Tisková konference po jednání V4, 14. října 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, přeji vám všem hezké odpoledne, dovolte mi, abych vás přivítal na tiskové konferenci po společném jednání předsedů vlády zemí Visegrádské skupiny. Za ČR tu srdečně vítám premiéra Petra Nečase, za Maďarsko pana premiéra Viktora Orbána a za Polskou republiku předsedu vlády pana Donalda Tuska a o úvodní slovo prosím předsedu české vády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, ČR předsedá V4 od července 2011 do června 2012 a pokračujeme ve spolupráci a kooperaci V4. Musím říci, k lítosti nás všech, zde stojíme pouze v trojici a velmi se těšíme na to, že na dalších jednáních opět budeme mít své slovenské přátele společně s námi. Protože nám opravdu chybí a my jsme se dnes shodli na tom, že i vzhledem k politickým okolnostem tohoto setkání, tak že se nám to nelíbí, že je nám lépe ve čtyřech a těšíme se na to, až opět ve čtyřech budeme. Dnešní summit se zaměřil na aktuální evropské otázky. Vyměnili jsme si názor na víceletý finanční rámec EU pro léta 2014-2020, který považujeme vedle řešení aktuálních problémů za klíčové téma evropské politiky. Chceme tu usilovat o co největší koordinaci v rámci V4. Co nás nejvíce spojuje je kohezní politika. Chceme silnou a efektivní kohezní politiku, která bude podporovat především konkurenceschopnost Evropy a Evropské unie v globální konkurenci, ale která zůstane i nadále ve svém hlavním cíli nástrojem, který má přispívat k podpoře méně rozvinutých států a regionů a současně přispívat tímto způsobem ke konkurenceschopnosti. V tomto duchu připravila ČR svou předsednickou deklaraci, která shrnuje naše základní společné zájmy v této oblasti, a v příštích týdnech společnou pozici dále rozpracujeme. Následující části jednání jsme se věnovali dalším tématům: energetice, západnímu Balkánu a Východnímu partnerství. U energetiky jsme se soustředili na rozvoj energetické infrastruktury, tedy na vzájemné propojení sítí v oblasti plynu, ropy, elektřiny v našem regionu. Především jsme se soustředili na vybudování severojižního plynového propojení. Zde bych chtěl připomenout, že letos jsme společně s panem premiérem Tuskem otevřeli interkonektor plynu mezi ČR a Polskem. Velmi intenzivně jsme mluvili o projektu Nabucco, na kterém máme společný zájem, a především jsme se zabývali problematikou energetického mixu, tedy dalšího rozvoje energetiky, aby naše země zůstaly konkurenceschopné, protože všechny země V4 se hlásí k tomu, že není jaksi správné ustupovat od jaderného programu a že bezpečné užití jaderné energie má zůstat součástí energetického mixu. V případě západního Balkánu jsme vyjádřili společnou vůli na rozšiřování EU do této oblasti, společnou podporu členství Chorvatska v EU, rozšiřování EU vnímáme jako rozšiřování pásma politické, ekonomické a sociální stability. Zabývali jsme se také problematikou Východního partnerství, zde bych chtěl ocenit společnou maďarskou a polskou práci v období jejich předsednictví, vynikající summit Východního partnerství ve Varšavě. Shodli jsme se na tom, že podporujeme prozápadní orientaci a politiku Ukrajiny. Na druhou stranu říkáme otevřeně, že si nedovedeme představit, že bychom hladce ratifikovali asociační smlouvu za situace, kdy je právní stav na Ukrajině takový, že právní systém nefunguje a kdy například bývalá premiérka Tymošenková je vězněna. To vytváří velmi vážné otazníky o tom, nakolik na Ukrajině jsou dodržována základní občanská práva. Společně jsme také vyjádřili znepokojení nad vnitřní situací v Bělorusku, kde autoritativní režim zcela porušuje základní občanská práva a svobody a my jsme vyjádřili společnou solidaritu s lidmi, kteří v Bělorusku usilují o to, aby zde byl zaveden standardní systém ochrany lidských práv a svobod. Čeká nás ještě pracovní oběd. To byla zkouška, jestli jste pozorní. Čeká nás pracovní oběd, kde budeme diskutovat aktuální témata, která budou příští neděli projednávána na ER.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, nyní prosím o vyjádření vás, pane premiére Orbáne.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Vážené dámy a pánové, nejdříve mi dovolte říci, že české předsednictví není pouze inovativní, jak vyplývá z těch nápisů, ale je zároveň i efektivní. Za to chci poděkovat panu premiérovi. Protože jsme dospěli i poměrně rychle k dohodě v nelehkých otázkách a dohodli se na dalších tématech, na kterých budeme pracovat. Děkuji. Také chci poděkovat panu Tuskovi, vnitřní politika náleží Polákům, ale nás se týká v tom smyslu, že polská strana je významným hráčem této spolupráce, aby Polsko bylo stabilní a v čele stála stabilní vláda a jsme rádi, že byly k tomu vytvořeny předpoklady. Blahopřeji, pane premiére. Co se týče nás, jsme tu ve třech, pokud tato skupina chce mít vliv na EU, tak je v našem zájmu, abychom byli co nejsilnější, takže doufáme, že příští summit bude v plném počtu. Ještě mi dovolte myšlenku o tom, v čem můžeme přispět jako V4 k řešení stávající krize EU. Všichni mluví o tom, že členské státy ji musí vyřešit co nejdříve, s tím souhlasíme. Zároveň vím, že každá krize jednou skončí a státy V4 musí myslet i na období, které přijde po krizi, a musíme se ptát, v čem budeme muset přispět k síle EU, až překonáme tu krizi, abychom se mohli věnovat i další perspektivě a vidím, že to naše dnešní jednání, ve třech, máme přinést pro Evropu jednak politickou stabilitu, protože tento region je pod pevnými vládami. Další je ekonomický růst, protože máme dobré šance, že země V4 budou motorem ekonomického růstu. A co se týče dalšího našeho přínosu, co se týče oblasti Balkánu i Východního partnerství. Všichni čtyři jsme dali takový závazek, sám si myslím, že ta Visegrádská spolupráce je dobře fungující a stává se spoluprací evropského významu a budeme moci přispět k posílení celého našeho kontinentu. Děkuji panu premiérovi, že nás pozval a mohl jsem se účastnit tak skvělého jednání. Děkuji.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Vážení pánové premiéři, dnešní setkání na pozvání pana premiéra Nečase v Praze potvrdilo smysl aktivit našich zemí ve V4. Rovněž hospodářská situace V4 a stabilita v této oblasti, která je větší než v mnoha více rozvinutých regionech světa, vede k tomu, že reputace V4 a význam našeho hlasu v rámci EU roste. A jsem přesvědčený, že bude růst i v nejbližších měsících v Evropě. Chceme využít silnou pozici naší skupiny a schopnost mobilizovat jiné země v regionu kolem V4 a chceme to využít ve prospěch silných a rychlých a zodpovědných rozhodnutí celé EU. Rozhodnutí, která umožní vyvést Evropu zpátky na rovnou cestu. V nejbližších dnech a týdnech budou klíčové okamžiky v boji s krizí v Evropě i eurozóně. Krize v ní může označovat i krizi pro celou Evropu a pro celý svět. Proto nejen Slovensko, jehož premiérky jsme se nedočkali u stolu, ale i další tři země budou vyvíjet úsilí, abychom dospěli k rychlým a zodpovědným rozhodnutím. Chtěl bych zdůraznit, že pokud jde o energetickou bezpečnost, což je otázka, která je stálým znakem V4, jsme dnes získali jasné porozumění, došli jsme ke shodě ve vztahu k jednotlivým odvětvím energetiky, pokud jde o produktovody a domníváme se, že V4 může hrát významnou roli ve vytváření celoevropské politiky energetické bezpečnosti. Je to tím důležitější, že jsme svědky střetu zájmů v Evropě, pokud jde o energetiku, a proto rozhodný hlas bude v Evropě důležitý a potřebný. Imponující je také naše shoda, solidární myšlení, pokud jde o rozšiřování EU v balkánském kontextu. Jsme připraveni podpořit evropské aspirace všech balkánských zemí a stejně solidární jsme i v podpoře proevropských kroků v zemích Východního partnerství. S tím, že jasně deklarujeme, že nejdůležitějším evropským standardem je ochrana lidských práv, práv člověka a občana, a proto dokud bývalá premiérka Tymošenková sedí ve vězení, těžko zde hovořit o plnění evropských standardů z pohledu Ukrajiny. Ačkoliv ty rozhovory o přidružení jsou na dobré úrovni, ale budeme důslední v této záležitosti, zavazuje nás k tomu naše historie.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji i vám za vyjádření, pane premiére. Dámy a pánové, nyní je prostor pro několik otázek. První Jan Flemr, AFT.

AFT: Chtěl jsem se zeptat, vaše země se při vstupu do EU zavázaly přijmout euro. Chtěl jsem vás poprosit, jestli byste mohli být trošku konkrétnější k té současné situaci v eurozóně, k poslednímu vývoji, myšlence fiskální unie, myšlence posíleného dozoru nad veřejnými financemi a třeba i nad tím co říkal pan Barroso, že by bylo dobré změnit rozhodovací proces směrem k většinovému systému? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych zdůraznil, že ČR má silný zájem na stabilitě eurozóny, jsme s ní velmi silně ekonomicky propojeni jako malá, otevřená, proexportní ekonomika. 70 % našeho zahraničního obchodu směřuje do eurozóny, tak máme skutečně silný zájem na tom, aby eurozóna byla ekonomicky stabilní. Platí to, že ČR se hlasováním v referendu před vstupem do EU zavázala k přistoupení k euru. Já chci zdůraznit, že vláda pod mým vedením nestanovila a nestanoví datum přistoupení k euru a to minimálně ze dvou důvodů. Prvním je, že ČR nesplňuje v tuto chvíli konvergenční kriteria, aby mohla přistoupit, a tím druhým a říkám otevřeně důležitějším důvodem je, že projekt eura se výrazně mění proti první polovině minulého desetiletí. Z monetární unie se stává transferová a dluhová unie a samozřejmě nyní je nezbytné vyčkat, kam se eurozóna bude vydávat dál. Podporujeme taková opatření, která vedou k větší fiskální disciplíně a vymahatelnosti pravidel, která se týkají fiskální disciplíny. Na druhé straně si nemyslíme, že útěk ke stále hlubší integraci je řešením stávajících problémů.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Nikdy jsem nemyslel, že co se týče eura, budu na společné platformě s premiérem ČR. Plně souhlasím s tím, co řekl on. Jen bychom měli nahradit název ČR na Maďarsko a platí i pro nás každá jeho věta. Naše ekonomika není natolik silná, aby byla schopna připojit se k euru, my se tímto nezabýváme. Je důležité, že v rámci eurozóny vznikala rozhodnutí, která se sejdou s pozitivním ohlasem v zemích, které jsou kandidáty na vstup. Nebudeme záviset na těch, kteří bez ohledu na nás změnili pravidla vstupu. Jsme proti tomu, aby se EU dělila na země eurozóny a země EU, protože mezi nimi musí být propojení, vazba, protože díky této vazbě může posílit i předpoklad pro přístup Maďarska. Souhlasím s panem premiérem v tom, že je v zájmu Maďarska, aby eurozóna zvládla co nejdříve tu krizi, protože tento výsledek by měl pozitivní dopad i na maďarskou ekonomiku.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Jednoznačně mohu potvrdit to, že polská vláda má zájem o přistoupení Polska do eurozóny. My jsme rozhodnuti, aby Polsko přistoupilo ke společné měně, jsou nezbytné podmínky, o tom hovořil český premiér. Polsko musí splňovat kriteria, která jsou definována, my je dnes nesplňujeme, ale rád bych dodal, že i eurozóna musí splňovat kriteria, ke kterým se zavázala. Jedním ze zdrojů dnešní krize je to, že některé státy nesplňovaly kriteria. Eurozóna se stane oblastí bezpečné měny v okamžiku, kdy jak ti, kteří aspirují na členství, ale i současní členové splňují tato kriteria. A proto otázka o budoucnosti eurozóny je otázkou, která má směřovat ne k těm, kteří hodlají přistoupit, ale k těm, kteří jsou účastníky této zóny a ne vždy se zodpovědně chovali a dovedli jí k této situaci. Jsme přesvědčeni o tom, že bychom si všichni přáli integrovanou Evropu, která podléhá stejným pravidlům. Jedná se o Evropu, která by měla vyžadovat splňování kriterií všemi členy. Ale rádi bychom, aby se splňování těchto kriterií týkalo všech, všichni musí splňovat maastrichtská kriteria, aby eurozóna byla tak atraktivní, jako v okamžiku jejího vzniku. Jsem přesvědčen, že se této chvíle dočkám, kdy všichni budeme členy společné měny.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, Maďarská tisková agentura.

MTA: Dobrý den, V4 silně podpořila asociaci balkánských zemí k EU. V poslední době vznikly problémy, Chorvatsko je jinde. Naposledy v Srbsku, co se týče restitučního zákona, rád bych se zeptal pánů premiérů, jaký je postoj vaší země k těmto problémům? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Mohu potvrdit, že je společným zájmem všech našich zemí, aby se EU rozšířila směrem do oblasti západního Balkánu, protože je to rozšíření pásma stability d oblasti, kde před 10-15 lety lidé umírali a utíkali ze svých domovů, bombardovalo se a podobně. To je věc, která má svůj celoevropský význam. Je to region, se kterým V4 sousedí a je to i tento zájem. Pevně věříme, že případné bilaterální problémy, které se vyskytnou, tak budou vyřešeny jednáním, aby tyto země mohly získat kandidátský status a posléze členství. Já jsem jen své kolegy, kteří jsou velkými fotbalovými fanoušky, upozornil, že my vyčkáme na výsledek kvalifikace ČR:Černá Hora a k této zemi budeme přistupovat podle výsledku fotbalového utkání a oba dva moji kolegové jako fotbaloví fanoušci pro to vyjádřili pochopení.

Viktor Orbán, předseda vlády Maďarské republiky: Co se týče pozice Maďarska, musím připomenout, že vznikly určité problémy, ale nevzpomínám si na období v maďarské historii, kdy by nebyly. To s námi neotřásá. Ale jinak si myslím, že ty potíže tu jsou proto, abychom je řešili a překonali a učiníme vše, je třeba řešit potíže, aniž bychom ustoupili z pozice evropských hodnot.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Maďarské a polské předsednictví vynaložila spoustu úsilí k tomu, abychom se dostali mimo hesla a slogany. Zejména pokud jde o region západního Balkánu. Proto si musíme uvědomovat, jak velký kus práce jsme udělali a měli bychom se umět radovat. Tento rok bude klíčový. Chorvatsko podepíše přístupovou smlouvu. Černá hora bude moci o sobě hovořit jako o kandidátovi, dále je velice dobré ovzduší pokud jde o ambice Srbska a Makedonie. Jsem přesvědčen o tom, že Maďarsko s naší pomocí dovede najít klíč k řešení tohoto problému. Všichni, kteří aspirují do EU, musí se chovat v souladu s těmi kriterii. Chápeme zde pochybnosti Maďarska. Budeme se snažit ovlivnit naše balkánské partnery, aby se snažili držet kriteria, i když jde o interní legislativu.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Poslední otázka, radio RMF.

RMF: Povedlo se odblokovat tu podporu, která by měla směřovat těm nejchudším občanům EU? Pan Komorowski o tom hodlá hovořit na prvním zasedání Sejmu, líbí se vám ten nápad?

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Hovořili jsme s panem premiérem Nečasem o možnosti dealokace toho programu, který umožňuje využívání evropských prostředků ve prospěch nejchudších, například na programy pro zajištění výživy. My k tomu přistupujeme vážně. Český premiér taktéž, já jsem přesvědčen, že do několika dnů budeme vědět, jaké je definitivní rozhodnutí. Pokud jde o naši interní otázku, pan prezident mnohokrát mne informoval před volbami i během našich setkání, že bude podporovat a přesvědčovat a popohánět ve všem, co považuje za věc dobrou pro Polsko a já mu budu vděčen a budu taktéž velice poslouchat projev pana prezidenta, je to šance pro Polsko v této krizové době. Je dobrou věcí, že politici, kteří plní klíčové úlohy ve státě, si rozumí. Každá dobrá rada, která je naplněna vůlí, to nám může pouze pomoci.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Páni premiéři, děkuji vám za vaše vyjádření, vám, dámy a pánové, děkuji za pozornost. Přeji hezký den.