější, jsou celkové náklady na 1 m2 kancelářské plochy, protože se ukazuje, že právě v této oblasti má ČR možnost získat vysoké částky na úsporách. Celá oblast správy nemovitostí v roce 2006-2007 stála stát cca 5 mld. korun. Tato data jsou získávána z průzkumu, který má k dispozici vláda a státní orgány, z průzkumu, který dělal v tom roce. Naše celkové odhady jsou založené na těchto datech, nikoliv na datech, která jsou ostrá ze současných informačních systémů. Když jsme se podívali na to, jaké částky můžeme ušetřit, už tady byla zmíněna celková částka, ale také náš systém umožňuje jednotlivým institucím složek státu identifikovat, kde mohou ušetřit a je to jakýsi návod na to, jaká rozhodnutí by na těch nižších stupních mohly znít. Vidíte případ Opavy z roku 2006-2007, kde celkové roční úspory by mohly činit 4 mil. korun. Poprosil bych kolegu Otu Novotného, který by vám řekl další informace, jaké podpůrné mechanismy jsme k těm rozhodnutím navrhli.

Ota Novotný, externí člen NERV: Je jasné, že pouze sdělit, že hodnota indikátoru je špatná a že se budou strhávat peníze, není podle mě ideální způsob, jak by se mělo řídit. Ale je třeba poskytnout jednotlivým ministerstvům, na které toto dopadne, nástroj k tomu, aby sami mohli zjistit, ve kterých oblastech, městech, které složky překračují součásti, ze kterých je počítán indikátor. K tomu slouží pilotní návrh analytických informací, který by každé ministerstvo mělo k dispozici. A jak už tady bylo řečeno, opět to nepředpokládá tvorbu nějakého nového informačního systému, ale tohle vše je možno zpracovat už na tom, co má v této chvíli stát k dispozici. My vidíme tento způsob řízení prostřednictvím indikátoru výkonnosti jako oblast s obrovským potenciálem úspor do budoucna. Je to dáno tím, že v současné chvíli jsou dokončeny informační systémy, ve kterých jsou k dispozici data potřebná pro toto řízení a byla by škoda nevyužít je i pro tento účel. Jsme velmi rádi, že ministerstvo financí si nad touto oblastí vzalo svojí gesci.

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pánové. Já vás poprosím o vaše dotazy.

ČTK, Kateřina Krausová: Zmínil jste se o vládním nařízení, o úkolu pro ministerstvo financí. Kdy začne na tom pracovat? Od kdy budou instituce zveřejňovat na svých webech výdaje a ukazatele, jak jsou na tom? Kdy by se to mohlo promítnout do státního rozpočtu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem již na tuto konkrétní věc poukázal na ministerstvu financí, kde tím byl pověřen pan náměstek Gregor, se kterým na toto téma již proběhl i můj rozhovor. V podstatě ty práce započaly okamžitě a byl bych rád, kdyby ty základní identifikační údaje klíčových výkonnostních ukazatelů do konce léta všechny ústřední orgány státní správy byly schopny zveřejnit na svých webech a potom případně by se mohl udělat i nějaký porovnávací souhrn, který by byl na webu úřadu vlády. Je stihatelné, aby se to projevilo již na přípravě státního rozpočtu pro příští rok.

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, čas tiskové konference se naplnil. Děkuji vám za pozornost a přeji pěkný zbytek dne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference NERV k výkonovým ukazatelům ve veřejné správě

Související zprávy