Tisková konference po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem, 29. srpna 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání předsedy vlády České republiky s kancléřem Spolkové republiky Německo. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, mě velice těší, že jsem mohl přivítat pana spolkového kancléře Olafa Scholze tady v Praze, a oplatit mu tak pohostinnost, které se mi dostalo při mé návštěvě Berlína letos v květnu.

Se Spolkovou republikou Německo pojí Českou republiku vynikající sousedské vztahy a velmi intenzivní spolupráce ve všech oblastech. Máme celou řadu společných zájmů a ta propojenost je nejenom na té nejvyšší politické úrovni, na regionální úrovni, ale týká se i vztahů mezi oběma našimi společnostmi.

Vysoká propojenost našich ekonomik, to je samozřejmě také známá věc, ta vysoká propojenost je oboustranně přínosná a je v našem společném zájmu ji dále posilovat. Samozřejmě tím hlavním tématem dnešního našeho setkání nebyly jenom bilaterární vztahy, ale byla to především energetika.

Bavili jsme se o vysokých cenách elektřiny, které zatěžují ekonomiku napříč Evropskou unií a je to problém, se kterým se obě naše země potýkají a musejí vyrovnávat. Shodli jsme se na tom, že je potřeba najít celoevropské řešení pro snížení cen elektřiny, které určitě neodpovídají nákladům na výrobu a dosahují výše, která není přijatelná.

Jsem rád, že jsme se shodli na tom, že je nutný celoevropský přístup. A právě celoevropský přístup by mohl splnit cíle, o které usilujeme, a já budu intenzivně pracovat na tom, jako představitel předsednické země Evropské unie, abychom našli shodu na co nejlepším společném řešení napříč členskými zeměmi Evropské unie.

Dnes jsem dopoledne také znovu hovořil s předsedkyní Evropské komise paní Ursulou von der Layenovou a jsme připraveni ve spolupráci s Komisí k takovému řešení dospět a já jsem velmi rád, že tady máme podporu pana kancléře Olafa Scholze a Německa pro hledání tohoto řešení. Jsme přesvědčeni, že ve chvíli, kdy do značné míry přestal fungovat trh s energiemi, tak řešení na evropské úrovni je tou nejlepší cestou pro spotřebitele a samozřejmě pro samotné fungování energetiky.

České předsednictví také dnes svolalo jednání ministrů pro energetiku, tedy Radu Evropské unie, která se sejde 9. září v Bruselu, a na tomto setkání by mělo být připraveno, představeno krátkodobé i střednědobé řešení tohoto problému. My samozřejmě pracujeme i na úrovni České republiky. Snažíme se být připraveni i na situaci, kdyby nedošlo k evropské dohodě, ale děláme všechno pro to, aby k této evropské dohodě došlo.

Další téma, to se týká také energetiky: Česká republika má velký zájem podílet se na rozvoji evropské energetické infrastruktury a zejména na získání kapacit v LNG terminálech, které bude Německo budovat v příštích měsících a letech. Speciálně máme zájem o kapacitu v chystaném terminálu Lubmin-Greifswald a jsme připraveni se aktivně podílet na jeho přípravě. O tom jsme s panem kancléřem, s Olafem, mluvili a ten projekt nebo na tom projektu se určitě chceme podílet a domluvili jsme se na dalších konkrétních krocích. LNG terminál v Německu je pro Českou republiku klíčový, protože z Německa jsme zkapalněný plyn schopni dostat existujícími plynovody poměrně jednoduše do České republiky.

Během nadcházející zimy bude také klíčová solidarita mezi státy Evropské unie. Jsem proto rád, že pokračují jednání o česko-německé smlouvě o solidaritě v dodávkách plynu. Byli bychom také rádi a určitě z české strany to vítáme, pokud by byl prodloužen provoz německých jaderných elektráren aspoň o několik měsíců. Z českého hlediska by se určitě jednalo o pozitivní rozhodnutí, které by umožnilo nejen úspory ve spotřebě zemního plynu, ale i vyšší stabilitu přenosové soustavy v regionu, a tím i nižší ceny elektřiny.

Další téma, velmi významné a poslední, které tady zmíním z toho našeho dnešního jednání, byly záležitosti obrany a to, co souvisí s válkou na Ukrajině. Já jsem velmi rád a chtěl bych i velmi ocenit přístup osobně pana kancléře a Německa, že se nám podařilo dohodnout, že Německo daruje České republice 15 tanků Leopard, 14 + 1 tank, výměnou za vojenský materiál, který jsme dosud Ukrajině poskytli, a to, co jsme začali a odstartovali na našem společném jednání v Berlíně, tak jsme dovedli do konce a první tanky přijdou do České republiky už do konce letošního roku. Je to velký konkrétní krok v obranné spolupráci a my tuto spolupráci chceme do budoucna dále rozvíjet.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já prosím o slovo kancléře Spolkové republiky Německo Olafa Scholze.

Olaf Scholz, kancléř Spolkové republiky Německo: Milý Petře, děkuji ti za pozvání do Prahy. Je krásné počasí dnes a je to dobrý symbol přátelství mezi našimi zeměmi a také je to velmi důležité, protože v této polovině, ve druhé polovině letošního roku má Česká republika předsednictví v Radě Evropské unie a my chceme samozřejmě spolupracovat a využívat všechny možnosti, které máme, abychom vaše předsednictví, které je velmi důležité, podpořili. 

Je samozřejmě jasné, že je zde především válka na Ukrajině. To je náš největší problém. Je to historický přelom, protože se tím pádem vrátil imperialismus zpátky do Evropy. My to neakceptujeme. Neakceptujeme, aby někdo násilně překresloval hranice, a proto společně podporujeme Ukrajinu v jejím boji, spravedlivém boji proti útočníkovi, v boji za integritu vlastní země a suverenitu vlastní země.

Samozřejmě to děláme i pomocí vojenského vybavení. O tom už pan Fiala mluvil. A děláme to také výměnou vojenského materiálu a kompenzací ze strany Německa pro Českou republiku. Na tom jsme se shodli s Českou republikou. Česká republika poskytla Ukrajině 72 tanků a obdrží od Německa 14 tanků Leopard a to je ta konkrétní spolupráce mezi Českou a Německou republikou a posílí to i naši spolupráci v oblasti obrany. Samozřejmě se budeme bavit i o německé iniciativě týkající se protivzdušné obrany. To všechno je výrazem našeho odhodlání, jakožto partnerů v EU, v rámci NATO.

Na Karlově univerzitě jsem dnes mluvil o budoucnosti Evropské unie a o důsledcích toho, tzv. historického přelomu. Evropská unie se musí stát geopolitickým hráčem, suverénním a akceschopným hráčem na světové scéně. Evropská unie bude mít více členů a to znamená, že se musíme i v institucionální rovině přizpůsobit těmto změnám, tomuto rozšíření a právě během předsednictví budeme podporovat Českou republiku v těch krocích.

Samozřejmě jde především o země západního Balkánu, kde jsme již před dvaceti lety přislíbili vstup do Evropské unie, a já jsem s Petrem Fialou dnes mluvil o tomto tématu a pozval jsem ho na summit tzv. Berlínského procesu 3. listopadu v Berlíně. Tam půjde právě o téma západního Balkánu.

Samozřejmě jsme nejenom kvůli tomu ruskému útoku na Ukrajinu zjistili, že musíme spolupracovat v oblasti energetiky, že musíme rozvíjet obnovitelné energie, ale nyní je to samozřejmě ještě o to důležitější. Musíme se stát nezávislými na fosilních palivech z Ruska a je to opravdu velmi důležité. To vidíme i na těch současných rostoucích cenách za energie, cenách za plyn, cenách za elektřinu. A to je samozřejmě velké zatížení pro domácnosti, pro spotřebitele, pro naše podniky, a proto je to samozřejmě naše priorita. Uděláme všechno pro to, abychom společně dokázali zvládnout tuto výzvu cílenou pomocí našim občanům, našim domácnostem, spotřebitelům, ale jde samozřejmě také o to, aby se zlepšily ty struktury, které vedou k těmto vysokým cenám.

Otázka, jak změnit konkrétně ten evropský trh s elektřinou, aby ty ceny nebyly tak vysoké jako nyní, to je náš hlavní úkol. A samozřejmě tomu jsme se v tom našem rozhovoru věnovali velmi dlouho a budeme rychle společně jednat a jsem vděčný za iniciativu českého předsednictví v Radě a společně s Evropskou komisí rychle učiníme rozhodnutí, která přispějí k tomu, že tyto vysoké ceny energií zase klesnou.

Také jsme přispěli k tomu, aby to bylo možné, protože jsme všichni připraveni na situaci, kdy k tomu může dojít. Německo se například rozhodlo postavit terminály na zkapalněný plyn na severu v Německu ve Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu a spojíme je s naší sítí. Děje se to opravdu ohromně rychle, ale samozřejmě jsou to struktury, které nebudujeme pouze pro nás, ale i pro naše sousedy, kteří nemají přístup k moři a kteří z toho budou také profitovat. A o tom jsme se také bavili konkrétně, o té konkrétní spolupráci během našeho jednání. 

Samozřejmě jsme udělali i další kroky. Ukládání plynu do zásobníků v Česku i v Německu. To všechno… Také znovu uvedeme do provozu uhelné elektrárny a učiníme i další rozhodnutí, která budou nutná. A díky té odhodlané a rychlé přípravě na tuto situaci určitě zvládneme tu současnou zimu lépe, než někteří dříve říkali. A to je výsledek našeho kolektivního úsilí, díky tomu, že jsme udělali takovýto velký pokrok v zajištění dodávek. Jde také o to, aby ceny nezůstaly na té úrovni, na které současně jsou, a o to se společně postaráme.

Jsme úzcí partneři. Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci je dvacet pět let stará. Před dvaceti lety došlo také k podepsání česko-německé deklarace, tam jde taky o spolupráci mezi našimi zeměmi. A z toho důvodu bych ti chtěl taky poděkovat za pozvání.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, nyní prostor pro dotazy, Česká televize jako první.

Martin Jonáš, Česká televize: Otázka na oba pány předsedy vlád. Zmiňovali jste možné evropské řešení současné energetické krize jako klíčové téma vašich rozhovorů. Byla řeč o konkrétních instrumentech a v této souvislosti také o možném celoevropském zastropování cen energií? A jak se k této otázce, k této možnosti staví Spolková republika Německo?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My jsme se už skutečně bavili o cenách energií, o tom, jakým způsobem dosáhnout toho, aby ty ceny nedosahovaly takovéto výše, a jak toho dosáhnout velmi rychle. I ta rychlost je tady důležitá. Česká republika udělala to, co bylo nutné a na co máme jako předsednická země možnosti. To znamená, že jsme svolali jednání příslušných ministrů, tedy Radu Evropské unie už na 9. září, a to je termín, do kterého bychom chtěli dospět k nějakému dobrému řešení. Já jsem i o tom dnes, právě o těch dalších krocích, jak k tomu dospět, hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a samozřejmě jsem se o tom bavil i s panem kancléřem Olafem Scholzem.

Je důležité si uvědomit, že v těch předcházejících měsících nebyla ochota u řady evropských zemí z různých důvodů jakýmkoli způsobem do současné architektury vytváření cen elektřiny zasahovat. Já mohu říct, po těch rozhovorech, které jsem v posledních dnech vedl se svými kolegy premiéry jednotlivých členských států, že tato situace se mění a mění se v závislosti na tom, co se v posledních dnech, týdnech stalo s cenami elektřiny. A myslím, že mohu říct i za pana kancléře, za Olafa, že oba vidíme nutnost nějakého zásahu, protože ta situace dál únosná není.

Nechceme teď předjímat, kterým směrem přímo konkrétně technicky to řešení má jít. Snad jenom obecně mohu říct, že například odpoutání ceny elektřiny od ceny plynu je jedním z těch směrů, o kterém můžeme uvažovat.

Olaf Scholz, kancléř Spolkové republiky Německo: Ano, opravdu velmi podrobně jsme se bavili o tomto tématu, o tom vývoji a samozřejmě také o tom, že ty současné ceny za elektrickou energii jsou neospravedlnitelné, protože ty náklady na výrobu vůbec nejsou tak vysoké. A proto je nutné, abychom provedli strukturální změny, které přispějí k tomu, že ty ceny zase urychleně klesnou, až bude dostatečná nabídka těch energií.

Protože to je také to, o co jsme se snažili v posledních dnech, týdnech a měsících – aby nebyl problém s nabídkou, s nedostatkem elektrického proudu pro naše podniky, pro obyvatele, samozřejmě. Ale není, po tom, co jsme zvládli ten první úkol, tak je důležité, aby ty ceny nebyly tak vysoké. A tady je opravdu velká ochota něco změnit a myslím si, že tam mají šéfové vlád a států velmi podobný názor a že najdeme společné řešení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Nova.

Marek Bruna, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat na ty LNG terminály, jestli byste to mohli nějak podrobněji, tu spolupráci popsat. Předpokládám, že tedy Česká republika finančně podpoří výstavbu těch LNG terminálů a až to bude hotové, jak bude vypadat ta pomoc zpátky do České republiky? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My jako země, která nemá vlastně přístup k moři, tak jsme závislí na spolupráci s dalšími zeměmi a na tom naše vláda od začátku svého působení intenzivně pracuje. Takže musíme si uvědomit, že problém České republiky nejsou jenom ceny energií, ale i to, abychom té energie měli dostatek.

Česká republika proto udělala několik kroků, které vedou k tomu, abychom na letošní zimu měli dostatek plynu. Nakonec Olaf, pan kancléř, o tom už tady také mluvil. My jsme udělali to, že jsme začali velmi rychle, nebo přinutili obchodníky k tomu, abychom velmi rychle naplnili zásobníky, které máme na území České republiky. Ale přestože je máme naplněny z 90 procent, na území České republiky není taková kapacita zásobníků, aby to pokrylo naši roční spotřebu plynu.

Nakoupili jsme zásoby plynu do státních hmotných rezerv. Domluvili jsme se s Nizozemím na zajištění kapacity v LNG terminálu, který nám může pokrýt až třetinu roční spotřeby, a to už na tuto zimu. A teď jednáme s Německem, což je pro nás naprosto zásadní partner v této věci, abychom mohli využít kapacitu v terminálech, které Německo bude budovat nebo už začalo s jejich budováním. My především máme z geografických důvodů a strategických důvodů zájem podílet se na kapacitě terminálu Lubmin-Greifswald.

Já jsem velmi rád, a i to je výsledkem těch dnešních jednání, že teď budeme pracovat na těch konkrétních krocích, ale jsem i velmi rád, že Německo vlastně urychluje budování a výstavbu těch LNG terminálů, protože prostě ta potřeba zbavit se závislosti na ruském plynu je extrémní. My na úrovni pracovních skupin budeme teď řešit tu formu spolupráce a ty konkrétní technické otázky, které se s tím pojí, tak, abychom skutečně co nejrychleji mohli kapacitu LNG terminálu v Německu využívat pro zásobování České republiky.

Snad bych k tomu ještě dodal jednu věc a ta je také nesmírně důležitá. Právě z Německa jsme schopni už existujícími plynovody dostat plyn do České republiky a to je právě ta výhoda a současně i ta nutnost, proč se musíme na kapacitě LNG terminálu podílet.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Olaf Scholz, kancléř Spolkové republiky Německo: Já budu velmi stručný. Ano, mluvili jsme o konkrétních možnostech, které máme, a pracovní skupiny se teď budou zabývat tím, jak to co nejlépe konkrétně zrealizovat, všechny ty nové terminály, které vybudujeme, aby byly k dispozici nejenom pro Německo, ale i pro naše sousedy, například tedy pro Českou republiku.

Na tom budeme pracovat v budoucnu a to byl od začátku i náš plán. A proto jsme do toho investovali veškeré síly, aby to šlo opravdu rychle, a pan Fiala už mluvil o tom, že je to opravdu pozoruhodné, že jsme teprve na začátku roku rozhodli, že něco takového chceme uskutečnit, a že už v lednu budou první tyto terminály v provozu skutečně. To znamená, budou tam lodě, které budou převážet ten zkapalněný plyn, potom budeme mít samozřejmé nějaké dlouhodobější řešení, ale ty lodě už velmi přispějí k té stabilitě zásobování plynem ve velkých částech Evropy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz za německou stranu Reuters, Andreas Rinke.

Andreas Rinke, Reuters: Já bych měl otázku na pana premiéra. Pan kancléř mluvil na Karlově univerzitě o evropské politice a já bych rád věděl, co vy si myslíte o těch návrzích? Souhlasíte se všemi? Máte nějaké problémy s tím požadavkem po více rozhodování kvalifikovanou většinou v rámci EU, Evropského parlamentu, což by samozřejmě mělo následky i pro malé země: Mohl byste reagovat na ten projev? A pane kancléři, co se týče těch opatření proti vysokým cenám energií, mluvili jste tedy o zastropování cen. Byl jste spíše zdrženlivý ohledně toho zastropování nebo o něm uvažujete s ohledem na plyn nebo na elektřinu? Nebo si myslíte, že stačí to oddělení cen plynu od cen elektřiny?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Děkuji za otázku. Já jsem, bohužel, neměl ani technicky možnost slyšet řeč pana kancléře na Univerzitě Karlově, takže všechny detaily jeho návrhu neznám, ale my jsme s panem kancléřem mluvili už před dnešním jednáním telefonicky a on mě informoval o těch základních směrech toho, s čím vystoupí.

Pravděpodobně k té otázce, která je asi nejvíc na stole a nejzajímavější, a to je změna rozhodování v rámci Evropské unie a oslabení toho principu jednomyslnosti. Tady musím říct, že Česká republika je k tomu velmi zdrženlivá. My samozřejmě vnímáme ty snahy i ty argumenty, které tu jsou a dávají tuto změnu do souvislosti s rozšiřováním Evropské unie a s nějakou akceschopností. Víme také o velkém zájmu Evropského parlamentu o to, abychom toto téma diskutovali. České předsednictví se určitě takovéto debatě nebrání, ale pozice České republiky je v tomto případě velmi zdrženlivá, opatrná.

My se i obáváme za této kritické mezinárodní situace a při těch všech problémech, kterým čelíme například v energetické oblasti a všem dopadům války Ruska na Ukrajině, které to má na Evropu, tak otevřít nějakou důkladnou diskuzi o reformě Evropské unie, protože, jak i vím z debat se svými kolegy z dalších zemí, zdaleka tu nepanuje nějaká shoda. Ta debata určitě nebude jednoduchá v příštích měsících a letech a my si myslíme, že vést ji teď příliš intenzivně by nebylo ku prospěchu věci.

V těchto okamžicích je důležité, a to je i velký cíl českého předsednictví, aby státy Evropské unie dokázaly působit jednotně, dokázaly nalézat shodu v těch klíčových věcech. Ty výzvy, kterým čelíme, jsou nesmírně velké a jsem rád, že v tom posledním půlroce, tři čtvrtě roce se nám dařilo nalézt jednotný postoj, a velmi bych se obával toho, abychom tuto kulturu jednoty, souhlasu, společného postupu v těch klíčových věcech, abychom něčím neohrozili.

Olaf Scholz, kancléř Spolkové republiky Německo: Ano, děkuji vám za otázku. Samozřejmě všichni víme, že v souvislosti s rozšířením budou nutná rozhodnutí týkající se struktury. To samozřejmě nebude zítra, ale musíme opatrně začít s touto diskuzí a já opravdu zdůrazňuji opatrně. To jsem i zmiňoval ve svém projevu. Je to otázka, na kterou se členské státy dívají rozdílně, a důležité je, abychom se nedostali do situace, kdy najednou přijmeme několik států a stále nebudeme mít vyřešený tento problém. To znamená, nejdřív musí dojít k těm institucionálním reformám, a proto jsem rád, že jsem zde mohl udělat, že jsem o tom mohl mluvit v Praze, že mi to umožnilo také mé přátelství s českým premiérem.

Co se týče těch energetických témat, tam se musíme opravdu velmi pozorně podívat na to, jaké nástroje máme a jaké chceme použít. To samozřejmě nemůže být svévolné. Musí to fungovat technicky, ale v každém případě to, co se nyní děje na trhu, není odrazem nabídky a poptávky. Máme nabídku, to znamená, to vůbec neodůvodňuje ty současné ceny, a tak to opravdu nemůže fungovat, pokud to vede k takovýmto vysokým cenám.

A proto jsme se shodli na tom, že musíme rychle jednat, a myslím si, že můj dojem, možná, že můžu říct náš společný dojem, je, že bychom se o to měli starat teď celoevropsky, protože jsme samozřejmě pod tlakem něco udělat, a já jsem si jistý, že to nebudou řešit ty jednotlivé státy samy, ale že budeme jednat koordinovaně a rychle.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poslední dotaz DPA, Deutsche Presse Agentur.

Michael Fischer, DPA: Děkuji. Pane premiére, zítra do Prahy přiletí ministři zahraničí Evropské unie. Jak to vypadá s omezením, budou mluvit o omezení pro ruské turisty. Německo tady má takový velmi zdrženlivý postoj. Kancléř Scholz mluví o tom, že je to Putinova válka a že z toho nemůžeme vinit všechny Rusy. Rozumíte tomu postoji? A pane kancléři, vás bych se chtěl zeptat: Ministryně zahraničí naznačila kompromis, ochotu najít kompromis v rámci tohoto tématu. Jaký kompromis si dokážete představit? Zítra začíná zasedání kabinetu v Mesebergu. Ty rozepře v koalici jsou stále větší, co se týče například pomoci spotřebitelům s cenami plynu. Tento obraz koalice, takové rozhádané koalice, způsobuje vám to obavy, bojíte se toho i s ohledem na výzvy, kterým čelíte?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Děkuji za tu otázku. My jsme přesvědčeni, že je potřeba vyslat jasný signál ruské společnosti o důsledcích podpory agrese proti Ukrajině, a to prostřednictvím plné suspenze dohody o vízové facilitaci s Ruskem. Nakonec Česká republika byla jednou z prvních zemí, která k tomuto kroku přistoupila. My samozřejmě respektujeme postoje jiných států a snažíme se je přesvědčit o tom, že ten krok minimálně pozastavení víz třeba za turistickým účelem by byl určitě krokem správným.

Vnímáme, to musím také říct, vnímáme obavy Německa, ale chci za Českou republiku jasně deklarovat, že všechny tyto návrhy neznamenají ukončení víz představitelům ruské demokratické opozice nebo někomu, kdo prostě je ohrožen ruským režimem, třeba lidskoprávním aktivistům. My, přestože uplatňujeme velmi striktní vízovou politiku, tak jsme v poslední době těm ohroženým osobám a lidskoprávním aktivistům z Ruska řadu víz vydali. Ta jednání budou pokračovat, ale pozice České republiky je od počátku v tomto bodě stejná.

Olaf Scholz, kancléř Spolkové republiky Německo: Děkuji za tuto otázku. Samozřejmě postoj německé vlády je známý. Je to společný postoj celé koalice, nejenom mě jako kancléře, to, jak tento problém chceme řešit. My se samozřejmě budeme snažit o jednotný postoj v rámci Evropské unie, ale z našeho pohledu existují dobré důvodu pro to, abychom říkali, že je to válka, kterou rozpoutal ruský prezident zcela vědomě, a je to válka, kterou nechceme podporovat.

Ale když se na to podíváme, tak pořád to ještě označují jako speciální operaci, přitom speciální operace to není. Je to strašlivá, brutální válka. Ale to bychom měli signalizovat neustále ruské společnosti, že se nikdo nemusí obávat, že ho z toho budeme obviňovat. To znamená, určitě potřebujeme reálný postoj a neakceptujeme to, že ruský prezident chce dobývat své sousedy.

Pracujeme velmi intenzivně spolu, i co se týče rozhodnutí, která teď budeme činit v budoucnu. To znamená pomoc našim občanům a spotřebitelům. To, že chceme reagovat především velmi účinně a že chceme zajistit bezpečnost dodávek plynu v Německu, to se ukáže během tohoto týdne ještě několikrát při různých zasedáních. Budeme mluvit například i o bezpečnostní architektuře a samozřejmě budeme muset potom mluvit o tom, jak udělat rozhodnutí, a to rozhodnutí uděláme velmi brzo a bude to všechno ve spolupráci se všemi našimi partnery v koalici.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne, na shledanou.