Tisková konference po jednání premiérů zemí V4 a Rakouska, 16. ledna 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády:  Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na konferenci po summitu předsedů vlád členských států Visegrádské skupiny a spolkového kancléře Rakouské republiky. Dovolte mi, abych mezi námi přivítala předsedu vlády České republiky pana Andreje Babiše, dále spolkového kancléře Rakouské republika pana Sebastiana Kurze, předsedu vlády Polské republiky pana Mateusze Morawieckého, předsedu vlády Maďarska pana Viktora Orbána a předsedu vlády Slovenské republiky pana Petera Pellegriniho. O úvodní slovo bych chtěla požádat předsedu vlády České republiky pana Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády České republiky:  Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat nejdřív kolegům z V4 za jejich účast na dnešním jednání, a hlavně bych chtěl poděkovat novému rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi za přijetí našeho pozvání. Samozřejmě Rakousko je naším klíčovým partnerem a my jsme rádi, že pan kancléř realizuje svou první zahraniční cestu do jiné země do České republiky.

My jsme o tom mluvili dlouho, že pan kancléř přijede do Prahy. Já jsem byl šestkrát v Rakousku a konečně se to tedy povedlo a jsem velice rád, že náš přítel Sebastian Kurz je tady mezi námi v těchto krásných zrekonstruovaných prostorách Národního muzea.  Země V4 a Rakousko mají mnoho společného a samozřejmě i společnou historii a myslím, že společně se nám může v Evropě podařit leccos prosadit.

My jsme samozřejmě dnes hlavně mluvili o Evropě. Mluvili jsme o tom, jak by mohla nová Evropská rada, nová Evropská komise fungovat. Myslím, že je to důležité. A znovu opakuji, tak jak v kuloárech v Sibiu říkala paní kancléřka Merkelová, že Evropská rada by měla být koaliční vládou Evropy, tak jsem o tom přesvědčen, že váha Evropské rady by měla být ještě větší než předtím. A není to nic proti Evropské komisi. Naopak, my chceme spolupracovat s novou Evropskou komisí a chceme samozřejmě pomoci řešit jednotlivé problémy Evropy. My jsme dnes o tom mluvili.

Samozřejmě jsme mluvili i o migraci. My jsme si dnes všichni potvrdili, a myslím si, že na to máme absolutně shodný názor, že kvóty jsou passé. V červnu 2018 to bylo ve čtyři ráno, kdy jsme přesvědčili naše kolegy, že skutečně to není cesta. Že reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech členských států. Že nikdo už nesmí být přehlasován.

A samozřejmě, nová Komise přijde s nějakým návrhem, ale ta naše pozice, myslím si, že je stejná. My musíme systémově vyřešit migraci. My musíme zabránit ilegální migraci. Nemůžou pašeráci rozhodovat o tom, kdo přichází do Evropy. A my budeme rozhodovat o tom, kdo v našich zemích bude žít.

Potom jsme mluvili samozřejmě, velice důležité, víceletý finanční rámec. Samozřejmě, Rakousko je čistý plátce, my ostatní země dostáváme peníze. Myslím si, že se shodujeme v tom, že potřeba mluvit i o nákladech evropské administrativy. Pokud evropský rozpočet v roce 2018 měl 159 miliard eur a 10 miliard eur jsou náklady na Parlament, na veškeré struktury a navýšení na příští finanční rámec je 23 procent, a zároveň odchází Velká Británie, to je 15 procent obyvatelstva, tak měli bychom o tom mluvit.

A my tam vidíme určitě možnost ušetřit peníze a diskutovat o jednotlivých postech. Bavili jsme se, jestli skutečně potřebujeme dávat tolik peněz na bezpečnost, když jsme, většina z nás, členové NATO, máme ten závazek dvě procenta a další. A v rámci rozpočtu jsme také diskutovali o to, jestli skutečně na Frontex je potřeba navyšovat z 1 500 členů Pobřežní stráže na 10 000, když my říkáme: Ne, my to můžeme zabezpečit vlastními kapacitami.

Důležitý je obchod. Včera prezident Trump podepsal dohodu s Čínou. My si myslíme, že je potřeba, aby Evropa našla řešení a obchodní dohodu. TTIP nevyšel a my chceme, máme nového komisaře, pana Hogana, tak my chceme také pomoci. Chceme být přitom, protože nás se to hlavně dotýká. Protože tak jak všechny země V4, i Rakousko je velký výrobce součástek do aut a jsme dodavatelé do Německa, do celé Evropy. Takže ten obchod je také důležitý.

Bavili jsme se o rozšiřování Evropské unie. Evropská unie musí mít nějakou strategii ohledně schengenského prostoru, ohledně rozšiřování na západní Balkán. Musíme plnit naše závazky, kdy jsme slíbili Zoranovi Zaevovi, Severní Makedonii, že začneme ty rozhovory. Tak doufejme, že tento rok to už vyjde.

Bavili jsme se o zahraniční politice. Že Evropa musí být aktivní, nemůžeme jen vlastně dělat nějaké deklarace a vidět, že nemáme vliv na Blízkém Východě, v Libyi a další věci. Takže to jsou všechno témata, o kterých jsme se bavili.

Bavili jsme se samozřejmě o klimatické a energetické politice. Nová rakouská vláda samozřejmě má velice ambiciózní postoj k těmto věcem, ale samozřejmě, i když máme na některé věci jiný názor, neznamená to, že nebudeme hledat řešení. Důležitá je konkurenceschopnost evropského průmyslu, vnitřní trh, je tam potenciál dvě procenta HDP, to je 235 miliard eur.

Takže bylo by dobré, aby ta Evropa, ten Parlament a Komise nemluvili jen o klimatické změně, ale i o těchto tématech. Musíme si taky říci, jak donutíme ostatní země, aby snižovaly emise. Protože ty jdou úplně jiným směrem. A samozřejmě musíme najít nějaké nástroje, diskutovat, aby nejen Evropa snižovala emise, což je samozřejmě důležité a my to chceme dělat, ale aby i ostatní vlastně šli stejným směrem.

Takže za mě to bylo velice příjemné setkání, otevřené, my se známe dlouho a jsem rád, že pan kancléř se vrátil mezi nás a těším se samozřejmě na další spolupráci v rámci Evropské rady a děkuji mu ještě jednou, že přijel právě na první zahraniční cestu do České republiky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády:  Děkujeme a právě spolkového kancléře Rakouské republiky pana Sebastiana Kurze bych teď chtěla požádat o slovo.

Sebastian Kurz, spolkový kancléř Rakouské republiky: Vážené dámy a pánové, dovolte, abych nejprve poděkoval Andreji Babišovi za pozvání. Jsem nesmírně potěšen, že mohu být hostem zasedání V4 v Praze a děkuji za výbornou diskusi, kterou jsme vedli dnes dopoledne.

Třicet let po pádu železné opony žijeme ve sjednocené Evropě a to je dobře. Současně ale se objevují také určité propasti a také napětí v rámci Evropské unie a vypadá to, že jsou zde určité propasti mezi západní a východní Evropou. A proti tomu chceme bojovat.

A právě pro nás v Rakousku je velice důležité mít velice dobrou spolupráci jak směrem na východ, tak na západ a chceme žít v Evropě, která se bude vyznačovat rozmanitostí a bude táhnout za jeden provaz.

Jsem velice potěšen, že se státy V4 máme také velice dobrou hospodářskou spolupráci. Když spočteme vzájemnou obchodní bilanci, tak je to 37 miliard eur a státy V4 jsou po Německu nejdůležitějším obchodním partnerem, když to sečteme, hned po Německu. A spousta pracovních míst je právě odvislá od těchto hospodářských kooperací.

Chtěl bych také poděkovat za to, že jsme měli příležitost hovořit o spoustě témat týkajících se budoucnosti Evropské unie. Hovořili jsme o tom, jak je důležité dodržovat pravidla, maastrichtská kritéria, pravidla právního státu, dublinskou dohodu. Také jsme hovořili o tématu imigrace. Všichni jsme stejného názoru, že je nutné chránit vnější hranice proti převaděčům a zastavit nelegální migraci do Evropy.

Také jsme hovořili o tom, že je nutné zachovat konkurenceschopnost Evropy, stejně tak ji ještě spojit s ochranou klimatu. Jsou zde určitá témata, kde máme různé názory. Například víceletý finanční rámec je samozřejmě z našeho pohledu jiný, protože jsme čistý plátce. Ale na druhé straně zde vidíme také vysoké náklady na administrativu a vidíme potřebu redukce.

Samozřejmě, že jsme také hovořili o fondu Evropské unie, který má financovat odklon Evropy od uhlí, a považujeme za správné, aby jednotlivé státy přecházely od uhlí k ekologičtějším způsobům zásobování energiemi. Pro Rakousko je velice důležité, aby se nepodporovala atomová energie, ale aby z těchto financí byly podporovány obnovitelné zdroje energií.

Závěrem bych velice rád poděkoval za velice dobré diskuse, za velice zajímavé rozhovory. Jsme rádi, že s kolegy z V4 můžeme nadále diskutovat o budoucnosti Evropské unie a konkurenceschopnosti, ale také kvalitě života na našem kontinentě. Ještě jednou mnohokrát děkuji za pozvání do těchto opravdu nádherných prostor v krásné Praze.

 Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády:  Předseda vlády Polské republiky pan Mateusz Morawiecki:

Mateusz Morawiecki, předseda vlády Polské republiky: Já bych rád především poděkoval Andrejovi za to, že zorganizoval toto plodné setkání. Setkání v tomto formátu dává smysl. Já jsem se dnes přesvědčil, že rovněž s panem kancléřem a s Rakouskem máme mnohem více společného, společných cílů, než by se na první pohled zdálo.

Je dobré začít tím, co je pro lidi nejdůležitější, což je hospodářský růst, který zkvalitňuje život společností, život lidí. Hospodářský růst závisí na konkurenceschopnosti našich ekonomik, a proto téma, o němž jsme hovořili – konkurenceschopnost Evropské unie v průmyslové politice, ve vztahu k obchodu, k mezinárodnímu obchodu, je skutečně klíčové i pro Polsko, pro Rakousko, pro Česko, Slovensko i pro Maďarsko a také pro naše partnery ze západní Evropy.

To, že jsme dnes hovořili jednohlasně o tom, jak zvedat konkurenceschopnost Evropské unie, to považuji za obrovský úspěch, protože Evropská unie ve svém původním tvaru, ale i dnes, má především sloužit k podpoře, k posílení hospodářského růstu a života lidí ve společnosti a celých společností.

Pokud jde o celosvětové problémy, tak jsme věnovali hodně času mezinárodnímu obchodu. O tom už Andrej hovořil, nicméně je to velmi důležitá záležitost. Musíme mít konkurenceschopný průmysl, který je schopen prodávat své zboží a služby po celém světě, konkurenceschopná odvětví. Potřebujeme k tomu moudré mezinárodní smlouvy s USA nebo s Čínou. Musí zahrnovat i oblasti, jako jsou daně, které mohou sloužit rozpočtům zemí, jako je V4 nebo Rakousko. Teď mám na mysli třeba digitální daň. Čekáme zde na rozhodnutí, a to velmi netrpělivě, co se dohodne na úrovni Evropské komise. Rádi bychom prezentovali tuto daň jako jeden ze zdrojů přijmu jak Evropské unie nebo po dohodě jednotlivých členských států. To je samozřejmě otázka, která bude rozhodnuta v budoucnosti.

Hodně jsme také hovořili o další oblasti. Je to otázka klimatu, klimatické neutrality a tady mohu s radostí konstatovat, že naši partneři chápou, že různé startovací pozice musí znamenat také různé další kroky, různé výzvy. Já závidím kolegům v Rakousku jejich energetický mix. Mají hodně energie z vody. Rádi bychom byli v obdobné situaci, nicméně závisí to do značné míry na klimatických a geografických podmínkách. A naše výchozí pozice je taková, ostatně jak se prezentovalo v úvodním návrhu rozdělení prostředků v rámci fondů na spravedlivou transformaci.

Naši partneři v Evropě chápou, že musíme současně jít delší a složitější cestou k té neutralitě a to by mohlo trvat déle. Budeme mít potřebu na větší finanční prostředky.

Hovořili jsme i o migraci, o tom, že je nejdůležitější potřeba ochránit hranici proti nelegální imigraci zvenčí. Před politikou je, že by mohla vést k destabilizaci, jak to už vidíme v některých jiných zemích v Evropě. Nicméně na problém hledíme jako na něco, kde bychom rádi podpořili země například na jihu Evropy ve vhodné ochraně vnějších hranic. Polsko deklaruje, že můžeme podpořit tyto země různými kroky jak logistickými, pokud jde třeba o naše pohraničníky nebo policisty, které můžeme zde umístit.

Můžeme je i finančně podpořit, jak jsme to zde už prezentovali. Připomenu, že Polsko je jedním z největších plátců do speciálního programu Evropské investiční banky, který má sloužit k omezení nelegální migrace a utěsnění hranic. Je to pro nás velmi důležité a jsme velmi rádi, že před dnem jednání Evropské rady hovoříme všichni jednohlasně.

Na závěr těch velmi obtížných, náročných témat byla otázka rozpočtu. A zde jsme také učinili kroky vpřed, poměrně značný kus cesty jsme šli dopředu. Nerad bych opakoval, co říkali pan kancléř a pan premiér, rád bych jen zmínil, co jsem řekl já, že při výstavbě silnic a železnic například rakouské firmy, jako Strabag a také další firmy, jsou, a to není tajemství, těmi hlavními realizátory, hlavními příjemci prostředků z výstavby silnic. Takže fondy koherence, které jsou vlastně určeny právě na tu infrastrukturu, umožňují lepší možnosti obchodu, konkurenceschopnost v Evropě, slouží k rozvoji evropských firem, zejména ze západní Evropy.

Hledáme také společná témata, společné zájmy a v tomto směru jsme dnes byli úspěšní. Jsem rád, že těch pět klíčových zemí ve střední Evropě prezentovalo tak velice jednolité přístupy.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Předseda vlády Maďarska pan Viktor Orbán.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarska: Dobrý den vám přeji a všechny vás zdravím. Chtěl bych vám říci, jak jsem viděl dnešní setkání. Nejprve, bylo to velice hodnotné setkání, mohli jsme blahopřát i panu Kurzovi za vznik jeho druhé vlády a považuji za velmi důležité, že jsme měli příležitost právě jeho vlády.

Myslím, že máme za sebou důležité evropské setkání, protože jsme měli na programu evropská témata.  Na programu byly i různé zahraničně politické otázky a otázky rozpočtu. Chtěl bych zdůraznit, že pro střední Evropu to bylo obzvlášť důležité setkání. Pro V4 to bylo důležité proto, abychom vysvětlili, že se nechceme uzavírat, hledáme jako V4 možnosti spolupráce s ostatními evropskými zeměmi.

Potvrdil se můj pocit, že Rakousko je přirozeným partnerem Maďarska i V4, a viděl jsem, že Rakousko zůstalo pro střední Evropu významnou zemí i jako investor, jako trh, jako obchodní partner. A s potěšením konstatuji nebo vzal jsem na vědomí od pana kancléře, že Rakousko bude naším důležitým partnerem i v oblasti bezpečnosti. Protože co se týče migrace, jsme na tom stejně, protože pokud projdou Maďarskem migranti, tak dorazí do Rakouska a buď tam zůstanou, nebo půjdou dál do Německa.

Takže jsem přesvědčen, že nadále bude v zájmu Rakouska, aby Maďarsko bylo v ochraně hranic úspěšné. A využijí této příležitosti k tomu, abych poděkoval panu kancléři, protože nám pomohli policisté z Rakouska ochránit naše hranice.

Tedy celkově vzato, největším výsledkem dnešního setkání je, že jsme identifikovali oblasti spolupráce – migrace, bezpečnost, ochrana hranic, konkurenceschopnost, klima a rozšiřování Evropské unie. Myslím si, že to budou největší témata, kde budeme moci na úrovni V4 spolupracovat.

Zde jsem předložil maďarský návrh panu Babišovi, aby jako vedoucí představitel V4 přednesl, pokud dojde ke konferenci o budoucnosti Evropy, abychom přizvali i země západního Balkánu usilující o členství bez ohledu na to, že zatím nejsou členy. Ale otázka budoucnosti Evropy se jich dotýká.

Panu kancléři Kurzovi mohu říci, že jsme neidentifikovali pouze oblasti spolupráce, ale já si myslím, že v budoucnosti dojde i ke spolupráci v oblasti rozvoje atomové energie. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Předseda vlády Slovenské republiky pan Peter Pellegrini.

Peter Pellegrini, předseda vlády Slovenské republiky: Děkuji mnohokrát. Na úvod mi dovolte poděkovat mému kolegovi a příteli Andreji Babišovi za zorganizování tohoto setkání i za možnost, že se jen několik dnů po jmenování do funkce jsme se mohli potkat ve formátu předsedů vlád V4 společně s novým rakouským kancléřem.

I toto dnešní setkání potvrzuje výjimečnou blízkost našich zemí a potvrzuje to i průběh naší debaty, kdy jsme opravdu na většinu otevřených otázek našli společnou řeč a sdílíme společné názory.

Chci připomenout, že formát V4+ je formát, který je velmi pozitivně vnímaný ve světě a který umožňuje zemím V4 si postupně otevírat dveře a který nám umožňuje prosazovat naše zájmy. Jsem rád, že v tomto formátu pokračujeme i společně s Rakouskem.

Chci ocenit jednotný postoj pěti premiérů, kteří tu před vámi stojí, v otázce migrace. Nebudu tu již hovořit, protože o kvótách tu již bylo řečeno vše, ale chci ocenit nový moment, se kterým jako předseda slovenské vlády plně souhlasím, a to je, aby Evropská unie začala podmiňovat poskytování jakékoliv mezinárodní a rozvojové pomoci zemím, ze kterých pocházejí migranti, tím, že země, které nebudou ochotné převzít nazpět nelegální migranty z členských zemí EU, tak vůči těmto zemím by měly být použity určité sankční mechanismy, které pozastaví nebo omezí poskytování mezinárodní pomoci a rozvojové pomoci do té doby, dokud si tyto země své povinnosti nesplní.

Protože stále v zemích Evropské unie jsou desetitisíce nelegálních migrantů, kteří by se podle platných předpisů a platných zákonů měli vrátit nazpět do země svého původu. A k tomu potřebujeme i součinnost těchto zemí. A pokud ji neumíme vymoci dohodami, měli bychom si samozřejmě pomoci i opatřeními a restrikcemi v oblasti mezinárodní a rozvojové pomoci.

Stojí před námi velká diskuse, která bude trvat následující měsíc anebo roky, a je to vlastně konference o budoucnosti Evropské unie. Vítám návrh pana premiéra Orbána, aby o budoucnosti Evropské unie diskutovaly i země západního Balkánu, které musí vidět svou budoucí perspektivu v tomto naše exkluzivním společenství.

A budeme muset hovořit, jak zabezpečíme tu už tolikrát zmiňovanou konkurenceschopnost Evropské unie do budoucna, protože se musíme umět vypořádat a proaktivně připravit na velké strukturální změny, které nás čekají, abychom zůstali v globálním kontextu nadále konkurenceschopnou organizací.

A podporuji to, co řekl pan premiér Babiš. Že naší silnou stránkou je dobudování fungujícího jednotného trhu. Máme silnou průmyslovou základnu a máme i obchodní politiku s jasnými pravidly. Ale jednou z velkých oblastí, které před námi stojí, je i potřeba výraznější deregulace. Aby se nám nestalo, že se Evropa ve svém rozvoji zastaví na půl cesty.

Už mnohé i vyspělejší a starší členské státy Evropské unie naznačují, že máme takovou úroveň regulace předpisů, že někdy nejsme schopni v průběhu několika let postavit ani kilometr dálnice, protože od rozhodnutí do realizace velkého investičního díla utečou skutečně roky a občané nevidí výsledek. A v tomto nejsme schopni konkurovat ani méně rozvinutým zemím, kde jsme svědky, že tam, kde před třemi roky byla poušť nebo zelená tráva, dnes tam jezdí rychlovlak rychlostí 300 km/h a mezi jedním a druhým je jen tři roky rozdíl.

Unie přestala být takto akceschopná a zamotala se do vlastních samoregulací tak, že dnes i navzdory dostatku finančních prostředků jsme si svázali ruce a nejsme schopni občanům co nejdříve od rozhodnutí doručit velké infrastrukturální projekty – železnice, sinice, rychlovlaky a jinou infrastrukturu.

A s tímto budeme muset něco udělat a je to velká výzva pro Evropskou komisi, aby to obrovské množství byrokracie a papírování bylo opět nějakým způsobem zredukované na nevyhnutelnou míru, protože si bráníme samo sobě.

Respektuji i pozici Rakouska ve vztahu k atomové energii. Na druhou stranu chci ale stále připomínat, že členské státy Evropské unie mají mít právo a má být respektováno právo každého na vlastní energetický mix a technologickou neutralitu a rozhodnutí každého jednoho státu, jakým způsobem bude elektrickou energii vyrábět. Já chci ujistit z tohoto místa nejen pana kancléře, ale i všechny občany Rakouska, že dostavba jaderné elektrárny Mochovce probíhá ve smyslu všech národních i mezinárodních předpisů, že je v maximální míře zvyšována bezpečnost celého atomového zařízení, a jako předsedovi vlády je mojí povinností zajistit i bezpečnost slovenských občanů a všech, kteří na Slovensku žijí. A proto je logické, že stejně bezpečně se potom budou moci cítit i naši sousedé.
Ale Slovenská republika bude pokračovat v dobudovávání tohoto zdroje, protože Slovensko si chce splnit svůj závazek a do roku 2050 mít uhlíkově neutrální ekonomiku, Slovensko byla první země ze zemí V4, která se k tomuto závazku přihlásila už v červenci 2019 a nukleární nebo atomová energie tady hraje pro Slovensko opravdu důležitou roli.

Ještě jednou chci poděkovat opravdu za velmi příjemné jednání, velmi podnětné jednání. Velice se těším, že nejen země V4, ale i Rakousko budou moci spolu na následujících summitech Evropské rady spolu hovořit jednotným a společným jazykem, co si já nesmírně cením.

Děkuji velice.