Tisková konference po jednání vlády, 21. srpna 2017

Bohuslav Sobotka, předseda vlády České republiky:  Dobrý den, dámy a pánové, jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které dnes vláda učinila během svého jednání, bylo rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy od 1. ledna roku 2018. Bylo to už čtvrté rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy, tedy čtvrté zvýšení minimální mzdy v rámci mandátu naší vlády. Chci připomenout, že v době, kdy jsme nastupovali, tak minimální mzda v České republice byla osm a půl tisíce korun hrubého. Na základě těch čtyř zvýšení jsme dosáhli toho, že během mandátu naší vlády se minimální mzda zvýšila o 43 %, to znamená, že minimální mzda by 1. ledna příštího roku měla činit 12 200 korun hrubého.  V rámci vládního programu a koaliční smlouvy máme závazek, že se budeme snažit, aby se minimální mzda přiblížila zhruba 40 % průměrné mzdy v České republice. Na základě toho dnešního rozhodnutí už můžeme říci, že minimální mzda dosáhne na začátku příštího roku zhruba 40,5 % průměrné mzdy, to znamená tím dnešním rozhodnutím jsme také naplnili jeden z důležitých závazků v rámci programového prohlášení. Proč naše vláda čtyřikrát zvýšila minimální mzdu? Jsme přesvědčeni o tom, že pracovat se musí vyplatit a naším cílem je maximálně posílit motivaci lidí, kteří byť tedy pracují za minimální mzdu, tak by jejich životní úroveň měla být vyšší než životní úroveň těch, kteří žijí ze sociálních dávek a nepracují. Jsem rád tedy, že dnes se vláda shodla na zvýšení minimální mzdy a že dojde k tomu, že se zvýší o tisíc dvě stě korun, a jsem přesvědčen o tom, že samozřejmě minimální mzda by se měla zvyšovat i v následujících letech.

Druhé téma, které bych rád zmínil, je otázka našeho angažmá v posilování evropské obranné a bezpečnostní politiky. Asi víte, že Česká republika, když se začala debata o budoucnosti Evropské unie po brexitu, tak jsme zdůrazňovali dvě témata, kde vidíme nutnost, aby Evropa změnila své fungování. Tou první oblastí byla otázka posílení bezpečnosti a obrany v rámci společné evropské politiky. A tím druhým tématem bylo posilování konvergence, mimo jiné také sbližování mezd a životní úrovně v rámci Evropské unie. Dneska jsme na jednání vlády schválili balíček návrhů, které se týkají posilování evropské obrany a naší účasti v této věci. Já jsem rád, že ten mandát, který dnes schválila vláda, znamená, že Česká republika se bude aktivně účastnit na posilování evropské obranné spolupráce, že bychom tedy měli přistoupit ke stálé strukturované spolupráci známé pod zkratkou PESCO v rámci Evropy. Také že bychom měli participovat na Evropském obranném fondu a Ministerstvo obrany bylo pověřeno, aby do konce letošního roku předložilo vládě seznam prioritních oblastí, kde se budeme snažit zapojit do Programu rozvoje evropského obranného průmyslu.
Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit a která byla důležitá z pohledu dnešního jednání vlády, já jsem velice rád, že vláda dnes mohla rozhodnout na základě materiálu, který společně předložil ministr kultury a ministr pro lidská práva. Já jsem přesvědčený o tom, že oběti nacistické perzekuce a oběti holocaustu si zaslouží naši úctu a jsem velice rád, že po dvaceti letech diskusí jsme našli řešení a že vláda rozhodla o tom, že stát odkoupí vepřín, který se nachází v blízkosti pietního místa v Letech. Myslím si, že je to důležité, symbolické rozhodnutí a také jsme podle mého názoru odstranili ostudu, která zatěžovala veřejnou debatu v České republice dvě dlouhá desetiletí, aniž se to kterékoliv z předcházejících vlád podařilo dotáhnout do konce a vyřešit. A myslím, že dnes jsme nakročili k tomu, aby celé to místo v Letech na místě bývalého koncentračního tábora bylo důstojným způsobem do budoucna upraveno. Děkuju.

Martin Ayrer, mluvčí Úřadu vlády ČR: Děkuji panu premiérovi, poprosím nyní ministra kultury pana Daniela Hermana.

Daniel Herman, ministr kultury: Jak už pan premiér řekl, došlo k velmi důležitému rozhodnutí, po dvaceti letech jednání dnes vláda rozhodla o odkupu vepřína do majetku státu. Je to odvalení velkého válečného balvanu z této cesty, očištění historické paměti a jsem velmi rád, že symbolicky jsme si k tomu vybrali právě dnešní den jedenadvacátý srpen, kdy si připomínáme devětačtyřicáté výročí sovětské okupace. Je to tedy také dějinné datum a jsem opravdu rád, že se nám po dlouhých diskusích podařil tento problém vyřešit. Je to samozřejmě věc, která bude mít ještě své pokračování, protože ten areál bude třeba revitalizovat, bude třeba tam vybudovat pietní místo, památník, tak jak je to na místech jiných koncentračních táborů z doby nacismu nebo z doby komunismu. To bude záležitost příštích let, nyní po podpisu kupní smlouvy dojde k utlumení výroby pravděpodobně na jaře příštího roku, no, a po té v úzké součinnosti s romskými organizacemi a především s Muzeem romské kultury bude připravena revitalizace celého areálu a jeho proměna v důstojné místo připomínání romských obětí holocaustu. Je to tedy velký úspěch naší koaliční vlády a jsem skutečně rád, že jsme k tomu takto dospěli.

Martin Ayrer, mluvčí Úřadu vlády ČR: Děkuji a poprosím ministra zahraničí pana Lubomíra Zaorálka.

Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí: Děkuji, já teda bych připomněl to, že jsme se tady sešli dnes 21. srpna. Já jsem rád, že jsem se mohl sejít s ukrajinským disidentem, který byl jedním z těch, z mnoha, ale na Ukrajině z mnoha tedy protestovali nejen v roce 68, ale i potom v dalších letech proti okupaci a invazi vojsk Varšavské smlouvy do České, do tehdejšího Československa.  A ten, se kterým jsem se dnes sešel, vlastně za to byl řadu let ve vězení a pak ve vyhnanství. A pro mě je to vždy docela zásadní věc, abychom dokázali poděkovat a ocenit ty, kteří se v minulosti postavili za nás a postavili za Československo, které bylo tehdy takto okupované. A jsem rád, že jsme společně tady nedaleko Úřadu vlády si mohli připomenout a položit květiny k památce jedné z obětí, oné studentky, která tady byla nedaleko zastřelena, když nesla diplomovou práci. Protože my často si vzpomínáme, kde jsme byli tehdy v tom, v těch srpnových dnech 68, často jsme byli ještě mladí a malí, ale jsou někteří, kteří už nikdy vzpomínat nemohou, protože to byl pro ně tedy v Praze den poslední. A rád bych také řekl, že jsem rád, že jsme se dnes na vládě zabývali otázkou bezpečnosti České republiky, i když to vypadá tak, že Česká republika je bezpečná země.  Ale pro mě je důležité to, že v poslední době se ukazuje, že ty cíle teroristických útoků jsou místa, kde se nachází větší množství turistů, takže právě turistické destinace se ukazují být nebezpečnými místy, a to je moment, ve kterém jsem přesvědčen, že se to týká také našich občanů, protože jak víte, v průběhu tohoto léta statisíce českých občanů zamíří na právě takovéto známé turistické destinace kolem nás a my dnes víme, že například i třída La Rambla v Barceloně se stala místem strašného tragického útoku, a tudíž je to něco, čím je nutné se zabývat, protože se ukazuje, že cesty do míst, i do míst které bývaly bezpečné a které navštěvují taky naši občané, tak se dnes ukazují být rizikové a vystavené obrovským tragédiím. Takže to je jeden důvod, proč pokládám za správné, že jsme se tím zabývali tou situací kolem nás, a druhý je ten nakonec, že samotná Česká republika je místem turistiky a dokonce hlavní město Praha je poměrně významným turistickým centrem s velikým množstvím turistů, a v tomto smyslu musíme těmto strategiím také věnovat velkou pozornost, a proto jsem rád, že jsme dnes vyslechli zprávy a informovali se o tom, co v České republice budeme činit nejen v těchto dnech, ale i do budoucna, abychom na jedné straně byli maximálně informováni o tom, jak proudí lidé a jak dochází k podobným útokům v Evropě, ve světě, a zároveň, abychom do budoucna chránili takováto místa i v České republice. To pokládám za důležité a myslím, že ta opatření, která byla přijata, jsou také velmi významná.
A rád bych se zmínil ještě o poslední věci, která mě připadala také zásadní v tom dnešním jednání. My jsme se zabývali materiálem, je to návrh nařízení vlády o stanovení prostředků rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a my jsme dnes vlastně se zabývali právě těmi finančními prostředky, které musíme ze státního rozpočtu poskytovat právě jako dotaci na výrobu obnovitelných zdrojů energie, třeba právě solární energie, a vzhledem k tomu, že se jedná stále o poměrně rozsáhlé prostředky, řekněme 40, na úrovni čtyřiceti, více než čtyřiceti miliard, tak jsme dnes požádali ministra financí o to, abychom se zabývali otázkou zvýšení solární daně, nebo otázku zabývat se tím stropováním té současné solární daně, protože se domníváme, že ty současné, ti kdo investovali do solárních zdrojů energie, tak své prostředky poměrně úspěšně získávají nebo získali zpět, a tak jak známe i stanovisko Evropské komise, tak pokud se jim takto zrychleně ty prostředky vracejí, tak by neměl být žádný problém najít způsob, jak ty jejich zisky zdanit odpovídajícím způsobem. Já se domnívám vzhledem k tomu, jak to zatěžuje státní rozpočet, tak je čas zabývat se zvýšením té daně a najít způsob, jak vlastně ty zisky činit přiměřenými. Takže to je věc, kterou bych byl rád, kdybychom ještě v této chvíli nějakým způsobem zpracovali, a najít způsob, jak sáhnout na solární barony a na to, že někdo podle mě tady zřejmě získává zisk, který zdaleka nemusí být přiměřený.