Tisková konference po jednání vlády ČR 25.4.2007

Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po nočním jednání vlády ČR. Děkuji vám za účast, že jste vydrželi. Děkuji také zde přítomným ministrům, vicepremiéru Alexandru Vondrovi a ministru financí Miroslavu Kalouskovi, kteří vás, předpokládám, že krátce, že to nikdo nebude chtít dnes protahovat, seznámí s tím, co se na vládě projednávalo. Jako první má slovo vicepremiér Alexandr Vondra.
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: Přeji krásnou dobrou noc a děkujeme za ten heroický výkon, že jste tady zůstali. Já si dovolím, abychom tu neseděli příliš dlouho, vytáhnout z toho programu několik důležitých bodů, které by vás mohly zajímat. Za prvé, v rámci toho prvního bodu programu, Informace o evropských záležitostech, byl na program jednání vlády zařazen dodatečně bod – Pozice vlády k jednání o institucionální reformě EU, tedy k tomu tzv. jednání, co s euroústavou. Ta pozice vychází z dohody učiněné v rámci koalice. Proběhly k tomu dvě koaliční jednání, jedno na pracovní úrovni začátkem tohoto týdne a jedno na úrovni K9, zhruba před dvěma týdny. Na základě té pozice, což je dokument asi šestistránkový, v zásadě velmi detailně rozpracovává těch šest bodů, které my jsme zveřejňovali tehdy u koaličního jednání. Předpokládáme, že jednak dává mandát českým vyjednavačům a zároveň předseda vlády bude o této pozici informovat Poslaneckou sněmovnu příští týden, myslím ve středu odpoledne. K té pozici, velmi stručně – zastáváme názor, že ten nový smluvní dokument by neměl obsahovat kvaziústavní symboly, zastáváme názor, že ta nová smlouva by neměla vést ke zhoršení postavení a váhy hlasu u většinového hlasování. A pokud jde o naši zemi, měla by umožňovat, pokud jde o převod pravomocí a kompetencí, obousměrnou flexibilitu, čili, nikoliv jenom od úrovně národních států na úroveň EU, ale i opačně, a měla by také stanovit jasná pravidla, umožňující v budoucnosti další rozšiřování EU, a konečně by neměla obsahovat ten nový smluvní dokument – Chartu lidských práv, protože soudíme, že by tím byl zaváděn v Evropě dvojí standard lidských práv. Ten dokument bude k dispozici, a já myslím, že teď tu není čas zacházet do nějakých podrobností. Dále, z toho řádného jednání vlády, jednak vláda schválila návrh úpadkového nebo insolvenčního zákona. Co vás asi bude zajímat, vláda schválila návrh změny zákona o hornické činnosti, a, mimo jiné, souhlasila s přesunutím Báňského úřadu z Prahy do Ostravy. Dále si dovoluji zdůraznit body devět, deset a jedenáct. O bodu devět, myslím, bude informovat podrobně předkladatel, to je to snižování počtu zaměstnanců státní správy do roku 2010 nejméně o 3 % ročně. Body deset, jedenáct, oba schváleny. Bod deset je Zpráva o výsledcích činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou za uplynulý rok. Bod jedenáct vláda schválila, Zprávu o plnění závazků vyplývajících ze Závěru melkského procesu a následných opatření v roce 2006. Čili, zde jednak vzala tu zprávu na vědomí, a konstatovala, že melkský proces proběhl přesně v souladu se stanoveným plánem, a tudíž se vláda rozhodla ukončit činnost komise pro posuzování vlivů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí. Myslím, že z těch bodů, které budí tu pozornost, je to asi všechno a já bych pro tuto chvíli s tím úvodním exposé skončil a předávám slovo dále.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Nyní, prosím, pana ministra financí, aby vás seznámil se svým bodem, který se týká mzdových prostředků ve státní správě.
Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji, já jsem dnes měl na vládě těch bodů několik. Budete-li si přát, rád odpovím i na ty další, ale ten, u kterého jsem si povšiml toho největšího mediálního zájmu, je bod, týkající se mzdových prostředků zaměstnanců ve státní správě a zaměstnanců v rozpočtové sféře a snižování počtu ve státní správě. Takže, definitivní stanovisko vlády, a jsem rád, že při této příležitosti mohu vyvrátit různé mýty a poplašné zprávy o tom, kolik má být propuštěno učitelů a hasičů, příslušníků vězeňské služby, a základní konstrukce té vládní politiky, která vychází z přijatého usnesení, je následující: 3 % meziroční pokles ve státní správě je závazek, který vychází z programového prohlášení vlády. Týká se to, samozřejmě, pouze zaměstnanců státní správy, takže, pro názornost uvádím, že učitelé, hasiči, policisté, samozřejmě, nejsou zaměstnanci státní správy. Vedle toho v celé rozpočtové sféře pracuje 459 000 zaměstnanců, kde meziroční nárůst představuje takový objem, že 1 % je náklad zhruba 1,7 mld. Kč. Rozpočtové možnosti státu do roku 2010 umožňují z této základny navýšení celkových mzdových prostředků o 1,5 % meziročního nárůstu. Jaký bude skutečný nárůst platů, o tom rozhodne personální politika jednotlivých resortů. Stručně řečeno, je věcí správců kapitol, tedy jednotlivých ministrů, zda budou méně platit více lidí, anebo více platit méně lidí. To znamená, jednotlivé skutečné reálné platové nárůsty jsou v rukou personální politiky jednotlivých resortů. Platový nárůst bude zajištěn dvěma nástroji, extenzivním, tj. onen meziroční nárůst o 1,5 % a intenzivním, tj. redukcí počtu zaměstnanců, která je zcela v rukou správců jednotlivých kapitol.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Já děkuji i panu ministrovi financí a nyní je prostor pro vaše dotazy. Jsou nějaké dotazy? Prosím.
Jitka Hanžlová, Radiožurnál: Já jsem se chtěla zeptat k tomu, o čem jste teď hovořil. Ten pokles, je to v této obecné rovině, nebo už jste přímo hovořili, který resort o kolik, nebo se řeklo, že to bude třeba na každý resort stejně?
Miroslav Kalousek, ministr financí: Jednak si myslím, že důležitý je ten finanční rámec. Ten finanční rámec, onen extenzivní nástroj 1,5 % nárůstu objemu mzdových prostředků, přičemž jednotliví ministři do léta pro přípravu státního rozpočtu ministerstvu financí sdělí skutečnou redukci počtu zaměstnanců ve svých resortech. Automaticky se předpokládá, že pro ně bude závazné ono minimální číslo 3 % ve státní správě. Mimo státní správu je to zcela na jejich personální politice. To znamená, skutečný platový nárůst v jednotlivých resortech bude znám až po tomto rozhodnutí. Prosím, abychom dokázali odlišit od sebe dva pojmy, nárůst objemu mzdových prostředků ze stávající základny a nárůst platů, který, kromě onoho 1,5 %, bude také reflektovat to snižování počtů.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Děkuji panu ministrovi. Prosím, doplňující dotaz, Český rozhlas.
Jitka Hanžlová, Radiožurnál: Já bych se vrátila k tomu Melku. Ty dohody byly naplněny, skončily. Na jaké úrovni bude další jednání, třeba s Rakouskem o bezpečnosti Temelína?
Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti: My jsme kolem toho měli diskusi. V té diskusi znovu zaznělo to, že ten systém informací, které česká strana Rakousku poskytuje, je naprosto nadstandardní, nemá v Evropě v zásadě obdoby. My z tohoto ohledu soudíme, že máme své svědomí naprosto čisté. To usnesení, které vláda přijala, tak, samozřejmě, respektuje ty reality. My se domníváme, že by bylo na místě přejít normálně do režimu standardní informační dohody, ale vnímáme to, že zatím rakouská strana tento krok s námi společně ještě připravena učinit není. Čili, v tom usnesení se jednak konstatuje, že příslušní ministři budou nadále pokračovat v realizaci závazků vyplývajících ze závěrů melkského procesu na jedné straně, a na druhé straně se zdůrazňuje ta naše připravenost přejít do režimu té informační dohody. Celá ta zpráva se bere na vědomí. Ta příslušná komise pro posuzování vlivů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, tak ta činnost byla usnesením vlády ukončena, protože už nemá příslušný význam.
Martin Schmarcz, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR: Děkuji. Je nějaký další dotaz? Jestliže není, já vám děkuji a končím tuto noční nebo ranní tiskovou konferenci. Dobrou noc.