Tisková konference po jednání s předsedou vlády Svobodného státu Bavorsko Markusem Söderem, 14. července 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání předsedy vlády České republiky s ministerským předsedou Svobodného státu Bavorsko. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý den. Je pro mě potěšením, že jsem mohl přivítat tady v Praze ministerského předsedu Bavorska Markuse Södera na návštěvě v České republice. Děkuju mu za to společné jednání, které probíhalo ve velmi přátelském duchu a jenom potvrdilo, že vztahy mezi Bavorskem a Českou republikou jsou na vynikající úrovni, a to ve všech sférách, které si vůbec dovedeme představit. Tedy, že se to netýká jenom té politické roviny, ale samozřejmě hospodářské, komunální sféry a samozřejmě také občanské společnosti a tato návštěva určitě dává těm česko-bavorským vztahům novou dimenzi a nové impulzy.

Výsledkem toho jednání je také výborná zpráva pro Českou republiku, kterou mi pan ministerský předseda sdělil, a to je ta, že bavorské úřady povolí navýšení denní kapacity ropovodu TAL na bavorském území, což je mimořádně důležité v této složité situaci pro českou energetickou politiku, českou energetickou bezpečnost. Díky tomuto rozhodnutí Bavorska bude možné navýšit kapacity ropovodu, kterým do České republiky je přiváděna ropa z italského Terstu, což nám pomáhá zbavovat se závislosti na ruské ropě. Je to důležitý krok v derusifikaci naší ekonomiky a je to taky příklad té spolupráce, o které v Evropě mluvíme a která je teď mimořádně důležitá ve chvíli, kdy čelíme tak velkým problémům v důsledku ruské agrese na Ukrajině.

My jsme se bavili o širších v souvislostech energetické politiky, energetické bezpečnosti. Mluvili jsme o tom, že bude potřeba spolupráce evropských zemí, evropská solidarita, v případě toho, že úplně vypadnou dodávky ruského plynu do Evropy, a jsem rád, že tu nutnost spolupráce evropských zemí vidíme oba stejně.

Shodli jsme se také na oboustranném zájmu posilovat hospodářskou spolupráci, posilovat spolupráci v oblasti výzkumu, inovací, která je důležitá pro obě naše země a je důležitá i pro zvyšování konkurenceschopnosti celého našeho regionu.

Bavili jsme se i o některých dalších tématech, ať už je to přeshraniční spolupráce, dopravní propojení, vylepšování té vzájemné infrastruktury tak, aby opravdu výměna, pohyb mezi našimi zeměmi, mohl probíhat pro všechny občany bez nějakých překážek, abychom pro to vytvořili co nejlepší podmínky. Pro Českou republiku i pro Bavorsko je důležité budování přeshraniční infrastruktury, pokud jde o silniční a železniční dopravu, ale také datové propojení a další věci.

S panem ministerským předsedou, abych taky řekl něco nejenom o energetice, hospodářství a tomu, co tíží naše občany, ale i něco z oblasti kultury a takovou pěknou perspektivu, s panem ministerským předsedou jsme se také domluvili, že společně udělíme záštitu výstavě o baroku v českých zemích a Bavorsku, která vzniká ve spolupráci Národního muzea v Praze a Domu bavorských dějin v Řezně a bude otevřena na jaře příštího roku.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já nyní poprosím ministerského předsedu Svobodného státu Bavorsko Markuse Södera.

Markus Söder, předseda vlády Svobodného státu Bavorsko: Vážené dámy, vážení pánové, krásný den. Měli jsme velmi, velmi dobrý rozhovor. Byl to rozhovor přátelský. Velice děkuji za srdečné přijetí, za konstruktivitu, ale také i za tolik společných bodů, které jsme během rozhovoru zjistili. Bavorsko a Česko, Česko a Bavorsko, to jsou země úzce spojené. Jsme v srdci Evropy. My jsme srdce Evropy a zde je důležitá dobrá spolupráce.

Dnes to byl termín na seznámení se, protože se vidíme poprvé, ale bylo to mnohem více, neboť jsme konstatovali, že chceme těžké otázky dnešní doby řešit společně. Pro Bavorsko je Česko coby sousední partner velmi důležitá země a my jsme velmi rádi, že tento kontakt nejen máme, ale že ho chceme také rozšířit.

Máme také hodně respektu k tomu, čeho Česká republika dosahuje. My jsme dobře zvládli těžké časy koronaviru, doufáme, že se nám to nevrátí ve stejné formě. Nebylo vůbec snadné ty příhraniční oblasti řešit, protože je tam hodně pendlerů, ale podařilo se nám to vyřešit. Děkujeme Česku, ale teď nás čeká velká výzva, Ukrajina.

Velký respekt máme k tomu, jak se Česko chová, co se příjmu osob vyžadujících a požadujících ochranu týče. My v Německu jsme silní, ale vy jste ještě silnější. Velice děkujeme vašim obyvatelům za jejich solidaritu, za jejich pomoc. Lidé v nouzi dostávají tu pomoc, tu podporu, kterou potřebují, a především se jim poskytuje nová perspektiva a to je věc jedinečná v Evropě, za to vám děkujeme.

Obě země stojíme, jako všichni ostatní, před velkými výzvami, protože tady nám jde nejen o to, abychom přijali lidi, kteří potřebují pomoc a ochranu. Ne. Obě naše země jsou velmi silně závislé doposud na energetických dodávkách a zde si v Evropě musíme pomáhat navzájem. Nesmí se každý dívat jenom sám na sebe. A proto pro mě bylo samozřejmostí, že jsme rozhodli zlepšit možnosti dodávek ropovodem do Česka s tím, abychom českému průmyslu a českému obyvatelstvu mohli předat tuhle dobrou zprávu. To navýšení o 17 procent začne platit od zítřejšího dne a já si myslím, že to je skutečně důležitý signál.

Stejně tak se chceme společně zasazovat o to, abychom zlepšili veškeré potenciály terminálu LNG v Evropě, jak na severu, tak i na jihu. Protože ten, kdo je uprostřed, ten může profitovat z obou stran, jak ze severu, tak i z jihu. I zde nám jde o evropskou spolupráci, která je tak důležitá.

Samozřejmě důraz klademe také na další formy partnerství v energetice. Chceme také zvýšit vodíkové potenciály obou zemí, a nejen krátkodobě, nýbrž dlouhodobě. Jako mnozí v Evropě jsme nyní vděční za to, že Česko má jadernou energetiku. Což nebyli jsme vděční vždycky. I když máme samozřejmě hodně otázek týkajících se konečného úložiště, tam jsme ještě jednoty nedosáhli, my jsme tam o něco skeptičtější. Ale přesto je to tak, že celá Evropa teď sází na jadernou energetiku vyjma Německa. A když si představíme takový energetický mix, hodně plynu, hodně uhlí, uhlí se má redukovat dokonce, v tomto případě Česko sází na jadernou energetiku s tím, abyste měli sociálně únosný energetický mix do budoucna.

My nad těmito otázkami velice pracujeme, ale přitom nám nejde jenom o to, abychom vyřešili aktuální otázky, aktuální výzvy. Politikové se vždycky musí dívat do budoucna, na budoucí vývoj svých zemí, a proto je pro nás také důležité vyvíjet technologie. My si můžeme představit například propojení mezi Mnichovem a Prahou na straně jedné, například kromě klasického propojení železničního, kde my v Bavorsku skutečně děláme hodně pro to, aby Německo více investovalo do tohoto směru, aby se v Evropě neposilovaly tedy pouze ty vztahy a spojení sever–jih, nýbrž i východ–západ. A dobrá spolupráce bude tehdy, když ten východ–západ bude stejně tako dobře propojen jako sever–jih. A kromě toho chceme spolupracovat také v oblasti špičkových technologií. Česko je high-tech země. My chceme mít ten koridor Mnichov–Praha 5G a to je ta velká linie mezi Mnichovem a Prahou.

Ale co je pro nás neméně důležité, je sousedská spolupráce. To znamená, chceme posílit příhraniční regiony. To je neuvěřitelný potenciál. Jde nám také o propojení příhraničních oblastí. Nemáme nikde v Bavorsku tolik, žádný jiný region, kde by chtěli spolupracovat tak silně a přátelit se jako východní Bavorsko. A proto je také důležité, abychom posílili i znalosti jazyka.

My bychom si přáli, abychom jako jeden z cizích jazyků kladli důraz na němčinu. Mám dojem, že vedle angličtiny je to teď jazyk mnohem populárnější než ruština. Ale samozřejmě my chceme integrovat také i češtinu do výuky, chceme nabízet on-line kurzy, ale chceme také udělat pokus, že by to mohl být volitelný předmět ve východobavorských školách. A společná idea spočívá v tom, aby se tedy dostala dopředu nejen schopnost dohovořit se svými jazyky, nýbrž i právě to téma, ta výstava o baroku. A tam už máme hodně pokroku.

Děkuji vám za dobrý rozhovor. Já bych na závěr si dovolil ještě takovou závěrečnou poznámku. Naše obě země vždycky hodně žily minulostí. A je spousta starých ran, které se nezahojí tak rychle. Jenomže otázka je: Buď budeme staré rány znovu otevírat, aby se znovu zanítily, anebo využijeme těch starých jizev, abychom na jejich základě vytvářeli budoucnost.

Teď nedávno se konal sudetoněmecký den a vůbec poprvé tam zazněla česká národní hymna a již standardně jsou tam zástupci české vlády. A to je dobrý signál. Je to totiž signál společného vědomí toho, že budoucnost, zvědavost ohledně budoucnosti především u mladých lidí jak v Česku, tak i v Bavorsku, že tyto tvoří velmi silný most mezi našimi zeměmi. Sdílíme stejné hodnoty. My jsme připoutáni k naší půdě, my milujeme svou zemi a máme podobné možnosti, podobné šance a těch šancí chceme využít.

Česko není největší zemí světa, ani Bavorsko ne. Ale v této velikosti, v tomto světě, který je tak velký, je právě důležité nacházet přátelství, nacházet aliance. A vzhledem k tomu, že obě země mají rády pivo, tak i dobré jídlo – dnes jsme pivo neochutnali, ale dobré jídlo rozhodně – tak si myslím, že i tenhto kulturní základ je velice důležitý, protože nám pomáhá si dobře rozumět. Ještě jednou vám velice, velice děkuji za tento dobrý a konstruktivní rozhovor.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Nyní prostor pro dotazy. Česká televize jako první.

Tereza Šedivá, Česká televize: Dobrý den, já se chci zeptat, co se týče tématu energetiky, jestli jste se bavili tedy i třeba o dodávkách plynu v souvislosti s plynovodem Nord Stream 1 i v souvislosti s tím, že v pondělí se vlastně Německo a Česko shodly na tom, že by si vzájemně vypomáhaly v případě nedostatku dodávek. Tak jak by tohle mohlo třeba vypadat? A druhá věc, k uložišti jaderného odpadu v Česku: Jestli jste víc řešili třeba, čeho se Německá strana obává, jestli ty lokality nevyhovují, co by oni požadovali? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My jsme se samozřejmě dotkli i té otázky, která se týká zásobování plynem, protože samozřejmě musíme počítat se všemi scénáři i s tím, že Rusko neobnoví dodávku plynu po té odstávce, nebo ji neobnoví v tom potřebném rozsahu. Já myslím, že na všechny ty scénáře se postupně připravujeme.

Česká republika udělala řadu kroků, které jsme mohli udělat. To znamená, naplňujeme kapacitu zásobníků. I teď v době odstávky je vyšší vtlačování do zásobníku, než kolik plynu čerpáme, zhruba dva ku jedné. Takže i v této době jsme schopni posilovat svoje zásoby na zimu. Koupili jsme kapacitu v terminálu v Holandsku, která bude využitelná už během podzimu, takže opět nám může sloužit pro tu zimní sezonu a je to až tři miliardy kubíků plynu, což je třetina roční spotřeby. Takže my jsme některé ty kroky, které jsme mohli udělat na české straně, jsme udělali.

Samozřejmě, když zmiňuji LNG terminál, tak už mluvím o evropské spolupráci. Už mluvím o tom, že je tady potřebná spolupráce evropských zemí. A pokud by došlo na ten nejhorší scénář, tak je samozřejmě důležitá i solidarita evropských zemí. I o tom, jsme se bavili s panem ministerským předsedou Söderem a oba sdílíme názor, že s tou situací si prostě musíme poradit a musíme si s ní poradit vzájemnou spoluprací evropských zemí.

Samozřejmě téma toho, co dělat v Evropě v rámci kritického scénáře při zásobování plynem, nebylo hlavním tématem našich rozhovorů. Ale je to důležité téma prostě pro obě naše země. Já souběžně vedu jednání s Evropskou komisí. Před panem ministerským předsedou jsem se setkal s místopředsedou Evropské komise panem Timmermansem. Bavili jsme se právě i o těchto scénářích, které nastanou, pokud bychom se dostali k té nejhorší variantě, že by Rusko neobnovilo dodávky plynu.

My jsme na to připraveni. Nebude to jednoduché, pokud ta situace nastane, ale mohu už teď říct, že budeme schopni i na základě spolupráce s evropskými zeměmi dostatečným způsobem zásobovat české domácnosti a české firmy.

Pokud jde o tu druhou otázku, tak my jsme tady v tuto chvíli do detailů, mám na mysli jaderné úložiště, nebo úložiště jaderného odpadu, tam jsme do detailů nešli, Ale bereme samozřejmě na vědomí, že Bavorsko tady má určité výhrady a obavy, kterými se budeme určitě muset při těch dalších krocích zabývat.

Markus Söder, předseda vlády Svobodného státu Bavorsko: Přesně. Ke druhé otázce: My máme starosti, protože je to příliš blízko hranic. Je to v příhraničí, a když je to v příhraničí, tak se nás to velmi silně týče. My jsme ve stejné formě sousedé, takže chceme, abychom měli dobré informace, a samozřejmě, kdybyste si vybrali jinou lokalitu, tak bychom z toho byli radostnější. Ale o tom se musí ještě hovořit.

Tak teď k plynu. Já si myslím, že tohle je skutečně zkouška stabilnosti Evropy a Německa, protože ve srovnání s jinými zeměmi, když se podíváme například na Itálii, tam říkají, že mají zajištěné dodávky plynu. My doposud žádné odpovídající smlouvy nemáme a od spolkové vlády získáváme nejrůznější zprávy. Ale není tu hlavním mým úkolem ještě jednou vyzvat odsud z Prahy spolkovou vládu, aby dělala svoje domácí úkoly. Ne. Já považuji za věc dobrou, že spolková vláda se nyní stará. K tomu je potřebné říct, že Bavorsko má štěstí, že máme ta plynová úložiště v Rakousku. A je důležité se starat o všechny sféry, nejen tedy o to, aby plyn šel na severu, ale i na jihu.

Jenomže každý musí vidět, když Nord Stream 1 bude trvale zastaven, tak je to skutečně zkouška naší stability. A dosavadní koncepce v Německu se dívají a hovoří o tom, při jaké teplotě by se lidi měli sprchovat nebo které plavecké bazény budou pozastaveny. Ale to asi nebude stačit. My totiž musíme zajistit teplé bydlení, zaplatitelné jídlo, jídlo, které si lidé mohou dopřát, a bezpečná a jistá pracovní místa.

To je vlastně ten hlavní úkol, který musí plnit každá vláda. A my tuhle krizi prostě musíme dobře zvládnout a to je velká výzva. Možná si někteří mysleli: Á, to nebude problém. Ale je to skutečně těžká zkouška, a kdybychom svého času zavčas posílili některé jiné věci, jako například dodávky zbraní, Česko to dělá a ten efekt je mnohem silnější, účinnější než spousta jiných věcí, které se v současné době diskutují. Ale myslím si, že nás skutečně nečeká snadná doba.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Televize Prima.

Andrea Teissigová, TV Prima: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na tu infrastrukturu. Ta železniční trať, ta modernizace by měla být hotová 2030. Tak jestli jste se třeba nedohodli, že už by to mohlo být dřív? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Modernizace železničního spojení mezi Prahou a Mnichovem je samozřejmě pro nás prioritou. Na české straně jsme už značnou část té trasy modernizovali. Ta německá, nebo na bavorské straně se elektrifikace a modernizace podaří, já doufám, že velmi brzy. Pokud by se ten termín podařilo zkrátit, to nevím, to by musel říct pan ministerský předseda. Ale v každém případě pro obě naše země je toto prioritou, stejně jako vybudování 5G koridoru a další propojení, která prostě považujeme za důležitá pro to, aby těm vztahům mezi našimi zeměmi a výměně po všech stránkách nebránila dopravní infrastruktura. Je to v zájmu obou našich zemí.

Markus Söder, předseda vlády Svobodného státu Bavorsko: Pro mě nikdy nic není dostatečně rychle. Vlastně už by to mělo být hotovo. Ale doufáme, že se nám podaří ten časový harmonogram splnit. Částečně to záleží taky na tom, že v Německu je to tak, že tam trošku zkrátili rozpočet na dopravní infrastrukturu, v Berlíně, a my doufáme, že to nebude mít dopady právě na tohle, na tento projekt. My na to budeme dbát, pro nás je to nesmírně důležitá trasa. My chceme být vždycky navázaní, napojení dobře na jih a samozřejmě také i na východ. A Mnichov–Praha musí být rychlejší, než je to spojení nyní. Dnes je to délka cesty, která není přiměřená blízkosti obou zemí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Julian Von Löwis, Bayerischer Rundfunk: Pane Fialo, vy jste hovořil o strategickém partnerství u LNG. Pane Fialo, vy jste si již v Nizozemí koupili kapacity. Jak tam vypadá vaše konkrétní spolupráce, konkrétní partnerství? Co byste, například kdyby Bavorsko dodalo trošičku ropy, mohlo by potom dostat trošičku toho LNG. Jaké jsou vaše konkrétní kroky?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: No já jsem… Samozřejmě pro zemi, jako je Česká republika, která je na konci, která je vnitrozemská, nemá přístup k moři a je dnes, pokud jde o plyn z 97 procent závislá na dodávkách z Ruska, je naprosto zásadní spolupráce, a to strategická spolupráce, s dalšími evropskými zeměmi. O kapacitě LNG terminálu v Nizozemsku jsem mluvil proto, a takto zdůrazňuji, že to je řešení už na tuto zimu. Protože my vlastně potřebujeme nahrazovat kapacitu ruského plynu už teď. A tu kapacitu, kterou si koupíme v LNG terminálu v Nizozemí, můžeme použít už od podzimu.

Pokud jde o ta další jednání, která vedeme například s Německem, a ještě vedeme jednání s Polskem a také s Chorvatskem, o využívání kapacit nově budovaných nebo rozšiřovaných LNG terminálů, tak to je záležitost, která se třeba týká dalšího roku nebo nějaké další perspektivy. Ta je pro nás samozřejmě také důležitá. Ale teď jsme přijali toto řešení.

S německou stranou s německou vládou jsme vedli jednání při mé návštěvě v Berlíně právě o tom, že máme zájem se podílet na kapacitách LNG terminálů, které Německo buduje. Teď se objevila možnost, že ty LNG terminály nebudou jenom v západní části, ale budou i ve východní části Německa. To mně připadá jako atraktivní pro nás.
Jenom abychom si to všichni představili: Je důležitá spolupráce s těmi zeměmi, které mají moře, budují LNG terminály, ale současně jsou tam plynovody, kterými to můžeme dostat do České republiky. Protože představa, že, jak jsem občas slyšel od lidí, kteří opravdu energetice zatím příliš neporozuměli, což mě překvapuje, protože mezi tím všichni politici se stali experty na energetiku, že by se ten plyn dal vozit někde po železnici nebo něco takového, to je absurdní.

Čili my se musíme soustředit na země, kde máme plynovody, do kterých můžeme ten LNG plyn potom dostat a dostat ho hlavně do České republiky. A tady spolupráce s Německem je samozřejmě mimořádně důležitá. Navíc ty naše plynárenské soustavy jsou propojené, to musíme mít taky vždycky na paměti.

Markus Söder, předseda vlády Svobodného státu Bavorsko: U ropy je to tak, že tu ropu, která je stejně určená pro Česko, že vytváříme prostě technické možnosti, aby ten průtok se zvýšil. Bylo to přání a teď ho plníme. Není to tak, že je to ropa, která je v Bavorsku. My jsme prostě posílili tranzitní kapacity, což je pro mě věc samozřejmá.

A druhá věc, co se týče plynu, já jsem opatrně optimistický. My tu smlouvu ještě nemáme, ale jde o to, co bylo uzavřeno mezi Rakouskem a spolkovou vládou, protože spolek teď navštívil Rakousko, stará se o to, máme smlouvu, která aspoň na první dojem působí tak, že až ta úložiště budou naplněná, tak ten plyn poteče i do Bavorska, což je pro mne dobré znamení.

Ale dobrá a zásadní věc: Tady nejde o to, zda to uděláme, ale jak rychle se nám to podaří. A v podstatě v národním měřítku v Německu to chybí a zde nám čeští přátelé a partneři ani nemohou a nemají pomáhat. Tady jde o to, máme nějaký takový stres-test ohledně plynu pro Německo, máme představu o tom, co kdy nastoupí.

Pan premiér právě už říkal, co všechno Česko má. A máme něco podobného, něco srovnatelného pro Německo? Vy se ptáte coby novinář, já se ptám coby politik. Ale v současné době to zřejmě ještě není až tak jasné a to mi působí starosti. A sice to, že menší partner, ale mnohem aktivnější partner než Německo, může říct: My si to zásobování plynem zajistíme, zatímco my v Německu máme problém s tím, abychom něco podobného mohli říct našim obyvatelům.

Minulou neděli jeden zástupce vlády v interview řekl: Občané se nemusí bát o teplo ve svých bytech. A teďka zase mluvčí jiného ministerstva řekl: Samozřejmě, že musí mít strach o to, budou-li mít v bytech teplo, či ne. To znamená, ta hlavní výzva spočívá v tom, abychom měli přesnou představu o tom, co nás v Německu očekává a co se stane a co se stane především tehdy, když nebude Nord Stream 1 znovu napojen.

Jestliže Nord Stream 1 se brzy rozběhne na plnou kapacitu, tak se naplní úložiště tak, abychom velmi dobře zvládali zimu. A otázka je, co se tedy bude dít, kdyby se to do provozu dalo, a co se stane, kdyby se to do provozu nedostalo.

Německé hospodářství hraje ústřední roli v hospodářství evropském, a proto musí být v zájmu všech partnerů, aby na tomto místě německé hospodářství fungovalo. A když má fungovat německé hospodářství, tak to půjde pouze, jestliže bude fungovat i hospodářství bavorské. My máme sice výborné spolkové země, ale když srovnám Šlesvicko-Holštýnsko, co se pracovních míst týče, a Bavorsko, tak oni mají možná více větrníků, ale přece jenom my máme více pracovních míst v průmyslu.

Takže je potřeba se podívat na silné stránky každého regionu a propojit je a využít těch silných stránek. A dnešní návštěva slouží právě tomuto. Byla to skutečně dobrá návštěva, měli jsme přátelský rozhovor a chci říci, že znalosti němčiny, ne moje, ale vaše, ty jsou skutečně mimořádné.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, DPA.

Michael Heitmann, DPA: Já mám dva dotazy. První se týká atomového úložiště, které má být do roku 2060 postaveno tady v Česku. Bude tam zapojena německá veřejnost do plánovacích a schvalovacích řízení? A co se železnice Mnichov–Praha týče, tak problém spočívá v tom, že velmi často hraniční kontroly německé strany kvůli ukrajinským uprchlíkům výrazně zpomalují dopravu, protože vlaky ve Fürth im Wald musí zastavit někdy až na hodinu a to vyvolává zpoždění. Neexistuje nějaké inteligentnější řešení? Že by třeba ti policisté již jeli dříve ve vlaku nebo něco podobného?

Markus Söder, předseda vlády Svobodného státu Bavorsko: K první otázce. My bychom si samozřejmě přáli, aby občané byli zapojeni. My máme paralelní proces v Německu, to je velice ambiciózní projekt, naše dobré geologické znalosti v Bavorsku. My je chceme do toho projektu zapojit, když se budou přijímat odpovídající rozhodnutí o konečném úložišti, protože to nesmí být politická diskuse. To musí být diskuse odborná, protože jinak to vyvolá nedostatečnou akceptaci a nejistotu u obyvatel.

Jen tak mimochodem, vy víte, že u každé jaderné elektrárny dle německého zákona již existují dočasná úložiště. A i Bavorsko tedy tato dočasná úložiště má. Ale my bychom byli rádi, kdybychom do tohoto procesu byli zapojeni, a proces informování o situaci považujeme za velmi důležitý.

Druhé téma. Když se na to podíváme, co se dá zrychlit, na straně jedné je to ta nynější aktuální situace, o které hovoříte, a na straně druhé máme dlouhodobý plán. A to, co probíhá nyní, to se dříve či později změní, a sice pozitivním směrem. Možná s těmi argumenty, které jste uvedl. Já si to vezmu s sebou jako téma, ale ta druhá část této otázky – my prostě potřebujeme elektrifikaci celé této trasy, protože jinak ten vláček bude popojíždět sem a tam, a to vlastně není vůbec adekvátní hospodářskému potenciálu obou zemí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To je pro dnešek všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.