Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

25. 5. 2009 17:38

Tisková konference po zasedání vlády, 25. května 2009

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobrý den dámy a pánové, vítám vás na opožděné, ale přeci jen tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám také premiéra Jana Fischera, ministryni spravedlnosti a také pana ministra financí a ministryni zdravotnictví pro případné aktuální dotazy. O úvod poprosím pana premiéra.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, ještě jednou dobré odpoledne, měli jsme bohatý program, proto před vás předstupujeme až teď. V prvé řadě vláda se na dnešní schůzi shodla na textu programového prohlášení a na usnesení vlády, které mne pověřuje, abych požádal předsedu sněmovny o zařazení bodu o vyslovení důvěry této vládě na program schůze dolní komory. Já to učiním formálně zítra o deváté hodině, kdy ho navštívím a ten dopis mu předám. Programové prohlášení vlády je pro vaši informaci strukturováno tak, že po nějakém nezbytně nutném úvodu, kde sdělujeme, kde znovu popisujeme půdorys na kterém vláda vznikla, jaké od ní může obyvatelstvo očekávat chování. Bude to vláda apolitická, zdržující se převratných politických návrhů, razantních změn legislativy a podobně, a potom to už přechází do toho, co ta vláda dělat nebude, ale především, co hodlá během svého mandátu uskutečnit. Priority nebudou žádným překvapením. Dokončení předsednictví, rozpočet nepřesahující deficit 170 miliard korun, tedy cca 5 % deficitu na HDP a zachování klidného chodu státní správy do období předčasných voleb. To další část toho prohlášení je strukturována podle jednotlivých oblastí a říká, jaké úkoly vláda před sebou v období svého působení vidí. Tolik k programovému prohlášení. Měli jsme velmi zajímavou debatu o návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2010-2013. Vláda se shodla na potřebě připravit rozpočet jako zdrženlivý. Ty základní parametry na příští rok jsou jasné, nicméně to usnesení bylo velmi obsažné, některé věci se mezi jednotlivými resorty a ministerstvem financí musí objasnit a na to si dáváme ještě týden, proto jsme to jednání vlády k tomuto bodu přerušili a vrátíme se k němu příští týden. Přerušili jsme ho potom, co prakticky všichni členové vlády měli příležitost se vyjádřit. Pozitivně jsem ocenil přístup členů vlády, že skutečně hodlají se podílet na tom, aby rozpočet byl úsporný, jakkoliv to v řadě kapitol bude velmi obtížné už proto, že výše mandatorních výdajů, které nemůže tato vláda ovlivnit je na výdajové stránce a její podíl je velmi vysoký a to není v rukou tohoto kabinetu. Schválili jsme řadu zákonů, ať už z tvůrčí huti poslanců či je předkládaly resorty, program vlády koneckonců znáte. Nenašel podporu návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání o změně některých zákonů, to je velmi složitý název, ale důvod odmítnutí byl především ten, že jsme se pozastavili nad rozsahem pravomocí, které by na sebe měla nabalit Rada pro televizní a rozhlasové vysílání, a proto ten návrh předložený ministrem kultury nebyl přijat. Pozemní komunikace, poslanecký návrh, 160 kilometrů, osoba blízká, to jenom zkratkovitě, tam dáváme negativní stanovisko. Abychom si rozuměli, je to negativní stanovisko, soubor doporučení, které ústí do negativního stanoviska vlády, ovšem bude na sněmovně, jak bude postupovat a zda si to osvojí a přijme rozhodnutí. Stanoviskem vlády svět nekončí, a buď k němu přihlédne nebo ne, či v rozsahu, který uzná za vhodné. Návrh poslanců, kterým se mění zákon o trestním řízení, to je zákon, kterému říkáte zákon náhubkový, abychom věděli, o čem mluvíme. Vláda přijala souhlasné stanovisko s některými doporučeními a k tomu dostanete samostatné tiskové sdělení, čili to nebudu extendovat. Jen připomínám, že zítra mám schůzku spolu s panem ministrem Kocábem s šéfredaktory českých periodik, které se na mne v té věci obrátili a chci s nimi o tom důkladně debatovat. To je myslím vše z jednání vlády, byla tam ještě žádost o posílení Fondu dopravní infrastruktury, jako žádost rozpočtovému výboru. Vzhledem k tomu, že některé věci je třeba ještě ujasnit, připomínám, že velmi oprávněný byl názor některých ministrů, ten materiál byl předložen až dnes, aby se s tím mohli lépe seznámit, tak to posunujeme o jeden týden. To je z mé strany vše, potom jsme připraven odpovědět na vaše otázky.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Pokud si paní ministryně nepřeje něco doplnit.

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Já jsme také připravena na dotazy.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Výborně, dámy a pánové, je to na vás, prosím vaše otázky. RTA.

RTA: Já mám dotaz na ten audiovizuální zákon, vy jste říkal, že ho vláda nepřijala, ale jestli byste mohl k tomu něco říci blíže, proč?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Bude to na mne, já to rozvedu. Ten materiál se uměl vypořádat, od toho pan ministr ustoupil s dost razantní debatou k rozpočtu, že už nežádal rozšíření počtu zaměstnanců Rady pro televizní a rozhlasové vysílání, na tom byla shoda, to je v pořádku. Ta diskuse si všimla toho, zda-li, to byl hlavní důvod, proč návrh neprošel, to nás velmi zaujalo trošku iritujícím způsobem, že by Rada měla natolik rozšířené kompetence, které by umožňovali, představte si, že komponujete program digitální a podobně, představujete si ho sám, což je tendence, která tu za 10-15 let bude běžná a nám se ta míra toho dohledu ze strany Rady zdála příliš vysoká. Prostě vycházíme z principu, že jestli někdo bude porušovat zákon tím, že by tam dával porno v deset hodin dopoledne, objevovaly by se tam takové bohulibé klipy, jako onehdá v té reklamní části odvysílala Národní strana v ČT a podobně, není na to třeba dohled, na to je potřeba dodržování zákona. Míra toho dohledu se i s předpokládaný vývoj v té o oblasti v rozsahu digitalizace, rozšiřování internetových služeb zdála přílišná. To byl ten důvod.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, televize Nova.

Televize Nova: Já bych měl dotaz na pana ministra financí. Jak uspěl se svým plánem zmrazení platů s tím, že by se mohli snížit peníze pro učitele ohledně těch odměn? Co na to říkali kolegové z vlády?

Eduard Janota, ministr financí: Dobré odpoledne. Já začnu zevrubně. Předložil jsem určitý koncept řešení problému rozpočtu na příští rok. Pan premiér naznačil, ta situace je velice komplikovaná, protože vláda de facto může ovlivnit pouze 18 % výdajů rozpočtu. Já jsem předložil vládě podrobnou specifikaci struktury, kterou jsem prezentoval na schématu rozpočtu na letošní rok. V této části vláda může provádět exekutivní opatření. Bohužel do této oblasti spadá vše podstatné, běžné výdaje, mzdové výdaje, investice, vše co velmi výrazně ovlivňuje chod celé veřejné sféry. Strategie rozpočtu byla postavena na tom, že se provedou některé společné postupy a přístupy. Jedním z nich bylo zmrazení růstu mezd a tento postup byl všemi ministry na základ diskuse a mého odhadu akceptován. Taktéž se ministři pozitivně stavěli k tomu, že je nutné skoncovat s probléme tzv. neobsazených míst, čili černých duší, která de facto umožňovala krytí jiných výdajů než platových v některých resortech, v jiných de facto umožňovala zvyšovat průměrnou mzdu. Tím, že jsme zastrojovali objem mezd v rozpočtu na rok 2009, tak zbývá resortům jediné, chtějí-li zvyšovat průměrné mzdy, musí snížit počty pracovníků pod limit jejich systemizace. To byl ale jeden dílčí přístup. Po dohodě s panem premiérem a já musím říci, že cítím jeho podporu v tom rozpočtu, který hodlám předložit a který bude jeden z nejúspornějších, které jsem kdy sestavoval a dohodli jsme se, že bude na resortech, které dostanou limity, a tyto limity si resorty zabezpečí dle svého uvážení. Nebudu ten, kdo bude určovat, kde mají šetřit, co mají šetřit, a jak mají postupovat. Obecné doporučení je: priority mají přednost. Věda, vzdělání, infrastruktura, dofinancování evropských fondů. Na základě těchto priorit jsme také rozhodli o krácení výdajů jednotlivých kapitol. To krácení reflektuje přesně tyto priority a v podstatě probíhá na 4 úrovních. Část resortů má 5 % krácení, např. ministerstvo školství, část resortům těch malých, 10 % u ostatních resortů je buď 15 % nebo 20 % krácení z té části výdajů, které lze krátit. Čili ne z celého objemu rozpočtu, ale z té části, které jsou možné ke krácení. Tolik k tomu postupu. Pochopitelně se může stát, že některé resorty budou mít problém se zajištěním některých funkcí veřejných statků. Vláda umožňuje resortům, aby revokovaly či zrušily některá usnesení vlád, která generovala nároky na rozpočet, které v době 5-6% růstu ekonomiky bylo možné realizovat, ale které nelze realizovat při poklesu ekonomiky zhruba o 2,3 %. Toto je zásadní rozdíl. Dále musím konstatovat, že vláda garantuje dodržení všech legislativních norem na straně výdajů rozpočtu. Garantuje, že zabezpečí v minimálně zákonem stanovené výši valorizaci důchodů, tedy 2,8 %. Průměrný důchod se zvýší o částku ani ne 300 korun. Ostatní sociální dávky, existenční a životní minimum dnes nejsou postaveny na valorizačním schématu, jsou postaveny na absolutních částkách a tyto částky se pro rok 2010 nebudou měnit. Co se týče vztahu na resort ministerstva zdravotnictví, respektive na systém zdravotního pojištění, protože nebyla zatím schválena, a já doufám, že se to podaří, novela zákona o pojistném, my musíme pro rok 2010 valorizovat platbu státu za státní pojištěnce, a to bude stát rozpočet 9,5 miliardy korun. Je to platba státu za státní pojištěnce ve výši 790 korun na jednoho pojištěnce. Myslím si, že jsme zabezpečili solidní výši i financování fondů, dopravní infrastruktury a bydlení. Udržení úrovně letošního roku při zapojení různých forem financování fondu dopravy. Ať už evropské zdroje, ať už úvěry EIB, státního rozpočtu, mýtného a jiných položek, které jsou alokovány do fondů umožní rozumnou výši dofinancování výdajů na dopravní infrastrukturu. Jsem přesvědčen, že nebude spokojenost určité skupiny, promiňte ten výraz, lobbyistické skupiny budou požadovat a mediálně zvýrazňovat daleko větší sumy na státním rozpočtu. Několik souhrnných údajů. Ten rozpočet, který jsme dnes projednávali předpokládal deficit 165 miliard při příjmech rozpočtu 917,3 a výdajích 1,082 miliardy. Podstatné je, že tento rozpočet a státní fondy dodržuje limity, které byly stanoveny střednědobým výhledem. Dá se říci naopak, my jsme o 8 miliard korun pod limitem, který nám určovalo usnesení sněmovny pro letošní rok. Ty deficity mají stejnou trajektorii, 160 pro rok 2011 a 156 pro rok 2012 s tím, že pokud nedojde k nějaké změně legislativy v celé škále mandatorních výdajů, tak sestavování rozpočtu v těchto podmínkách bude rok od roku komplikovanější a myslím si, že za této situace je splnění maastrichtských kriterií poměrně hodně daleko. Co se stane, pokud dodržíme tyto ukazatele. Státní dluh se bude odvíjet od deficitu rozpočtu, tedy na úrovni o 165 miliard nad skutečnosti letošního roku, tedy kolem 1,4 bilionu korun. Úrokové náklady a tady je největší riziko se rapidně zvyšují. Jestliže rozpočet na letošní rok předpokládal 48 miliard, tak očekávaná skutečnost při odhadu deficitu 150 miliard, tak to znamená téměř 54 miliard a pro příští rok to znamená 65 miliard a pro rok 76 a pro rok 87 miliard. Tady vidíte, jakým razantním způsobem při odhadovaném vývoji úrokových sazeb a při tlaku, který bude na trzích vzhledem k situaci, že naprostá většina zemí se dostává do složitých fiskálních problémů a bude emitovat, to bude velmi komplikované. Musíme si uvědomit, že na trhy budou chodit i země, které mají 3A rating, které jsou v očích investorů na tom lépe a právě toto bude jedna z hlavních momentů této vlády, která se bude snažit nepřipustit fatální zhoršení rozpočtové bilance. Co se týče deficitu v metodice ESA 95, jestliže letos očekáváme deficit 4,5-4,7 %, tak tento rozpočet na příští rok, je postaven na odhadu 5 %. Další rok 2011 je to 4,8%, 2012 je to 4,2 %, čili daleko do tří procent. Pokud si uvědomíme, že vstup do měnové unie předpokládá dvouletý pobyt v systému směnných kurzů, můžete si jasně odvodit, že pokud nedojde ke změně struktury, kdy je reálné hovořit o vstupu ČR do měnové unie. Kdybychom neprovedli aktivní výdajové opatření, kdybychom ponechali ten trend, který je nastaven, tak rozpočet na příští rok by skončil deficitem řádově 220 miliard a deficit v poměru k HDP by činil více než 7 %. My jsme opatřeními snížili to riziko finanční distorze o 2 %, což považuji za velký úspěch. Musím konstatovat, že rozpočet obsahuje veškerá opatření na straně nabídky i poptávky, která vzešla z rozhodnutí a usnesení vlády Mirka Topolánka ze změn zákonů, které předkládal v rámci vlády pan ministr Kalousek a pochopitelně obsahuje i poslední změny, které se týkají změn daně z přidané hodnoty, změn v oblasti odpisů a změn v oblasti slev pojistného pro zaměstnance. Taktéž tam jsou ty změny, které se staly součástí dohody sociální demokracie a ODS při posledních jednáních a týkaly se přídavku na děti, insolvenčního zákona a podobně. Cos e týče šrotovného, tak abych tady vysvětlil svoji pozici. Nejsem příznivcem šrotovného. Ty články, které mne dnes obviňovali z toho, že mění za pochodu názor, chci říci, že jsme ve včerejší diskusi Václava Moravce konstatoval, že patrně dohody se mají dodržovat a dohoda, která vznikla, tak ta je postavena na tom, že tato vláda připraví model jak po procesní, technické i finanční stránce bude tento problém řešit. Nic víc, nic míň. Co se týče funkčních míst, chci tu jasně dokumentovat, že to není nějaký ad hoc způsob řešení, že resorty mají trvale neobsazená místa a to v hojném počtu a že podklad, ze kterého čerpá je velice seriózní, neboť to jsou resortní i státní závěreční účty, které předkládají každý rok do sněmovny. Uvedu příklad za rok 2008 včetně svého resortu. Ministerstvo obrany má neobsazená místa v počtu 1880 míst, ministerstvo financí 1037, vnitro 2666, školství 9049, spravedlnost 1255, celkem 18171 míst. Čili pokud někdo hovoří o tom, že tato čísla jsme si někde vycucali z prstu, není to pravda, můžete se přesvědčit, je to z návrhu státních závěrečných účtů jednotlivých kapitol. Tolik stručně k rozpočtu. Mám pocit, že na základě prezentace, která byla na vládě a shrnutí stanoviska pana premiéra, ministři pochopili složitost situace a jejich přístup k dopracování toho návrhu bude pozitivní. Protože pakliže schválí limity rozpočtu na příští rok, ta k v podstatě během letních měsíců ministři dopracují rozpočty v rámci těchto limitů, ani o milimetr nad ně, do řádného materiálu, který by měl být projednán někdy počátkem září. Tolik k rozpočtu a k harmonogramu se kterým souvisí státní rozpočet. Co bude s tímto rozpočtem, to je otázka, my jsme povinni předložit 30. září předložit rozpočet do sněmovny. Je pravděpodobné, že proběhnou volby a je otázkou, co nová vláda s tímto návrhem udělá. Legislativně přichází do úvahy nejpravděpodobněji ten návrh, že materiál odmítne či si ho osvojí a bude projednán dál v procesu. Pakliže by nastaly problémy s tím, že by rozpočet nebyl schválen a do konce roku projednán sněmovnou, nastupuje rozpočtové provizorium a rozpočet by se řídil rozpočtem na rok 2009 schválený parlamentem. Tím rozpočtem, kde je deficit 38 miliard korun. Tolik k projednávání, ještě poslední poznámka. Včera ve večerních hodinách bylo jednání pana premiéra, byl jsem účasten s členy NERVu. Musím říci, že unisono byl přístup ministerstva financí hodnocen ze strany NERVu pozitivně, dokonce byly navrhovány některé přísnější varianty. Nicméně, když jsme vysvětlili tu pozici, ve které se legislativně nacházíme, tak byl konstatován souhlas s přístupem ministerstva financí.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Ještě paní ministryně spravedlnosti chtěla dodat pár slov.

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Já jen dvě věty k tomu, co říkal pan premiér a minstr financí. Musím říci, že to nebylo jednoduché jednání o tomto bodu jednání vlády i koneckonců, že jsme tu v tuto pozdní dobu je toho důkazem a patrně by bylo velmi jednoduché od jednotlivých ministrů, aby začali vznášet požadavky na pana ministra financí, aby zajistili chod svého resortu. Na druhé straně musím říci, že se všichni chovali velmi zodpovědně jako daňový poplatníci k občanům tohoto státu a všichni si uvědomujeme, že se budeme muset zamyslet nad rezervami ve svých resortech, abychom byli schopni dostát tomu, co před chvílí přednesl ministr financí.

Eduard Janota, ministr financí: Ještě jedno doplnění. Proč byl materiál přerušen: protože my jsme ty propočty finišovali dnes v nočních hodinách a já jsem ten materiál donesl z pohledu číselných podkladů ráno na stůl. Naprosto chápu, že ministři chtějí čas, aby se s materiálem podobně seznámili. Dá se říci, že jsem to předpokládal, že takto to jednání skončí. Pro mne přerušení není překvapením.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, Česká televize.

Česká televize: Pan ministr v podstatě odpověděl poslední replikou na mou otázku. Možná ještě na pana premiéra podrobnější dotaz. Odklad o jeden týden, na tiskové konferenci, pokud se nemýlím není žádný ministr nominovaný za ČSSD, bylo poznat to, že ministři nominovaní ČSSD bylo zdrženlivější k tomu plánovanému utahování opasků než ministři z jiných stran?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Já jsme to tam necítil a byl jsem tomu rád.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

ČTK: Já mám podobný, nicméně obecnější dotaz. Myslíte, že uspokojíte politické strany tím programovým prohlášením? Splnili jste všechny ty jejich doporučení, která jste dostali? Děkuji.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Dobře jste řekl, že to jsou doporučení. To je dobrá charakteristika. Já s tím jako s doporučením pracoval. Do naprosté většiny těch doporučení jsme se měli vejít, protože nám nedělala potíže. Některé body o těch bude řeč, privatizace Letiště a tak dále, ale je jich minimum. Programové prohlášení je dokumentem, který charakterizuje vůli vlády splnit ty a ty úkoly dle jejich nejlepšího vědomí a svědomí a s tím předstoupit před sněmovnu a věřím, že důvěru získá.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji.

E15: Pane ministře financí, to, co jste říkal, že dostanou resorty limity a je na nich jak si to zařídí, znamená to, že nebude existovat žádný seznam škrtů, které jsou předepsané ministerstvem financí krom toho zmrazení platů?

Eduard Janota, ministr financí: Je to přesně tak. Resortní ministři znají nejlépe problémy svých kapitol a je logické, rozumné a správné, že oni sami budou rozhodovat, jaké mají priority a jaké věci mají méně potřebné. Já to považuji za rozumný krok. Limity už mají.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Limity dostanou, budou závazné, do těch se musejí vejít. A jak si to uspořádají vevnitř, musí respektovat limit a žádné další šlajsny, když dovolíte toto ošklivé slovo.

E15: Já si ještě dovolím doplňující dotaz. ČSSD si představuje pro schůdnost vámi připravovaného rozpočtu, že byste připravil jakési alternativní seznamy škrtů. Bude ministerstvo něco takového dělat?

Eduard Janota, ministr financí: Ne. Nechtěl bych dělat žádné alternativní škrty. Vím, co způsobil za mediální rozruch šotek, který říkal, že se doporučuje škrtnout dotace pro soukromé školy. Po této zkušenosti, byl to šotek, nehodlám takto postupovat. Vycházím z toho, neresortní ministři znají své kapitoly daleko podrobněji.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Ještě Česká televize.

Česká televize: Já mám prosbu na paní ministryni zdravotnictví, jestli se můžeme zeptat, zda vláda projednala nákup vakcín proti mexické chřipce? Máte nějaké aktuální informace?

Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví: Ministerstvo zdravotnictví připravuje pro vládu materiál právě k takovému rozhodnutí. Ta opatření by měla být dvojí. Jednak navýšení zásob anitvirotik, protože jste informováni, že ČR v tuto chvíli disponuje zásobou Tamilu pro 20 % populace, podle doporučení WHO by to mělo být až 30 %. Další opatření je zajištění očkovací vakcíny. Vzhledem k tomu, že Česká republika koordinuje tyto kroky se všemi státy EU, tam my zpracováváme pro vládu materiál, který bude vyčerpávajícím způsobem obsahovat ty možnosti. Jistě si dovedete představit, že se jedná o velký objem finančních prostředků a těch predikcí a problémů, které s očkováním zatím není v konečné fázi, protože virus mutuje, takže rizik je spousta a my chceme, aby vláda měla všechny informace pro informované rozhodnutí.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Mladá fronta Dnes.

MfD: Já bych se zeptal k programovému prohlášení vlády, které privatizace jsou uvedeny v tom materiálu, že budou pokračovat či budou dokončeny za této vlády? A obecnější otázka proč nechcete to prohlášení zveřejnit dříve než o něm budete hovořit v poslanecké sněmovně? A k problému poslaneckého návrhu zákona, který chce zvýšit rychlost na dálnicích, vy jste zaujali negativní stanovisko, jestli to můžete rozvést, co se vám na tom konkrétně nelíbilo?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: K programovému prohlášení. Já jsem neřekl, že ho nezveřejníme, hledáme metodu kdy, neznáme ani termín projednání na schůzi komory. Chtěl bych upozornit na jednu skutečnost. Ústava zná institut, že vláda požádá o důvěru. Nezná žádnou povinnost přicházet s programovým prohlášením, nicméně je to dobrá tradice v této zemi. Vláda je připravena předstoupit, nebude ji narušovat. To prohlášení nevychází z žádných koaličních dohod a ni z programů voleb, bude velmi stručné, sevřené. O tom kdy a zda vůbec ho zveřejníme ještě před tím, než ho sdělíme těm, kterým je určeno, poslancům, o tom se ještě poradíme a rozhodneme. Tuto odpovědnost jsem si vzal na sebe. Další dotaz byl na paní ministryni, já se omlouvám, ale tam není výčet privatizací ve kterých vláda bude pokračovat či nebude.

Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti: Já odpovím na ten dotaz, proč vláda nepodpořila poslanecký návrh, který navrhoval zvýšení rychlosti na pozemních komunikacích, na dálnicích. To je zjednodušení, ten poslanecký návrh neobsahoval jen tento jeden bod, ale obsahoval spoustu dalších bodů a jsem přesvědčena, že tento jediný bod by na vládě nenarazil, ale Legislativní rada nedoporučila vládě, aby dala souhlas s tímto návrhem vzhledem k legislativně technickým nedostatkům. Vzhledem k tomu, že některé návrhy, které řešil, už jsou upraveny jiným právním předpisem, tedy z tohoto důvodu.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím.

Televize Prima: Já bych měla dotaz na pana premiéra. Týká se to hospodaření NKÚ. Objevily se informace, že na provoz a na zaměstnancích tento úřad vynakládá nejvyšší prostředky v zemi. Už se tím zabývá i kontrolní výbor sněmovny. Chci se zeptat na váš názor, co si o tom myslíte? Není na místě, aby se změnil šéf toho úřadu?

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Pokud jde o personální změny na NKÚ, to je mimo působnost vlády, to je věc, kterou navrhuje a schvaluje parlament. Tam je třeba cílit tento dotaz. To je vše, co mohu za vládu odpovědět. Jinak hospodárné zacházení s rozpočtem by mělo být úkolem každého šéfa resortu.

Eduard Janota, ministr financí: Poznámka k tomu. NKÚ patří mezi tzv. kapitoly se zvláštním režimem hospodaření a jeho rozpočet neschvaluje de facto vláda, ale rozpočtový výbor a vláda v téměř 100 % případů respektuje to doporučení. Pokud dnes hovoříte, že má NKÚ vatu ve svém rozpočtu, je to i díky rozpočtovému výboru, který je odpovědný za rozpočet této kapitoly více než vláda.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Díky za odpovědi. Další otázka.

MfD: Mám dotaz na pana ministra Janotu co se týká pohřbívání mrtvých duší, bude k tomu třeba změnit nějaký zákon či stačí jen schválit to vládou? Druhý dotaz, říkal jste, že budete škrtat 5-10 % z těch výdajů ze kterých škrtat můžete. Řeknu příklad, ministerstvo práce a sociálních věcí má údajně 95 % výdajů mandatorních, to znamená, že zbývá 5 % na škrty, takže budete škrtat z těch pěti? Děkuji.

Eduard Janota, ministr financí: K zrušení tzv. neobsazených míst nepotřebujeme žádnou legislativní normu, je to exekutivní opatření vlády. Jde o tom, že resorty mají jakousi systemizaci. Na tuto rozpočtují peníze a tyto prostředky buď dostává užší okruh pracovníků a nebo je používají na jiné účely. Vaše informace o tom, že ministerstvo práce má 95 % mandarotních výdajů je naprosto zkreslená a zavádějící, zdaleka tomu tak není.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, další dotaz.

Právo: Já bych se zeptala na ta funkční místa, kolik jich celkem neobsazených je? Na jaké číslo to chcete snížit? Jaké úspory to přinese a kterých resortů se to dotkne hlavně a naopak, které postiženy nebudou?

Eduard Janota, ministr financí: Já to tu jmenoval. My budeme tolerovat v každé kapitole 1% neobsazených míst a vše ostatní, co bude nad touto částkou a to dle našich podkladů, které jsme získali ze závěrečných účtů za rok 2008 činí 18171 míst a co z hlediska financí, je to částka ve výši téměř 5 miliard korun, když zahrnu platy a k tomu odpovídají pojistné.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, předposlední otázka.

Hospodářské noviny: Já bych měl dotaz na pana premiéra. Akademie věd rozeslala zprávu, že na příští rok jí bude zkrácen rozpočet asi o 14 % na další léta až o 45 %. Takhle to stojí v jejím prohlášení. Chtěl jsem se zeptat, jestli je to pravda i z vašeho pohledu? Jestli to není trošku v rozporu s deklarovanou podporou výzkumu a vývoje? Jestli se k tomu chce vyjádřit i ministr financí.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: Určitě. Prosím vás pěkně, nelekejme jeden druhého. Takovýchto zpráv se tu objevuje, co bude vyvražděno, zničeno, ukráceno, vyrabováno, jaké loupeže se budou konat na české vědě, tom či onom. Říkám jednoznačně, my jsme dnes vedli makroekonomickou debatu o výdajových rámcích. Debata o jednotlivých kapitolách nás čeká. Nicméně, to není jen o Akademii věd, jsou tam jen dvě priority, jsem tomu rád, kde je 30 priorit, to nejsou priority. My máme dvě – věda, výzkum a dopravní infrastruktura. Podotýkám že to nijak neznamená, že když se řekne priorita, že se tam nalejou ty peníze na kterých se dohodneme, zavře se svět a už nás nezajímá, co se s nimi děje. Právě naopak, byl bych velice rád, kdyby tentokrát tyto priority byly posouzeny na základě analytických materiálů. Kam do vědy, do které, na které projekty ty peníze hodláme vynaložit. Velice konkrétně a totéž platí o dopravě. Priority nejsou legitimace na peníze nad kterými se zavřelo víko hrnce a není tam vidět. Jistě i s Akademií věd najdeme možnost jak s ní jednat.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Poslední otázka, prosím.

Deník: Já bych směřoval na pana ministra financí. Mohl byste konkretizovat, kterých ministerstev či kterých resortů se bude na těch nemandatorních výdajích nejvíce škrtat?

Eduard Janota, ministr financí: Vyplývá to z logiky věci, kterou jsem tu nastínil. Máme priority o kterých hovořil pan premiér a tudíž na základě odvození se od těchto priorit na základě odvození se od jiných ukazatelů, které se týkají konkrétních bilancí těch resortů jsme stanovili, komu se krátí 5 % a komu 10 či 15 maximálně 20 %. Takhle obecně v tuto chvíli, protože debata o těch limitech bude uzavřena, doufám, příští pondělí, kdy se ten materiál by měl schválit.

Jan Fischer, předseda vlády ČR: To snížení není lineární, jak bývalo zvykem. Jinak se bude zacházet s velkými resorty, jinak s malými, protože když u malého řeknete 20 %, tak ten resort můžete zavřít, to víme. Víme, kde jsou priority o kterých jsem mluvil a další prioritou je dofinancování evropských projektů, abychom dosáhli a nezkomplikovali si přístup k evropským penězům, s tím automaticky počítáme.

Roman Prorok, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, já vám děkuji. Končím tiskovou konferenci. Čeká nás další práce, omlouváme se za pozdní začátek a těším se zase na viděnou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po zasedání vlády, 25. května 2009

Související zprávy