Tisková konference po jednání vlády, 13. listopadu 2013

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám Vás na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády České republiky. S výsledky toho jednání Vás seznámí pan premiér Jiří Rusnok a doplní ho ministr dopravy Zdeněk Žák. Prosím pana premiéra.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak, krásné poledne, dámy a pánové. Před malou chvílí skončilo pravidelné zasedání české vlády. Dnes byl program poměrně krátký. Nicméně na začátku bylo poměrně dlouhé jednání o některých rámcových pozicích, které se týkají evropských agend. K tomu se můžeme případně dostat v diskuzi, nebylo tam myslím nic zajímavého, ale byly to věci technické někdy složitější. V samotném zasedání vlády jsme se zabývali návrhem zákona, kterým se mění zákon o obalech. To je norma významná v oblasti životního prostředí. Ta novela, která je předkládána, je novelou transpoziční. To znamená, existují nové evropské předpisy, které musíme splnit a implementovat do našeho právního řádu. A termínu pro tu transpozici již bohužel uplynuly v souvislosti, samozřejmě, s rozpuštěnou sněmovnou nemohlo být toto zvládnuto včas. Takže jsme tuto novelu projednali a schválili a posíláme ji do Poslanecké sněmovny, abychom ten rest, který vůči této záležitosti máme, abychom jej srovnali. Dále tam byla důležitá dopravní sektorová strategie, tak zvaná druhá fáze. O tom, potom možná pan ministr dopravy. Je to v podstatě koncepční materiál, jakým způsobem se má rozvíjet celková dopravní síť v České republice a je to materiál, který podmiňuje další kroky v oblasti státního rozpočtu, fondu dopravní infrastruktury, ale zejména pak přípravy čerpání příslušných evropských fondů v novém programovacím období. Projednali jsme také informaci o stavu a způsobu plnění úkolů obsažených ve strategii vlády v boji s korupcí i n a období let 2013 a 2014. To byl materiál, který vychází z usnesení přijatého minulou vládou a v podstatě monitoruje, jak jsou jednotlivé úkoly plněny. Projednali jsme také dotační programy v zemědělství pro rok 2014. To je opět nezbytný formální krok k tomu, aby příslušné programy mohly být vyhlašovány a také schváleny na úrovni jak Poslanecké sněmovny příslušného výboru tak ministerstva. Z dalších věcí bych asi zmínil záležitost, která se týká ustavení hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek uchazečů u nadlimitní významnou veřejnou zakázku. To je konkrétně rekonstrukce hlavní historické budovy Národního muzea. Je to věc, která už pokračuje poměrně dlouho. Za minulé vlády vlastně tato soutěž byla vyhlášena a teď je třeba ji dokončit, protože ten stav historické budovy Národního muzea je žalostný. Peníze na to v rozpočtu ministerstva kultury jsou vyčleněny. Tak, tolik snad ode mě. Jestli chce pan ministr stručně ke svému bodu, tak prosím.

Zdeněk Žák, ministr dopravy: Já aspoň jenom velmi krátce. Ač se to může zdát být neuvěřitelným, tak český stát v uplynulých 20 letech budoval svou dopravní infrastrukturu bez klíčového strategického dokumentu, který by určoval priority českého státu v této oblasti. My jsme jako ministerstvo dopravy urychleně ve dvou fázích předložili dva ty klíčové strategické dokumenty. Tím prvním, který vymezoval priority českého státu, tu obecně byla dopravní politika. Na dnešní vládě jsme diskutovali velmi obsáhlý materiál jdoucí jak věcně tak finančně daleko do větších podrobností. Diskutovali materiál druhý, tak zvané dopravní sektorové strategie. Přes složitý název tento materiál v podstatě naznačuje to, jaké priority má český stát ve správě a výstavbě své vlastní dopravní infrastruktury, a to jak ve vazbě k českému státnímu rozpočtu, tak k čerpání z evropských fondů. Je zároveň základní nebo jednou ze základních podmínek pro to, abychom vůbec mohli čerpat v rámci druhého programovacího období. Evropské fondy vymezuje věcně, co z těch staveb je klíčové pro český stát a jeho dopravu a co jsou priority v rámci nově budovaných evropských sítí. Velmi podstatné je to, že tímto materiálem jsme splnili další ze slibů, že budeme definovat kritickou mezní hodnotu investic, které potřebujeme ke správě a udržení české dopravní infrastruktury. Vy, kteří k nám chodíte na tiskové konference na ministerstvo dopravy to znáte, že tato částka má být součástí toho tak zvaného vzorce, který určuje potřeby české dopravní infrastruktury a to číslo je ve výši 70 miliard korun ročně. Jako poslední věc bych tady obrátil Vaši pozornost na několik faktů. Tato vláda, když zdědila po své předchůdkyni návrh státního rozpočtu, tak v něm ta částka určená na rozvoj dopravní infrastruktury byla 37 miliard korun, nám se podařilo, aniž bychom narušili tu celkovou strukturu státního rozpočtu, najít pro rok 2014 částku 71 miliard korun, takže jsme byli první vládou, která dokázala najít prostředky pro to, aby se tento stát za účasti Evropské unie dokázal postarat o svou vlastní infrastrukturu. Nicméně stejně tak je třeba říci, že výhledy pro rok 2015 a 2016, které vychází z těch koncepcí bývalých vlád už jsou opět chmurné a zůstává to takovou hozenou rukavicí této vládě, jakékoliv své nástupkyni. Děkuji.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já děkuji pánům za shrnutí z jednání vlády a poprosím o Vaše dotazy. Děkuji. Já poprosím kolegu, tady začneme od předu. Děkuji.

Aleš Jasnovský, Česká tisková kancelář: Dobrý den, pane premiére, měl bych na Vás jeden dotaz ohledně čtvrtečního kroku ČNB – devizových intervencí. Jak ji hodnotíte, a zda se i tento dotkne nějak třeba revize státního rozpočtu. Bude se muset něco upravovat, nějaké parametry, protože to samozřejmě ovlivní vývoj té ekonomiky. Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak, já bych chtěl zdůraznit, že ČNB je ve výkonu své funkce, to znamená provádění měnové politiky a dalších úkolech, které jí přísluší v oblasti finanční stability dohledu nad finančním trhem. Je orgánem zcela nezávislým na vládě, orgánem, který má tuto nezávislost potvrzenu dokonce v Ústavě. Čili to zcela respektuji. Pokud jde o věcnou část tohoto rozhodnutí, já důvody, které vedly ČNB k tomuto kroku chápu, myslím, že jim rozumím, a mám plnou důvěru v kroky, které bankovní rada a vedení ČNB v tomto směru činí. Chápu také pobouřlivou reakci publika a veřejnosti, ať už odborné nebo laické, protože je to krok neortodoxní, možná pro mnohé velmi překvapivý, byť ČNB opakovaně, zhruba tak tři čtvrtě roku už avizovala, že je vysoká pravděpodobnost, že k takovému kroku bude muset přistoupit. Z hlediska ekonomického dopadu, já myslím, že to je krok, který ve krátkém a zejména středním období několika let české ekonomice prospěje. Došlo de facto ke zvýšení české konkurenceschopnosti o řádově těch nějakých pět procent. Vyjádřeno ke vztahu k euru, mělo by to tedy posílit jak české výrobce, kteří exportují, protože budou mít možnost inkasovat za svůj export více korun. Nicméně významně by to mělo posílit také výrobce, kteří neexportují, ale střetávají se s zahraniční konkurencí na domácím trhu, to znamená, to jsou vlastně i výrobci potravin, jiného spotřebního zboží, pokud ještě takoví výrobci v České republice v některých oborech existují. Samozřejmě, že to má nějaké doprovodné efekty, i ty se podle mého názoru přeceňují, vzpomínám si na vývoj v minulých dekádách. Pohyby kurzů řádově do pěti procent tady už byly několikrát a nikdy to žádnou zásadní inflační vlnu neznamenalo a nebude to znamenat ani tentokrát. Ta inflační vlna je tlumena velmi výrazně, obecně nízkými inflačními očekáváními, které dnes panují nejen v České republice, ale i v Evropě, velkou konkurencí, která panuje na domácím trhu v České republice. Takže myslím, že některá ta očekávání, vyjadřovaná v médiích, jsou poněkud přehnaná. A že ta situace se brzy velmi uklidní z tohoto pohledu. Z pohledu rozpočtu, podívejte, rozpočet mimo jiné trpí velmi tím, pokud je nulová inflace téměř nebo deflace, protože DPH, ale i jiné daně se odvíjejí od cen výrobků a rozpočtu de facto vždycky prospívá určitá míra inflace. Takže z tohoto pohledu tento krok nijak náš návrh rozpočtu neohrožuje, dokonce bych řekl že jeho robustnost ve smyslu odhadu, který jsme činili před několika týdny a na kterém jsme stavěli ten rozpočet, se posílila díky tomuto kroku ČNB, protože já očekávám, že dojde k vyššímu ekonomickému růstu, byl bych spíše odhadu, který má ČNB, který má, tuším, někde na hranici dvou procent, možná mírně přes, my jsme stavěli rozpočet, jak známo, na velmi konzervativním odhadu, řádově 1,3 procenta HDP reálně v příštím roce. Takže, v tomto směru myslím že nemusíme dělat žádné korekce a opravy. Samozřejmě, že nějakých dílčích ukazatelů v čerpání evropských fondů a tak dále se to dotkne, to je jasné. Protože tam pracujeme s konverzním kurzem eura a koruny, ale obecně já podporuji ten pohled ČNB, myslím, že oni skutečně neměli prakticky žádný jiný nástroj než devizové intervence a když se podíváte do světa, tak zase tak úplně výjimečné to není, de facto tento krok je velmi podobný kroku, který už před nějakým možná rokem udělala Švýcarská centrální banka, která řekla, že bude držet kurz, ať to stojí, co to stojí takříkajíc, na úrovni 1,2 švýcarského franku k euru. A tak činí, a neslyším, že by někdo pochyboval o tom, co dělá Švýcarská centrální banka. Takže já tedy patřím k té menšině zjevně, která podporuje kroky ČNB, které byly učiněny.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já děkuji. Já poprosím další dotazy z ČTK tady.

Šárka Dvořáková, Česká tisková kancelář: Dobrý den, pane premiére, já bych se ráda zeptala na jedno starší usnesení. Vláda 23. října podle programu, který je i na webu nebo podle těch schválených usnesení, schválila nějaké velvyslanecké posty a nějaké jmenování velvyslanců. Tudíž bych se chtěla zeptat, jestli byste mohl říct k tomu něco bližšího, pokud samozřejmě nemůžete říct bližší podrobnosti, třepa alespoň kolik velvyslanců jste schválili nebo jestli máte v plánu nějaké takovéhle usnesení přijmout třeba v tom, co Vám ještě zbývá. Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak, tento materiál jako obvykle byl ve vyhrazeném režimu. Takže já nemohu o jeho obsahu ani průběhu informovat. Pokud se vzpomínám, tak se jednalo spíš o nějaké technické doplnění toho, co bylo schváleno už někdy v létě. Teď si nepamatuji, kdy v té první velké várce těchto jmenování a odvolávání. Takže k tomu nemám žádný další komentář. Tyto věci neplánujeme, předpokládám, že už se jimi zabývat nebudeme. Nicméně pokud nějaká naléhavá potřeba vznikne a dohodne se na tom ministerstvo zahraničí se mnou a případně s Pražským hradem, si dovedu představit že ano, ale nic takového nemáme v plánu.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím televizi Prima.

Daniel Janoch, Televize Prima: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, co ještě určitě chcete stihnout do konce svého mandátu, co ještě máte v plánu?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak určitě se budeme zabývat, tak jak to činíme již průběžně, otázkou čerpání evropských fondů, zejména pak přípravou té dohody o partnerství, která je klíčovým dokumentem pro nastavení v budoucím období, programovacím. Na těchto věcech se intenzivně pracuje, na české straně se domlouvají další a další detaily potřebné k této věci. Dohodli jsme se také s kolegy a s ministry příslušnými, že připravíme ten tak zvaný akční plán, který se týká řešení otázky státní služby a příslušné legislativy s tím spojené. Takže očekávám, že někdy na začátku prosince budeme mít ve vládě rozhodovací materiál, který bude hovořit o hlavních principech, které podle našeho názoru by měl ten zákon obsahovat. V podstatě jsme se dohodli na tom, že by to měla být novela toho dnes platného zákona, nikoliv však účinného, který vzešel kdysi z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, tuším v roce 2002. A myslíme si, že poměrně všechno je to relativní stručnou novelou tohoto zákona, jeho určitou redukcí lze velmi rychle připravit kvalitní normu, kterou by mohl Parlament velmi rychle schválit, tak abychom naplnili jednu z těch podmínek, kterou nám klade Evropská komise vzhledem k novému programovacímu období. Jinak budeme řešit dílčí agendy, tak jak je život přinese, mezi nimi se samozřejmě mohou vyskytovat i některé návrhy zákonů, které nestihly svoji cestu dokončit v minulém období a jsou naléhavé, ať už, jako je ten dnešní případ zákon o obalech z hlediska transpozice evropské legislativy nebo z nějakých jiných naléhavých důvodů. Takže, my nemáme žádný spektakulární plán, ale budeme dál tu agendu, která nám přísluší vykonávat, řek bych v nezměněné podobě jako doposud. To, co život přináší a je to naléhavé, nevyžaduje to včasně naléhavé a není to fatální politické rozhodnutí, tak taková rozhodnutí určitě budeme činit.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji mnohokrát a poprosím, jestli je poslední dotaz. Není, tak děkujeme, děkujeme za Váš čas a příští týden nashledanou.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Děkujeme Vám. Nashledanou.