Tisková konference po jednání vlády, 10. srpna 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Hezké odpoledne, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítal na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády, vítám zde předsedu vlády Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska. O úvodní slovo prosím předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnešní vláda ČR projednala několik desítek bodů ve všech třech částech. Já bych zmínil 4 z nich, které považuji za zásadní. V prvé řadě vláda schválila návrh zákona o finanční správě, který představuje druhou etapu institucionální reformy daňové správy, nahrazuje nynější zákon o územních finančních orgánech, tedy, že se přejde k systému, kde bude vytvořena finanční správa ČR se svým generálním ředitelstvím, 14 finančními úřady na základě krajského principu a tyto budou zřizovat svá územní pracoviště. Představuje to transformaci stávajícího systému včetně toho, že bude zřízeno jedno odvolací finanční ředitelství a pak specializovaný úřad pro velké daňové subjekty nad 2 miliardy korun. Šéfa této finanční správy bude na návrh ministra financí jmenovat vláda, bližší podrobnosti k tomu řekne pan ministr financí. Stejně jako k návrhu zákona o celní správě, který vychází ze stejných principů, tedy přechod k dvoustupňovému systému řízení a organizační struktuře na základě krajů. Další návrh zákona, který se týká zřízení jednotného inkasního místa, s tím souvisejících změn zákonů, to vláda přerušila po rozpravě na 2 týdny, abychom měli možnost jednat o tomto návrhu se sociálními partnery na tripartitě příští týden a aby byly vyrovnány některé připomínky. Co se týče dalšího důležitého návrhu, který považuji za nutné zmínit, to je návrh věcného záměru volebního zákona. Zde chci zdůraznit, že by se jednalo o jeden volební kodex, do kterého by byly zahrnuty všechny volební zákony a typy voleb, které u nás máme, případně budeme mít. Vláda se rozhodla tento bod přerušit do 31. 12. s tím, že tu chceme dosáhnout širší dohody politických stran i proto, že každý volební zákon musí být schválen oběma komorami parlamentu. Tedy sněmovna nemůže přehlasovat senát, a proto byla pověřena paní místopředsedkyně vlády Karolína Peake, aby vytvořila pracovní skupinu ze zástupců všech demokratických poslaneckých klubů, zástupců ministerstva vnitra, LRV a ministerstva spravedlnosti, kteří by měli vytvořit jakési základní politické zadání pro tvorbu tohoto volebního zákoníku s tím, že v tuto chvíli není rozhodnuto o některých věcech dílčího charakteru - typu, zda při volbách v hlavním městě Praze postupovat jako při komunálních volbách, což je stávající systém, nebo jako ve volbách krajských, to vyžaduje politické rozhodnutí, to není úřednické rozhodnutí. Stejně ale není rozhodnuto systémově o některých typech voleb, zda například bude přímá volba prezidenta, zda se v malých obcích bude volit starosta přímo a podobně, to jsou aspekty, které musí být projednány na politické úrovni. Musí být k nim přijato politické rozhodnutí a musí být tedy dosaženy na základě širšího politického konsenzu. Tolik k bodům, které považuji z dnešního dlouhého programu za stěžejní a požádám pana ministra o další informace o třech zákonech, které jsme projednávali v úvodu jednání vlády.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dobré odpoledne, jen velmi stručně. Všechny ty tři zákony, kterými bylo zahájeno jednání na vládě, tedy o finanční a celní správě i zákony, které se vztahují k jednotnému inkasnímu místu, jsou velmi úzce provázány. První dva jsou organizačními předpoklady, aby mohlo JIM fungovat, ten třetí, to je ona samotná hmota, tedy změna daňové legislativy. Je velmi důležité, aby byly projednány a schvalovány v tomto pořadí, protože na sebe navazují. Je klíčové, aby nejprve byly schváleny ty organizační a teprve se znalostí znění těch organizačních byla pak schválena ta hmota samotná, případně, aby některé změny, které může sněmovna udělat, byly promítnuty. U zákona o finanční správě, základní změna je přechod na modernější stupeň řízení oproti stávajícímu kostrbatému a do posledního pracoviště v zákoně definovanému uspořádání, kdy připomenu, že současná struktura je jedno generální ředitelství, 8 finančních ředitelství a 199 finančních úřadů. Všech 199 finančních úřadů je definováno v zákoně, to znamená, jakákoliv změna, která by směřovala k vyšší efektivitě této struktury, by musela být schválena změnou zákona, je to tedy těžkopádná a v podstatě těžko řiditelná struktura, protože jakoukoliv restrukturalizaci je možné provést jen změnou zákona, tedy poměrně dlouhou legislativní cestou. Generální ředitelství samozřejmě zůstává jedno, bude 14 finančních úřadů a ty budou mít svoje detašovaná územní pracoviště, která budou moci být pružně měněna, posilována, přesouvána, podle aktuální potřeby efektivního výběru daní. Vždy tu strukturu organizační nebude definovat zákon, ale bude definovat ministr podzákonnou normou, vyhláškou, kterou stanoví strukturu těch územních pracovišť. Aby byla posílena jednotná jurisdikce výkladu zvlášť obtížných případů jako banky, pojišťovny, velké korporace, tak pro ně bude zřízen jeden specializovaný finanční úřad, který soustředí odborné kapacity a zajistí jednotnou jurisdikci pro tyto mimořádně složité a obtížné případy u takto velkých a složitých daňových subjektů. Zrcadlově k této dvoustupňové struktuře finanční správy bude ustanovena také celní správa, je tam tedy dvoustupňové řízení GŘC, celní úřady. Samozřejmě, že ta reorganizace směřující k JIM musí vykazovat větší efektivitu i úsporu provozních nákladů. Tím třetím základním zákonem je ona novela zákona o dani z příjmu, o sociálním pojištění, i o zdravotním pojištění, novela zákonů směřující k JIM, kdy se kompletně mění systém přímých odvodů. Nebudu zde opakovat, co jsem již několikrát prezentoval na tiskových konferencích, vláda, když poprvé projednávala tuším v červenci tento návrh zákona v tripartitě, přislíbila sociálním partnerů, že zpracuje některé jejich připomínky a náměty, než ho definitivně schválí, bude ho v tripartitě projednávat ještě jednou. Bylo důležité tyto zákony rozjednat najednou, protože spolu souvisí. Je důležité splnit slib sociálním partnerům. Tripartita bude 18. srpna, tedy vláda rozjednala, 16. srpna, pardon, pak projedná ještě jednou tento návrh na tripartitě a týden poté na vládě tento návrh zákona definitivně uzavře. V podstatě tu naplňujeme, pracujeme na obou ze tří základních pilířů daňové reformy, opět si dovolím připomenout, že má tři základní pilíře, reformu instituce, procesu a reformu legislativy. A reforma procesu je svým způsobem dokončena, to je nový daňový řád, reforma instituce je sdružení správy přímých odvodů do JIM a reforma legislativy je reforma příslušných zákonů. Děkuji.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji také, dámy a pánové, pokud máte doplňující otázky, prosím.

Aktuálně.cz: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat k daňovým zákonům, bude, kromě jednání na tripartitě, bude ještě koaliční jednání na K9? Narážím na to, že VV měly problémy s těmi daňovými výhodami, benefity a podobně. A na pana premiéra, rád bych se zeptal, jak jste posílal to prohlášení ohledně pana Bátory, zda to tím končí či zda budete s ministrem školství o tom jednat? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu tou druhou otázkou, samozřejmě že jsem o tom s panem ministrem mluvil a budu mluvit i nadále, protože tu věc nepovažuji za věc, nad kterou lze mávnout rukou. Co se týče dalších jednání, samozřejmě standardní procedura je, že klíčovým orgánem je vláda, v případě, že se objeví nějaký politický problém, který nebude možné vyřešit na úrovni vlády, tak mohou následovat i další postupy jako jednání K9.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já k tomu mohu pouze dodat, že definitivní stanovisko VV k jakémukoliv reformnímu zákonu je vždy do poslední chvíle naprosto otevřené.

MfD: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat v souvislosti s JIM, jak dopadla studie společnosti Delloite? Na jednání tripartity v minulém týdnu zaznělo, že reforma, respektive JIM, nedoporučuje zřídit v roce 2013, ale později a navíc se uvedlo, že by to mohlo uspořit až 2500 míst a stát 3 miliardy, jestli byste k tomu mohl, pane ministře, říci, jestli to skutečně tak je či zda to doporučení přijmete a v jakém rozsahu? Druhý dotaz, stihne se zdanit hazard, vzhledem k tomu, že jste odložili schválení daňové reformy o 14 dní, jestli to půjde stihnout v těch procedurách?

Miroslav Kalousek, ministr financí: My jsme neodložili schválení daňové reformy o 14 dní, podle legislativního plánu vlády má být tento zákon na řádné schůzi, která začíná 28. září a tam zcela jistě tento návrh zákona bude, bez ohledu, zda bude schválen teď nebo za 14 dní. To není odklad legislativního plánu, ten termín je dodržen a na zářijové schůzi sněmovny tento zákon bude projednáván. Logicky do značné míry závisí na postoji senátu, ale i po kritické cestě, pokud se koalice rozhodne k mimořádné schůzi sněmovny a zkrátí lhůtu v zákonem povolené době, tak to stihnutelné je.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Termíny jsou stihnutelné, aby první čtení proběhlo na konci září, druhé a třetí v polovině listopadu a tím pádem hlasovat o vráceném návrhu ještě před Vánoci.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Co se týče té studie proveditelnosti, já jí beru velmi vážně. My stále pracujeme s termínem 1. 1. 2013. Studie proveditelnosti to zcela nevylučuje, upozorňuje na jistá rizika, protože to je bezprecedentní transformace, tak jsme víceméně na kritické cestě, to si uvědomujeme. Zatím nás to neodvrací od termínu 1. 1. 2013 při vědomí, že tam máme dlouhou roční legisvakanci, pokud by se některá ta rizika stala reálnými, je možné uvažovat o tom ročním prodloužení, protože v takovém případě má kvalita přednost před rychlostí, ale zatím se stále držíme té kritické cesty.

Mediafax: Já bych se zeptal pana ministra Kalouska, do dneška, pokud se nepletu, byl termín, kdy vám všichni správci kapitol rozpočtu měli dát své rozpočty, tak jestli tento úkol splnili. Vy byste pak měl vést jednání o těch kapitolách, kdy bude prostor pro případné ještě přehození peněz z jedné na druhou stranu, což vypadá, že u MŠMT by to peníze navíc chtělo? A pana premiéra bych se zeptal, jestli sleduje situaci ve Velké Británii, jestli nemá obavy, že v budoucnu v důsledku vládních reforem by se ten neklid mohl přenést do ČR?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Ministr financí nemá samozřejmě žádnou pravomoc přeřazovat peníze z jedné na druhou stranu. Může a musí projednat s jednotlivými správci kapitol jejich kapitoly, probrat jednotlivé položky, je možné zohlednit některé mandatorní výdaje, které zohledněny nebyly, a předložit vládě doporučení k některým úpravám, ale konečné rozhodnutí o tom, zda některé kapitole se navýší či jiné ubere, nemůže ministr financí, logicky jenom vláda a i ta může pouze doporučit poslanecké sněmovně, protože ta má definitivní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: S tím, že vy jste řekl, že MŠMT chce více, já bych byl přesný, všechna ministerstva by chtěla více. To je realita. Nicméně i z hlediska nominální výše výdajové strany rozpočtu, zde je nezbytné zmínit to, že držíme konstantní úroveň výdajové strany státního rozpočtu z hlediska nominální výše, již příští rok to bude třetí rok za sebou, takže to je důležité, že to demonstruje úspornou politiku vlády. Co se týče situace ve Velké Británii. Já jsem přesvědčen, že situace v České republice není pravděpodobná, skutečně bych tady nechtěl zaujímat nějaká dalekosáhlá stanoviska, zda se jedná o nějaký sociální výbuch nebo o docela obyčejné rabování a záminky k provedení velkých loupeží a krádeží například v obchodech s drahou elektronikou a podobně, to bych skutečně nechal na konkrétních analýzách, které se budou zabývat tím, co se děje ve Velké Británii. Ale když použiji jiného příkladu, tak samozřejmě všichni vědí, že například britští fotbaloví fanoušci mají trošku militantnější chování než čeští fotbaloví fanoušci, čili jestliže jsme něco viděli na britských stadionech, tak to automaticky neznamenalo, že to bude i na českých stadionech.

ČTK: Já jsem se chtěl zeptat, s tím odložením volebního kodexu na konec roku, které volby podle té nové normy už by se měly odehrát? Jak dalece se odkládá i účinnost?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že všechny volby, které u nás probíhají, mají svoji legislativní podobu, teď se jedná o to, zda přibude další část, která se týká přímé volby prezidenta, případně přímé volby starostů v obcích. Cílem tohoto zákoníku je právě roztříštěné úpravy, které jsou pro každé volby v jiném zákoně, shrnout do jednoho zákoníku, protože celá řada věcí je tam společných, především procedurálně a procesně a jen se opakují ve 4 či 5 zákonech. To je hlavní smysl zpracování tohoto zákoníku. Nikdy se nepředpokládalo, že by nějaké volby ještě v tomto volebním období proběhly podle tohoto zákoníku.

TV Prima: Dobrý den, já navážu, počítáte s tím, že by se stihla změna Ústavy k 31. 10., aby mohla být přímá volba prezidenta? Druhá věc, které zástupce pošle ODS, bude to ta samá skupina, která byla u přímé volby prezidenta? A pak se omlouvám, druhou otázku, do novely zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou předkládalo ministerstvo zdravotnictví, aby se upravovala terminologie, se vloudil přílepek, který znemožňuje, nenutí úřady zveřejňovat odměny a informace o platech úředníků, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu. V tomto směru budete nějak apelovat, aby se tento přílepek neschvaloval, protože vláda chce přijmout zákon o přílepcích? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že toto se nejedná o přílepek, přílepek je ve chvíli, kdy v druhém čtení otevíráte zákon, který původním návrhem zákona otevřen nebyl. Toto je původní návrh zákona, v tomto případě se o přílepek nejedná. Určitě jste zaznamenali z médií, že pan poslanec Vidím je domluven s ministerstvem vnitra na konkrétním pozměňovacím návrhu v průběhu druhého čtení, který by tento problém vyřešil. Prezidentská volba, já jsme přesvědčen, že je stihnutelná, bude-li vůle k politickému kompromisu. Já jako člověk, který nikdy nebyl bojovník za přímou prezidentskou volbu, tak respektuji koaliční dohodu a prohlášení a budeme usilovat o to, aby ta věc byla naplněna již při volbě dalšího prezidenta, který nastoupí v roce 2013.

Reuters: Já mám otázku na pana premiéra i pana ministra, vzhledem k vývoji světové ekonomiky, jestli česká vláda necítí potřebu nějak upravit reformní plány anebo korigovat výhledy ekonomiky?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu tím, že pro nějaké korekce výhledů české ekonomiky, toto je předčasné, ekonomický růst v ČR je tažen přebytkem zahraničního obchodu, těžko odhadnout, jak se bude vyvíjet poptávka po českém zboží a českých službách, jednalo by se o jisté věštění. Co ale podle mého názoru je zásadnější, já musím říci, že ten vývoj, který probíhá, jen potvrzuje nutnost pokračovat v politice konsolidace veřejných financí, snižování schodků veřejných financí. Já bych sám za sebe řekl, že spíše by měl vést k razantnějšímu tempu snižování těchto schodků jako kroku, který demonstruje razantně politiku této vlády, která chce vyrovnat veřejné finance a mít je v roce 2016 či dříve bez deficitu. Já jsem přesvědčený, že spíše než o přehodnocení cílů bychom se měli bavit o rychlejším tempu příslušných změn včetně rychlejšího tempa snižování schodku.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já jen navážu, abychom si uvědomili ten rozdíl mezi tou střednědobou perspektivou a krátkodobými prioritami. V perspektivě prvořadou prioritou této vlády jsou strukturální reformy, ať už ekonomicko-sociálních systémů či pracovního trhu. Kdyby byly provedeny teď, tak jejich reálný dopad do ekonomiky nelze předpokládat dříve než za tři roky, to je logická setrvačnost účinků. My jsme v situaci, kdy každý den musíme být povinni očekávat otřes, který nikdo nepredikuje, ale vzhledem k situaci se může stát. V té krátkodobé perspektivě podle mého názoru je hlavní povinností vlády, a vážím si stejného pohledu a podpory premiéra, jediné co vláda může udělat je co nejvíce a rychleji tlačit deficity směrem k nule, aby činila zemi co nejméně závislou na financování z dluhu a dělat vše proto, aby se nestalo, že by růst mezd předběhl růst produktivity práce, to jsou dvě věci, které jsou pro bezpečnost ekonomické stability daňových poplatníků to nejdůležitější. V obou dvou případech je to přesný opak toho, co by si přály odbory.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, poslední otázka.

iDnes.cz: Dobrý den, vy jste zmínil, že nemůžete mávnout rukou nad tím, že pan Bátora zůstává ve vysoké funkci, řekl jste, že jste mluvil s ministrem školství, jak ho pan Dobeš před vámi hájil a co budete dělat, pokud ta ochrana nad panem Bátorou bude pokračovat a budou pokračovat jeho aktivity a mediální prohlášení, například, že sexuální orientace odpovídá i politické orientaci a podobná vyjádření?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já musím říci, že jsem řekl, že nelze mávnout rukou nad jeho výroky, nikoliv nad tím, kde momentálně působí. Co jsem řekl, řeknu panu ministru školství, to není věcí, abych to sděloval prostřednictvím tiskové konference.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za pozornost, na shledanou.