Tisková konference předsedy vlády Petra Nečase po jednání Evropské rady, 15. března 2013

Michal Bucháček, tiskový mluvčí Stálého zastoupení ČR při EU: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci předsedy vlády ČR pana Petra Nečase po dvoudenním jednání Evropské rady a na úvod poprosím předsedu vlády o úvodní slovo a zhodnocení summitu.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, toto jednání Evropské rady se zaměřilo na dvě klíčové oblasti. Tou první byla otázka hospodářské a sociální politiky. Tou druhou vztahy Evropské unie s Ruskem. Evropská rada rovněž vedla diskusi k situaci v Sýrii, v rámci tohoto bodu. V rámci čtvrtečního jednání jsme si potvrdili, že je nutné pokračovat v kurzu finanční konsolidace, tzn., mít rozpočtovou zodpovědnost a zavádět také strukturální reformy. My jsme přesvědčeni o tom, že zdravý ekonomický růst může být postaven pouze na zdravých základech zdravých veřejných financí. Jakákoli jiná cesta vede dříve nebo později k velkým hospodářským problémům. Tzn., že i my otázku snižování deficitů jsme vždy od začátku spojovali s otázkou snižování strukturálních deficitů a také, když se podáváte na vývoj deficitu v ČR, tak zjistíte, že se snižoval nejenom jeho nominální podíl na HDP, ale také strukturální deficit.

V oblasti zaměstnanosti je důležité, abychom měli nadále flexibilní trh práce. Vývoj v Evropě je negativní, zvláště v některých zemích především v oblasti zaměstnávání mladých lidí. Jsou země, kde ve věkové kategorii 25 let je 50 % a vyšší nezaměstnanost. Skutečně se z toho může stát velmi závažný problém. Jsou země, a takto mluvili i někteří představitelé evropských zemí, kde dnes je již druhá nebo třetí generace těch, kteří jsou na sociálních dávkách a nepracovali a vzniká z toho složitější sociální problém. Nicméně prvním předpokladem řešení tohoto problému jsou strukturální reformy na trhu práce, prováděné na národní úrovni. Jakékoliv evropské opatření může mít pouze doplňkový podpůrný charakter, základní kroky musí být skutečně odvedeny národními vládami a národními parlamenty. Velmi často to znamená i reformy nejenom sociálních systémů, ale i reformy trhu práce, které ne vždy jsou populární a ne vždy získávají potlesk na otevřené scéně, nicméně jsou nezbytné. Já bych chtěl zdůraznit, že právě díky strukturálním reformám trhu práce a sociálnímu systému má ČR šestou až sedmou nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie, čili jednu z nejnižších. Tím nechci zlehčovat míru nezaměstnanosti, která u nás je, a nechci ani říkat to, že se nemáme snažit, aby tato nezaměstnanost klesla.

Evropská rada otevřela i téma dokončení vnitřního trhu, a to v oblastech zásadní důležitosti, konkrétně v energetice a službách. My jsme zdůraznili, že je nezbytné tady přikročit i k opatřením, která umožní větší rozvoj oblasti, jako je digitální ekonomika, internet, informační a komunikační technologie. Zde je prostě obrovský potenciál růstu. Pokud se i podíváme na statistiky z hlediska vytváření pracovních příležitostí v této oblasti ICT, vidíme, že je tam dramatický nárůst počtu pracovních příležitostí, kterému na evropské úrovni neodpovídá nabídka pracovní síly z hlediska absolventů škol. Je také evidentní, že se musí nalézt rozumná míra kompromisu mezi energetickou a klimatickou politikou Evropské unie na straně jedné a politikou průmyslovou na straně druhé, protože implementace některých environmentálních opatření může vést k tomu, že v Evropě bude poškozen některý druh průmyslu těžkého nebo chemického. A bylo by špatné, kdybychom environmentální a klimatickou politikou tento průmysl vyháněli za hranice Evropské unie a je to zvlášť důležité pro země jako je ČR, protože u nás v sekundárním sektoru je vytvářeno 40 % našeho HDP a společně se Slovenskem máme vůbec nejvyšší podíl sekundárního sektoru na HDP a tomu i odpovídající podíl zaměstnanosti.

Kromě fungujícího vnitřního trhu je také základem konkurenceschopnosti a růstu stabilní a předvídatelný regulatorní rámec. A to takový, který co nejméně zatěžuje podnikatelské subjekty. Odstraňování administrativní zátěže a zlepšování podnikatelského prostředí jsou dlouhodobými prioritami vlády pod mým vedením, a proto jsem velmi rád, že patříme mezi země, kterým se podařilo do závěru Evropské rady prosadit aktivní deregulaci. Komise musí na podzim tohoto roku předložit návrhy na zjednodušení a snížení regulatorní zátěže a současně i seznam právních předpisů, které se mají zrušit. To je poměrně znatelný krok a poměrně pozitivní zpráva.

Co se týče prohlubování hospodářské a měnové unie, tak toto téma bylo na Evropské radě pouze okrajové, bude se mu věnovat červnové zasedání. Tady musím zopakovat náš základní postoj, že v českém zájmu není přeměna eurozóny na transferovou či dluhovou unii. Jsme také přesvědčeni, že namísto hledání stále nových a nových pravidel a opatření, je nezbytné využívat spíše stávající a využívat je efektivně a respektovat rámec primárního práva.

Co se týče vztahu Evropské unie s Ruskem, musím říci, že málokdy jsem zažil na evropské úrovni takovou míru shody ve vztahu k Rusku. Za prvé, je evidentní, že Evropská unie je si vědoma velmi asertivní politiky Ruska v poslední době. A je také velmi důležité, že Evropská unie je si vědoma toho, že např. oblast energetiky může být využívána jako mocenský nástroj svého druhu. Z tohoto pohledu vnímáme, a dnes to zaznělo poměrně jednoznačně při jednání Evropské rady, energetickou politiku ve vztahu k Rusku jako záležitost, která má strategickou dimenzi, kde je maximální zájem koordinovat postoje, mít pokud možno jednotný postoj a nedovolit, aby přístup Ruska tento jednotný postoj nějakým způsobem erodoval. Na druhé straně, je tady i nezbytný dialog s Ruskem, který musíme zaměřit na další liberalizaci vzájemných obchodních vztahů. Cílem unie by mělo být přesvědčit Rusko k dalšímu otevření svého trhu. Přesvědčit také Rusko, aby nepřijímalo protekcionistická opatření. A za třetí, vyvíjet tlak na zlepšení právního řádu a celkového podnikatelského prostředí v Rusku. Ze vzájemného obchodu mají prospěch oba dva subjekty, tzn. jak Ruská federace, tak Evropská unie.

Co se týče energetiky, tak je velmi dobře, že jednoznačně zaznělo, že bychom měli velmi důrazně prosazovat principy třetího energetického balíčku, to zaznělo z několika úst, včetně mých. I ve vazbě na Rusko bychom neměli ustupovat z tohoto třetího energetického balíčku.

K situaci v Sýrii, tady bylo velmi klíčové vystoupení britského premiéra Davida Camerona a francouzského prezidenta François Hollanda, kteří plédují pro větší pomoc syrské opozici, pro možnosti dodávek zbrojních technologií a zbraní. My patříme mezi státy, které v tomto mají spíše uměřenější stanovisko. Za prvé proto, že jsme přesvědčeni, že v Sýrii je zbraní bohužel více než dost a že dodávky zbraní toho příliš nevyřeší. Za druhé, není zaručeno, že dodávky zbraní skončí vždy v těch správných rukou a že se s nimi nezačne obchodovat i někde jinde. Tady bych připomněl osud zbrojního arzenálu Libye, jejichž zbrojní arzenál je dneska obchodován a transferován po celé Africe a pravděpodobně po celém Blízkém a Středním východě. I možná v některých dalších zemích. My tady máme, jak jsem již řekl, skeptičtější pozici, ten konflikt v Sýrii má do značné míry i znaky občanské války, protože dělicí linie velmi často vedou také po hranicích náboženských a etnických komunit, které v Sýrii žijí. My to vnímáme jako podstatně složitější a ne černobílou situaci. Na toto téma bude jednat Rada ministrů zahraničních věcí. V závěrech Evropské rady k situaci v Sýrii není obsaženo nic, nicméně diskuse tam proběhla.

Tolik, dámy a pánové, mé, nikoli stručné, pouze úvodní slovo a jsem připraven zodpovídat vaše dotazy.

Český rozhlas, Ondřej Houska: Dobrý den, pane premiére. Dovolte mi dvě otázky. Mluvil jste o tom, že by Evropská komise měla na podzim předložit seznam právních předpisů, které by mohla stáhnout. Má ČR nějaké své favority, které právní předpisy by to měly být? Třeba směrnice o diskriminaci znevýhodněného pohlaví apod. Jestli máme typy, které směrnice by pro nás mohly být? A druhou otázku. Slovenský premiér Robert Fico nám včera v noci říkal, že, u vědomí toho, že ČR není v eurozóně, ale přesto se zeptám, premiér Fico říkal, že Slovensko bude požadovat jako jednu z podmínek pomoci Kypru, aby Kypr poskytl informace o kyperských firmách působících na Slovensku, protože Slovensko má vážné podezření, že za údajně kyperskými vlastníky jsou ve skutečnosti slovenští občané, možná i z řad vysoce postavených politiků. Bude Česko, byť není v eurozóně, požadovat něco podobného?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: My chceme, aby byly stáhnuty návrhy směrnic, které mají buďto velmi malý, nebo dokonce záporný vliv na hospodářský růst a na konkurenceschopnost. Bezesporu antidiskriminační směrnice různého typu k těm opatřením patří, protože snižují flexibilitu pracovního trhu, zvyšují zátěž zaměstnavatelů a nevytváří přitom lepší podmínky pro život a zaměstnávání osob, které mají různé typy handicapů nebo jsou příslušníky různě definovaných komunit v rámci společnosti. Takže to jsou určitě tyto případy, ale jak jsem již řekl, těch kandidátů na zrušení či omezení je víc, a měly by být skutečně všechny normy posuzovány z hlediska toho, jak přispívají ke konkurenceschopnosti unie a hospodářskému růstu.

Co se týče kyperských firem, nejsme členem eurozóny, nicméně transparentnost vlastnictví je něco, co my jednoznačně podporujeme. Je skutečností, že i z ČR je poměrně velký zájem o registraci firem na Kypru. Důvody mohou být různé, např. daňové, je tam velmi nízká korporátní daň. Ale i zájem zamaskovat skutečné vlastníky. Tedy především tam, a to chci zdůraznit, kde se jedná o vztahy s veřejným sektorem, tzn. veřejné zakázky, dotace z veřejných rozpočtů apod. je naprosto legitimní mít jasnou a transparentní vlastnickou strukturu. Jít do dalších práv v soukromých společnostech má význam pouze tehdy, jestliže existuje závažný důvod domnívat se, že je tam pokus obejít daňové předpisy. Jakýkoliv jiný důvod neopravňuje podle mého názoru nějaké zásahy státu v tom smyslu, aby čenichal, kdo a kde vlastní v rámci členské země Evropské unie jakou společnost. Ty dva důvody jsou naprosto legitimní, o těch jsem mluvil. Ale jiné důvody legitimní podle mého názoru nejsou.

ČTK, Stanislav Loudil: Pane premiére, nemluvil jste se svým švédským kolegou o pronájmu gripenů?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem dnes absolvoval dvoje jednání, včera a dnes první s bulharským prezidentem na téma situace českých energetických společností v Bulharsku. Pan prezident mě ujistil, že má zájem na tom, aby tato věc byla vyřešena v souladu s evropskými předpisy a s evropskými zvyklostmi. Je si vědom i poměrně masivních investic českých energetických společností. Já bych připomenul, že ty dosahují jen u dvou největších českých energetických investorů částky 1,2 mld. euro, čili poměrně velká investice a pan prezident vyjádřil i přesvědčení, že je si vědom toho, že jde i o pověst Bulharska jako země, kde platí právní řád, fungují pravidla a funguje se i v souladu s evropským právem.

Vedle toho jsem absolvoval i schůzku se svým švédským kolegou na téma dodávek letounů gripen. Upozornil jsem svého švédského kolegu, že česká strana má dvě možnosti. Vedle pokračování v pronájmu letounů gripen je to i možnost otevření tendru a výběrového řízení, jehož výsledkem by byl výběr stíhacího letounu, který by teoreticky mohl být i jiný než gripen. S tím, že jsem současně zdůraznil, že patříme mezi země, které budou vždy vystupovat v souladu s normami, které jsou zvykem při podobných jednáních, tzn., nebudeme své partnery ničím překvapovat a současně platí to, že my i v režimu úsporných rozpočtů jsme povinni, i kvůli českým daňovým poplatníkům, hledat to nejlevnější řešení a jsme přesvědčeni, že poslední švédská nabídka ještě dejme tomu nevyčerpala veškerý možný potenciál vstřícnosti vůči české straně.

Pan premiér na to reagoval tak, že tato vyjednávání nejsou podle jejich ústavního systému v jeho pravomoci. Je to poměrně důsledně odděleno od úřadu předsedy vlády. I je na to zřízena specializovaná zbrojní vládní agentura ve Švédsku. Nicméně má možnost nepřímého vlivu, respektive jasného poslání signálu. Já jsem přesvědčen, že švédské straně i na základě problémů, které aktuálně mají ve Švýcarsku s dodávkou letounů gripen, kdy horní komora parlamentu neschválila uvolnění finanční částky na nákup letounů gripen, takže švédská strana bude mít zájem, aby jedna z klíčových referencí, což je používání tohoto letounu v členské zemi Severoatlantické aliance, takže bude mít zájem na tom, aby tato reference pokračovala. A protože my využíváme tyto letouny i ve cvičeních NATO a viditelných operacích typu Baltic Air Policing, čili ochrany vzdušného prostoru pobaltských zemí. Když to řeknu zjednodušeně, naše gripeny jsou v rámci NATO vidět. Takže působí i jako vlajková loď pro export gripenů a tohoto by si švédská strana měla být vědoma, že v mnoha ohledech by ona měla potřebovat českou stranu pro své gripeny. Na druhé straně, my nejsme na gripeny odkázáni, jakkoli jsme s těmi letouny po technické a vojenské stránce spokojeni.

Česká televize, Bohumil Vostál: Já bych navázal, protože jste zároveň ministrem obrany. Jestli hodláte po návratu do Česka oznámit jméno svého nástupce na této pozici? A pokud ne, kdy to hodláte udělat?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Hodlám to ve chvíli, kdy bude jasné, kdo bude tímto nástupcem, tak v té chvíli to hodlám oznámit.

Česká televize, Bohumil Vostál: Takže teď není jasné, že to bude pan Picek?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem přece řekl včera, a znovu ze mě páčíte stejnou odpověď, že nebudu komentovat žádná jména. Nedělal jsem to v předchozích případech, nebudu to dělat ani v tomto případě.

Právo, Michal Mocek: Já se zeptám k Sýrii. Konkrétní kroky, které by se měly udělat? Jaké použili argumenty a zda zazněly protiargumenty?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To jsou spíše dotazy na jiné představitele než na předsedu české vlády. Nicméně ten základní argument je legitimní, v Sýrii dochází objektivně ke krveprolití, kde vládní síly vystupují někdy velmi nemilosrdně vůči civilistům. Na straně druhé zaznívají argumenty, které jsem v podstatě uvedl i já, které jsou víc skeptické, které říkají, že to není úplně černobílý problém, že hranice konfliktu vede právě i po liniích třeba jednotlivých náboženských skupin a že spíše to řešení by mělo být někde u jednacího stolu, než dodávkami zbraní, které se jen zvyšují. Zbraně jsou tam pravděpodobně dodávány z některých arabských zemí syrské opozici. Nelze pominout ani vliv Ruska na syrský režim a dodávky ruských zbraní syrskému režimu.

Právo, Michal Mocek: Co říkáte na sjezd ČSSD?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já se přiznám, že o sjezdu ČSSD, kromě toho, že je a včerejších novin, nemám teď žádné aktuální zprávy.

Právo, Michal Mocek: Předseda ČSSD Sobotka vzkázal, že vláda pravice za posledních sedm let je fiaskem a že ČSSD bude po příštích volbách přebírat vybydlenou zemi. Můžete říci, co na tuto citaci říkáte?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Je to komická citace určená publiku sociální demokracie a je vidět, že tam, kde v některých zemích na podobně bizarní argumentaci se musí zřizovat zvláštní strany, které najímají komiky, tak u nás to docela pohodlně zvládne vedení sociální demokracie, vystupovat podobně, jako tito komici v jiných zemích.

Dotaz: Chtěl bych se zeptat k zaměstnanosti především mladých lidí. Už dříve se schválil nějaký program Evropské unie k zaručení zaměstnání.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To nebylo rozhodnutí Evropské rady, to bylo rozhodnutí rady EPSCO. Já jsem vůči podobným opatřením skeptický. Nechci je zlehčovat, ta situace je tíživá, nicméně podobné záruky pracovních míst apod. podle mého názoru jsou částečně nesplnitelné, částečně dokonce mohou podvázat trh práce, kdy právě vysoká nezaměstnanost mladých lidí v některých zemích jižního křídla byla způsobena právě nadměrnou ochranou pracovních míst, takže se firmy bály vytvářet nová pracovní místa. Protože vytvoření nového pracovního místa s pracovním poměrem na dobu neurčitou znamenalo v případě krize v podstatě tak vysoké náklady na zrušení tohoto pracovního místa, že se do těch nových míst v podstatě vůbec nepouštěly. Tím byli mladí lidé, kteří vycházeli ze škol, nebo z přípravy na povolání vystrkáváni z trhu práce ven. Tam, kde se zavádí v dobré víře různá ochranná opatření, povinnost zaměstnat prakticky ztěžovala propouštění, vytvářejí se ochranářské bariéry, tak dříve nebo později se to obrátí proti těm lidem, kteří na trhu práce jsou, nebo na něj chtějí vstoupit. Takže já jsem vůči tomu skeptický. Jako bývalý ministr práce a sociálních věcí si myslím, že vím, o čem mluvím.

Dotaz: Doplňující otázka, jestliže to je závazek z rady EPSCO, tak je přece i ČR povinná…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tam, kde se jedná o nařízení, nikoli doporučení, tak musíme přiměřeně implementovat toto do domácího právního řádu. Nicméně, to neznamená, že nemůžeme vyjadřovat skepsi vůči těmto opatřením. Není to jediné, připomněl bych tady slavné energetické štítky, také vláda pod mým vedením byla povinna předložit zákon prostě proto, že je to evropská směrnice. A přesto si o energetických štítcích mohu myslet své, a také si to myslím.

Dámy a pánové, děkuji vám a přeji hezký den. Na shledanou.