Tisková konference po jednání vlády ČR 11.7.2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vás zde vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi omluvit pana premiéra Topolánka, který v tuto chvíli odjíždí do Hrzánského paláce, kde bude jednání s velvyslanci Evropské unie v Čechách, a tímto zde vítám členy vlády, prvního místopředsedu vlády pana Jiřího Čunka, ministra financí pana Miroslava Kalouska a ministra zemědělství pana Petra Gandaloviče. O úvodní slovo poprosím prvního místopředsedu vlády. Děkuji.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes zasedala dlouho, protože měla mimořádně dlouhý program. Nicméně, ten program máte před sebou, takže, já ho jenom krátce okomentuji. Co se týká ústní informace členů vlády k evropské problematice, tam se posléze vyjádří, kromě mě, ještě pan kolega Kalousek, který včera byl v Bruselu. K bodu 4 Programu vlády mohu uvést pouze to, že vláda nakonec schválila po dlouhé diskusi státní záruku na zajištění úvěru společnosti EUROFIMA. Ta diskuse se hlavně vedla o tom, že ten dopad, v zásadě úvěrů, bude až někdy do roku 2017, tzn. dalece to přesahuje tuto vládu a my jsme zvažovali všechna rizika. Co se týká bodu 5, je to oblast pana ministra Gandaloviče, takže, rychle přeskočím. Pak on to okomentuje sám, případně se zeptáte. V tom bodě 6, kde je návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení a stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky. Tam šlo o endoprotézy, v zásadě s tím, že se nově stanoví, řekněme, vyšší požadavky na tento výrobek, tzn. na endoprotézy, a to z toho důvodu, že tento výrobek je v těle člověka, pokud je mu aplikován, tak dlouhou dobu a je potřeba, aby splňoval ty vyšší nároky, které jsou stanoveny právě touto normou. Bod 8, asi bych ho komentoval, že je to změna právních předpisů, upravující veřejné rozpočty k zajištění větší transparentnosti při poskytování dotací a jiných transferů v zájmu omezení korupce. Je to v zásadě norma, která by měla zpřístupnit všechny dotační tituly veřejnosti tak, aby všichni mohli kontrolovat, kdo dostává, proč dostává, a jak je s tou dotací naloženo, tzn. i proces té veřejné zakázky. V bodě 9 – Efektivní veřejná správa a přátelské služby. Doufám, že přijde kolega ministr Langer, který předkládal tuto zprávu. Velká diskuse, především ohledně toho, jak zefektivnit činnost veřejné správy, tzn. to, co všichni stále kritizují ze strany nejenom podnikatelských subjektů, nejenom ze strany vlastních občanů, ale i je to kritika z politického spektra, dokonce jednotlivých ministrů, která je o tom, že jednotlivé zákony, vyhlášky a jednotlivé státní dokumenty nejsou spoluprovázány. Jsou duální, tzn. že jsou vydány na jednotlivých resortech, různé resorty vydávají podobné předpisy, a tím v zásadě zatěžují celou státní správu a také občany. Bod 11 – Analýza administrativní zátěže podnikatelů. V zásadě je to podobný problém, jako ten předchozí. Jde o to, že vláda chce, protože to slíbila také v Programovém prohlášení vlády, maximálně snížit administrativní zátěž podnikatelských subjektů. Jinými slovy - to, co musí ten podnikatel dělat směrem ke státu, jeho povinnosti, takže, to jsou různé formuláře, oznamovací povinnosti atd. Je to v zásadě zahájení snižování byrokratické zátěže podnikatelských subjektů. Strategie celoživotního vzdělávání byla přijata vládou a bod 16 – Metodika k používání některých všeobecných technických specifikací při zadávání veřejných zakázek na nákup osobních počítačů. Opět je to v zásadě obdoba toho bodu, který jsem tady komentoval k omezení korupce. Jde totiž o to, že specifikace, které byly dříve, někdy tak jasně vymezovaly a popisovaly ten výrobek, že v zásadě zabránily, její zadání zabránilo, jakékoliv soutěži, protože ta specifikace byla tak podrobná, že přímo ukázala, kdo má být vybrán. Touto metodikou tento nedostatek odstraňujeme. Je to důležité také proto, že si musíme uvědomit, že pro příštích sedm let, samozřejmě včetně tohoto roku, budeme mít téměř 25 mld. Kč na to, abychom do veřejné správy na všech úrovních, tzn. centrální, krajské i obecní, abychom provazovali systém, který je především o IT technologiích, o počítačích atd. To znamená, že tato vyhláška přichází v pravý čas tak, aby soutěž, v případě těch ohromných transferů finančních prostředků, aby mohlo dojít skutečně k soutěži. A možná poslední bod, který vláda projednávala, byla Zpráva o bezpečnosti v hornictví, kde byl v zásadě konstatován pozitivní bod, že v minulém roce bylo pouze pět smrtelných pracovních úrazů v této oblasti, což je nejnižší počet za dlouhou dobu. Nechci říci za celou historii hornictví, to zpráva nekonstatuje, ale za mnoho let zpět. Ještě se vrátím k té ústní informaci, kterou podávali jednotliví členové vlády k evropské problematice. Co se týká ministerstva pro místní rozvoj, podal jsem informaci o tom, že veškeré kroky, které ministerstvo muselo učinit, a mělo učinit, ve věci Národního strategického referenčního rámce, učinilo a nebylo již rozporováno a očekáváme, že do 20. července bude tento rámec přijat oběma stranami, tzn. mnou a paní komisařkou Hübner bude podepsán. Zároveň probíhá vyjednávání, zhruba v tuto chvíli velmi aktivně, čtyř operačních programů a nastupují další. Bohužel, musím konstatovat, že ještě k šesti programům, které jsme odevzdali v březnu, tak Evropská komise nestihla vypracovat tzv. poziční dokument, což je v zásadě odpověď na tyto operační programy, což byla povinna učinit do několika týdnů. Bohužel to není ještě teď. A teď předávám slovo ministru financí panu Kalouskovi.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Hezký den, dámy a pánové. Sice jsem se vyjadřoval už včera, ale vzhledem k tomu, že dnes to podrobně zaznělo na vládě jako ústní informace evropské problematiky, tak jen velmi stručně. Informoval jsem vládu o včerejším jednání Rady ministrů financí, která projednávala jak konvergenční program ČR, tak řízení o nadměrném schodku, které s ČR je vedeno od roku 2004. Hodnocení EU je kritické. Ta kritika se dá shrnout do tří základních oblastí. Tou první oblastí je skutečnost, že v minulých letech ČR nevyužívala dobrý hospodářský růst a vyšší než předpokládané příjmy k tomu, aby tyto příjmy používala ke snižování deficitu, ale naopak je zapojovala do vyšších výdajů. Výdajů vyšších než, a to je ta druhá část kritiky, než závazné výdajové limity, které si sama ve svém konvergenčním programu stanovovala. To znamená, o tyto vyšší příjmy nesnižovala deficit, ale zvyšovala výdaje více než v limitech, ke kterým se zavázala. Jen pro rok 1996 překročila tyto závazné výdajové rámce o 41 mld. Kč v rozpočtu pro rok 1996. A tou třetí oblastí kritiky je neustálé odkládání reforem, které souvisí se stárnutím populace, bez kterých nelze uvažovat o dlouhodobě stabilizované bilanci veřejných rozpočtů. Tj. reforma penzijního systému a reforma veřejného zdravotního pojištění. S tím souvisí i návrh rozhodnutí pro Radu, aby konstatovala, a nepochybně tak učiní, že opatření, která v minulosti učinila ČR pro stabilizaci svých veřejných rozpočtů, nejsou dostatečná. Toto rozhodnutí je procesní můstek k vyslovení dalších doporučení, která se budou projednávat na říjnové Radě ministrů financí, a kde se dá očekávat, že budou formulována pro ČR doporučení, která, samozřejmě, z hlediska výdajů veřejných, mohou být nebolestivá, ale jsou naprosto logická, a dají se očekávat. Já tu analýzu Evropské komise pokládám za absolutně objektivní. Konec konců, označuje ta zásadní bolestivá místa, kam je namířeno reformní úsilí této vlády. Na tom zasedání jsem neseděl, nemlčel, neposlouchal a nezvedl ruku pro ten závěr, jak jsem si dnes se zájmem přečetl v Hospodářských novinách. Naopak jsem velmi podrobně vysvětloval svým kolegům ze zemí EU jednotlivé kroky reformního úsilí vlády ČR, co předpokládáme učinit letos, a co hodláme předložit vzápětí, jakmile v tom prvním roce budeme úspěšní. Podobně, mnohem podrobněji, jsem tyto reformní zamýšlené kroky projednával s evropským komisařem Almuniou před 14 dny, právě, když jsme se na tento EKOFIN připravovali. Samozřejmě, s jistým uspokojením musím konstatovat, že se v tom stanovisku explicitně objevila věta, že stabilizační opatření, která jsou obsažena v zákoně o stabilizaci veřejných rozpočtů, který projednává český parlament, pokládá EU za krok správným směrem. Pevně doufám, že tento krok správným směrem se také stane realitou, abychom nemuseli svým partnerům na podzim říkat, že to sice krok správným směrem byl, ale veřejné finance se budou vyvíjet úplně jinak. Jinak o té věci rád odpovím na jakékoliv další dotazy. Jinak dovolte, abych vás informoval, že dnes vláda naplnila rozhodnutí Rady EU o ustanovení auditních orgánů. Je to sice nudný a technický materiál, ale nesmírně nezbytný pro čerpání zdrojů ze strukturálních fondů, bez ustanovení centrální harmonizační jednotky, centrálního auditora a pověřených auditních orgánů bychom nemohli čerpat unijní peníze. Tuto povinnost dnes vláda naplnila a pravděpodobně vás bude zajímat, protože jste se mě na to ráno ptali, materiál, který ministr financí předložil vládě, který se týká snahy o zvýšení transparentnosti a omezení korupčního prostředí při čerpání dotací z centrálních fondů. Předložil jsem vládě ideu, která se ve stručnosti dá říct, žádosti o přidělování dotací v přímém přenosu. To znamená, neměla by být žádná exkluzivní informace pouze pro toho, kdo o dotaci rozhoduje. V přímém přenosu by měl být celý ten proces zveřejňován na internetu, ze zákona by to mělo být uloženo všem správcům příslušných programů. Vláda s touto ideou souhlasila a rozhodla, že do konce srpna jednotliví ministři, kteří garantují příslušné legislativní normy, které upravují dotace z toho, či onoho programu, ministrovi financí a předsedovi Legislativní rady předloží návrhy i za své resorty, jako subdodávku a ministr financí pak s předsedou Legislativní rady do poloviny října konečný produkt tohoto návrhu zákona, který by tuto povinnost upravoval, předloží vládě. Jinými slovy, vláda by měla v druhé polovině října už v legislativní podobě tento návrh zákona projednávat. Tolik k bodům, které se dnes dominantně týkaly mě a jsem připraven odpovídat na vaše otázky.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi financí a teď předávám slovo ministrovi zemědělství panu Petru Gandalovičovi.

Petr Gandalovič, ministr zemědělství: Já mám nepříjemnou povinnost informovat veřejnost, že došlo k dalším dvěma výskytům ptačí chřipky. Jedná se nepochybně o stále totéž ložisko, které začalo v obci Tisová, pokračovalo v Noříně, teď se jedná o Choceň a obec Netřeby. Jde zhruba dohromady o 70 tisíc kusů drůbeže, takže bude, samozřejmě, přistoupeno k likvidaci těchto chovů a budou následovat stejná opatření jako tomu bylo doposud. Chci zároveň uklidnit veřejnost, že není důvod k žádné panice, naopak, je toto důkazem toho, že systém sledování těch chovů v tom vymezeném pásmu funguje, protože vlastně na tu ptačí chřipku se přišlo ještě než došlo k projevu jakýkoliv symptomů úhynu kusů a podobně. To znamená, skutečně tady je možné uklidnit všechny občany ČR, že systém sledování těch farmových chovů funguje. Já se do té oblasti zítra vypravím a společně s ředitelem veterinární správy a představiteli Pardubického kraje budeme dále rozhodovat o dalším postupu. Jak už jsem řekl, automaticky teď, samozřejmě, dojde k likvidaci těch napadených chovů plus pravděpodobně likvidaci drůbeže v těch jednotlivých oblastech. Vzhledem k tomu, že se jedná o město Choceň, už je to poměrně velká oblast, tak tam budeme muset o těchto věcech rozhodovat, řekl bych, s přihlédnutím k těm místním podmínkám. Nicméně, ta situace je pořád situací pod kontrolou v rámci té oblasti, kde byla poprvé ptačí chřipka nalezena v té obci Tisová. Takže, nejde o žádné o nové ložisko, pravděpodobně k té kontaminaci došlo pohybem osob mezi těmi jednotlivými farmovými chovy.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi zemědělství. Vítám zde ministra vnitra pana Ivana Langera a předávám mu slovo.

Ivan Langer, ministr vnitra: Dobrý den. Dovolte mi, abych vás informoval o třech bodech, které jsou v působnosti ministerstva vnitra a byly na programu jednání vlády. Tím prvním bodem je analýza administrativní zátěže podnikatelů. Tímto úkolem bylo pověřeno ministerstvo vnitra a dospělo k velmi zajímavým číslům a datům, která potvrzují to, co říkáme dlouhou dobu. Každý paragraf každého zákona, každý odstavec každé vyhlášky má své ekonomické dopady, a chceme-li zlepšovat situaci české ekonomiky, musíme brát v potaz nejenom problematiku daní jako takové, ale zejména problematiku administrativní zátěže a regulačního obtěžování podnikatelů. Na základě metodiky, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra, jsme dospěli k ohromujícímu číslu, které říká, že celková administrativní zátěž podnikatelů v ČR ročně přesahuje částku 86 mld. Kč. Je to 86 mld. Kč, které jsou z pohledu podnikatelů vynakládány na běžnou administrativu a každý rozumný správce země si nemůže přát nic jiného, než aby tyto prostředky nebyly vynakládány zbytečně, aby zůstávaly podnikatelům, aby umožňovaly rozvoj podnikání v ČR. Z toho důvodu také vláda rozhodla o tom, že ministerstvo průmyslu a obchodu a další dotčené resorty – práce a sociální věci a řada dalších, mají za cíl provést na základě této analýzy opatření, která povedou výhledově v řádech tří let ke snížení této administrativní zátěže s tím, že stanovený cíl je velmi ambiciózní, a to je snížit tuto zátěž až o pětinu. Spočítáte-li si pětinu z 86 mld. Kč, myslím, že toto je, pokud se to podaří, ta nejlepší investiční pobídka pro všechny podnikatelské subjekty v ČR. Druhým tématem, které bylo předmětem jednání vlády, a které připravilo ministerstvo vnitra, tak souvisí s problematikou veřejných zakázek v oblasti informačních a komunikačních technologií. Souvisí to s dlouhodobým cílem vlády, a předpokládám, že pan ministr financí hovořil o jednom ze tří P, tedy, průhlednost při poskytování dotací. Tak, souvisí to se záměrem vlády bojovat proti korupci a celkově ztransparentnit proces veřejných zakázek. Týká se to vypisování veřejných zakázek na nákup osobních počítačů. Takže, vláda schválila metodiku, která zabrání tomu, aby na základě technických specifikací docházelo předem ke zvýhodňování určitých výrobců nebo určitých výrobků a to tak, aby tyto soutěže byly podstatně transparentnější a férovější než tomu bylo dosud. Třetí téma, o kterém jsme hovořili, a které jsem velmi rád, že vláda podpořila, tak je pokračování projektu MEDEVAC na další dobu, což je velmi záslužný projekt, který je realizován pod gescí ministerstva vnitra a znamená vlastně transport nemocných, zraněných dětí ze zemí, které jsou postiženy některými konflikty, do ČR. Tak abychom jim umožnili adekvátní kvalitní lékařskou péči, zejména v těch případech, kdy se jedná o velmi složité operace, respektive, velmi složité lékařské zákroky. Tento projekt zvaný MEDEVAC byl realizován v minulých letech a v letech 1993-2007 takto do ČR bylo transportováno a ošetřeno více než 100 dětí. A my chceme ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Motol v tomto projektu pokračovat a vláda vyčlenila částku 5 milionů Kč, aby projekt MEDEVAC určený pro zraněné, postižené děti v těch konfliktních oblastech, dále existoval. To je vše, děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra a nyní je prostor pro vaše dotazy. Česká televize.

Jana Čermáková, ČT: Dobrý den. Já bych měla dvě věci, které nesouvisí s dnešním jednání vlády. Jestli by mohl někdo z vás, prosím pěkně, okomentovat, že žalobkyně zastavila kauzu biolíh. A druhá věc na pana ministra vnitra – vy navrhujete zrušit platnost veškerých majetkových převodů, které obviněný z finanční kriminality nebo organizovaného zločinu provedl během šesti měsíců před zahájením svého trestního stíhání, jestli je to tak. A pokud ano, tak proč navrhujete právě takový postup, někteří právníci už to kritizují, a jestli si myslíte, že to bude průchodné. Děkuji.

Ivan Langer, ministr vnitra: Abychom si to upřesnili, kdo co navrhuje. Existuje v tuto chvíli problém, který se nazývá únik majetků, které mohou pocházet z trestné činnosti v případě, že osoba je zadržená, odsouzená nebo se vyhýbá spravedlnosti. A snaha zabránit tomu, který je podezřelý z toho, že svůj majetek nabyl trestnou činností, tento majetek mohl nerušeně využívat. Byl jsem tázán na to, jakým způsobem se k tomu má česká administrativa postavit, řekl jsem, že si dokáži představit řešení obdobné jako je tomu v konkurzním řízení, tedy, aby u osob, které jsou podezírány, respektive obviněny a trestně stíhány z majetkové trestné činnosti, ze závažné majetkové činnosti, tak se jim tato možnost – dispozice s majetkem ztížila tak, že by majetkové úkony, které provádí nějakou dobu před sdělením obvinění nebo podáním obžaloby, byly prohlášeny za neplatné tak, aby nemohly tento majetek, u kterého se můžeme domnívat, že pochází z trestné činnosti, aby ho nemohly využívat. Je to námět, je to inspirace, a myslím si, že v tuto chvíli nemá smysl se přít, jestli je něco dobré nebo špatné, ale spíše si položit otázku, jestli chceme ten problém řešit. Já jsem přesvědčen, že ho chceme a musíme řešit, a toto je jedna z inspirací, jedna z možností, jak zabránit tomu, aby ti, kteří mají sedět ve vězení nebo sedí ve vězení, aby mohli využívat tento majetek. Toť vše.

Jana Čermáková, ČT: Možná je to také na vás, pane ministře, jestli byste mohl okomentovat tu skutečnost, že žalobkyně zastavila kauzu biolíh.

Ivan Langer, ministr vnitra: To je rozhodování orgánů činných v trestním řízení, mně nepřísluší to komentovat. Uvidíme, jak na to zareaguje příslušný policejní orgán, zda podá stížnost proti tomu. Nemám dostatek informací a kompetencí, abych se k tomu jakkoli vyjádřil.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Já o tom žádnou informaci nemám, takže, dnes se k tomu nemohu vyjádřit.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkujeme. Televize Nova, prosím.

Kamil Houska, televize Nova: Dobrý den. Já mám dvě otázky na pana Kalouska. Jednak mě zajímalo, pokud jde o ty dotace, jestli to podpořili všichni ministři, nebo jestli se třeba objevovaly nějaké výhrady. A teď mi nejde o jména ministrů, jde mi spíše o to, jestli tam zazněly nějaké výhrady. A pak bych měl otázku, která se toho také týká. Když jsme ráno tady hovořili s panem ministrem Řebíčkem, který říkal, že s tím nemá osobně problém, tak ale on byl velmi skeptický k tomu, že to zabrání korupci. Skutečně si myslíte, že jenom proto, že to bude na internetu, nepůjde třeba nějak ty úředníky uplatit apod.? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Vláda tu ideu podpořila jednomyslně. Ta diskuse byla spíše o co nejefektivnějším procesu zpracování, zda 19 novel nebo jedna novela, zda jeden legislativní produkt nebo více. Ta idea je podpořena jednomyslně, to je odpověď na vaši první otázku. Na druhou otázku – nikdo z nás se nedomnívá, že to je samospasitelné řešení. Je to něco, co zapadá do kamínků mozaiky úsilí vlády o snižování korupčního prostředí a zvýšení transparentnosti. Řekl jsem, že je několik základních nástrojů. Tím prvním nástrojem je, samozřejmě, snižování míry přerozdělování. Čím méně regulací, čím menší míra přerozdělování, tím menší prostor. A to má ovšem své limity. Druhým nástrojem je kontrola a represe. To má pochopitelně také své limity, zejména v nákladech. V okamžiku, kdy náklady na kontrolu vám začnou přesahovat objemy těch dotací, tak to přestává být produktivní. Toto je nástroj, který patří do oblasti prevence a zužování toho korupčního prostředí. Je to nástroj mimořádně efektivní a také mimořádně málo nákladný. Veřejná kontrola má kromě zvýšení transparentnosti také tu obrovskou výhodu, že je téměř zdarma. Jinými slovy, já jsem přesvědčen, že nejlevnější kontrola a nejefektivnější kontrola je kontrola veřejná. Když se podíváte do celého toho procesu, kde vlastně je to místo, kde může někdo začít podléhat pokušení, tak to místo je místo těch exkluzivních informací. Těch několik málo vybraných lidí, kteří mají všechny informace a zbytek veřejnosti ty informace nemá. Pokud toto místo odstraníme, tak, samozřejmě, výrazně snižujeme riziko toho pokušení.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Doplní ministr vnitra.

Ivan Langer, ministr vnitra: Já jen poznamenám jednu věc. Víte, že strategie vlády v boji proti korupci je postavena na třech P: prevence, průhlednost a postih. A toto je přesně ten materiál, který je naplněním toho druhého P – průhlednost. A potvrzuji, co říkal pan ministr financí, absolutní podpora na vládě.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Televize Prima, prosím.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Dobrý den. Já bych chtěl otázku zejména na oba pány ministry z ODS. Ta otázka se týká dnešního volebního modelu od společnosti Median. Tam se stala taková zajímavá věc, ČSSD poprvé od voleb překonala ODS, řekněme, v popularitě, řekněme, v oblíbenosti. Mě by jenom zajímalo, čím si myslíte, že je to způsobeno? Někdo říká, že vláda nedokáže dostatečně formulovat své reformy, ODS je rozpolcena mezi frakci pana Tlustého a mezi ten establishment. Čím si myslíte, že to je? Může to být statistická chyba? Děkuji.

Ivan Langer, ministr vnitra: Ten rozdíl, který tento průzkum uvádí, je v rámci statistické chyby. Nicméně, ptáte-li se na můj názor, nemyslím si, že ODS je rozpolcena, to už předjímáte, jak je to z pohledu poměru, ale myslím si, že člověk by vždycky měl začínat sám u sebe a klást si otázku, proč výsledky jsou takové, jaké jsou. Já jsem přesvědčen, že ta část veřejnosti, která podporovala a podporuje ODS je velmi znejistěna spory, které jsou medializovány. A já se domnívám, že jednou z příčin je právě to, že věci, které se mají vyřešit doma, nejsou řešeny doma, ale jsou řešeny před televizními kamerami.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Já to doplním. Dnes politologové, se kterými jsem hovořil, uváděli jako jeden z důvodů právě nedostatečnou a nejasnou formulaci reformy, nedostatečné vysvětlení čím pomůže občanům ČR, a to bude možná otázka na pana ministra financí, zda se domnívá, že je tomu tak, a zda to může být jeden z důvodů.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já nejsem nezávislý analytik ani politolog, abych se mohl pustit do těchto úvah. Já se totiž nedomnívám, že veřejnost má málo informací o reformě. Já jsem dokonce přesvědčen, že informacemi o reformě je přehlcena. A domnívám se, že běžný volič, který má svoji práci a svých starostí dost, ani nechce bádat nad jednotlivými konkrétními podrobnostmi reformy, ale chce slyšet a chce cítit, že ti, kdo ten scénář předkládají, jsou jednotní a za tím scénářem stojí, a že je tam jasná akceschopnost a jasný tah na branku. Pokud jsou výhrady vůči tomuto marketingu, tak bych to viděl v těch mnoha tónech, které zní z jednoho nástroje, to samozřejmě vždycky veřejnost znejišťuje a já ji v tom naprosto chápu.

Tomáš Drahoňovský, televize Prima: Ještě poslední doplňující otázku, která se toho částečně týká. Včera server iDnes uveřejnil on-line rozhovor s tady panem předsedou Čunkem, a byla tam jedna taková otázka, které se iDnes chytl. Vy jste tam na otázku, zda by jste si dokázal představit Jiřího Paroubka jako svého koaličního partnera, odpověděl ano s tím, že jste byl účastnen jednání a Jiří Paroubek byl ochoten k programovým kompromisům. Mě by jenom zajímalo, skutečně si dokážete představit KDU-ČSL ve vládě s Jiřím Paroubkem, KDU-ČSL pod vaším vedením? A proč? Děkuji.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Tak především mně přišlo, že ta otázka nebyla definována do nějakého času. Ta otázka byla obecně definována a já jsem tím zcela jasně vyjádřil, že my už jsme přeci jednali, a k tomu kompromisu, kdyby došlo k té dohodě, tehdy to byla ta velká koalice, tak ta vláda tady byla. Takže, to není o nějakých animozitách nebo nějakých nepřátelských postojích. To, že momentálně ta situace, řekněme, může být trochu jiná, to neznamená, že dneska se vyjádřím vyhýbavě tak, jak to politikům média vyčítají. To znamená, mohl jsem odpovědět na tu otázku, že tato otázka není na pořadu dne. Ale posléze by, já nevím za kolik let, a teď ne mně, ale KDU-ČSL bylo vyčítáno, vy s ním jednáte a také je pravda, že my jsme v té vládě s nimi byli, my jsme s nimi také vyjednávali někdy v prosinci a teď došlo k dohodě jiné, tzn. to není o tom dnešním dni. Dnes máme své koaliční partnery, dodržujeme koaliční dohody a jinými slovy, odpovídal jsem na tu otázku v tom celém širokém kontextu let před a let po.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Prosím, další dotaz. Já jen poprosím, aby se to týkalo dnešního jednání vlády. Děkuji.

Jan Šindelář, ČTK: Dobrý den. Já bych se vrátil k tomu jednání vlády. Možná jsem to přeslechl, jak dopadl bod 3, zákon na ochranu spotřebitele? A potom bych měl otázku na bod 17, jestli vláda už nějak přerozdělila kompetence, týkající se systému Galileo?

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Na ty otázky bych měl asi odpovědět já. Ten bod 3 byl velmi diskutován. Šlo totiž o to, že jsme k němu všichni, ale musím poctivě říct, spíš sám předkladatel, viděli jsme to jako soubor mnoha předpisů a mnoha odstavců tohoto zákona, který bychom viděli daleko v subtilnější, jednodušší podobě. A v zásadě ten zákon a jeho změna byla vyvolána evropskými předpisy, na které my, samozřejmě, musíme reagovat vzhledem k tomu, že jsme členským státem EU. Je to povinnost, kterou máme. Ta harmonizace těch jednotlivých norem, to je důsledek tohoto zákona. Ale protože jsme nabyli dojmu, že je možné ho ještě zjednodušit, tak proto předkladatel ten zákon si vzal zpět a pokusí se ho zjednodušit. Ten bod se přerušil a bude předložen na některém z dalších jednání vlády po dopracování. Bod 17, systém Galileo, byl v zásadě také přerušen s tím, že na tomto předložení bude pan ministr spolu s panem ministrem vnitra a jinými, budou pracovat a tento bod bude zařazen zřejmě někdy na konci září nebo v říjnu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Prosím, další dotaz.

Petr Janoušek, ČTK: Dobrý den, já bych se rád zeptal, jestli vláda dnes projednávala také otázku ruského protestu proti vandalismu na hřbitovech v Česku. Případně, v jakém stavu je to vyšetřování nebo jaká opatření by mohlo např. ministerstvo vnitra podniknout pro to, aby se podobný incident neopakoval?

Ivan Langer, ministr vnitra: Já jsem bytostně přesvědčen, že toto je jednání, které nepatří do normální společnosti. Z mého pohledu mohu říct jednoznačně, že to jednoznačně a kategoricky odsuzuji. Hovořil jsem o tom s premiérem a mohu tlumočit jeho názor, který je jednoznačně odsuzující a odmítající takovéto projevy vandalství. Jedinou cestou je dobrá práce policie, orgánů činných v trestním řízení. Já bych si velmi přál, aby ti lidé, kteří se dopouštějí takto zavrženíhodného jednání byli co nejdříve vypátráni a postaveni před soud a exemplárně potrestáni.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministrovi vnitra. Další dotaz.

Veronika Hankusová, Radiožurnál: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat pana ministra financí, jak dopadl bod 13, kontrola biopaliv při jejich zavádění na trh. Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já jsem požádal o přeložení tohoto bodu na příští týden a bylo mi vyhověno.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Ještě nějaký dotaz, prosím? Česká televize.

Jana Čermáková, ČT: Já bych ještě poprosila na pana vicepremiéra, dnes proběhlo první jednání té tzv. společné vzájemné temelínské komise. Další by snad mělo být přímo v Temelíně, a to třetí ve Vídni. Myslíte si, že mohou taková jednání k něčemu pomoci? Je to k něčemu dobré a užitečné? Děkuji.

Jiří Čunek, 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj: Tak v tuto chvíli se zdá, že jednání této společné komise spíše rozjitřilo ty vody, řekněme, prázdninové. Nicméně, ta snaha vlády, a to, že jsme přistoupili k tomu, aby tato společná komise zasedala, pevně věřím, že nastolí nějakou detailnější vzájemnou komunikaci. A snad i uklidnění těch jednotlivých stran, protože nás velmi poškozuje a naše občany především, chování temelínských odpůrců na straně rakouských hranic, kdy v zásadě brání obchodu, průjezdu vozidel, průjezdu lidí nejenom za obchodem, ale i na dovolenou apod. To byl důvod, abychom v tom vzájemném vysvětlení našli nějakou cestu k řešení. Vzájemná komunikace nikdy není špatná. Vzhledem k tomu, že ti parlamentáři jsou zcela jasně vybráni, tak snad to pomůže. Ale jestli určitě? Je to snaha.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkujeme. Ještě nějaký dotaz? Děkujeme za pozornost, mějte se hezky a nashledanou.