Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

11. 6. 2007 17:59

Tisková konference předsedy vlády ČR Mirka Topolánka po zasedání vlády v pondělí 11. 6. 2007

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, dobrý den, já vás zde vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám členy vlády, předsedu vlády pana Mirka Topolánka, ministryni vlády pro lidská práva a národnostní menšiny paní Džamilu Stehlíkovou, ministra financí pana Miroslava Kalouska a ministra zdravotnictví pana Tomáše Julínka. Slovo má předseda vlády pan Mirek Topolánek.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den. My jsme dnes řešili celou řadu velmi důležitých bodů. Kromě těch standardních, které se týkaly Evropské agendy, jsme řešili Zprávu o plnění programových cílů vlády, což bude pravidelný bod každý měsíc, který vychází z materiálu, o němž jsem hovořil minule. Džamila Stehlíková vás bude informovat o antidiskriminačním zákonu. My jsme zároveň schválili zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel. Vyřadili jsme bod, protože se ještě expertní týmy nedohodly na konečném znění, který se týká povrchových a odpadních vod. Projednali jsme i čtyři poslanecké návrhy, tři s nesouhlasným, jeden s podmíněným souhlasným stanoviskem. Nicméně, klíčové body, o kterých jsme dnes jednali, s těmi vás seznámí Miroslav Kalousek. Byly to, nikoli jak média hlásila státní rozpočet, ale střednědobý výhled a příprava státního rozpočtu, což pořád ještě není samozřejmě připravený státní rozpočet. Musím dementovat některé informace o rezervních fondech, o nich bude informovat Miroslav Kalousek, které jsme dnes také projednávali. Schválili jsme Národní program snižování emisí ČR s celou řadou úkolů pro ministry. Schválili jsme, a to přednese Džamila Stehlíková, dotační politiku vůči nevládním neziskovým organizacím. Věc, o které vás dnes budeme informovat společně s Tomášem Julínkem. Schválili jsme „kulatý stůl“ – veřejnou diskusi v budoucnosti financování českého zdravotnictví. Schválili jsme vytvoření finančního prostoru a nových tabulkových míst v Úřadu pro ochranu osobních údajů v souvislosti s našim přijetím do schengenského prostoru. Schválili jsme dodatek, může o tom hovořit i ministr zdravotnictví, který bude rušit vzájemnou povinnost mlčenlivosti ve sporu ČR versus Diag Human, což si myslím, že je důležitá dohoda, ke které došlo mezi účastníky sporu. Zajistili jsme činnost Rady pro výzkum a vývoj. Ministr vnitra předložil analýzu administrativní zátěže podnikatelů. Dohodli jsme se na kompromisu ve věci ukončení činnosti Pozemkového fondu, který musí projít transformací, a v tomto smyslu zní i usnesení. Džamila Stehlíková vám podá zprávu o situaci národnostních menšin v ČR, což je rovněž materiál, kterým jsme se zabývali. Kromě materiálu, který pokládám ještě za velmi důležitý a který jsme schvalovali teď v pozdním odpoledni, a to byl Program českého předsednictví Visegrádské skupiny, kdy přebíráme v červnu 2007 předsednictví této regionální skupiny, jsme schválili ještě také návrh na odvolání předsedkyně a jmenování předsedkyně a místopředsedy Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. To je do úvodu ode mě všechno a poprosím Janu, ať dále moderuje.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády a slovo má ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny paní Džamila Stehlíková.

Džamila Stehlíková, ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny: Děkuji za slovo. Vláda dnes schválila zákon o rovném zacházení a opravných prostředcích ochrany před diskriminací tzv. antidiskriminační zákon. Zákon zajišťuje rovné příležitosti, chrání před diskriminací a zajišťuje rovný přístup ke vzdělání, zaměstnání, podnikání, k sociálním a zdravotnickým službám, ke zboží a službám bez ohledu na rasu, pohlaví, věk, sexuální orientaci, zdravotní postižení či náboženské přesvědčení. Tento zákon je dlouhodobým závazkem ČR před EU, protože v současné době běžela čtyři správní řízení ze strany Evropské komise a zároveň s plněním závazků vlády před občany, plněním části Programového prohlášení vlády. Ten návrh, který byl schválen, je kompromisní, prošel dlouhou dobou vyjednávání. Myslíme si, že je to velice dobrá norma, nebyrokratická, pružná, a norma, která je velmi blízko k občanům a umožní jim účinně se chránit před diskriminací. Veřejnou působnost v ochraně před diskriminací přebírá veřejný ochránce práv, ovšem není nějakým způsobem svazován v tom, jakým způsobem si bude počínat a důležité je, že nevzniká žádný nový úřad, žádná nová instituce. Důležitou věcí, kterou bych měla v této souvislosti připomenout, že v podstatě tímto tato vláda plní závazek Evropského soudního dvora, který nesplnila minulá vláda. Druhou záležitostí, o které bych vás ráda informovala, je to, že vláda schválila Rámcový program dotační politiky státu vůči nevládním organizacím. Je to program, který je vázán na jednotlivé resorty a jsou tam určeny základní oblasti, ve kterém tyto resorty budou poskytovat dotace. To je zcela v kompetenci resortu, jakým potom způsobem vypíší jednotlivé programy. A mohu říci, že velkou pozornost jsme soustředili na to, aby tento program vypisovaný státem, byl doplňován nebo byl v harmonii s operačními programy, prostřednictvím kterých budeme čerpat peníze z Evropských strukturálních fondů. Třetí záležitostí, kterou zmiňoval pan premiér, je to, že vláda schválila zprávu o stavu národnostních menšin v ČR. Tato zpráva shrnula rozvoj národnostní politiky státu v předešlém roce. Reflektovala zpětnou vazbu samospráv, kde samosprávy v podstatě zřizují výbory pro národnostní menšiny a toto je dobrý nástroj pro komunikaci s těmito komunami a národnostními menšinami. A důležitou věcí, pro vás možná zajímavou, je to, že vláda se shodla na tom, že ministerstvo školství bude v příštím roce provádět výzkum, který se bude zabývat mapováním etnodialektu češtiny s romskými specifiky nebo romskými dialekty, abychom měli lepší přehled o potřebách romské komunity, a to jakým způsobem tato národnostní menšina na našem území je specifikovaná. Děkuji za pozornost.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministryni Džamile Stehlíkové a slovo má ministr financí pan Miroslav Kalousek.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Hezký den, dámy a pánové, dovolte, abych stručně okomentoval tři body, které pokládám za klíčové, které dnes vláda projednávala. Tím prvním je Příprava státního rozpočtu na rok 2008, ještě jednou, prosím, zopakuji název toho bodu – Příprava státního rozpočtu na rok 2008 a střednědobý výhled na léta 2009-2010, což je poměrně komplikovaný proces, jehož ostrý start udělala vláda dnes, když schválila limity příjmů a výdajů veřejných rozpočtů a limity pro jednotlivé kapitoly. Na základě jejího dnešního usnesení jednotliví správci kapitol, tedy jednotliví ministři, ministerstvu financí do konce července rozepíší závazné ukazatele svých kapitol tak, abychom během srpna byli schopni vyjednat a připravit definitivní návrh státního rozpočtu, který vláda musí předložit do Poslanecké sněmovny podle zákona do konce září. Ty limity, které jsme dnes zadali jednotlivým správcům kapitol, mohou doznat jistých marginálních změn, může doznat během té dvouměsíční práce změn některá vnitřní struktura, protože tak, jak vláda dnes schválila některé tabulky, může zpřesněné tabulky schválit v srpnu letošního roku. To, co je důležité, je reformní vůle, to co je důležité, jsou limity, které jsou nepřekročitelné, takže, dovolte několik stručných zpráv. Výhled předpokládá, že ze současného skutečného deficitu 122 mld. Kč vláda počítá skutečný deficit pro rok 2008 – 78 miliard 400 milionů korun. Znovu opakuji, ta dvě základní čísla – 122 mld. Kč skutečných v roce letošním, 78 mld. Kč skutečných v roce příštím. Dodávám, vždy skutečných, protože dobře víte, že 91,3 mld. Kč je schválené číslo. Nicméně, počítá s mimořádnými příjmy ve výši 31 mld. Kč z prodeje majetku. V onom čísle 78 mld. Kč takovéto mimořádné příjmy kalkulovány nejsou. Takže, k takovémuto snížení deficitu dochází v prvním reformním roce. Uskrovnit se, samozřejmě, musí všichni. Já jsem ocenil mimořádně přístup jednotlivých resortních ministrů. A myslím si, že důležitou zprávou je i zásadní rozpočtová priorita této vlády, protože rozpočtové priority jsou i priority politické. Jakkoli se uskrovňují všichni, jediný výdaj, který roste absolutně i relativně, je výdaj na vědu a výzkum. Výdaje na vědu a výzkum mají zajištěn v celém střednědobém výhledu svůj 8% meziroční růst a rostou i relativně ve vazbě na růst HDP. Myslím si, že to je jasná zpráva o prioritách a směřování této vlády. Druhý, poměrně zásadní materiál, bylo řešení podfinancovaného rozpočtu Fondu dopravní infrastruktury pro tento rok, pro rok 2007. Vláda se musela vypořádat se dvěma základními problémy. Tím prvním problémem bylo podfinancování Fondu dopravní infrastruktury vzhledem k jeho široké rozestavěnosti a nezbytnosti kofinancovat projekty, které budou převážně financovány z EU. To byl problém na straně jedné. Problém na straně druhé byl „kostlivec ve skříni“, který se jmenuje rezervní fondy, a které v dobách minulých vlád narostly do velkých rozměrů a byly zablokovány proto, aby bylo účetně demonstrováno dodržování konvergenčního programu. Zablokováním těch rezervních fondů došlo k účetní demonstraci, že je dodržován konvergenční program. Ve skutečnosti ty výdaje tam doopravdy existovaly. Nabízelo se řešení využít tyto zablokované prostředky ve prospěch té jedné centrální priority, kterým je financování dopravní infrastruktury. Vláda tak dnes rozhodla, tzn. dnes rozhodla, že ještě v letošním roce bude Fond dopravní infrastruktury posílen o 10 mld. Kč. A těchto 10 mld. Kč poskytnou jednotlivé resorty z větší části svých rezervních fondů svých kapitol. Tady nemohu nic říct, jenom, že to oceňuji, tady musím říct, že to bylo téměř pro ministra financí na hranici dojetí být konfrontován s tím, že jednotlivé resortní zájmy vláda ochotně hlasy všech ministrů věnovala na tu centrální prioritu, a to je Fond dopravní infrastruktury.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ochotně po velké diskusi.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Nicméně, stalo se a myslím si, že je to klíčové, že vláda demonstrovala, že je tady centrální priorita, které jsou podřízeny priority resortní. Výsledek je zřejmý - Fond dopravní infrastruktury je posílen o 10 mld. Kč. Posledním bodem byla novela zákona o zákonném pojištění motorových vozidel. Jedná se o transpozice evropské směrnice. K zásadním změnám dochází zejména ke zvýšení zákonného limitu u věcných škod na stejnou úroveň jako je limit škod na zdraví a životě, tzn. na 35 milionů Kč z dnešních 18 milionů Kč. Druhou zásadní změnou je zvýšení plnění garančního fondu za škodu nezjištěných vozidel, která podle stávající platné úpravy se zatím vztahuje jenom na škodu na zdraví a majetku. Tato novela ji rozšíří i na věcné škody. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru financí a ještě předtím, než předám slovo ministru zdravotnictví Tomáši Julínkovi, který vás seznámí s projektem, který vláda na dnešním zasedání také schválila, poprosím o úvodní slovo premiéra Mirka Topolánka.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jak už jsem signalizoval v tom svém prvním úvodním slově, my jsme dnes přijali usnesení, kterým plníme jednu z dalších částí Programového prohlášení. A v tom programovém prohlášení jsme se zavázali a já to budu citovat: „iniciovat po vzoru důchodové reformy veřejnou diskusi o transformaci českého zdravotnictví a vznik expertní komise řízené nezávislým koordinátorem (obdoba Bezděkovy komise)“. Tolik do úvodu.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Slovo má ministr zdravotnictví pan Tomáš Julínek.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Ano, děkuji. Dámy a pánové, předkládáme slibovaný návrh diskuse ve zdravotnictví. Dovolil jsem si jen připomenout, jakou máme situaci, a my jsme pro jednoduchost rozdělili reformní kroky v ČR do dvou faktických reforem, když spolu velmi úzce souvisí, pro lepší orientaci. Na té levé straně, to je můj úkol pro resort, tzn. ta institucionální reforma. Zdůrazňuji to tady proto, protože se to neustále plete, o čem se vlastně má diskutovat u „kulatého stolu“, je to to institucionální zázemí a týká se především pacienta, jeho postavení, ale my musíme kvůli stárnutí populace a modernizaci medicíny, předejít budoucí finanční krizi, která může nastat dříve než v důchodovém systému, protože již za 15 let půjdou silné ročníky do důchodu a budou potřebovat zdravotní péči. Dochází také k přesunu směrem k chronickým onemocněním a musíme se s tím vyrovnat. Nemůžeme čekat, až jak to dopadne na poslední chvíli, a proto musíme začít politickou diskusi. Nechci připustit to, co se dělo posledních osm let, že se střídali ministři a střídali se z různými opatřeními bez konceptu a výsledkem toho nakonec bylo oddlužování systému. Je potřeba zavčas něco udělat, proto jsme připravili design této diskuse. Je to vlastně prevence krize. Já doufám, že opozice, která deklaruje, že chce diskutovat věcně, i když to nedokazuje při jednání ve Sněmovně, že přistoupí k tomuto projektu odpovědně, protože se jedná opravdu o závažné záležitosti. Můžeme se podívat na druhý slide, kde vidíte, že kdybychom zůstali při starém financování, že ze 100% objemu zdravotní péče, které máte na začátku toho grafu, bychom dospěli postupně a už velmi záhy k tomu, že bychom nebyli schopni objem péče profinancovat a tady zdůrazňuji – není vůbec zahrnuta modernizace lékařských technologií a jejich zdražování. To znamená, že toto je hrozivý graf, kterého se zatím, bohužel, nikdo nebojí a proto to považuji za velmi důležitou věc. Dovolte mi předat slovo člověku, který převezme odpovědnost za diskusi. My jsme zvolili koordinátora, který má vést jednak odbornou diskusi a koordinovat ty jednotlivé pracovní skupiny, který by vám objasnil formu této diskuse. Takže, dovoluji si vám představit pana inženýra Ondřeje Mátla, který před vás předstupuje, jako zkušený člověk, co se týče projektového řízení, zabývá dlouhodobě tématem modernizace veřejných služeb a je respektovanou osobou v oblasti sociálních a zdravotních služeb. Jeho výhodou je, že není zaujat přímo ve zdravotnictví, tzn. může se na to dívat s nadhledem a může dobře koordinovat jednotlivé diskuse a chci zdůraznit, že zdravotnictví není izolovaný problém uprostřed našeho systému, že úzce souvisí s jinými resorty a všechno, co se odehraje např. v resortu sociálních věcí se promítne do zdravotnictví a naopak a my musíme i lámat tyto resortní hranice, abychom mohli vyřešit tuto problematiku. Takže si dovoluji ještě jednou představit pana inženýra Mátla. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ondřej Mátl, nezávislý koordinátor pro zdravotní reformu: Dámy a pánové, já velmi krátce představím ten projekt, jeho smysl a účel, jakým bychom chtěli postupovat při diskusi o budoucnosti financování zdravotnictví v ČR. Pan ministr zde hovořil o jedné hrozbě, já bych zde uvedl druhý graf, proč tento projekt má být realizován. Populace skutečně velmi rapidně stárne. Já bych neřekl, že to je hrozba, já bych řekl, že to je pro každého z nás velká výhoda a my si musíme všichni uvědomit, že např. podíl osob starších 85 let věku, které nezbytně nutně jsou odkázáni na nějakou dlouhodobou péči, každý to známe u sebe v rodinách, tak se během deseti let zdvojnásobí. A to jsou všechno důvody, vedle nárůstu poptávky po zdravotní péči, technologického pokroku, evropské integrace, které nás vedou k tomu, že my se nezbytně nutně musíme problematikou zdravotnictví a budoucnosti jeho financování zabývat v celospolečenském kontextu a vést o ni širokou diskusi. Tento projekt by měl v prvé řadě napomoci k definování dlouhodobých problémů našeho zdravotnictví a měl by v druhé řadě vytvořit nějaké návrhy jejich řešení. Co považuji za nejdůležitější je, že se jedná o projekt, který není projektem uzavřeným pouze pro některé politické strany, je otevřenou výzvou všem parlamentním politickým stranám, které by prostřednictvím tohoto projektu měly dosáhnout shody nebo se alespoň pokusit dosáhnout v tom dnešním těžkém světě shody na řešení aktuálních problémů. I když jsem říkal, že je to vlastně projekt, kterého by se měly účastnit všechny parlamentní politické strany, jak to prakticky bude probíhat. V prvé řadě se projektu budou účastnit odborníci, po dvou stranách z politických stran, delegovanými politickými stranami, kteří by se měli společně s pracovním týmem, společně s analytiky, pokoušet společně hledat a následně také nalézat problémové okruhy. Vedle odborníků, kteří na takové té každodenní bázi by s námi měli spolupracovat, pochopitelně také politické strany se nemohou vzdát své odpovědnosti za řešení problémů ve zdravotnictví, a proto ten projekt také počítá s tzv. rozhodovacím týmem, který budou vždy vytvářet dva zástupci parlamentních stran, kteří se k výstupům tohoto projektu mají vyjadřovat. A když jsem říkal, že je potřeba vyvolat o problematice budoucnosti financování celospolečenskou diskusi, tak jsem tím měl na mysli, že je potřeba také zapojit odbornou i širokou veřejnost, protože téma zdravotnictví se týká každého z nás. Já kdybych se vás jednotlivě zeptal, jestli k němu máte co říci, jsem přesvědčen o tom, že byste každý k němu měli co říci. Zde máte konkrétní čtyři praktické výstupy, které by projekt měl obsahovat. Já mohu říci, že již v současné době je zpracován přehled koncepčních materiálů, které ke zdravotnictví za posledních deset let vznikly, protože to je projekt, který nestaví na zelené louce, který se snaží shromáždit již stávající poznatky a nich budovat. Další informace budou následovat. A na závěr, z mého pohledu to nejdůležitější, my k tomuto projektu spustíme webové stránky. Já bych vás ještě požádal v tuto chvíli o krátké strpení, protože projekt se teprve rozbíhá, teprve dnes o něm vláda rozhodla a my bychom do konce týdne chtěli spustit na webových stránkách www.kulatystul.cz skutečnou diskusi se všemi, kteří mají ke zdravotnictví co říci.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji nezávislému koordinátorovi panu Ondřeji Motlovi. Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše dotazy. Televize Nova, prosím.

Kamil Houska, televize Nova: Jestli dovolíte, já bych se vrátil k té přípravě státního rozpočtu. Já bych se vás zeptal, pane předsedo, já chápu, že jste vázáni nějakými časovými limity, nicméně, přesto, nepřijde vám zvláštní, že vlastně vázáni nějakými časovými limity. Nicméně, přesto, nepřijde vám zvláštní, že vlastně letos se ten rozpočet schvaluje, má to být reformní rozpočet, a schvaluje se ve chvíli, kdy ještě nevíte, jestli vám reforma projde. Třeba opozice to napadá, že vlastně vy působíte směšně. Jak vy osobně to hodnotíte, jestli věříte, že ta reforma projde, aby vám to ten rozpočet nezničilo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Mě vždycky upozorní, že mám s novináři hovořit slušně, tak já nebudu odpovídat, že směšně vypadáte vy, protože my jsme oba dva opakovali, že nejde o schválení státního rozpočtu. To znamená, my v této chvíli neschvalujeme státní rozpočet, ten budeme schvalovat nejdříve v srpnu, doufejme již s vědomím toho, že je schválen reformní balík, který nám umožňuje tento reformní rozpočet schválit. Takže, nebude to předtím, nýbrž potom. To, že správně upozorňujete na to, že není dobrou praxí schvalovat rozpočet ze zákony platnými od 1.1.2008, to sice máte pravdu, ale minulá vláda se toho dopustila minimálně dvakrát. Já nemohu za to, že jsme v tom turbulentním prostředí a že zrovna tato vláda musí realizovat reformní rozpočet. Nicméně, my jsme opravdu jinou možnost neměli a je to praxe, která je, možná bohužel, zaužívána v české kotlině už velmi dlouho.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já ještě jenom, jestli smím doplnit. My se tady všichni utvrzujeme v tom, že to není státní rozpočet a vy to stejně točíte jako státní rozpočet. Tak, já to ještě jednou zopakuji. Toto nebylo schvalování státního rozpočtu. Státní rozpočet je zákon, který vláda musí předložit do konce září do Poslanecké sněmovny tak, jak jí zákon ukládá. A aby něco takového mohla udělat, tak musí být dodržen proces, který kromě jiného ministrovi financí ukládá, opět ze zákona, do konce května, ať už se projednávají jakékoliv normy, do konce května předložit do vlády tento materiál. To znamená, návrh střednědobého výhledu a základních parametrů, což ministr financí udělal, protože mu to zákon ukládá bez ohledu na to, že se ho ptá někdo, jestli při tom vypadá či nevypadá směšně. Ze zákona jsem byl povinen tak do konce května učinit, tudíž jsem to učinil. Vláda ze zákona je povinna to projednat, do 31. července jsou jednotlivé resorty povinny na základě těchto limitů předložit rozepsané ukazatele svých kapitol, na základě toho potom je ta procesní diskuse, na jejímž konci je příprava návrhu státního rozpočtu, který vláda schválí na přelomu srpna a září a předloží do Poslanecké sněmovny. Nemohla by tak učinit, kdyby dnes neprojednávala tento materiál, to těžko připravíte na konci září mezi úterkem a středou, pane Houska.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Česká televize.

Jana Čermáková, ČT: Já bych měla, pane premiére, dva dotazy na vás. Jeden, jestli se koalice náhodou nechystá zablokovat program páteční mimořádné schůze, kterou chce opozice, respektive už svolala, kvůli Jiřímu Čunkovi. A ten druhý, Právo napsalo, že bývalý ministr Pavel Němec by měl být váš poradce a měl to být on, kdo měl ovlivnit Renátu Veseckou, aby vyměnila v Čunkově kauze státní zástupce. Tak, jestli je Pavel Němec váš poradce a jestli to mohl ovlivnit. Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem Pavla Němce už dlouho neviděl, patří mezi mé přátele ještě z Ostravy. Já jsem s ním učil na gymnáziu v 80. letech. Pokud máte na mysli toho Pavla Němce, kterého já znám, protože o tom jsem ochoten se bavit. Ten by tak možná mohl dělat mého poradce, ale vy zřejmě máte na mysli jiného Pavla Němce, ale to jste neupřesnila. Takže, kterého Pavla Němce máte na mysli? Mého přítele z Ostravy, kterého jsem několik let neviděl a nebo Pavla Němce jiného?

Jana Čermáková, ČT: Zřejmě toho druhého, bývalého ministra spravedlnosti.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ten mým poradcem není a vy to musíte vědět, proto mně připadá velmi zajímavé, že se na to ptáte. Já přece žádné poradce nemám. To je první věc. Mám několik konzultantů, kteří pracují na jednotřetinové, jednodesetinové a jiné úvazky a Pavel Němec mezi nimi opravdu, ale opravdu není. To je možná odpověď na tu druhou otázku, k tomu, co spolu souvisí. Já se chci velmi ostře ohradit proti snahám opozičních stran účelově politizovat rozhodnutí trestního odboru NSZ ze 4. 6. ve věci Jiřího Čunka a inženýra Hurta. To je procesní rozhodnutí, které je vykonáno Usnesením státního zástupce NSZ a je zcela nepochybně pouze v jeho zákonné kompetenci. Já pokládám za naprosto nepřípustné, aby kdokoli, jakákoliv politická reprezentace a jakýkoliv politik do těchto výlučných kompetencí zasahoval nebo zasahovaly. Ani mně ani ministru spravedlnosti nepřísluší, jakkoli do tohoto procesu zasahovat, přesto si dovolím v této chvíli vystoupit právě na ochranu nezávislosti, kompetentnosti a odbornosti NSZ. To rozhodnutí státního zastupitelství nebo soudu se nám nemusí líbit, ale všichni jsme povinni jej respektovat a já od politiků očekávám, že nebudou takové rozhodnutí zpochybňovat. To je teprve ten skutečný útok na podstatu nebo právní podstatu státu. Já se musím zvlášť ostře ohradit proti výrokům Jiřího Paroubka a mimo jiné i bývalé nejvyšší státní zástupkyně magistry Benešové, která dokonce volala po odvolání nejvyšší státní zástupkyně paní doktorky Vesecké právě pro realizaci této výlučné pravomoci státního zástupce v trestním řízení, a to já pokládám za opravdu skandální zastrašování státních zástupců, které by se nemělo opakovat. V tomto smyslu já nevím, jestli bude někdo blokovat tu páteční schůzi, já ji pokládám za nesmyslnou. Já si myslím, že to je rozhodnutí politických klubů, já v této chvíli jako předseda vlády takovou informaci nemám. Té schůze se případně zúčastním, ale připadá mi na té schůzi případné hovořit o zastrašování naprosto nezávislých orgánů státu jako je státní zastupitelství a v tomto smyslu tam i budu vystupovat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády. Další dotaz.

Aleš Sosnovský, ČTK: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat ještě pana ministra financí k těm výdajů z rezervních fondů ministerstev, jestli těch 10 mld. Kč na státní fond je ta jediná částka, nebo to bylo těch původně avizovaných 13,9 mld. Kč, kde by část měla získat i ostatní ministerstva na nějaké své výdaje.Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já jsem hovořil o té zásadní prioritě, a to je Fond dopravní infrastruktury. Jinak se skutečně jedná o úpravu 50 % rezervních fondů všech ministerstev z výjimkou evropských peněz a peněz týkajících se sociálních dávek, takže ta částka 50 % rezervních fondů je opravdu částka 13,9 mld. Kč, která je přerozdělena tak, že 10 mld. Kč je ve prospěch Fondu dopravní infrastruktury, 2 mld. Kč ve prospěch Ministerstva obrany, 0,7 mld. Kč ve prospěch ministerstva školství a 0,8 mld. Kč ve prospěch Ministerstva zdravotnictví. Celkem ta částka 13,9 mld. Kč. Ale tím základním motivem této operace je skutečně posílení podfinancovaného Fondu dopravní infrastruktury. Jí osobně mám velkou radost, že dnešní zasedání vlády, které jednalo dominantně o rozpočtových prioritách, protože rozpočtové priority jsou priority politické, tak nejenom řeklo, ale konkrétním usnesením vláda dala jasně najevo, že jejími zásadními rozvojovými prioritami je věda a výzkum a dopravní infrastruktura.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

Jan Korselt, Reuters: Dobrý den. Já bych měl dva dotazy. Za prvé technický, jestli můžete říci k těm výdajovým limitům, jednak na rozpočet pro příští rok i v tom střednědobém výhledu na ty další dva roky, jestli se nějak měnila ta čísla nebo jestli jste je schválili tak, jak to bylo navrženo.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Tak, jak byl ten materiál navržen, předpokládám, že řada z vás ho má, kdo ho nemá, tak ho získá zítra na internetu, tak, jak byl ten materiál navržen, tak byl schválen.

Jan Korselt, Reuters: Díky. Ještě bych měl k těm 10 mld. Kč do Fondu dopravní infrastruktury, jestli těch 10 mld. Kč je nad rámec toho očekávaného výnosu z prodeje minority v ČEZ?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Ano. Prosím, je to nad rámec schváleného rozpočtu. Fond dopravní infrastruktury má svůj samostatný rozpočet, je schvalován v Poslanecké sněmovně jako samostatný bod, ne jako součást státního rozpočtu. Má své příjmy, má své výdaje a nad rámec tohoto rozpočtu v rámci těch příjmů se, samozřejmě, se počítá s 31 mld. Kč z prodeje jakéhokoliv majetku. Z prodeje majetku v zákoně o státním rozpočtu není napsáno, že z prodeje ČEZ. S mimořádnými příjmy z prodeje majetku ve výši 31 mld. Kč a nad rámec těchto příjmů bude posílen tento rozpočet o 10 mld. Kč dnešním usnesením vlády. Ostatní kapitoly se prostě složily na tuto základní rozpočtovou prioritu.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Je třeba říci, že to bylo nutné opatření, jinak bychom museli realizovat to opatření nějakým jiným způsobem, protože fakticky tak, jak byly postaveny a nasmlouvány ty zakázky Fondu dopravní infrastruktury na příští období, tzn. letošní a další léta, tak byly neufinancovatelné a navíc neumožňovaly předfinancování strukturálních fondů speciálně do infrastruktury a do dopravy, a proto jsme museli tyto, já bych řekl, zcela zjevné chyby rozpočtu, připravovaného minulou vládou, napravit.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím.

Adéla Daňhová, Zdravotnické noviny: Já jsem se chtěla zeptat na ten kulatý stůl ve zdravotnictví, konkrétně na ten rozhodovací tým politiků. Kolik těch zástupců parlamentních stran by v něm mělo být, jestli tito už přislíbili svoji účast. A případně, jestli věříte v jejich konstruktivnost.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Ano. Já jsem již v prvním kole odeslal dopisy předsedům stran a dostal jsem návrhy za jednotlivé strany, za všech pět parlamentních stran. Tím byla vyjádřena vůle diskutovat o zdravotnictví. Předpokládám, že ta vůle setrvává u politiků, a že se budou k této záležitosti stavět odpovědně. A chci opět zdůraznit, že financování zdravotnictví je širší pojem než financování zdravotními pojišťovnami zdravotnická zařízení, za což se to někdy zaměňuje. A to, co vlastně my řešíme spíše v tomto volebním období, tady se jedná o zásadní změnu celého financování zdravotnictví od strany pojistného na straně příjmu po výdaje, popř. financování některých oblastí jako je zdravotně-sociální péče, zavádění spořících prvků apod. To všechno má zkoumat tato komise, což je projekt, který přesahuje běžné volební období a je na delší dobu, tudíž k tomu je potřeba širší politický konsensus, aby se to odehrálo podle nějakého harmonogramu a plánu.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych k tomu chtěl říct, že doufám, že se bude opozice chovat aspoň tak zodpovědně, jako opozice v minulém funkčním období, kdy jsme přistoupili na návrh Vladimíra Špidly a vytvořili jsme s ním Bezděkovu komisi pro důchodovou reformu. A je třeba říct, že výsledky této komise se nakonec promítnou i do první etapy té parametrické části důchodové reformy, která by měla být přivedena nebo přinesena do Parlamentu už na podzim tohoto roku. To znamená, výsledky té komise nebyly neužitečné, naopak se tam vydiskutovaly věci, které by se jinak diskutovaly složitě. Doufám, že opozice bude stejně zodpovědná jako jsme byli my v tom minulém funkčním období.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz. Prosím.

Josef Kopecký, MfDnes: Dobrý den. Ještě k tomu připravovanému kulatému stolu o zdravotnictví, byť je to dlouhodobá záležitost, přece jen předpokládáte ještě v tomto volebním období, že by se politické strany mohly shodnout na některých změnách, které by prosadily ve formě zákonů? Potom na paní ministryni Džamilu Stehlíkovou, zda ten navržený antidiskriminační zákon přináší, kromě toho, že si splníme čárku vůči EU, protože je to po nás požadováno, nějakou konkrétní změnu, která zlepší podmínky pro ochranu před diskriminací? A poslední otázku mám, která se týká bývalého ministra spravedlnosti pana Pavla Němce, zda můžete říct, zda máte informaci o tom, existuje-li nějaká smlouva mezi Úřadem vlády a mezi tímto Pavlem Němcem? Nemyslím o poradenství, ale třeba to může být nějaká jednorázová smlouva, protože pan Němec sám takovou skutečnost zcela nevylučuje. Děkuji.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Já odpovím na tu první otázku. My počítáme, že by diskuse a nějaké závěry mohly být vyprodukovány do 14ti měsíců. Připomínám to, co říkal pan inženýr Mátl, že to má být provázeno dvěma konferencemi, které jsou soustředěny na komunikaci s veřejností a dvěma konferencemi, které se soustředí zase na odbornou diskusi. To znamená, je důležitou součástí sdělit také národu, jak na tom jsme a co nám hrozí. A do jaké míry se to může zohlednit v závěru našeho funkčního období v zákonech nedokáži předjímat, je to spíše záležitost pro následující volební období, kdy bychom byli rádi, aby jakákoliv vláda už potom eventuální konsensus nebo rozpory nějakým způsobem reflektovala v zákonech, protože podle některých odborníků je již po čase, co se týče diskuse o financování zdravotnictví z hlediska té hrozby, kterou jsem se tady snažil nastínit, stárnoucí populace. Tzn. není čas otálet. My ale v té první fázi v tomto volebním musíme udělat reformní zákony tak, jak je vidíte v legislativním plánu vlády tak, aby vůbec to prostředí dovolovalo přijímat další zákony o změně financování.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru zdravotnictví. Nyní má slovo paní Džamila Stehlíková.

Džamila Stehlíková, ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny: Děkuji za slovo. Pochopitelně nejedná se o čárku, nejedná se o pouhou transpozici evropských směrnic, ke kterým jsme se zavázali ještě před vstupem do EU. Jedná se opravdu o posílení ochrany občana před diskriminací, protože se zavádí konkrétní právní prostředky ochrany před diskriminací, kde v podstatě stávající nedostatky českého právního řádu, kde v řadě případů nebyl požadavek upuštění od diskriminace či naopak, vlastně zajištění nápravy těch škod nebo k zajištění toho zadostiučinění, že tyto právní prostředky nebyly v řadě případů zajištěny. Teď se to naplňuje, protože se jedná o zastřešující zákon, který umožní každému občanovi této republiky v případě, že se cítí být diskriminován, nejenom se obrátit na soud a je mu garantována ochrana před diskriminací, ale zároveň se může obrátit na ombudsmana, který mu pomůže nejenom radou, ale i dalšími kroky, může se z tohoto hlediska vyřešit celá řada situací, kde jsme právem kritizováni, že např. některé skupiny obyvatel, zejména, dejme tomu, ženy nebo starší občané, jsou diskriminovaní na trhu práce a velice obtížně se domáhají narovnání této situace. Zde bude nastoleno takové právní prostředí, které změní samotné prostředí ve společnosti a z tohoto hlediska už to, že ten zákon je přijat, už to, že někteří ještě vlastně ani nevěděli, že jsou oběťmi diskriminace. Nebo zaměstnavatelé nebo jiné osoby, které se dopouštějí diskriminace, aby si uvědomili, že toho diskriminačního chování se dopouštějí. Nejde o to, aby nám narostl počet žalob na jednotlivé případy diskriminace, jde o to, že jsem přesvědčena, že o projednání několika podobných případů spousta lidí od tohoto diskriminačního chování upustí zcela dobrovolně a posune nás to krok dopředu. Já si myslím, že tento zákon, který byl přijatý, je průlomový, nic podobného v naší normě doposud neexistovalo, aby sjednocovalo veškeré právní postupy v této oblasti. my jsme v podstatě nedisponovali ani definicí diskriminace, my jsme disponovali definicí diskriminace, kterou jsme museli přijmout z evropského práva, což je věc pro tak vyspělý, z právního hlediska, stát, kterým je ČR, bylo nepřijatelné. Takže, máme definici přímé, nepřímé diskriminace, definici pronásledování, obtěžování, sexuálního obtěžování. To jsou věci, o kterých se v Evropě už diskutuje deset, dvacet let a my jsme teď v podstatě zajištěni tím, že pokud k podobným jevům dojde, nebudeme tápat a máme na to jasnou, přehlednou, pružnou, nebyrokratickou normu a nastaveny prostředky, jak tomu zabránit.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Nyní dotaz na předsedu vlády.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pane Kopecký, já už jsem si zvykl na to, že média a speciálně s Jiřím Paroubkem se snaží dlouhodobě vytvářet takový speciální virtuální svět, virtuální realitu, ve které mě nutí žít. Já vás ale upozorňuji, že já v tomto virtuálním světě žít nebudu a nechci. To je první část mé odpovědi. A druhá, pokud opravdu máte zájem zjistit, jestli existuje tato předmětná smlouva, to se zeptejte vedoucího Úřadu vlády, nikoli mě, protože já o ní nevím.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Další dotaz. Česká televize, ještě jednou.

Jana Čermáková, ČT: Jestli můžu ještě na pana ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Pane ministře, můžete říci nějakou podrobnost k těm smlouvám s Diagem? Třeba, kdy konkrétně to bude možné zveřejnit, nebo jak dále se teď bude v té věci postupovat? Děkuji.

Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví: Je potřeba říci, že tuto kauzu má nyní předanou Úřad pro zastupování státu ve věcích majetkových, že to není přímo ministerstvo zdravotnictví. Tzn. všechny doklady a papíry jsou na tomto úřadu. Dohoda o zrušení mlčenlivosti, samozřejmě, dává možnost se dopátrat k těmto údajům. Koneckonců, nakonec se k nim dostali lidé jinou cestou, jak vyplývá z médií a z některých knížek. Lze jistě postupovat podle zákona 106, v intencích tohoto zákona, ale je potřeba mít na paměti, že ten spor ještě trvá. Tzn. stát se nemůže znevýhodnit v této pozici. Neznamená to, že by měl něco tajit, ale prostě některé věci jsou taktického charakteru, protože se snažíme uhájit čisté konto, abychom Diag Humanu už vůbec nic neplatili, což je pozice státu tak, jak ji máme nastavenou a byla by škoda, aby kvůli zveřejnění nějaké informace došlo k taktické chybě. Ale nicméně, ty údaje by se měly objevit k dispozici a, podle mě, je nejlepší odkázat na zákon 106 o sdělování informací.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji. Další dotaz. Žádné dotazy. Děkujeme a nashledanou.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já možná úplně závěrem, že to, co jsme zavedli, tak bude platit od této tiskové konference – to byl poslední dotaz a žádné dotazy „po cestě“ nebo odpovědi podávat nebudeme. Já vám děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Připojené dokumenty