Tisková konference po jednání tripartity, 24. září 2018

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády:  Hezké odpoledne, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání a jednání Rady hospodářské a sociální dohody také s krajskými tripartitami. Vítám zde za vládu pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, také ministra školství pana Roberta Plagu, za Svaz průmyslu a dopravy pana Jaroslava Hanáka, také předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Josefa Středulu a také vítám zástupce krajů, hejtmana Zlínského kraje pana Jiřího Čunka. V tuto chvíli poprosím o slovo pana ministra zdravotnictví.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak dobrý den, dámy a pánové, za mě téma zdravotnictví, resp. personální situace v českém zdravotnictví, což bylo, řekl bych, téma, kterému byla věnována většina prostoru dnešní tripartity. Já jsem opětovně seznámil všechny přítomní s tím, jak je systém nastaven, jaký je plán na příští rok z hlediska úhradové vyhlášky, která již byla publikována ve Sbírce zákonů, jak proběhly dohody, kolik peněz bude rozděleno v českém zdravotnictví a jak je to i naplánováno s odměňováním. My jsme poměrně široce diskutovali právě se zástupci krajů tuto problematiku, protože, jak určitě víte, kraje jsou zřizovatelem a vlastníkem řady nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví má přímý vliv „pouze“ na ty státní nemocnice, státní příspěvkové organizace, velké fakultní nemocnice, ovšem řada nemocnic je právě ve vlastnictví krajů, ať jsou to již akciové společnosti, nebo krajské příspěvkové organizace, což je případ tří krajů.

Myslím si, že to byla dobrá platforma, abychom si vyměnili názory na tu problematiku. Samozřejmě kraje musí být také ty, které budou nastavovat politiku odměňování tam, kde Ministerstvo zdravotnictví zkrátka tzv. nedosáhne. My jsme se shodli na tom, aspoň tak jak jsem to vnímal, že kraje podporují postoj Ministerstva zdravotnictví a vlády, že tedy proběhlo dohodovací řízení a nyní by to měli být ředitelé nemocnic, kteří budou mít tu personální politiku na starosti, personální politiku samozřejmě včetně odměňování s tím, že jsme také apelovali i na zástupce odborů, aby jednali tedy se svými zaměstnavateli, to znamená s krajskými nemocnicemi, o tom, jak budou zaměstnanci odměňováni. Máme nějaký základ, který samozřejmě je v těch tarifních tabulkách. Ale znovu upozorňuji, ty se vztahují pouze na ty nemocnice, na které máme přímý vliv, na ty státní nemocnice. U těch soukromých, což jsou v zásadě i krajské akciovky, tam ten přímý vliv nemáme. Je to pouze nějaký základ, ze kterého mohou zaměstnavatelé i odbory vycházet.

Ta diskuse byla velmi, velmi bohatá. Myslím, že jsme si vyměnili názory a za mě zkrátka je tato věc v tuto chvíli uzavřená, protože úhradová vyhláška, jak jsem říkal, vyšla, máme jasný návrh, pokud jde o navýšení. Bavili jsme se opět o tom, jak je na tom struktura personálu. Já jsem předával všem partnerům úplně detailní prezentaci, kde je jasně vidět, že dnes skutečně stále největším problémem je největší nedostatek zdravotních sester, nedostatek sester ve směnném personálu a tam chceme zacílit právě to nejvyšší odměňování, o kterém jsem již několikrát hovořil, kde to navýšení bude meziročně až o 22 procent navíc, protože chceme navýšit jak v tarifech, tak právě v příplatcích za směnnost. Takže to je ode mne všechno a případně jsem připraven na dotazy. Děkuji.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády:  Děkuji panu ministrovi a poprosím tedy ještě ministra školství pana Roberta Plagu.

Robert Plaga, ministr školství: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já v části věnované školství jsem otevřel téma duálního vzdělávání, respektive propojení středních škol s praxí v jednotlivých firmách. Musím říci, že je dobrou zprávou, že v posledních letech vzrostl zájem o technické obory a že konečně snad je vidět světlo na konci tunelu a v dobré se obrací tato problematika, kterou tripartita i krajské reprezentace vznáší poměrně pravidelně na jednání s vládou. Jsem rád, že jsme otevřeli i téma nějakého nepodkročitelného minima, které by bylo na vstupu do středoškolského vzdělávacího systému, to znamená u jednotných přijímacích zkoušek. Tady jsme se dohodli, že velmi intenzivně v průběhu podzimu se nad touto problematikou především s Asociací krajů potkáme a vydefinujeme přesně, které kroky by bylo potřeba v tom daném systému udělat.

Pokud se ještě vrátím k duálnímu systému vzdělávání, tak jsme se shodli na tom, že právě na úrovni krajů jsou už ty pozitivní příklady, kdy kraje jako zřizovatelé středních škol velmi aktivně do této problematiky vstoupily a motivují studenty k tomu, aby vstupovaly do odborného vzdělávání, a podle mne je to takto dobře. Děkuji.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády:  Děkuji také a poprosím zástupce krajů pana hejtmana Jiřího Čunka.

Jiří Čunek, hejtman Zlínského kraje: Takže ještě jednou dobrý den. Já se vyjádřím k té první záležitosti, a to je zdravotnictví. My jsme se v zásadě shodli, že jsme na cestě – my jsme ji nedokončili – na cestě k tomu lepšímu systému. To znamená pro nás je velmi dobře, že poprvé v historii za těch asi 25 let došlo k tomu, že poskytovatelé a objednatelé, což jsou pojišťovny, tedy plátci zdravotní péče, se dohodli. Takže my šest měsíců dopředu víme, za co budeme pracovat, tedy jaké platby budeme mít. Faktem ale je, že byť dochází k určitému zlepšování plateb vůči jiným nemocnicím, než jsou ty státní, tedy především ty fakultní, kde ty sazby jsou nejvyšší, tak je to pomalé a jsme přesvědčeni, že od 1. 1. 2020 dojde k zásadní změně tak, aby za skutečně stejný výkon dostávaly, řeknu-li to jednoduše – za stejnou operaci slepého střeva dostaly všechny nemocnice stejnou platbu. A to v současné chvíli není a neděje se to a nemocnice potřebují peníze nejen na platy, ale potřebují také peníze, tedy takové finanční prostředky, aby mohly tvořit de facto zdroje pro nákup, pro pořizování nových investic, případně obměny přístrojů a podobně.

Jinými slovy u nás je celý systém v zákoně upraven tak, aby z veřejného zdravotního pojištění de facto dobré nemocnice mohly žít, to znamená, mohly umořovat investice, ale v tuto chvíli tím, že jsou placeny různým způsobem, tak to není možné. Takže věřím, že tady jsme se shodli, že k tomu budeme směřovat.

Další bod, který bych zmínil, je preference našeho požadavku krajů, aby stát dále přes své orgány, tedy především přes Ministerstvo zahraničí, podporoval zahraniční pracovníky, tedy ten program Ukrajina. Chceme, abychom ho preferovali. Víme, že v západní Ukrajině už těch pracovníků moc není, ale postupujeme-li dál na východ, tak tam ještě je možné vzít dobré zdravotní sestry, případně je tady doškolit, a lékaře, kteří tady přijdou. Takže v tomto jsme se shodli, že je potřeba, aby ten program byl podporován. A samozřejmě jsme hovořili o primární péči, to znamená přeloženo o praktických lékařích. Pan ministr řekl, že myslím 59 let je průměrný věk praktických lékařů, to znamená, že pár let nás dělí od toho, aby většina ordinací „osiřela“, protože půjdou do důchodu. Proto je potřeba, aby byly podporovány vstupy na medicíny, protože když vezmete, když příští rok nastoupí medik, který úspěšně skončí školu, to znamená, to je šest let, a pak je to minimálně tři čtyři roky, než se stane praktickým lékařem, tak my máme deset let a to znamená, že ten průměrný lékař už bude mít 69. To jsou věci, které je spolu s Ministerstvem školství potřeba změnit.

Duální systém tak, jak pan ministr tady představil, kraje podporují. Jsme samozřejmě přesvědčeni, že je potřeba k tomu několik důležitých zákonných kroků. Jeden z nich, který jsme zmínili, je, aby jak studenti, kteří mají bezplatné vysoké školy, jaksi něco odpracovali pro náš stát za to, že získali toto vzdělání, tak stejně tak i u učňů, které potom v tom duálním systému částečně živí, nebo dostávají finanční prostředky od podnikatelů, tak aby jim bez všeho nemohli jen tak odejít, aby nějaké prostředky samozřejmě nebo nějaký čas potom u toho podnikatele pracovali. Takže to byly asi takové základní závažné okruhy, které za ty tři hodiny jsme projednávali.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu hejtmanu Čunkovi a poprosím pana prezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jaroslava Hanáka.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Dámy a pánové, dobré odpoledne. Obě témata byla vybrána na přání krajských tripartit, to je potřeba si uvědomit, takže my jsme splnili jejich přání. V té oblasti zdravotnictví musím říci za zaměstnavatelskou stranu, že jsme ocenili rozsah, kvalitu i okomentování materiálu Ministerstva zdravotnictví. Za to ještě děkuji.

Pro nás je tam jedna věc, která je naprosto, nebo dvě věci – ta první je v tom, že my podporujeme úlohu nebo funkci nebo význam ředitele nemocnic a jeho pravomoci při odměňování pracovníků, čili jsme pro to, aby nebylo plošné odměňování pracovníků, jak si to přejí kolegové sociální partneři z odborů. To je zaprvé. Zadruhé, chápeme a jsme si vědomi toho, že trh práce České republiky je v obrovských problémech tím, že chybí přes 300 000 lidí. Chybí samozřejmě i ve zdravotnictví a ve vztahu k sestřičkám podporujeme, tak jako u řady jiných profesí, rozšíření a řešení programu Ukrajina.

Co se týká prvků duálního vzdělání: Já prosím, nepoužívejme duální vzdělání. To v České republice nikdy nebude, není to možné, protože by všech více než 30 000 žáků a studentů muselo být kryto praxí ve firmách a to je nesmysl. Česká republika používá prvky duálního vzdělání, myslím si, že je to velmi dobře nastartováno s kraji a se školami. Díky Svazu průmyslu a dopravy, krajům a školám máme pilotní projekty v Moravskoslezském kraji, ve Zlínském, Olomouckém a v dalších. Takže jsou zapojeny. Já sám můžu říci své zkušenosti z praxe. Prvky duálního vzdělání mám ve firmě už 15 let, takže to není žádná extrémní novinka, ale jsem rád, že od roku, který byl rok průmyslu a technického vzdělávání, od roku 2015, jsme se výrazně posunuli i v legislativních věcech. Pan ministr Plaga asi lituje, že tu dnes byl, protože dostal všechny úkoly on od pana předsedy vlády. Už se nemůže dočkat, jak to do konce října všechno zpracuje.

Ale já chci potvrdit, že v té praktické části to funguje. Ti školáci mají stipendia. V Olomouckém kraji mají dokonce vybráno přes osmdesát profesí v těch firmách a zase z vlastní zkušenosti – ve třetím ročníku ten, kdo chce zůstat, a to je velké štěstí pro firmu, má i smlouvu na budoucí pracovní poměr. Takže tak, jak vyzýval pan předseda odborů Středula, v řadě firem už to funguje. Nejsou to stovky nebo tisíce firem, musím to říct objektivně, ale je to nastartováno a po pilotáži věřím, že ten projekt bude pokračovat.

Třetí věc, která tam byla dána pražskou tripartitou, je tradiční a platí už asi 25 let a to je problém dostavby D0 okruhu kolem Prahy. Všichni se k tomu vyjádřili a možná v roce 2026 se tam svezeme. Děkuji.

Petra Doležalová, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu prezidentu Hanákovi a slovo předám samozřejmě i panu předsedovi odborů Josefu Středulovi.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Ještě jednou hezký podvečer. Těch komentářů se teď nabízí velká spousta. Jako jeden například, když tu říkal pan hejtman Čunek, že někdo by měl odpracovat, když něco zdělal, tak jen upozorňuji, že nucené práce už byly zrušeny. Už je to docela dlouho, co byly zrušeny. Takže něco takového je nerealistické, a obzvlášť při volném pohybu osob v Evropské unii je neakceptovatelné, aby někdo, kdo pracuje v Evropské unii, tak ještě byl za to penalizován ze strany Česka, protože to by bylo možná vnímáno jako porušení volného pohybu. Ale to jen takové poznámky.

Každopádně je správné říci, že tady toto zasedání potvrdilo, že je nutné, aby se celostátní tripartita setkávala se zástupci krajských tripartit. Tři body – tři hodiny. A to musím říci, že ten nejpalčivější bod, nebo dva nepalčivější body by ještě snesly klidně delší diskusi, protože v žádném případě nebyla vyčerpána a v některých případech se dá říci, že byla spíš jen zkratkovitá právě kvůli tomu, že ještě následuje tripartita celostátní.

Co se týká zdravotnictví, musím říci, že vše, co bylo dáno do podkladů ze strany ÚZIS, potvrzuje, co říkají odbory. Ve zdravotnictví máme obrovský problém. Problém zní, že pokud nebudeme činit kroky, tak se může stát, že zdravotní péče, přesněji řečeno veřejná služba, nebude moci být poskytována tak, jako tomu bylo dosud. Odchody lidí, přestárlé celý ten od lékařů přes zdravotnický i nezdravotnický personál. Pan premiér tam řekl jeden takový hezký příklad, který jsme také argumentovali, ale když jsme to říkali, tak to asi nebylo slyšet: Že byl o víkendu ve znojemské nemocnici a že se podivoval, proč má sanitář 13 000 korun. Ano. Sanitář má 13 000 korun, neboli mzdu, která je na hranici příjmové chudoby pro jednotlivce. Ve veřejném zdravotnictví, z veřejného zdravotního pojištění. Taková je realita!

A jestliže se tam predikuje, že ta situace je vážná, tak to nejde řešit jenom tím, že se řekne, že české zdravotnictví dostalo teď největší objem. V tomto případě by bylo potřeba říci, že je třeba poděkovat všem těm, kteří navyšovali mzdy, protože bez navyšování mezd a platů by nedošlo k tomu, že má zdravotnictví k dispozici takové finanční prostředky. A že to je logicky nejvíce v historii? No logicky je to nejvíce v historii, když byl největší objem nárůstu mezd a platů. To je zcela pochopitelné, protože z toho je samozřejmě nejvyšší odvod.

Ale nám jde o to, aby ti lidé byli odměněni. A já jsem tam argumentoval jedním dnes vytaženým inzerátem, který je na stránkách Úřadu práce a který poptává lékaře-zubaře za celých 22 000 korun měsíčně. To je terno! A ještě je tam napsáno, že je to vhodné pro cizince. Takže já tady ten režim, který tady máme, Ukrajina, ať mu říkáme jakkoli, tak ho považujeme za velmi agresivní a nemělo by těmto lidem ani umožněno takovouto poptávku dát, protože to neodpovídá ani mediánu, ani průměru ani ničemu. To je bídná mzda, kde někdo spekuluje nad tím, že vezme někoho z ciziny a dámu takovouto nízkou mzdu. Tento druh ředění ceny práce je pro nás neakceptovatelný.

Vyzvali jsme už minulý týden na pracovním týmu pro EU, aby odbory byly zapojeny do této situace, protože my nejsme proti přijímání lidí ze zahraničí. Ale ty zprávy, které jdou, že lékařům, kteří mají vysoké třídy a mají zodpovídat třeba za ty lékaře, kteří ještě nemají možnost samostatně pracovat, tak ti dostanou přidáno pouze dvě procenta, ti ostatní sedm procent, a když tady tak všichni věhlasně hovoříme o tom, že plošné přidání nebude – je plošné přidání! Opětovně je plošné přidání!

Protože máme pravdu v tom, co říkáme: Přece ten systém i ve zdravotnictví je oddělen. Každý má svou zodpovědnost. Každý má své zařazení. Každý má jinou tarifní třídu. Právě proto, že ten systém se dlouhodobě vytvářel. A proto, a jsem tomu rád, dohoda je taková, že je to principiálně sedm procent. To je v pořádku. Teď hovořím samozřejmě o těch subjektech, které jsou řízeny Ministerstvem zdravotnictví. Tam ta dohoda je. A v tomto případě myslím, že by to tak mělo být i pro ostatní. Ale kolem toho všeho byla velká diskuse, byla dobrá, byla hutná, byla místy i vyhrocenější, ale to je v pořádku, od toho ta diskuse je.

Co se týká duálního vzdělávání, tak za odborovou stranu my si myslíme, že by se nemělo jednat pouze o prvky duálního vzdělávání, ale chybí nám ten základní. A to je ten, kdy je ten učeň de facto už zaměstnancem té firmy a ta firma mu také platí gáži. A když tento kvazizaměstnanec nebo učeň končí a úspěšně absolvuje svou závěrečnou zkoušku, tak automaticky pokračuje jako zaměstnanec ve firmě. A jestli se chceme inspirovat dokonale, tak v tom případě ten německý zaměstnanec, v tomto případě učeň, na konci vzdělávacího procesu měl asi před pěti lety v Bavorsku asi 1 600 eur měsíčně, což je více než česká průměrná mzda. Výrazně více, než je česká průměrná mzda. Tam je ta motivace – motivace v tom, že má práci, že má dobrou práci a že má zajištěnou práci. To je pro rodiče stejně jako pro toho studenta důležité. Že tím samozřejmě provokujeme ten systém? Zcela logicky, protože my jsme si ho v roce 1990 a 1991 bezezbytku zničili a teď nám logicky chybí.

A poslední věc kolem okruhu. Myslím si, že slova paní primátorky Krnáčové byla docela jednoznačná, která řekla, že by byla ráda, aby budoucí primátor hlavního města se věnoval systematicky stavbě okruhu Prahy, protože když tak konat nebude, tak to nemusí být dotaženo do konce. A prakticky všichni, včetně zaměstnavatelů, zpochybňovali termín, kdy bychom se mohli svézt, to znamená 2025 2026 s tím, že to vypadá dost nerealisticky. Ale my samozřejmě budeme rádi, protože to pomůže všem, kteří dopravují se, ať už osobní, tak zejména nákladní dopravou, na všechny strany České republiky, protože pokud jede směr sever–jih, nebo východ–západ, musí narazit na neexistující pražský okruh.

Já si myslím, že rozhodně budeme pokračovat v těchto schůzkách, a i pan ministr Plaga, přestože má těch úkolů hodně, tak myslím, že ten směr tam byl řečen poměrně jasně. Teď jde o to, aby se sociální partneři sešli i ve spolupráci s Ministerstvem školství a našli jsme nějaký nový způsob, jak to uchopit, protože 19. 11. je tripartita, na které by už měly být předloženy nějaké první výsledky. Děkuji za pozornost.