Tisková konference po jednání vlády 30. května 2016

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne, já bych si dovolil zahájit tiskovou konferenci po jednání vlády ČR. Vítám zde místopředsedu vlády a ministra financí pana Andreje Babiše.

Andrej Babiš, místopředseda vlády a ministr financí: Dobrý den.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády: Také místopředsedu vlády pro vědu, výzkum a inovace pana Pavla Bělobrádka.

Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace: Dobrý den.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády: A Jiřího Dienstbiera, ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.

Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu: Dobrý den.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády: Poprosím jako prvního o slovo místopředsedu vlády a ministra financí.

Andrej Babiš, místopředseda vlády a ministr financí: Dobrý den, dámy a pánové, já bych začal s doporučením Komise. Evropská komise nám dala doporučení a myslím si, že je důležité, že vlastně poprvé jsme nedostali doporučení týkající se rozpočtového schodku, a taky jsme nedostali doporučení týkající se daní. Na druhé straně Komise je nespokojená s našim fiskálním rámcem, protože je jeden z nejslabších v EU, ale to se týká jenom legislativy, protože my jsme, bohužel, v rámci koalice nebyli schopni vlastně dokončit ten zákon, který původně byl uvažován jako ústavní zákon, a teď by měl být jako proměněn na normální zákon. Nicméně naše zadlužení klesá, ale nemáme ten fiskální rámec. Na druhé straně Komise kritizovala hlavně zdravotnictví. Kde teda konstatuje, že navzdory opatřením, která jsou v různém stádiu plnění, se podle Komise systém zdravotní péče v ČR stále potýká s neefektivními výdaji na materiály, poskytované služby. Evropské komisi vadí také vysoká míra nemocniční péče oproti ambulantní a s tím související rezervy, pokud jde o plánovaní efektivního využívání rostoucích kapacit. Takže vlastně říká to, co já říkám už dlouho, ale bohužel v rámci naší vlády se na to neslyší.

Dneska jsme projednávali rozpočet, výdajové rámce a já jsem měl dneska pocit, že jsem byl na té vládě zbytečně, protože vlastně u všech mých návrhů jsem byl přehlasován. Podle úředníků Ministerstva financí je to velice neobvyklé a bohužel, i když jsem apeloval na koaliční partnery, abychom řešili výdajové rámce a rozpočet celkově, ty hrubé rysy balíku, tak k tomu nedošlo. Takže vlastně dneska fungovala velice dobře dvoukoalice ČSSD, KDU. Takže můj návrh ohledně rozpočtů pro ValVal, teda pro vědu a výzkum, nebyl akceptován, ten byl navýšen o 3,7 miliardy, což je dramatické navýšení, minulý rok ještě ten výdajový rámec měl být 29 miliard. No a taky byly navýšeny odvody za státní pojištěnce, i když teda ještě na minulé vládě pan premiér říkal, že 3,5, dneska pan Němeček přišel s 5, takže tam jsem byl zase přehlasován. Takže bohužel to nefunguje dobře z mého pohledu a domluvili jsme se, že to musíme řešit na koaliční radě, protože pokud takhle má být ministr financí permanentně přehlasován, tak to asi není dobrá zpráva. Já samozřejmě se chovám rozpočtově odpovědně, my nemůžeme žít na dluh. Máme být rozpočtově odpovědní, i když samozřejmě se nám daří, ale nicméně stále máme deficit. Takže bohužel v rámci koalice na to nenacházím nějaké pochopení.

Další materiál, kde jsem byl jako přehlasován, je návrh NKÚ na výstavbu nové budovy, která má stát včetně pozemků 772 milionů korun, a když jsem poukazoval, že si myslím, že to je neefektivní investovat způsobem, že návratnost je větší než 45 let. A další materiál byl hotel Thermal, který teda chceme nějakým způsobem rekonstruovat, já jsem navrhoval navýšení 300 milionů korun, protože ten hotel skutečně vlastně asi od výstavby do něj nebylo investováno, tak ten materiál byl přerušen i když MPO navrhuje, aby si to vzal pan ministr Herman, ale ten s tím úplně nesouhlasí. Na čem jsme se domluvili, řekněme, celá koalice, nejenom dvojkoalice, tak byly střednědobé výdajové rámce na roky 2017–2019. Tam došlo v podstatě k navýšení o 10 miliard oproti tomu původnímu návrhu, který předkládá Ministerstvo financí, tzn. ten původní deficit 48,5 by měl být navýšen o 30. Takže de facto dneska jsme rozdělili nebo většina vlády rozdělila 3,8 miliardy na vědu a výzkum, 3,6 na státní pojištěnce, zůstává de facto rozdělit 4,1 miliardy. My jsme skutečně dramaticky už několikrát navyšovali příjmy. Ty celkové příjmy daňové včetně sociálních odvodů jsou meziročně o 60 miliard větší. Bohužel přicházíme o jiné příjmy např. z některých státních podniků a z privatizace, tam přicházíme o 13 miliard. Takže ten rozpočet je extrémně napjatý a domluvili jsme se, že 15. 6. se k němu vrátíme. A já pevně doufám, že si to před tím na koaliční radě vydiskutujeme, protože měl jsem dneska pocit, že jsem na vládě úplně zbytečně, když teda ve všech bodech jsem byl převálcován. Děkuji.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím o slovo místopředsedu vlády pro vědu, výzkum a inovace pana Pavla Bělobrádka.

Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace: Dobrý den, tak já jsem rád, že ten návrh státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace byl schválen vládou, a to z toho důvodu, že to je dobrá zpráva pro ČR a pro její konkurenceschopnost. Jen pro rozklíčování, tato celková částka zhruba 3,7 miliardy korun je rozčleněna do 15 rozpočtových kapitol, takže když si to vydělíte 15, nebo když to potom rozklíčujete, tak ten nárůst není nijak enormní, obzvláště proto, že 1,1 miliardy korun je spolufinancování evropských fondů. To znamená na institucionální financování je zhruba 168 milionů korun, na aplikovaný výzkum, který v podstatě byl teď poněkud podvyživen, tak jsme přidali 700 milionů korun, základní výzkum 500 milionů a výzkum pro potřeby státní správy 330 milionů korun. Tam, kde dlouhodobě selhává ČR, je mezinárodní spolupráce, tam je navýšení o 297 milionů korun, tzn. posílena byla Technologická agentura o 600 milionů, Grantová agentura o 0,4 miliardy korun a Akademie věd o 0,3 miliardy korun.

Co se týká toho hlasování, tak mě to mrzí, že jsme nebyli schopni najít racionální řešení a domluvit se. Nicméně já jsem ze zákona povinen tento rozpočet na vládu předkládat v květnu, takže vláda rozhodla hlasováním. Stejně tak platby za státní pojištěnce je potřeba rozhodnout do konce června. Další věc, která je tady potřeba, ne vždycky pan ministr financí zůstal osamocen. Co se týká Thermalu, tak členové vlády za KDU-ČSL podpořili ten jeho návrh. Takže bych to nebral úplně jaksi jednoznačně. Co se týká dalších bodů, které jsme si prošli, tak hnedka prvním bodem vlastně po evropsko-unijní agendě byl tzv. protikuřácký zákon. Tedy ten zákon, který byl shozen ve 3. čtení v Poslanecké sněmovně. My jsme si ještě na začátku některé věci vysvětlili, já myslím, že to bylo ku prospěchu věci, s tím, že byl tedy podpořen, když to velmi zjednoduším vlastně ten koncový, koncová forma zákona, vyjma pozměňujícího návrhu Marka Bendy, který vlastně obsahoval vyčlenění 25 % plochy jako kuřáckého prostoru. To bylo detekováno jako problém s tím, že tento pozměňovací návrh tam tedy nebude v tom návrhu, který jsme schválili, s tím, že případně by se ještě v průběhu jednání ve Sněmovně objevil nějaký další problém, takže o tom ještě budeme diskutovat, nebudeme se překvapovat a tyto věci si vydiskutujeme.  

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu pana Jiřího Dienstbiera.

Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu: Tak já bych začal tam, kde skončil pan místopředseda Bělobrádek. Já jsem rovněž rád, že jsme konsenzuálně schválili znovu tedy návrh tzv. protikuřáckého zákona. Já myslím, že většina lidí v ČR to přivítá, pokud ta norma bude v té podobě, jak ji dnes vláda schválila, i přijata, že to i zlepší prostředí a také tedy i ze zdravotního hlediska v našich restauračních zařízeních. Tak, jak jsou zkušenosti z ciziny, kde zaznívaly podobné argumenty proti, tak zpravidla to bylo obráceně, že se i zvýšila návštěvnost v restauračních zařízeních a nehrozil tady žádný konec a bankroty hospod a restaurací a není žádný důvod, proč by to u nás mělo probíhat úplně jinak než kdekoli v Evropě.

Vyjádřil bych se také ke třem poslaneckým návrhům zákonů. První, ke kterému se vláda dnes vyjadřovala, tak byl návrh pana poslance Andreje Babiše na vydání zákona o ochraně whistleblowerů. Pokud se tady bavíme o té zbytečnosti, tak toto si myslím, že je také příklad korektního postupu člena vlády, který tímto způsobem zasahuje tedy do oblasti jiného svého kolegy zřejmě proto, že máme před volbami, takže to také asi není úplně ideální model, jak postupovat. Přes celou řadu výhrad, pro které podle mého názoru ten zákon je v podstatě nepřijatelný v této podobě, tak aby prošlo alespoň nějaké stanovisko, neb byly různé pohledy, jsme schválili tedy neutrální, díky tomu je alespoň nějaké, jak jsem říkal. A ty argumenty, které jsou naprosto zásadní, proto poslanci od vlády dostanou se všemi výhradami k tomu legislativnímu stavu tohoto návrhu.

Druhý návrh byl paní poslankyně Kovářové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon o provozu na pozemních komunikacích. Zjednodušeně šlo o snazší proceduru vydávání řidičských oprávnění včetně použití fotografie, která už byla např. pořízena pro vydání občanského průkazu. Tam v obecné rovině s tím záměrem vláda souhlasila, nicméně byly tam velmi zásadní legislativně-technické výhrady včetně také např. odkladu účinnosti legisvakance tak, aby bylo možné upravit informační systémy. Z těchto důvodů i v tomto případě vláda zaujala neutrální stanovisko.

A třetím byl návrh poslanců Úsvitu na vydání zákona o ochraně před ilegální migrací. Zjednodušeně by se dalo říct, že tento návrh byl hodnocen jako rozporný s Ústavou, s Listinou základních práv a svobod a snad s jakoukoliv mezinárodní smlouvou v oblasti ochrany lidských práv, která vás téměř napadne, takže z tohoto důvodu přirozeně vláda dala nesouhlasné stanovisko.

Já bych se ještě vyjádřil k těm okolnostem projednávání rozpočtových věcí. Co se týče zbytečnosti toho kterého ministra na jednání vlády, tak bych zdůraznil, že jsme konsenzuálně schválili návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2017–19, což já považuji za zásadní dokument z hlediska veřejných financí, přípravy rozpočtu. Co se týče přípravy státního rozpočtu, tak tam po dohodě jsme projednávání přerušili, aby byl prostor tedy ještě pro projednání zejména požadavků jednotlivých členů vlády, takže ani tady nešlo o žádné přehlasovávání. A co se týče těch přehlasovávaných věcí, už nebudu se více vyjadřovat k vědě, k tomu se vyjadřoval pan místopředseda Bělobrádek, ale ještě tedy k tomu nařízení, které řešilo poplatek za ty tzv. státní pojištěnce. Víte, ono je velmi složité, pokud v podstatě všichni koaliční politici veřejně přislíbili, že platy zaměstnanců ve zdravotnictví stoupnou o 10 %, a pokud potom na vládě tedy někteří členové vlády se brání tomu, aby úměrně byly navýšeny prostředky v oblasti zdravotnictví. Nelze na jednu stranu slibovat navýšení platů a na druhou stranu bránit poskytnutí finančních prostředků. Takže my jsme vlastně tímto nařízením pouze zrealizovali to, co politici všech tří koaličních stran veřejně slíbili. Takže i tady si myslím, že to přehlasovávání je velmi relativní a ty prostředky za státní pojištěnce jsou v naprosto minimalistické výši, dokonce podle vyjádření ministra zdravotnictví zcela tuto potřebu nepokrývají, tzn. že se bude muset hledat rezerva v tom systému, aby se ten slib navýšení o 10 % splnil, tak se bude muset hledat rezerva ještě tedy jinde. Tolik tedy z mé strany k dnešnímu jednání.